Lili Zografu, řecky Λιλή Ζωγράφου (17. června 1922, Iraklio, Kréta – 2. října 1998, tamtéž) byla řecká spisovatelka, novinářka a levicová politická aktivistka.http://www.iliteratura.cz/Clanek/22151/zografu-lili

Život Lili Zografu se narodila jako nejmladší ze čtyř dcer v rodině vydavatele novin a pozdějšího ministra tisku Andrease Zografose, který vedl svou rodinu velice přísně podle veškerých zásad "slušného chování", jak uvedla spisovatelka v jednom rozhovoru.http://www.rozhlas.cz/vltava/literatura/_zprava/694843 Patriarchální poměry, panující v její rodině i na Krétě, jí vadily natolik, že se brzy osamostatnila, žila pracovala v Athénách a snažila se pracovat jako novinářka. Protože zde také žila s různými muži, rodina ji nakonec zavrhla.

Za druhé světové války žila v Paříži, kde studovala filologii na Sorbonně, aktivně se účastnila protifašistického osvobozeneckého hnutí, byla zatčena a ve vězení se jí narodila dcera Rena (1943–2003), básnířka a psychoterapeutka.http://kultura.idnes.cz/literatura.aspx?r=literatura&c=A080411_193822_literatura_jaz

Už během svých studií Zografu přispívala do různých literárních časopisů. Roku 1949 vydala svou prvotinu, sbírku povídek Agápi (řecky Αγάπη, Láska), ve které se bez iluzí zabývá vztahy rodičů a dětí. Pak hodně cestovala po Evropě, pracovala jako novinářka. Známou se stala po vydání eseje o Nikosovi Kazantzakisovi Níkos Kazantzákis: énas traghikós (1959, řecky Νίκος Καζαντζάκης: Ένας τραγικός, Nikos Kazantzakis: tragická postava) a také díky svým reportážím z cest do Španělska a Portugalska ze šedesátých let. V období plukovnické junty (1967–1974) byla v Řecku perzekvována, byla bez zaměstnání a nesměla publikovat.

Její dílo je velmi rozmanité, obsahuje studie a monografie, romány (celkem jich napsala dvacet čtyři), povídky i divadelní hry, má většinou silně sociální charakter a zabývá se problémy žen 20. století, jak v rodině, tak i ve společnosti (často zobrazuje ponížení a nesvobodu žen). Autorka sama se však nikdy nepovažovala za feministku, proti feminismu se naopak ostře stavěla.

Zografu patří ve své zemi k nejčtenějším a nejvydávanějším spisovatelkám a je považována za zakladatelku moderní řecké ženské prózy.

Dílo Αγάπη (Agápi) (1949, Láska), Νίκος Καζαντζάκης: Ένας τραγικός (Kazantzákis: énas traghikós) (1959, Nikos Kazantzakis: tragická postava), Βιογραφία- Άπαντα Μ.Πολυδούρη (1961), Και το χρυσάφι των κορμιών τους (1961), Οι καταραμένες (1962), Οι Εβραίοι κάποτε (Μίκαελ) (1966), Ο ηλιοπότης Ελύτης (1967), Παιδεία ώρα μηδέν, ή της εκμηδένησης (1972), Τι απόγινε κείνος που ήρθε να βάλει φωτιά(1972), Αντιγνώση,τα Δεκανίκια του Καπιταλισμού (1974), 17 Νοέμβρη 1973- Η νύχτα της μεγάλης σφαγής (1974), Κ. Καρυωτάκης - Μ. Πολυδούρη- Η αρχή της αμφισβήτησης (1977), Επάγγελμα: πόρνη (Epággelma: pórni) (1978, Povolání: prostitutka), česky jako Prostitutka, povídky odehrávajíci se v období řecké totalitní vojenské junty, ve kterých autorka řeší otázku lidské prodejnosti. Η γυναίκα που χάθηκε καβάλα στο άλογο (1981), Μου σερβίρετε ένα βασιλόπουλο παρακαλώ (1983), Η γυναίκα σου η αλήτισσα (I gynaíka sou i alítissa) (1984, Vaše manželka, fena), Η Συβαρίτισσα (1987), Νύχτωσε αγάπη μου Είναι χτες (1990), Που έδυ μου το κάλλος (1992), Παραλήρημα σε ντο μείζονα (1992), Σύγχρονός μας ο Κάφκα (1993, Náš současný Kafka), Η αγάπη άργησε μια μέρα (I agápi árgise mia méra) (1994, Láska měla den zpoždění) Από τη μήδεια στη Σταχτοπούτα - η ιστορία του φαλλού (1998).

Filmové adaptace I agápi árgise mia méra (1997, Láska měla den zpoždění), řecký televizní seriál, režie Kostas Koutsomytis.

Česká vydání Prostitutka, Dybbuk, Praha 2007, přeložila Rita Kindlerová.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Řecké spisovatelky Kategorie:Novořečtí spisovatelé Kategorie:Narození v roce 1922 Kategorie:Úmrtí v roce 1998 Kategorie:Narození v Irakliu Kategorie:Ženy