Slepičí vršek je přírodní památka s rozlohou 1,89 hektaru leží půl kilometru severně od obce Lužnice v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Nachází se v chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, ptačí oblasti Třeboň evropsky významné lokalitě Třeboňsko – střed. Jde o izolovaný písečný přesyp, který si uchoval původní vlnitý tvar a vystupuje o 3–4 metry nad okolní krajinu.

Území je součástí Českého masivu. Podloží tvoří druhohorní sedimenty překryté fluviálními štěrky a písky, na jejichž povrchu leží eolické písky vzniklé v posledním glaciálu z nánosů řeky Lužnice. Tyto nánosy vytvořily protáhlou písečnou dunu. Tvar duny byl částečně pozměněn lidskou činností a zarůstáním dřevinami, proto je udržován pravidelnými zásahy, zejména odstraňováním náletové vegetace.

Lokalita je významným stanovištěm pískomilné vegetace, ke které patří například paličkovec šedavý, kolenec Morisonův, kostřava vláskovitá, bělolist nejmenší a písečnatka nejmenší.

Je zde velmi významná psamofilní entomofauna zahrnuje to druhy kutilek, hrabalek, mravenců a sarančat. Bylo zde zaznamenáno asi 115 druhů motýlů z 31 čeledí, např. Pediasia fascelinella a Agriphila poliellus. Z řádu brouků zde žijí zástupci významných druhů čeledí střevlíkovitých, tesaříkovitých, slunéčkovitých, kovaříkovitých. Dále je zde významná početná populace ještěrky obecné.

Historie Oblast přírodní památky Slepičí vršek byla vyhlášena jako zvláště chráněné území a státní přírodní rezervace 5. srpna 1955. Vyhláška ministerstva životního prostředí (395/1992 Sb), která převáděla bývalé zvláště chráněné oblasti do statutu národní přírodní rezervace, národní přírodní památky či přírodní rezervace, se ve svých přílohách o Slepičím vršku přímo nezmiňuje, a proto dle § 22 tohoto dokumentu získala státní přírodní rezervace Slepičí vršek status přírodní památky. V minulosti bylo místo využíváno k pastvě. Díky tomu je dnes písečná duna odhalena a není překryta lesním porostem. Z oblasti duny bylo také v minulosti odváženo menší množství stavebního písku.

Přírodní poměry Geomorfologie a geologie Podloží oblasti tvoří usazeniny ze svrchní křídy, které jsou překryty mocnými vrstvami štěrků a písků fluviálního původu z období pleistocénu. Povrch pak pokrývají eolické sedimenty – naváté písky, jež pravděpodobně vznikly v pozdní fázi glaciálu přeplavením a přetříděním štěrkopískových nánosů řeky Lužnice. Samotná lokalita má převážně suchý charakter.

náhled|Slepičí vršek

Přesyp severně od obce Lužnice náleží do soustavy kvartérních akumulačních oblastí Českého masivu. Podloží zde tvoří svrchnokřídové sedimenty Třeboňské pánve, které jsou překryty vrstvami fluviálních štěrků a písků vzniklých v období pleistocénu. Na jejich povrchu leží eolické uloženiny – naváté písky pocházející z přetříděných štěrkopískových nánosů řeky Lužnice, pravděpodobně z konce posledního glaciálu.

Samotný přesyp představuje písečnou dunu eolického původu, která vznikla působením větru po ústupu ledovce. Má oválný a mírně protáhlý tvar, dlouhý přibližně 200 metrů ve směru sever–jih a široký asi šedesát metrů ve směru západ–východ. Nad okolní terén vystupuje zhruba o 4–5 metrů.

Povrch duny je místy pokryt tenkou vrstvou písčitých půd typu kambizemí a arenických regozemí, které snadno vysychají. Na části plochy se zachovaly i aktivní eolické procesy, jež jsou podporovány udržovacími zásahy. Reliéf byl částečně ovlivněn drobnější těžbou písku a sešlapem, což vedlo k lokálním změnám tvaru.

Hydrologie V rámci území se nachází pouze nepatrná vodní plocha o rozloze přibližně 0,01 hektaru, představující úsek umělého koryta drobného vodního toku. Podzemní voda se zde nachází v hlubších štěrkopískových vrstvách, avšak na povrchu se neprojevuje. Celé území leží v rámci chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV Třeboňská pánev), přesto se jedná o písečný přesyp s extrémně suchými půdními a mikroklimatickými podmínkami. Právě tento suchý charakter písečných přesypů podmínil vznik specifických stanovišť s minimem vláhy, která jsou domovem pískomilných druhů rostlin a živočichů.

Podnebí náhled|Slepičí vršek

Přírodní památka Slepičí vršek se nachází v oblasti Třeboňska, jejíž podnebí je mírně teplé a mírně vlhké, avšak z důvodu výskytu velkého množství otevřených vodních ploch, zde relativní vzdušná vlhkost zřídkakdy klesá pod 75%, a to hlavně v letních měsících, zejména za dne. Charakteristický je také častý výskyt teplotních inverzí a bezvětří, které v chladnějších měsících přispívají k tvorbě husté mlhy linoucí se krajinou. Obecně je průměrná teplota 7,8 °C v oblasti o něco vyšší, než by odpovídalo její nadmořské výšce (420–426 metrů) Srážkový úhrn v oblasti je 570 mm za rok, přičemž nejvíce srážek spadne letním období, nejméně v zimě.

Flóra PP Slepičí vršek je rozdělena na dvě části, a to také do značné míry ovlivňuje druhovou skladbu rostlin. Na východní straně turistické stezky se setkáme s odhalenou písečnou dunou, která slouží jako historické refungium vzácných psamofilních rostlin. Duna je částečně pokryta společenstvem otevřených trávníků písčin, kde svou roli hraje například paličkovec šedavý (Corynephorus canescens), který v písku tvoří trsy. Dále se zde objevují porosty kolence Morisonova (Spergula morisonii) či různé druhy kostřav (Festuca filiformis, Festuca brevipila). Rozvolněné písčité plochy jsou také domovem například řeřichy ladní (Lepidium campestre), rosička lysé (Digitaria ischaemum), bělolistu nejmenšího (Filago minima) či nahoprutky písečné (Teesdalia nudicaulis). Na okrajích duny dominují již zmíněné kostřavové porosty s poměrně hojným výskytem jestřábníku chlupáčku (Hieracium pilosella) a metličkou křivolakou (Avenella flexuosa). Na duně se také mohou vyskytnout náletové dřeviny, hlavně přilehlé borovice či duby.

náhled|upright|Dub letní

Právě borovice lesní (Pinus sylvestris) a duby letní (Quercus robur) tvoří základní stavbu druhé části přírodní památky, která pokryta lesním porostem. V lesní části je zde vmísená i bříza bělokorá (Betula pendula) s topolem osikou (Populus tremula). Sporadický výskyt zde má mít i jalovec obecný (Juniperus communis).

Další zajímavou stránkou je i zdejší mykoflóra, kdy zde bylo nalezeno kolem 209 makromycétů. Nejcennějším exemplářem bude pravděpodobně nedávno nalezená popsaná vláknice (Inocybe stenospora). Její zdejší výskyt je prvním zaznamenaným na území ČR. V oblasti PP Slepičí vršek můžeme najít řadu chráněných rostlin a hub. Od již zmíněných, jako je například paličkovec šedavý (Corynephorus canescens), bělolist nejmenší (Filago minima), nahoprutka písečná (Teesdalia nudicaulis), jalovec obecný (Juniperus communis) až třeba po písečnatku nejmenší (Arnoseris minima) a trávničku obecnou (Armeria vulgaris). Chráněné houby jsou poté psivka obecná (Mutinus caninus), slizopórka dvoubarvá (Gloeoporus dichrous) a již zmiňovaná Vláknice (Inocybe stenospora).

Fauna náhled|upright|Saranče blankytné

Nejvíce charakteristickou faunou pro tuto oblast jsou zástupci pískomilného hmyzu. Například motýli Pediasia fascelinella a Agriphila poliellus. Konkrétně druhů motýlů bylo v této oblasti při revizi v roce 1995 napočítáno 114 druhů, které patřily do celkem 31 čeledí. Oblast se též pyšní vcelku velkou diverzitou zástupců brouků. Ty byly z revidovány v roce 2003 a bylo odhaleny významné čeledi brouků, např. zástupci z čeledi krasovcovitých, jmenovitě třeba Aphanisticus pusillus. Dále zástupci střevlíkovitých – různé druhy kvapníků (Amara curta, Amara equestris, Amara similata) či například zástupci tesaříkovitých, jako je kuloštítník úzký (Clytus lama). Dalšími brouky na stanovišti byli i zástupci čeledí kovaříkovití (Melanotus villosus, Sericus brunneus), slunéčkovití (Coccinella magnifica) či z čeledi nosatcovitých (Ceutorhynchus pumilio, Magdalis duplicita, Pissodes castaneus). Stanoviště obývají i zástupci blanokřídlých jako jsou mravenci, hrabalky či různé druhy solitérních včel, přičemž pro Bembecinus hungaricus, jinak pískoliba panonského se Slepičí vršek stal jediným zaznamenaným stanovištěm výskytu v Česku. Jako zástupce řádu rovnokřídlých lze uvést například saranče blankytnou (Sphingonotus caerulans). Hlavním zástupcem obratlovců je ještěrka obecná (Lacerta agilis), která zde má poměrně početnou populaci. Dále lze na okraji oblasti například běžné druhy ptáků, kteří přes relativně malou oblast migrují. PP Slepičí vršek je též zajímavá výskytem řady chráněných druhů, ze zástupců bezobratlých jsou to například hrotnokřídlec lesní (Phymatopus hecta), hřbetozubec plachý (Peridea anceps), krasec Aphanisticus pusillus, květiník Mecynotarsus serricornis, ostruháček ostružinový (Callophrys rubi), svižník lesní (Cicindela sylvatica), travařík Agriphila poliellus či pískolib Bembecinus hungaricus. Dalšími chráněnými obratlovci jsou například dudek chocholatý (Upupa epops) nebo užovka obojková (Natrix natrix).

Ochrana přírody náhled|Slepičí vršek

Přírodní památka se nachází v chráněné krajinné oblasti Třeboňsko a spadá i do evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Území je spravováno s cílem zachovat otevřený charakter písčitých stanovišť a zabránit jejich zarůstání dřevinami. Péče se zaměřuje především na udržování bezlesí a trávníků na písčinách, které jsou domovem pro řadu teplomilných rostlin a živočichů.

V rámci pravidelné údržby dochází k odstraňování náletových dřevin a křovin, které by mohly omezovat výskyt druhů vázaných na volné písky. Organický materiál, listí a opad jsou z lokality odstraňovány, aby nedocházelo k eutrofizaci stanovišť. Na vybraných místech se provádí i narušování povrchového drnu, které napomáhá obnově písčitých ploch a přirozené dynamice prostředí.

Lesní porosty v okolí nejsou hlavním předmětem ochrany, nicméně se zde uplatňuje šetrný výběrný způsob hospodaření, který podporuje druhovou pestrost a zachování přirozené struktury lesa.

K zajištění vhodných podmínek pro vzácné druhy rostlin, jako je písečnatka nejmenší (Arnoseris minima), probíhá podle potřeby sběr a rozšiřování semen na vhodná místa. Ochranný režim zároveň napomáhá i udržení populací teplomilných bezobratlých, zejména blanokřídlých druhů, které jsou na tato stanoviště vázány.

Území zůstává volně přístupné veřejnosti, protože mírná návštěvnost není s ochranou území v rozporu – naopak přispívá k narušování povrchu písků, což napomáhá jejich udržování.

Přístup K přírodní památce je možné se dostat po červeně značené turistické trase (trasa 0124), která prochází celým Třeboňskem a přírodní památku přímo protíná.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Přírodní památky v okrese Jindřichův Hradec Kategorie:Chráněná území v Třeboňské pánvi Kategorie:Chráněná území v Česku vyhlášená roku 1955 Kategorie:CHKO Třeboňsko Kategorie:Lužnice (okres Jindřichův Hradec)