Budkov (s předložkou 2. pád do Budkova, 6. pád v Budkově) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží asi dvacet kilometrů jihozápadně od Třebíče. Nadmořská výška obce je 503 metrů. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Moravské Budějovice. Žije zde obyvatel.

Historie náhled|vlevo|Budkov v roce 1914 V katastrálním území Budkova se nedochovalo mnoho pravěkých nálezů. V díle Františka Vildomce je doložena kamenná sekerka. Další nalezené kamenné broušené nástroje uvedli Josef Skutil a Gracián Chaloupka. Jiné doložené nálezy jsou mladší, až z laténského období.

Budkov byl nazýván také jako Budcaw, Budkow nebo Budkau.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1353.

Prvním majitelem obce byl v roce 1353 Jan z Budkova, ten pak v roce 1360 prodal tvrz a vesnici bratřím z Mezimostí, později se majitelé měnili poměrně často, až v roce 1666 se majiteli vsi a zámku stali Bechtoldové. Těm vesnice patřila až do roku 1776, kdy pak dědictvím získal ves Leopold Krakovský hrabě Kolovrat, později pak část panství patřila také Karlovi z Lichtenštejna. Následně pak statek podědil Kristián Salm-Reifferscheidt, který byl majitelem až do roku 1945, kdy o statek přišel konfiskací.

První záznamy o tvrzi v Budkově pochází z roku 1353, v 16. století byla přestavěna a mezi lety 1545 a 1555 byla tvrz přebudována na renesanční zámek. Někdy v tu dobu také vznikl v Budkově pivovar. Již o několik stovek let dříve (snad ve 14. století) byl v Budkově postaven kostel svatého Martina. V roce 1672 pak byla v Budkově zřízena škola, ta pak získala v roce 1773 vlastní budovu, rozšíření se dočkala v roce 1850. Nová školní budova pak byla postaven mezi lety 1865 a 1866. Roku 1943 byl ve vsi vztyčen pomník padlým v první světové válce, ten byl v roce 1946 rozšířen o pamětní desku obětem druhé světové války. V roce 1949 ve vsi vzniklo JZD, následně pak se roku 1974 sloučilo s JZD ve Štěpkově a Oponešicích.

V roce 2015 došlo k zastavení zvonění zvonů z místního kostela, kdy ve věži jsou zvony dva, menšímu, pojmenovanému po svatému Martinovi, v roce 1954 puklo srdce, větší je v havarijním stavu a tak došlo k zastavení jeho užití. Je to jeden z nejstarší zvonů na Moravě a je pojmenován po svaté Anně. Starší zvon svaté Anny pochází z roku 1489, novější zvon svatého Martina pochází z roku 1655.

Do roku 1849 patřil Budkov do budkovského panství, od roku 1850 patřil pod krajský úřad v Dačicích, následně od roku 1855 do roku 1868 do okresu Jemnice, pak opět do okresu Dačice a od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice.

V obci působí rodák Svatopluk Jakš, jehož rodina shromažďuje prameny o historii obce, primárně se soustředí na historii obce za první světové války. V roce 2026 byla postavena a posvěcena křížová cesta ke Třem křížům.

Obecní symboly Znak Znak Budkova byl přijat 4. června 1998 rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny č. 52, Miloše Zemana.Symboly – Budkov v REKOSu

Vlajka V registru komunálních symbolů (Rekosu) není vlajka uvedena.

Přírodní poměry

Budkovem ze západu na východ prochází silnice z Lomů do Dědic, ze severu na jih pak silnice z Komárovic do Oponešic, severně z Budkova pak vychází silnice do Štěpkova. Na sever pak vede několik užitkových silnic, jedna západně od zastavěného území obce směrem do polí, další severně z obce kolem JZD směrem ke kopci Láč, na východním okraji území obce pak ze silnice třetí třídy vychází dvě užitkové lesní silnice směrem do velkých lesů, po západním okraji území obce vede užitková silnice z Lomů k silnici II/152. Východní a jihozápadní zalesněná část obce je protkána mnoha lesními cestami. Ze západu na východ vede přes zastavěnou část území obce cyklostezka Jihlava–Třebíč–Raabs.

Území obce má tvar bumerangu obráceného rameny k jihu, západní a východní část s rameny pomyslného bumerangu je zalesněná, izolovaný lesní porost se nachází i východně od zastavěného území obce a severozápadně od zastavěného území obce v údolí Bihanky. Zbytek území je z větší části užíván zemědělsky, na východním okraji zastavěného území obce se nachází dva malé průmyslové areály, stejně tak na severním okraji Budkova se nachází rozlehlý areál JZD. Na jihovýchodním okraji zastavěného území obce se nachází zámek Budkov s rozsáhlým zámeckým parkem.

Na západním okraji území obce pramení potok Kobera, ten teče dál západně a u Jemnice se vlévá do Želetavky, v jihozápadním cípu území pramení pod kopcem Špičák potok Rakovec, ten nadále teče jižně a protéká přes Srubovní rybník, Široký rybník a Hluboký rybník, jeho zdrojnice pak protéká přes sousední Dlouhý rybník a v Širokém rybníku se potoky stékají. Těsně za severozápadními hranicemi území obce pramení řeka Bihanka, ta pak teče východně a přes rybník Botín severozápadně od zastavěného území obce protéká údolím a pak přes Budkov a zámecký park a rybníky Zámecký, Pila, Navarův a Nový dále na východ a jih, kde se pak u Police vlévá do Želetavky. Jedna ze zdrojnic Bihanky pramení severně od obce, kde následně protéká rybníkem Vedunka a přes koupaliště u Budkova a následně se v zámeckém parku vlévá do Bihanky. Na severovýchodní hranici území obce pramení řeka Jevišovka, ta pak tvoří severovýchodní hranici území obce a teče východně, po cca dvaceti kilometrech se vlévá u Hrušovan nad Jevišovkou do Dyje. V lese východně od zastavěného území obce pramení nepojmenovaný potok, na jehož toku leží Sedlecký rybník a rybník U protržené hráze, pak se vlévá do Jevišovky, stejně jako dalších několik nepojmenovaných potoků, které odvodňují území obce. Na jižním okraji území obce pramení potok Lučná, ten se pak jižně od obce vlévá do Bihanky.

Východní a západní zalesněná část území obce je poměrně kopcovitá, na jihozápadním okraji se nachází kopce Špičák (573 metrů), Holubice (595 metrů) a Vráž (576 metrů). Těsně za severní hranicí území obce se nachází kopec Láč (587 metrů), na západní části území obce se nachází kopec V Kopci (583 metrů), Třebelovický kopec (575 metrů) a Budkovský vrch (559 metrů).

U Sedleckého rybníka se nachází památné stromy Buky a dub u Budkova, jižně od hranic území obce se nachází významný strom Pekařův dub.

Zastavěné území obce se nachází na jižním okraji hlavní části území obce, jihovýchodně od zastavěného území obce u kaskády rybníků se nachází Budkovský mlýn, severozápadně pak část vesnice s názvem Káfuněk.Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 17. 1. 2024

Obyvatelstvo

Politika V letech 2006–2010 působil jako starosta Miloslav Záškoda, od roku 2010 do roku 2018 tuto funkci zastával Jaroslav Pokorný. Od roku 2018 funkci starosty zastává Jiří Záškoda.

Volby do Poslanecké sněmovny +Volby do PSP ČR v obci Budkov 1. 2. 3. účast 2002 Koalice KDU-ČSL, US-DEU (34,59 %) ČSSD (22,16 %) KSČM (20,54 %) 66,31 % ( z ) 2006 ODS (25,13 %) ČSSD (25,13 %) KDU-ČSL (24,58 %) 63,48 % ( z ) 2010 KDU-ČSL (27,58 %) ČSSD (18,96 %) ODS (14,94 %) 62,59 % ( z ) 2013 KDU-ČSL (24,1 %) ČSSD (18,46 %) KSČM (14,35 %) 67,94 % ( z ) 2017 KDU-ČSL (23,62 %) ANO (22,52 %) Piráti (10,98 %) 64,21 % ( z ) 2021 SPOLU (34,32 %) ANO (23,88 %) Piráti+STAN (13,93 %) 71,73 % ( z ) 2025 ANO (35,02 %) SPOLU (28,42 %) STAN (14,21 %) 74,81 % ( z )

Volby do krajského zastupitelstva +Volby do krajského zastupitelstva v obci Budkov 1. 2. 3. účast 2000 4KOALICE (46,29 %) KSČM (19,44 %) ODS (14,81 %) 38,79 % ( z ) 2004 KDU-ČSL (41,75 %) PB (20,87 %) KSČM (15,38 %) 31,63 % ( z ) 2008 ČSSD (31,06 %) KDU-ČSL (28,78 %) ODS (20,45 %) 45,86 % ( z ) 2012 KDU-ČSL (35,77 %) KSČM (20,18 %) ČSSD (18,34 %) 39,8 % ( z ) 2016 KDU-ČSL (38,58 %) ANO 2011 (14,17 %) ČSSD (11,81 %) 43,2 % ( z ) 2020 KDU-ČSL (28,22 %) ANO (22,58 %) Piráti (11,29 %) 44,21 % ( z ) 2024 ODS+TOP 09+STO (36,79 %) ANO (31,13 %) KDU-ČSL (14,15 %) 39,35 % ( z )

Prezidentské volby V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Karel Schwarzenberg (49 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (45 hlasů) a třetí místo obsadil Miloš Zeman (36 hlasů). Volební účast byla 69,57 %, tj. 208 ze 299 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Karel Schwarzenberg (96 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (94 hlasů). Volební účast byla 64,19 %, tj. 190 ze 296 oprávněných voličů.

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (72 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (46 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (38 hlasů). Volební účast byla 65,71 %, tj. 184 ze 280 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (104 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (103 hlasů). Volební účast byla 74,73 %, tj. 207 ze 277 oprávněných voličů.

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (72 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (48 hlasů) a třetí místo obsadil Petr Pavel (47 hlasů). Volební účast byla 74,29 %, tj. 208 ze 280 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (120 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (88 hlasů). Volební účast byla 74,82 %, tj. 208 ze 278 oprávněných voličů.

Hospodářství a doprava Funguje tu Restaurace Maják a Zemědělské družstvo Budkov.

Školství, kultura a sport Obec zřizuje příspěvkovou organizaci Základní škola a Mateřská škola Budkov. Nachází se zde Dětský domov Budkov. Sídlí zde kapela Budkovanka.

Pamětihodnosti

vodní zahrada – soustava kanálů, architektonická vzácnost kostel svatého Martina renesanční zámek s anglickým parkem

Osobnosti Anton Becker (1868–1955), geograf, historik a pedagog Adolf Brázda (1853–1919), divadelní ředitel, herec a dramatik František Xaver I. Krakowský z Kolowrat (1783–1855), šlechtic, pán z Budkova Zdeněk Kolovrat-Krakovský (1836–1892), dramatik, historik a politik, prožil dětství v Budkově František Dominik Pomesian (1685–1777), kněz Mons. Pavel Posád (* 1953), pomocný biskup českobudějovický a 19. biskup litoměřický Eduard Zwak (1869–1952), stavař a osvětový pracovník

Odkazy Reference

Reference sekce politika

Související články Římskokatolická farnost Budkov Seznam kulturních památek v Budkově (okres Třebíč)

Externí odkazy

Informace o obci

Kategorie:Vesnice v okrese Třebíč Kategorie:Jemnický mikroregion Kategorie:Obce v okrese Třebíč Kategorie:Sdružení pro likvidaci komunálních odpadů Borek Kategorie:Sídla v Jevišovické pahorkatině Kategorie:Sídla v Křižanovské vrchovině