náhled|upright=1.0|Německá truhlářská dílna, litografie kolem roku 1880

náhled|upright=1.0|Truhlář při práci

Truhlář nebo též stolař je řemeslník, který vyrábí a opravuje dřevěný nábytek, dřevěné části staveb (okna, dveře), případně i jiné užitkové předměty ze dřeva.

Původ slova Označení truhlář, jehož užívání převládá v Čechách, pochází z německého die Truhe – truhla. Na Moravě se používá výraz stolař, který je odvozen od slova stůl (podobně stolár ve slovenštině a stolarz v polštině).

Popis Na rozdíl od příbuzného tesařství pracuje truhlář s prkny a hranoly, případně s dýhami. Dřevo ke své práci získává na pile. Typické pracovní úkony jsou řezání, hoblování a broušení, dlabání čepů a čepování, klížení a lepení, dýhování a lakování. V moderní době k tomu přistupuje ohýbání, frézování a další nové techniky.

Truhlářské nástroje a stroje

Nářadí, nástroje a zařízení pro ruční opracování hoblice či ponk – truhlářský pracovní stůl různé druhy dlát a struhů úderové nástroje (kladivo, palice, palička) pily – ocaska, čepovka, rámová pila, svlakovka, děrovka, vykružovačka, poříz – slouží ke svlékání kůry z kmene hoblíky – uběrák, hladík, klopkář, římsovník, drážkovník, vlaštovka atd., také elektrický hoblík nebozezy, vrtáky, svidříky, vrtačka smirkový papír různé druhy ručních brusek (pásová, excentrická) a příslušné brusivo truhlářské svěrky a jiná stahovací zařízení náhled|Historické truhlářské nástroje ve Slezském zemském muzeu v Opavě

Dřevoobráběcí stroje k řezání – kotoučová pila(maflík), formátovací pila, pásová pila k rovinnému frézování (hoblování) – srovnávací frézka, tlouštkovací frézka, čtyřstranná frézka k tvarovému a konstrukčnímu frézování – svislá spodní frézka, svislá horní frézka, soustruh, dlabačka k broušení – pásová bruska, válcová bruska, čelní kotoučová/bubnová bruska k vrtání – sloupová vrtačka specifické stroje – olepovačka hran, kolíkovací vrtačka, lamelovačka, kalibrační bruska…

Materiály pro truhlářská díla Rostlé dřevo (masiv). Tradiční truhlařina, často z tvrdého dřeva. Dnes se tento způsob používá u replik starého nábytku ("nostalgie"), protože je nákladný a nábytek z tvrdého dřeva je těžký. Zato se obnovuje výroba masivního nábytku z měkkého dřeva ("rustikál"): borovice, modřín, smrk. Laťovka, deska, slepená z latí z měkkého i tvrdého dřeva, často laminovaná dýhou, překližkou, lamino deskou atd. Umožňuje zpracovávat i méně kvalitní dřevo a může mít i kvalitní povrch jako masiv. Překližka, vrstvené a lepené dřevo, stejně pevná ve všech směrech, nekroutí se a nepraská ani ve velmi suchém prostředí. Z nových hmot – na trhu je nepřeberný výběr laminátových desek a dřevotřísek. Výrobky jsou levnější a někdy i lehčí, ale také méně kvalitní.

Specializace profese Truhlář a jeho specializace jsou zařazeny do Národní soustavy kvalifikací (NSK). Nábytkový truhlář vyrábí dřevěný nábytek, v moderní době často doplněný umělými hmotami. Při živnostenské výrobě na zakázku zpracovává prkna, desky, hranoly a vyrábí samostatně celé kusy. Stavební truhlář – se soustřeďuje na dřevěné součásti staveb – vyrábí okna, dveře, schodiště, podlahy, obklady stěn a stropů, někdy i méně náročné tesařské konstrukce Umělecký truhlář – opravuje či restauruje historický nábytek a vyrábí jeho repliky, toto umělecké řemeslo hraničí či se překrývá s restaurátorstvím; způsobilost k této práci vysvědčuje samostatná licence Ministerstva kultury České republiky. Modelář – ve slévárenských provozech se zabývá výrobou dřevěných modelů, z nichž se následně dělají pískové formy. Modelář pracuje většinou truhlářskými postupy, velký význam má broušení složitějších tvarů. Příbuzná a související řemesla: řezbáři, tesaři, parketáři nebo dřevosoustružníci.

Historie náhled|upright=0.6|Trůn faraona Tutanchamona Truhlářství je velmi staré řemeslo, které dosáhlo neobyčejné dokonalosti už ve starověkém Egyptě a v Římě. Tradiční truhlářské nářadí (dláto, pila, hoblík atd.) je také známo už od starověku. V Evropě se truhláři rozšířili v raném středověku, když si knížecí dvory začaly na hradech zařizovat interiéry nábytkem (stoly, lavice, postele a truhly). Od poloviny 13. století se rozvinulo truhlářské řemeslo ve velkých městech, kde truhláři zhotovovali vybavení měšťanských domů. Podle toho, který druh nábytku v dané době převládal, se truhláři někdy nazývali také stolaři. Cechy Cech byl profesním sdružením městských truhlářů od vrcholného středověku až do poloviny 19. století. Na Starém Městě pražském truhláři vytvořili cech v polovině 14. století, patrně jako první v zemi. Na Novém Městě dostal cech "pilařů, prknařů a struhařů"roku 1457Archiv český 14, artykuly cechů pražských svá statuta, ve kterých se uvádí přesný výčet jejich výrobků. Roku 1524 zdejší truhláři společně s mistry dalších cechů složili přísahu králi<ref>Zikmund WINTER, Dějiny řemesel a obchodu ve XIV. a XV. století. Praha 1906, s. 582.</ref>. V malých městech a na vesnicích se příbuzné profese sdružovaly v jediném cechu (truhláři s koláři, bečváři, tesaři a soustružníky dřevěného nádobí). Proto se v angličtině a v románských jazycích truhláři a tesaři označují stejným termínem.

Patronem cechu byl svatý Josef, pěstoun Páně, protože sám vykonával profesi truhláře.

Odkazy Reference

Literatura E. Josten a kol., Dřevo a jeho obrábění. Praha: Grada 2010 W. Nutsch a kol., Příručka pro truhláře. Praha: Europa 2006 J. Vigue, Praktická kniha o dřevě''. Čestlice: REBO 2009 K. Havránek a kol."Odborná nauka truhlářská". Domov, Trutnov,1948 S. Prokeš "Obrábění dřeva a nových hmot ze dřeva". SNTL Praha 1965 F. Jirout "Dřevo v přírodě a řemeslech". Zemědělské knihkupectví Praha 1928

Související články Tesařství Kolářství Obrábění dřeva Nábytek

Externí odkazy

www.truhlarskyportal.cz

Kategorie:Řemesla Kategorie:Zpracování dřeva Kategorie:Obrábění dřeva