alt=Logo města Slaný|náhled|Oficiální logo města Slaný od konce roku 2024. Slaný () je město (někdejší královské město) v okrese Kladno ve Středočeském kraji. Leží asi 29 kilometrů severozápadně od Prahy. Ve městě a jeho částech žije obyvatel.
Název Tvar vlastního jména Slaný je podle příruček spisovné češtinyInternetová jazyková příručka – Slaný mužský, tedy ten (náš) Slaný. Z historických zmínekMístní jména v Čechách i ze současného písemného i mluveného úzu však plyne proměnlivost mluvnického rodu. Hájek z Libočan uvádí název s mužskou koncovkou Slanej a původ v pomístním jménu Slanej vrch. Tvar středního rodu Slané zase zmiňuje ve svém zpracování středověkých letopisů Pulkavy z Radenína a Beneše z Hořovic historik František Palacký: město Slané obleženo jest… August Sedláček ve svém místopisném slovníku zdůrazňuje tvar Slaný. V místní mluvě je však téměř vždy shoda ve středním rodě, tedy to (naše) Slaný, moje rodný Slaný mělo, Slaný vyhrálo apod. Z toho plyne i občasný úzus hyperkorektního tvaru Slané.
Historie Na území města Slaného a na Slánské hoře jsou četnými vykopávkami doložena různá osídlení ve starší i mladší době kamenné.
Středověk náhled|Městský znak na kostele svatého Gotharda
Podle kroniky Václava Hájka z Libočan, jejíž historickou věrohodnost je třeba brát s rezervou, bylo město Slaný založeno roku 750 knížetem Nezamyslem. Již toto bájné vyprávění renesančního pisatele však ukazuje na starobylost, která tomuto městu byla v průběhu staletí dávána.
Trhová osada Slaný vznikla u brodu v období raného středověku, nejspíše již v 11. století, při důležité obchodní stezce vedoucí z Prahy do Saska, kterou zde protínají další vnitrozemské cesty. Přestože nepatřila mezi významná zeměpanská hradiště, nacházely se zde některé lokální knížecí úřady, mj. soudní instance. V průběhu 12. století zde vznikla expozitura benediktinského kláštera v Ostrově u Davle, který v okolí získával majetek nejspíše přímo od panovníka. Mniši zde založili také nový kostel zasvěcený svatému Gothardovi, jehož úctu ostrovský klášter šířil. Nejspíše ještě do konce 12. století nebo nedlouho poté zde vyrostla románská trojlodní bazilika, předchůdce dnešního farního kostela. Majetkové državy několika zejména církevních institucí na území významné osady a v jejím blízkém okolí byly také důvodem, proč se panovníkovi nepodařilo povýšit ji na město dříve. Základním předpokladem tohoto kroku totiž bylo majetkové scelení lokačního území a vytvoření majetkového zázemí v okolí.
Přesné datum vysazení nového královského města dle magdeburského práva není známo. Stalo se tak mezi roky 1295–1305; roku 1295 ještě královským městem nebylo, ale povýšení udělil král Václav II., který zemřel v roce 1305. Nedlouho po založení bylo nové město opevněno. V roce 1348 zasáhlo město zemětřesení. Po roce 1358, kdy bylo králem Karlem IV. nařízeno založení vinic v Praze a posléze v královských městech, došlo k rozšíření vinohradů ve Slaném. Rozkládaly se na stráních Slánské hory či na úbočí Hájů. V tomto období byl založen v blízkých Ovčárech kostel sv. Václava, jenž je patronem vinařů a rybníkářů. V roce 1371 jej zasáhl ničivý požár, bezprostředně po něm začala obnova města včetně novostavby farního gotického kostela sv. Gotharda.
Krátce po vypuknutí husitských bouří roku 1419 opustili město ostrovští benediktini, kteří se do něj již nikdy nevrátili, a do města přišli reformní kněží strany podobojí. Slaný dokonce patřil mezi tzv. šest vyvolených husitských měst, která měla být spasena při nadcházejícím konci světa očekávaném radikálními kazateli. V květnu 1420 došlo ke zvratu, kdy město obsadila Zikmundova vojska a navštívil ho dokonce sám panovník, který zakročil proti příznivcům husitství. V březnu 1421 však otevřeli měšťané brány opět husitskému vojsku a stali se součástí pražského městského svazu. V něm zůstali až do dobytí a vyplenění města vojskem radikálnějšího táborského svazu pod vedením Jana Roháče z Dubé v dubnu 1425, jehož součástí se potom stali na dalších deset let. Po porážce táboritů v bitvě u Lipan roku 1434 se město poddalo vládě panské jednoty a roku 1436 přijalo Zikmunda za krále. Slaný nadále patřil k umírněnému utrakvistickému proudu, roku 1452 podpořil volbu Jiřího z Poděbrad zemským správcem. Král Jiří z Poděbrad pak městu věnoval mnoho výsad.
Novověk thumb|left|Perokresba měšťanského či šlechtického šviháka z počátku 18. století v účetní knize slánských hrnčířů. Cech hrnčířů Slaný, Kniha počtů (1655) 1656–1722 (1746), kn. 5 (SOkA-Kladno)
Bývaly zde strojírny, doly, kasárna a také lázně.
Martinicové a rekatolizace Nekatolické město se účastnilo povstání proti panovníkovi roku 1618, kdy zde pobývala rodina vzdorokrále Fridricha Falckého. Po porážce stavovského odboje nastal zásadní zlom v dějinách města, které se z hrdého královského a krajského města stalo městem poddanským a v krátké době svou protestantskou minulost zcela popřelo. V době pobělohorské bylo v roce 1623 město dědičně zastaveno Martinicům sídlícím v nedalekém Smečně. Řada obyvatel odešla do exilu, nejvíce pak v roce 1626, ale po roce 1630 se část slánských exulantů vrátila. V nových poměrech nahlíželo rekatolizované město na navrátilce jako na kacíře beze cti a velkou roli v tom hrál i jim zkonfiskovaný majetek. Za třicetileté války pak bylo město poškozeno pobytem válčících armád.
Vlastník reprezentovaný Bernardem Ignácem z Martinic se ve městě choval pragmaticky, práva měšťanů byla omezena ve prospěch jeho panství. Na druhou stranu tato významná osobnost své doby vtiskla Slanému barokní ráz. Roku 1655 založil při renesančním hřbitovním kostele Nejsvětější Trojice za hradbami města františkánský klášter a uprostřed kostela nechal vystavět jako jeho srdce loretánskou kapli. Přímo na hlavním náměstí založil roku 1658 piaristickou kolej, která zajišťovala vzdělání na úrovni středního školství, a pro vrchnostenskou správu panství vystavěl budovu čp. 1 zvanou Martinický dvůr. Roku 1662 dal vztyčit na Slánské hoře tři kříže na znamení Kalvárie a roku 1665 nechal na dalším tehdy holém pahorku směrem ke Smečnu vystavět kapli Božího hrobu, nejstarší v Čechách.
Bolzanka Kolem roku 1830 vznikla při slánské prádelně slévárna a opravna strojů, která se v roce 1872 stala základem firmy Bolzano, Tedesco a spol. Po úmrtí zakladatele Bohdana Bolzana roku 1884 převzal firmu šéfkonstruktér Max Hirsch. Ten neměl však tolik finančních prostředků, musel přijmout několik tichých společníků. Stačilo pár let a všechny vyplatil, stal se tak jediným majitelem. Vědom si skvělé pověsti podniku vedl jej dále pod stejným názvem Bolzano, Tedesco a spol. Po smrti Ing. Hirsche roku 1898 vdova prodala továrnu akciové společnosti Breitfeld, Daněk a spol., která vlastnila již továrny v Praze, Blansku a Ústí nad Labem. V té době akcie společnosti dávaly na burze výnos 6 % ročně. „Bolzanka“ zaměstnávala 859 lidí.
Roku 1906 došlo v rozvoji továrny k rozhodnému kroku. Centrum podniku bylo přesunuto z dolního závodu na pozemky ležící jižně od továrny a dráhy Prahy-Most, kde začala výstavba kotlárny, elektrárny, kancelářských budov a vlečky. Stavba byla dokončena v roce 1907, hlavní budova měla přes 3 000 m². V roce 1910 Akciová Společnost Strojírny Breitfeld, Daněk i spol. ve Slaném založila své lokomotivní oddělení a dle dokumentace vídeňského ministerstva zahájila stavbu sdružených pětinápravových nákladních lokomotiv na přehřátou páru řady 80.1 pro rakouské státní dráhy. První z nich spolu s rovněž ve Slaném vyrobeným tendrem byla dodána v září 1912. V pozdějších letech se ve Slaném vyráběly pro kkStB a později pro ČSD lokomotivy řad 170 (ČSD 434.0), 80.9 (ČSD 524.0), 270 (ČSD 434.1), 310 (ČSD 375.0). Prvním přednostou lokomotivního oddělení byl ustanoven Ing. Ignac Feichtinger, povolaný z rakouské lokomotivky ve Floridsdorfu. V roce 1914 vystřídal Ing. Feichingera na místě šéfkonstruktéra teprve třicetiletý absolvent pražské polytechniky Ing. Václav Štěpán, zaměstnaný u firmy od roku 1910. V letech 1923–1926 zde byly pro ČSD vyráběny lokomotivy 534.0. Konstruktéři lokomotivky vynalezli odjiskřovadlo soustavy Štěpán-Halla. Stavba lokomotiv se ve Slaném udržela i po fúzi s Českomoravskou-Kolben v roce 1927 a plynule pokračovala až do roku 1947, kdy byla ukončena.
Dekretem presidenta republiky ze dne 24. října 1945 o znárodnění průmyslových podniků se stalo ČKD státním podnikem a 1. ledna 1947 samostatným podnikem s výrobním programem: silniční stroje, jeřáby a vodní stavby, lžícová rypadla, hornická zařízení, zařízení pro cukrovary, ocelové konstrukce.
Rok 1932 náhled|Kostel svatého Gotharda náhled|upright|Velvarská brána náhled|Kostel Nejsvětější Trojice při klášteře bosých karmelitánů (někdejší františkánský klášter)
V městě Slaný (9731 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1553-1555. (česky a německy) Instituce: okresní úřad, okresní soud, berní úřad, berní správa, důchodkový kontrolní úřad, cejchovní úřad, revírní horní úřad, okresní četnické velitelství, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, kostely (2 katol., českoslov., method., synagoga), františkánský klášter, státní reálné gymnasium, obchodní škola, zemská hospodářská škola, divadlo, městské museum, okresní nemocnice. Průmysl a živnosti: továrna na elektr. baterie, na cukrovinky, na umělá hnojiva, chemická továrna na výrobu lučebnin, továrna na kartonáže, na farmaceut. přípravky, lokomotivka a strojírna ČKD, na velocipedy a motocykly Michl, na letecké motory Michl, obchodní grémium, okresní jednota živnostenských společenstev, cihelna, elektrárna, čedičový lom, 3 mlýny, plynárna, 3 stavitelé. Služby: 12 lékařů, 6 zubních lékařů, 3 zvěrolékaři, 7 advokátů, notář, Česká banka, biografy Humanita a Legion, 2 fotoateliéry, 2 geometři, 21 hostinců, hotely Elznic, Pošta, Praha, Pražák, Slaný, V kufru, 3 kavárny, lázně, lékárny U orla, U páva, 10 restaurací, Městská spořitelna, Občanská záložna, Okresní hospodářská záložna, Svépomocná záložna, 6 vináren, zlatník, zubní ateliér. Ve vsi Dolín (přísl. Želevčice, 761 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Slaného) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 213. (česky a německy) cihelna, holič, 4 hostince, konsum Včela, kovář, lom, 2 půjčovny mlátiček, pekař, 3 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, stavitel, 2 trafiky, velkostatek Rubeš.
V obci Kvíc (přísl. Kvíček, 1227 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Slaného) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 668-669. (česky a německy) autodílna, 2 výrobny cementového zboží, 3 cihelny, holič, 5 hostinců, kovář, konsum Spořilov, kovář, krejčí, 2 mlýny, obuvník, 5 obchodů s lahvovým pivem, pojišťovací jednatelství, přádelna bavlny, 8 rolníků, řezník, 7 obchodů se smíšeným zbožím, 3 trafiky, továrna na velocipedy, 2 zámečníci.
Ve vsi Netovice (160 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Slaného) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 910. (česky a německy) hostinec, 4 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, trafika.
Ve vsi Trpoměchy (194 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Slaného) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1720. (česky a německy) družstvo pro rozvod elektrické energie v Trpoměchách, hostinec, 2 rolníci, trafika, velkostatek Baňka.