1990

1990 (MCMXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Události

Československo

1. ledna Město Zlín se vrátilo ke svému původnímu jménu (v období let 1949–1989 oficiálně neslo název Gottwaldov). Prezident Václav Havel vyhlásil všeobecnou amnestii. 1. února – Na rozkaz ministra vnitra Richarda Sachera byla zrušena Státní bezpečnost. 7. února – Byla zrušena Národní fronta, sdružení politických stran a organizací 2.–6. února – Tändzin Gjamccho, 14. dalajláma, poprvé navštívil Československo. 17. února – V Brně se konal ustavující sjezd Strany zelených. 28. února – Byl založen Liberální institut. 6. března – Česká národní rada schválila ústavní zákon o změně názvu České socialistické republiky na Českou republiku. 11. března – Začal se vysílat rozhlasový pořad Hovory z Lán. 15. března – Začala dvoutýdenní vzpoura vězňů ve slovenské věznici Leopoldov, při které zahynul člověk a 40 lidí bylo zraněno. 21. března – Začala vysílat první komerční rozhlasová stanice Evropa 2. 29. března – Československá socialistická republika se transformovala v ČSFR. 31. března – Došlo k transformaci KSČ na KSČM. 21.–24. dubna – Československo poprvé v celé jeho historii navštívil papež Jan Pavel II. (jako kardinál Karol Wojtyla byl na pohřbu Štěpána kardinála Trochty v Litoměřicích již v roce 1974) 22. dubna – V České republice se slavil první Den Země. 23. dubna – Československá federativní republika se transformovala na Českou a Slovenskou Federativní Republiku; tím skončila pomlčková válka, i když název státu odporoval spisovné češtině. 28. dubna – Jako náhrada za volno ve Velikonoční pondělí proběhla poslední pracovní sobota. 2. května – Federální shromáždění schválilo zrušení trestu smrti. 7. května – Bylo obnoveno politické hnutí Klub angažovaných nestraníků. 10. května – Katolická teologická fakulta a Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta byly začleněny do UK. 12. května – V Obecní domě v Praze byl zahájen festival Pražské jaro. Česká filharmonie pod vedením Rafaela Kubelíka uvedla symfonii Má vlast. 14. května – Československá televize zahájila vysílání kanálu OK3 a hlavní zpravodajskou relaci Televizní noviny přejmenovala na Deník ČST. 2. června – Na Staroměstském náměstí v Praze vybuchla amatérsky vyrobená bomba a zranila 18 lidí. 8.–9. června – První svobodné parlamentní volby po listopadu 1989: do Sněmovny lidu Federálního shromáždění, Sněmovny národů Federálního shromáždění a České národní rady 27. června – Byla jmenována federální vláda Mariána Čalfy (druhá vláda Mariána Čalfy). 29. června – Byla jmenována česká druhá vláda Petra Pitharta. 5. července Václav Havel byl zvolen československým prezidentem. Poprvé byl slaven státní svátek Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. 9. července V rámci cenové liberalizace došlo k nárůstu maloobchodních cen potravin, když 24. května československá vláda rozhodla o odstranění záporné daně z obratu. K trestu odnětí svobody na čtyři roky byl odsouzen komunistický politik Miroslav Štěpán za zneužití pravomoci veřejného činitele. 19. července – Došlo k nárůstu cen benzínu. 2. srpna – Na Hostivařské přehradě byla odpálena bomba, která lehce zranila několik lidí. 18. srpna – Na pražském strahovském stadiónu vystoupila skupina The Rolling Stones pro asi 100 000 diváků. 25. srpna – Při železniční nehodě u Spálova na Semilsku zemřelo 14 osob. 13. září – Na návštěvu Československa přijel francouzský prezident François Mitterrand. 20. září – Československo se stalo členem Mezinárodního měnového fondu a Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj v rámci Světové banky. 13. října – Václav Klaus byl zvolen předsedou Občanského fóra. 18. října – Při výbuchu metanu na dole Barbora v Karviné zemřelo 30 horníků a 9 jich bylo zraněno. 25. října – Federální shromáždění schválilo zákon o Malé privatizaci, která umožnila provozování maloobchodu a služeb nestátním subjektům. 15. listopadu – Byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví. 16. listopadu – Federální shromáždění schválilo zákon o navrácení majetku Komunistické strany Československa. 17. listopadu – Na oslavy 1. výročí Sametové revoluce přijel do Československa americký prezident George Bush. Byla to první návštěva hlavy USA v historii Československa. 23.–24. listopadu – Proběhly volby do zastupitelstev obcí. Vzniklo Ministerstvo životního prostředí. Vyhlášena Národní přírodní rezervace Lichnice – Kaňkovy hory.

Svět 21. února – Václav Havel jako první politik z východní Evropy přednesl projev v Kongresu USA. 26. února – Václav Havel s Michailem Gorbačovem v Moskvě dohodli odsun sovětských vojsk z Československa do 30. června 1991. Smlouvu podepsali ministři zahraničí Jiří Dientsbier a Eduard Ševardnadze. 11. března – Litva vyhlásila nezávislost. 11. března – Ayrton Senna zvítězil v Grand Prix USA. 15. března – Michail Gorbačov byl zvolen prezidentem SSSR. 21. března – Namibie vyhlásila nezávislost. 24. března – Islam Karimov se stal prezidentem Uzbekistánu. 31. března – Nepokoje proti dani z hlavy ve Spojeném království 4. května – Lotyšsko vyhlásilo nezávislost na SSSR. 8. května – Estonsko vyhlásilo nezávislost na SSSR. 18. května – Francouzský rychlovlak TGV vytvořil na trati Paříž—Tours světový rychlostní rekord 515,3 km/h. 22. května – Sjednocení Jemenu. 22. května Výrobce softwaru Microsoft vydal operační systém Windows 3.0. 31. května – V Německé demokratické republice byl Karl-Marx Stadt (v Česku známý jako Saská Kamenice) přejmenován na svůj původní název, Chemnitz. 1. června – George Bush a Michail Gorbačov ve Washingtonu podepsali smlouvu o ukončení výroby chemických zbraní a likvidaci jejich zásob. 27. června – Bělorusko vyhlásilo nezávislost. 1. července – Společnou měnou pro NDR a NSR se stala západoněmecká marka (DM). 16. července – Filipíny postihlo zemětřesení o síle 7,7 stupně Richterovy stupnice; vyžádalo si přes 1600 životů. 2. srpna – Irák napadl Kuvajt a zahájil válku v Perském zálivu. 10. září – George Bush a Michail Gorbačov jednali v Helsinkách o irácké invazi do Kuvajtu. 3. října – Došlo ke znovusjednocení Německa. 13. října – Po 15 letech byla ukončena Libanonská občanská válka. 27. října – Saparmurad Nijazov se stal prezidentem Turkmenistánu. 14. listopadu – Gruzie vyhlásila nezávislost na Sovětském svazu. 28. listopadu – Ministerská předsedkyně Spojeného království Margaret Thatcherová rezignovala a do funkce nastoupil John Major. 9. prosince – Lech Wałęsa vyhrál prezidentské volby a stal se prvním demokraticky zvoleným polským prezidentem. 23. prosince – Referendum o nezávislosti a samostatnosti Slovinska schválilo možnost oddělení Slovinska od Jugoslávie. Došlo ke třem devalvacím uměle nadhodnocené koruny o více než 86 % až na 28 Kč/USD.

Vědy a umění 24. ledna – Hiten – průlet kolem družice Měsíce. 25. dubna – Na oběžnou dráhu kolem Země byl dopraven Hubbleův vesmírný dalekohled. 10. srpna – Americká sonda Magellan se dostala na oběžnou dráhu kolem planety Venuše a zahájila detailní radarové mapování. 6. října – Sonda Ulysses – průlet kolem Jupiteru a družice Slunce na polární dráze. 13. října – nad územím Československa a Polska proletěl atmosférou Země meteoroid a opět se vrátil do kosmického prostoru. 8. listopad – Šest stupňů odloučení (6 Degrees of Separation) má premiéru ve Vivian Beaumont Theatre v New Yorku (496 představení) Konec ARPANETu – viz Internet. Guido van Rossum navrhl programovací jazyk Python. Navržen jazyk HTML. Zanikla německá literární skupina Gruppe 47.

Nobelova cena Nobelova cena za fyziku – Jerome Isaac Friedman, Henry Way Kendall, Richard Edward Taylor Nobelova cena za chemii – Elias James Corey Nobelova cena za fyziologii a lékařství – Joseph Murray, E. Donnall Thomas Nobelova cena za literaturu – Octavio Paz Nobelova cena za mír – Michail Gorbačov Nobelova pamětní cena za ekonomii – Harry Markowitz, Merton Miller, William Forsyth Sharpe

Narození

Česko 2. ledna – Karel Abraham, motocyklový závodník 5. ledna – Jiří Král, youtuber 17. ledna Kateřina Bartoňová, basketbalistka Kateřina Minařík Kudějová, vodní slalomářka a kajakářka 31. ledna – Eliška Křenková, herečka 3. února – Eva Podzimková, herečka 11. února – Gabriela Kratochvílová, modelka, Česká Miss 2013, moderátorka 8. března – Petra Kvitová, tenistka, vítězka Wimbledonu 2011 a 2014 16. březen – Lukáš Koranda, zpěvák, skladatel, textař a zvukař 24. března – Milan Peroutka, herec, zpěvák a moderátor 30. března – Michal Březina, krasobruslař 17. dubna – Lukáš Mareček, fotbalista 19. dubna – Dominik Furch, hokejista 24. dubna – Jan Veselý, basketbalista 22. května – Jakub Štáfek, herec, scenárista 30. května – Daniela Kotrbová, sportovní lezkyně 31. května – Sergei Barracuda, rapper 3. června – Pavel Francouz, lední hokejový brankář 5. června – Radko Gudas, lední hokejista 9. června – Alena Polenská, lední hokejistka 13. června – Jakub Zedníček, herec a moderátor († 1. ledna 2018) 2. července – Zorka Hejdová, televizní a rozhlasová moderátorka 20. července – Jitka Landová, biatlonistka 21. července – Jan Buchtele, lední hokejista 25. července – Pokáč, písničkář a textař 29. července – Jan Rutta, lední hokejista 18. srpna – Nikola Ogrodníková, oštěpařka 8. září – Michal Kempný, lední hokejista 18. září – Tomáš Vošlajer, basketbalista 10. října – Jakub Vadlejch, oštěpař 11. října – Martin Tokoš, florbalista 16. října – Jiří Burýšek novinář, youtuber a autor webu Bez faulu 1. listopadu – Šárka Pančochová, snowboardistka 6. listopadu – Kristýna Ječmenová, modelka 7. listopadu – Barbora Hermannová, plážová volejbalistka 9. listopadu – Hana Lipovská, ekonomka 15. listopadu – Lukáš Krpálek, judista 10. prosince – Tereza Chlebovská, modelka, Česká Miss 2012

Svět náhled|upright|Peter Sagan (* 26. ledna) náhled|upright|Emma Watsonová (* 15. dubna) 1. ledna – Andrej Chalimon, ruský herec 4. ledna – Toni Kroos, německý fotbalista 12. ledna – John Smith, jihoafrický veslař 13. ledna – Liam Hemsworth, australský herec 14. ledna Lelisa Desisa, etiopský maratonec Áron Szilágyi, maďarský sportovní šermíř 20. ledna – Adama Sawadogo, fotbalový brankář a reprezentant Burkiny Faso 22. ledna – Alizé Cornetová, francouzská tenistka 26. ledna – Peter Sagan, slovenský cyklista 27. ledna – Nicholas Bett, keňský atlet, mistr světa v běhu na 400 metrů překážek († 8. srpna 2018) 29. ledna – Daisuke Suzuki, japonský fotbalista 1. února Laura Marling, britská zpěvačka Matevž Vukotič, slovinský horský vůdce 2. února – Sergej Abdrachmanov, ruský sportovní lezec 3. února – Aleksandar Tonev, bulharský fotbalista 4. února Nairo Quintana, kolumbijský silniční cyklista Katerina Stefanidiová, řecká skokanka o tyči 8. února Bethany Hamilton, americká surfařka Emily Scarrattová, anglická ragbistka 11. února – Pavlos Kontides, kyperský jachtař 14. února – Kjetil Borch, norský veslař 15. února – Callum Turner, anglický herec a model 16. února – The Weeknd, kanadský zpěvák 26. února – AJ MacGinty, americký ragbista 27. února – Anna Fedorova, ukrajinská klavíristka 1. března – Čang Nan, čínský badmintonista 6. března – Derek Drouin, kanadský výškař 12. března – Milena Raičevićová, černohorská házenkářka 14. března – Jonathan Kuck, americký rychlobruslař 15. března – Lauren Barfield, americká volejbalistka 23. března – Robert Johansson, norský skokan na lyžích 24. března – Benedikt Doll, německý biatlonista 26. března Sarah Menezesová, brazilská judistka Uini Atonio, francouzský ragbista 28. března Dimitry Imbongo, francouzský fotbalista Mona Brorssonová, švédská biatlonistka 2. dubna Jevgenija Kanajevová, ruská gymnastka Marek Čiliak, slovenský hokejový brankář 3. dubna Madison Brengleová, americká tenistka Dorothea Wiererová, italská biatlonistka 7. dubna – Bundee Aki, irský ragbista 9. dubna – Kristen Stewartová, americká herečka 14. dubna – Arianna Fontanaová, italská shorttrackařka