Octan hlinitý (též acetát hlinitý) je jednak souhrnný název pro tři hlinité soli kyseliny octové (viz dále), a dále také triviální název jedné z uvedených sloučenin, dioctanu hlinitého.Velký lékařský slovník On-line
Existují tři hlinité soli kyseliny octové: trioctan hlinitý, též triacetát hlinitý Al(C2H3O2)3 (systematický název triethanoát hlinitý) dioctan hlinitý, též diacetát hlinitý HOAl(C2H3O2)2 (systematický název diethanoát hydroxyhlinitý) monooctan hlinitý, též monoacetát hlinitý (HO)2AlC2H3O2 (systematický název ethanoát dihydroxyhlinitý)
Syntéza Trioctan vzniká, pokud se síran hlinitý smísí s octanem barnatým. Při smíšení hydroxidu hlinitého, acetanhydridu a ledové kyseliny octové ve vodě vzniká monooctan hlinitý. Dioctan se připravuje reakcí hlinitanu sodného (NaAlO2) s kyselinou octovou.
Použití Dioctan hlinitý se používá v lékařství, především jako Burowův roztok (k obkladům pro léčbu kůže). Má adstrigenční a antibakteriální účinky.
Burowův roztok, lat. liquor burowi, liquor aluminii acetici, aluminii subacetatis solutio, je 7,5–9% roztok zásaditého dioctanu hlinitého v destilované vodě. Při přípravě se přidává uhličitan vápenatý.LÁBLER, Karel. Rakouská farmakopoea (sedmé vydání). 31. Aluminium aceticum solutum V Praze: Bursík a Kohout, , s. 26–27. Dezinfekční roztok pojmenovaný podle svého objevitele východopruského očního lékaře a chirurga Karla Augusta von Burow (1800–1874). V českém prostředí je tento roztok více známý jako „octan hlinitý“. Používán je na obklady otoků, působí chladivě a pomáhá otoky vstřebávat. Dříve byl octan hlinitý prodáván v sáčcích k rozpuštění při použití, nyní je na trhu též jako gel.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Hlinité sloučeniny Hlinitý Kategorie:Baktericidy