Světový pohár ve skocích na lyžích pořádá Mezinárodní lyžařská federace (FIS) pro muže od sezóny 1979/1980. Jeho prvním vítězem byl Rakušan Hupert Neuper. Jediným Čechem, který seriál zatím vyhrál, byl v sezóně 2005/2006 Jakub Janda. Ženský světový pohár se koná od sezóny 2011/2012, první vítězkou byla Američanka Sarah Hendricksonová.
Pravidla Světový pohár ve skocích na lyžích upravují zvláštní pravidla vyhlašovaná FIS.
Závody jednotlivců Závody SP smí absolvovat skokani, které nominuje jejich národní svaz a kteří již získali body v Grand Prix či SP nebo alespoň jednou bodovali v závodech Kontinentálního poháru v aktuální či loňské sezóně.
Počet startujících z jedné země je omezen (podle pravidel na sezónu 2006–2007 na šest skokanů z jedné země s bonusy za postavení v pořadí SP, SP zemí, světovém žebříčku či Kontinentálním poháru). Pořádající země může postavit navíc 6 skokanů, tak zvanou národní skupinu, což dává příležitost získávat zkušenosti mladým závodníkům.
náhled|Po první polovině Turné čtyř můstků střídají v Innsbrucku na můstku Bergisel německou národní skupinu rakouští talenti
Do závodu smí obvykle nastoupit padesát závodníků (v letech na lyžích čtyřicet). První desítka v aktuálním pořadí SP má postup do závodu zaručen, ostatní skokani musejí absolvovat jeden kvalifikační skok a z nich postupuje 35 nejlépe bodovaných skokanů. Sportovec, který při svém pokusu upadne, avšak dosáhne alespoň 95% maximální délky skoku závodníka, který musel projít kvalifikací, se také může zúčastnit závodu.
Do druhého kola závodu postupuje třicet nejlépe obodovaných skokanů z prvního kola. Opět platí, že skokan, jenž dopad neustál, ale dosáhne alespoň 95% délky letu vítěze prvního kola, postupuje v závodu dále.
Specifický průběh mají čtyři závody SP tvořící Turné čtyř můstků. O druhé kolo se bojuje K.O. systémem (1. v tabulce proti poslednímu postupujícímu z kvalifikace, 2. proti 49. atd.). Postupují pouze vítězové a pět poražených s nejlepším bodovým ohodnocením.
Bodování Skokani dostávají body za dosažené umístění v jednotlivých závodech Světového poháru. Vítězem Světového poháru je závodník, který má na konci sezóny v součtu nejvíce bodů. Body jsou v jednotlivých závodech rozdělovány podle následující tabulky:
místo body 1. 100 2. 80 3. 60 4. 50 5. 45 místo body 6. 40 7. 36 8. 32 9. 29 10. 26 místo body 11. 24 12. 22 13. 20 14. 18 15. 16 místo body 16. 15 17. 14 18. 13 19. 12 20. 11 místo body 21. 10 22. 9 23. 8 24. 7 25. 6 místo body 26. 5 27. 4 28. 3 29. 2 30. 1
Pokud dosáhnou dva skokané stejného výsledku, obdrží i stejné body za příslušné umístění a následující příčka je vynechána.
Závody družstev Každé národní mužstvo tvoří čtyři skokané. Trenéři určí pořadí, v jakém budou jejich svěřenci nastupovat. Týmy nastupují dle pořadí v aktuálním žebříčku Světového poháru národů (od země s nejhorším skóre po nejlepší). Jakmile se vystřídají první skokani ze všech soutěžících států, následují druzí atd. Body skokanů z jednoho týmu se sčítají, do druhého kola postupuje osm nejúspěšnějších zemí (od osmé příčky po vedoucí tým). V druhém kole každý skokan absolvuje ještě jeden skok.
Bodování V týmových závodech získávají družstva body podle následující tabulky:
místo body 1. 400 2. 350 3. 300 4. 250 místo body 5. 200 6. 150 7. 100 8. 50
Závody Světového poháru První skokanský světový pohár začal v sezóně 1979–1980 těsně před Turné čtyř můstků závodem v italské Cortině d’Ampezzo. Závod vyhrál Toni Innauer z Rakouska, celý ročník ale získal po 25 závodech jeho krajan Hubert Neuper. Finálovým podnikem seriálu byl dvojzávod na středním a velkém můstku na slovenském Štrbském Plesu.
náhled|Můstek v Sapporu je nejčastějším asijským hostitelem Světového poháru
Na české území se Světový pohár skokanů poprvé zastavil v průběhu druhého ročníku v lednu 1981, kdy se jeho pole po Turné čtyř můstků vydalo do Harrachova a Liberce. Obě střediska pak hostila závody Světového poháru střídavě se Štrbským Plesem, Harrachov také často se svým mamutím můstkem a podnikem v letech na lyžích, v čemž se střídal s nemnoha dalšími funkčními mamutími můstky (hlavně Planicí, Oberstdorfem, Vikersundem či Kulmem). I díky tomu patří Harrachov mezi sedm nejpravidelnějších pořadatelů závodů Světového poháru, do roku 2005 (včetně) zde organizovali pohárový závod šestnáctkrát, o rok později byl závod kvůli nepřízni počasí zrušen.
Ze všech pořadatelů pouze závody zařazené do Turné čtyř můstků nikdy nechyběly v kalendáři Světového poháru, dalšími tradičními hostiteli jsou hlavně můstky v Lahti, Planici, Engelbergu nebo proslulý Holmenkollen v Oslu. Ze zámořských zemí hostily Světový pohár zatím Japonsko (hlavně v Sapporu), Kanada (Thunder Bay) a Spojené státy (Lake Placid). Do Severní Ameriky se skokani obvykle vydávali na začátku nebo na konci sezóny, japonský závod býval zařazen přímo do prostředku sezóny. Zatím poslední závod v Severní Americe ale byl do Světového poháru zařazen v roce 2004.
Seriál obvykle zahrnuje od 25 do 30 závodů (často dva na jednom můstku ve dvou dnech), začíná na konci listopadu a končí v březnu následujícího roku.
Vítězové Světového poháru Sezóna1. místo2. místo3. místoNejlepší Čech/Čechoslovák1979/80 Hubert Neuper (AUT) Armin Kogler (AUT) Stanislaw Bobak (POL)Ján Tánczoš (46.)1980/81 Armin Kogler (AUT) Roger Ruud (NOR) Horst Bulau (CAN)Josef Samek (31.)1981/82 Armin Kogler (AUT) Hubert Neuper (AUT) Horst Bulau (CAN)Josef Samek (16.)1982/83 Matti Nykänen (FIN) Horst Bulau (CAN) Armin Kogler (AUT) Pavel Ploc (10.)1983/84 Jens Weissflog (GDR) Matti Nykänen (FIN) Pavel Ploc (TCH) Pavel Ploc (3.)1984/85 Matti Nykänen (FIN) Andreas Felder (AUT) Ernst Vettori (AUT) Jiří Parma (5.)1985/86 Matti Nykänen (FIN) Ernst Vettori (AUT) Andreas Felder (AUT) Jiří Parma (9.)1986/87 Vegard Opaas (NOR) Ernst Vettori (AUT) Andreas Felder (AUT) Jiří Parma (9.)1987/88 Matti Nykänen (FIN) Pavel Ploc (TCH) Primož Ulaga (YUG) Pavel Ploc (2.)1988/89 Jan Boklöv (SWE) Jens Weissflog (GDR) Dieter Thoma (FRG) Jiří Parma (16.)1989/90 Ari-Pekka Nikkola (FIN) Ernst Vettori (AUT) Andreas Felder (AUT) František Jež (5.)1990/91 Andreas Felder (AUT) Stefan Zünd (SUI) Dieter Thoma (GER)Pavel Ploc (20.)1991/92 Toni Nieminen (FIN) Werner Rathmayr (AUT) Andreas Felder (AUT) František Jež (7.)1992/93 Andreas Goldberger (AUT) Jaroslav Sakala (CZE) Noriaki Kasai (JPN) Jaroslav Sakala (2.)1993/94 Espen Bredesen (NOR) Jens Weissflog (GER) Andreas Goldberger (AUT) Jaroslav Sakala (4.)1994/95 Andreas Goldberger (AUT) Roberto Cecon (ITA) Janne Ahonen (FIN)Jakub Sucháček (16.)1995/96 Andreas Goldberger (AUT) Ari-Pekka Nikkola (FIN) Janne Ahonen (FIN)Jaroslav Sakala (18.)1996/97 Primož Peterka (SLO) Dieter Thoma (GER) Kazujoši Funaki (JPN)Jakub Sucháček (21.)1997/98 Primož Peterka (SLO) Kazujoši Funaki (JPN) Andreas Widhölzl (AUT)Jaroslav Sakala (21.)1998/99 Martin Schmitt (GER) Janne Ahonen (FIN) Noriaki Kasai (JPN)Jakub Sucháček (18.)1999/00 Martin Schmitt (GER) Andreas Widhölzl (AUT) Janne Ahonen (FIN)Michal Doležal (27.)2000/01 Adam Małysz (POL) Martin Schmitt (GER) Risto Jussilainen (FIN)Jakub Janda (35.)2001/02 Adam Małysz (POL) Sven Hannawald (GER) Matti Hautamäki (FIN)Jakub Janda (32.)2002/03 Adam Małysz (POL) Sven Hannawald (GER) Andreas Widhölzl (AUT)Jakub Janda (25.)2003/04 Janne Ahonen (FIN) Roar Ljøkelsøy (NOR) Bjørn Einar Romøren (NOR)Jakub Janda (39.)2004/05 Janne Ahonen (FIN) Roar Ljøkelsøy (NOR) Matti Hautamäki (FIN) Jakub Janda (6.)2005/06 Jakub Janda (CZE) Janne Ahonen (FIN) Andreas Küttel (SUI) Jakub Janda (1.)2006/07 Adam Małysz (POL) Anders Jacobsen (NOR) Simon Ammann (SUI) Jakub Janda (22.)2007/08 Thomas Morgenstern (AUT) Gregor Schlierenzauer (AUT) Janne Ahonen (FIN) Roman Koudelka (17.)2008/09 Gregor Schlierenzauer (AUT) Simon Ammann (SUI) Wolfgang Loitzl (AUT) Roman Koudelka (16.) 2009/10 Simon Ammann (SUI) Gregor Schlierenzauer (AUT) Thomas Morgenstern (AUT) Jakub Janda (22.) 2010/11 Thomas Morgenstern (AUT) Simon Ammann (SUI) Adam Małysz (POL) Roman Koudelka (16.) 2011/12 Anders Bardal (NOR) Gregor Schlierenzauer (AUT) Andreas Kofler (AUT) Roman Koudelka (10.) 2012/13 Gregor Schlierenzauer (AUT) Anders Bardal (NOR) Kamil Stoch (POL) Jan Matura (10.) 2013/14 Kamil Stoch (POL) Severin Freund (GER) Peter Prevc (SLO) Jan Matura (26.) 2014/15 Severin Freund (GER) Peter Prevc (SLO) Stefan Kraft (AUT) Roman Koudelka (7.) 2015/16 Peter Prevc (SLO) Severin Freund (GER) Michael Hayböck (AUT) Jakub Janda (19.) 2016/17 Stefan Kraft (AUT) Kamil Stoch (POL) Daniel-André Tande (NOR) Roman Koudelka (25.)2017/18 Kamil Stoch (POL) Richard Freitag (GER) Daniel-André Tande (NOR)Čestmír Kožíšek (48.) 2018/19 Rjójú Kobajaši (JPN) Stefan Kraft (AUT) Kamil Stoch (POL) Roman Koudelka (14.) 2019/20 Stefan Kraft (AUT) Karl Geiger (GER) Rjójú Kobajaši (JPN) Roman Koudelka (26.) 2020/21 Halvor Egner Granerud (NOR) Markus Eisenbichler (GER) Kamil Stoch (POL) Viktor Polášek (69.)2021/22 Rjójú Kobajaši (JPN) Karl Geiger (GER) Marius Lindvik (NOR)Roman Koudelka (74.)2022/23 Halvor Egner Granerud (NOR) Stefan Kraft (AUT) Anže Lanišek (SLO)Roman Koudelka (68.)2023/24 Stefan Kraft (AUT) Rjójú Kobajaši (JPN) Andreas Wellinger (GER)Roman Koudelka (33.)2024/25 Daniel Tschofenig (AUT) Jan Hörl (AUT) Stefan Kraft (AUT)Roman Koudelka (64.)2025/26
Nejvíce vyhraných ročníků SP 4× – Matti Nykänen (Finsko) • Adam Małysz (Polsko) 3× – Andreas Goldberger (Rakousko) • Stefan Kraft (Rakousko) 2× – Janne Ahonen (Finsko) • Armin Kogler (Rakousko) • Primož Peterka (Slovinsko) • Martin Schmitt (Německo) • Thomas Morgenstern (Rakousko) • Gregor Schlierenzauer (Rakousko) • Rjójú Kobajaši (Japonsko) • Halvor Egner Granerud (Norsko) • Kamil Stoch (Polsko)
Nejvíce vyhraných závodů SP 53 – Gregor Schlierenzauer (Rakousko) 46 – Matti Nykänen (Finsko) 39 – Adam Małysz (Polsko) 36 – Janne Ahonen (Finsko) . 33 – Jens Weissflog (NDR / Německo) 31 – Kamil Stoch (Polsko)
28 – Martin Schmitt (Německo) 25 – Andreas Felder (Rakousko) 23 – Thomas Morgenstern (Rakousko), Simon Ammann (Švýcarsko) 22 – Peter Prevc (Slovinsko), Severin Freund (Německo) 20 – Andreas Goldberger (Rakousko) 18 – Sven Hannawald (Německo), Andreas Widhölzl (Rakousko) 17 – Noriaki Kasai (Japonsko) 16 – Matti Hautamäki (Finsko) 15 – Kazujoši Funaki (Japonsko), Primož Peterka (Slovinsko), Ernst Vettori (Rakousko) 13 – Horst Bulau (Kanada), Armin Kogler (Rakousko) 12 – Dieter Thoma (Německo), Andreas Kofler (Rakousko), Stefan Kraft (Rakousko) 11 – Roar Ljøkelsøy (Norsko) 10 – Pavel Ploc (Československo), Anders Jacobsen (Norsko) 9 – Masahiko Harada (Japonsko), Toni Nieminen (Finsko), Ari-Pekka Nikkola (Finsko), Roger Ruud (Norsko), Primož Ulaga (Jugoslávie)
(naposledy aktualizováno 28. 10. 2018)
Češi 10 – Pavel Ploc 6 – Jakub Janda 4 – Roman Koudelka 4 – František Jež 4 – Jaroslav Sakala 3 – Jiří Parma 2 – Jan Matura 1 – Vladimír Podzimek
(naposledy aktualizováno 11. 2. 2015)
Nejvíckrát na stupních vítězů 108 – Janne Ahonen (Finsko) 92 – Adam Małysz (Polsko) 88 – Gregor Schlierenzauer (Rakousko) 80 – Simon Ammann (Švýcarsko) 76 – Matti Nykänen (Finsko) 73 – Jens Weissflog (NDR / Německo) 63 – Andreas Goldberger (Rakousko), Noriaki Kasai (Japonsko) 57 – Kamil Stoch (Polsko) 54 – Ernst Vettori (Rakousko) 53 – Severin Freund (Německo) 52 – Peter Prevc (Slovinsko) 51 – Andreas Felder (Rakousko) 50 – Andreas Widhölzl (Rakousko) 50 – Martin Schmitt (Německo) 44 – Stefan Kraft (Rakousko) 41 – Ari-Pekka Nikkola (Finsko) 40 – Sven Hannawald (Německo) 38 – Kazujoši Funaki (Japonsko) 37 – Armin Kogler (Rakousko) 36 – Dieter Thoma (Německo), Andreas Kofler (Rakousko) 34 – Anders Bardal (Norsko) 33 – Matti Hautamäki (Finsko) 32 – Roar Ljøkelsøy (Norsko) 32 – Primož Peterka (Slovinsko) 31 – Martin Höllwarth (Rakousko) 29 – Horst Bulau (Kanada) 28 – Anders Jacobsen (Norsko) 27 – Pavel Ploc (Československo)
(naposledy aktualizováno 28. 10. 2007)
Češi
27 – Pavel Ploc 20 – Jakub Janda 17 – Jiří Parma