Krabí pulsar (označovaný také PSR B0531+21 nebo PSR J0534+2200) je mladá rotující neutronová hvězda v souhvězdí Býka. Nachází se ve středu Krabí mlhoviny, která je pozůstatkem supernovy SN 1054. Světlo této supernovy bylo na Zemi zaznamenáno v roce 1054, především čínskými astronomy.

Pulsar byl objeven v roce 1968 při rádiovém pozorování Davidem H. Staelinem a Edwardem C. Reifensteinem III. Přesnější perioda přibližně 33 milisekund a poloha zdroje byly následně určeny pomocí radioteleskopu Arecibo. Spojení pulsaru s Krabí mlhovinou poskytlo první přesvědčivý pozorovací důkaz, že pulsary jsou rotující neutronové hvězdy vznikající při výbuších supernov.

V roce 1969 byly u Krabího pulsaru objeveny také pulzy ve viditelném světle. Krabí pulsar tak patří k nemnoha pulsarům, které byly přímo ztotožněny s objektem pozorovatelným ve viditelném světle.

Vlastnosti

258px|náhled|Zpomalený záběr Krabího pulsaru vytvořený složením nejostřejších záběrů z rychle pořízené série snímků v blízkém infračerveném záření o vlnové délce 800 nm. Je patrný hlavní pulz a slabší mezilehlý pulz.

Krabí pulsar má poloměr přibližně 10 kilometrů, tedy průměr okolo 20 kilometrů. Jednu otáčku vykoná přibližně za 33,4 milisekundy, což odpovídá téměř 30 otáčkám za sekundu. Jeho záření je pozorováno v široké oblasti elektromagnetického spektra, od rádiových vln přes viditelné a rentgenové záření až po velmi energetické záření gama. Pulzující gama záření bylo zaznamenáno i při energiích přesahujících jeden terelektronvolt.

Rotační perioda pulsaru se postupně prodlužuje přibližně o 38 nanosekund za den. Pulsar tedy pomalu zpomaluje a ztrácí rotační energii. Rychlost ztráty rotační energie dosahuje přibližně 4,6×1038 ergů za sekundu (4,6×1031 W). Významná část této energie přechází do relativistického pulsarového větru, jenž vytváří vnitřní část Krabí mlhoviny a napájí její synchrotronové záření.

Pulsar nevykazuje dokonale plynulé zpomalování. Občas u něj dochází k náhlým malým zvýšením rotační frekvence, označovaným jako glitche. Jejich přesný mechanismus není zcela objasněn; pravděpodobně souvisejí s přenosem momentu hybnosti mezi supratekutou složkou uvnitř neutronové hvězdy a její pevnější vnější částí.

Vzdálenost a pohyb

První přesné rádiové měření paralaxy Krabího pulsaru pomocí interferometrie s velmi dlouhou základnou poskytlo hodnotu 0,53 ± 0,06 milivteřiny. Tomu odpovídá vzdálenost 1,90−0,18+0,22 kiloparseku, tedy přibližně 6 200 světelných let. Příčný pohyb pulsaru vzhledem ke Slunci odpovídá rychlosti přibližně 104 km/s.

Význam pro astronomii

Krabí pulsar a jeho mlhovina patří k nejdůležitějším objektům pro studium neutronových hvězd, pulsarových větrů a urychlování částic na extrémní energie. Protože je pulsar spojen s historicky zaznamenanou supernovou z roku 1054, je jeho skutečné stáří známo podstatně přesněji než u většiny pulsarů.

Krabí mlhovina se tradičně používá jako kalibrační zdroj v rentgenové a gama astronomii. Jednotky „crab“ a „millicrab“ vyjadřují intenzitu rentgenového záření zdroje vzhledem k intenzitě Krabí mlhoviny. Dlouhodobá pozorování však ukázala, že intenzita rentgenového záření mlhoviny není zcela stálá, jak se dříve předpokládalo, takže přesná kalibrace musí zohledňovat její proměnlivost.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Krabí pulsar v databázi SIMBAD Australský národní katalog pulsarů ATNF

Kategorie:Pulsary Kategorie:Hvězdy v souhvězdí Býka Kategorie:Rameno Persea Kategorie:Objekty v katalogu 2MASS