1950 (MCML) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Události Automatický abecedně řazený seznam viz :Kategorie:Události roku 1950 Česko 1. leden – Vedení matrik bylo převedeno z církví na státní správu. 26. leden – Začaly Stavby mládeže; první z nich byla stavba hutního kombinátu v Kunčicích u Ostravy. 1. březen – Bylo provedeno sčítání lidu. ČSR měla 12 338 450 obyvatel (z toho České země 8 896 133 a Slovensko 3 442 317). 2. březen – V Českých Budějovicích byl ukončen provoz tramvajové dopravy. 16. březen – Ministerstvo zahraničí ČSR požádalo představitele pražské nunciatury Vatikánu Ottavia de Livu, aby opustil ČSR. 20. březen – Římskokatoličtí biskupové a duchovní v ČSR byli donuceni složit tzv. slib věrnosti republice, kterým byl podmíněn státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti. 24. březen – Skupina pilotů ČSA při koordinovaném útěku za železnou oponu unesla tři obsazená letadla do Erdingu u Mnichova v západním Německu; nikdo nebyl zraněn.První oficiální zprávy viz např.: ; tendenční zpravodajství pokračovalo i v následujících dnech, viz např. nebo 2. duben – Na sjezdu v Praze vznikl jednotný Československý svaz žen. 4. duben – Vynesením těžkých trestů skončil pražský proces s představiteli církevních řádů. 19. duben – Úřady zakázaly činnost střediska americké informační služby v Praze. (Činnost britského informačního střediska byla zastavena 12. května.) 25. duben – Byl odvolán ministr národní obrany Ludvík Svoboda. Místo něj byl jmenován Alexej Čepička. 5. květen – Ze svých funkcí byli odvoláni Gustáv Husák (předseda Sboru pověřenců) a Ladislav Novomeský (pověřenec pro školství). 5. květen – Na hranici s Bavorskem byl příslušníky SNB postřelen převaděč Kilián Nowotny. 14. květen – Začala rozsáhlá propagandistická kampaň – podpisová akce k rezoluci sjezdu obránců míru ve Stockholmu. Do konce května podepsalo tzv. Stockholmskou výzvu 9 448 548 občanů ČSR. 18. květen – Byl přijat nový vysokoškolský zákon, jenž zcela likvidoval tradiční akademické svobody. 31. květen – V Praze začal proces s Miladou Horákovou a spol. 16. červen – Byl popraven Veleslav Wahl, student přírodovědecké a právnické fakulty UK z politických důvodů 27. červen – Byla popravena Milada Horáková. 14. července – V Národním památníku na Vítkově byl odhalen pomník Jana Žižky od sochaře Bohumila Kafky.
Svět 6. leden – Velká Británie diplomaticky uznala Čínskou lidovou republiku. 12. leden – V Sovětském svazu byl opět zaveden trest smrti za vlastizradu, špionáž a sabotáž. (Původně byl zrušen v květnu 1947.) 21. leden – USA oznámily objevení 93. chemického prvku. Podle místa, kde byl objeven (Berkeley v Kalifornii), byl nazván berkelium. 23. leden – Izraelský parlament proklamoval Jeruzalém za hlavní město země. 24. leden – Indie se podle nové ústavy stala republikou. 27. leden – V Marseille vrátili neznámí zloději šperky a drahé kameny v hodnotě 150 milionů franků, jež byly ukradeny manželce Agy Chána. 31. leden – Prezident USA Harry S. Truman vyzval komisi pro atomovou energii, aby urychlila vývoj vodíkové bomby. 1. únor – Urho Kekkonen byl zvolen finským předsedou vlády. 3. únor – V Londýně byl zatčen fyzik německého původu Klaus Fuchs, jenž byl poté odsouzen ke 14 letům vězení. Informace o výrobě vodíkové bomby, jež posílal do Moskvy, umožnily Sovětskému svazu vyrovnat americký náskok v této oblasti. 6. únor – Americký vysoký komisař pro Německo John McCloy oznámil ve Stuttgartu politický program Spojenců pro Německo. 7. únor – USA a Velká Británie uznaly vietnamskou vládu Bao Daie, ač SSSR uznal 31. 1. vládu jeho protivníka Ho Či Mina. 8. únor – V NDR vzniklo Ministerstvo státní bezpečnosti, zaměřené na boj proti špionáži, sabotážím a protistátní činnosti – ve skutečnosti hlavní instituce represivního státního aparátu 12. únor – Albert Einstein varoval v televizním vystoupení před výrobou vodíkové bomby, kterou požadoval prezident Harry S. Truman. 14. únor – V Moskvě byla podepsána smlouva o přátelství mezi SSSR a Čínou. 1. březen Klaus Fuchs, usvědčený ze špionáže pro SSSR, byl odsouzen k 14 letům káznice. Čankajšek byl opět zvolen prezidentem Tchaj-wanu. 6. březen – USA a Velká Británie protestovaly proti vykázání Němců z Polska. 7. březen – Island byl přijat do Rady Evropy. 8. březen – Konrad Adenauer navrhl unii Německa a Francie se společným parlamentem. 12. březen – V belgickém referendu se 58 % hlasujících vyslovilo pro návrat krále Leopolda III. do vlasti. 1. duben – Stalin oznámil v Moskvě svůj plán, který předpokládal dalekosáhlé přeměny přírodních podmínek Sovětského svazu až k Uralu. 8. duben – Sovětské bojové letadlo sestřelilo nad Baltským mořem neozbrojený hlídkový letoun amerického letectva, jenž údajně porušil sovětský vzdušný prostor. 10 členů posádky zahynulo. 24. duben – Bylo vyhlášeno Jordánské království, jež vzniklo po anexi arabské části Palestiny Zajordánskem. 27. duben – Velká Británie uznala diplomaticky Izrael. 1. květen – V Západním Berlíně proběhly demonstrace proti setkání FDJ (Svobodná německá mládež) ve východním Berlíně. 8. květen – Generál Čankajšek požádal USA o zbraně pro boj proti Čínské lidové republice. 9. květen – Francouzský ministr zahraničí Robert Schuman představil tzv. Schumanův plán na sjednocení Evropy. 11. květen – V Königswinteru byla založena celoněmecká politická stran CDU. Prvním předsedou se stal Konrad Adenauer. 13. května – Uskutečnil se historicky první závod Formule 1. Velkou cenu Velké Británie a nakonec i celou sezonu vyhrál Ital Giuseppe Farina s týmem Alfa Romeo. 14. květen – V ČSR začala rozsáhlá propagandistická kampaň – podpisová akce k rezoluci sjezdu obránců míru ve Stockholmu. Do konce května podepsalo tzv. Stockholmskou výzvu 9 448 548 občanů ČSR. 16. květen – Starosta Berlína Ernst Reuter odmítl podmínky sovětského velitele města pro svobodné volby v celém Berlíně (odchod všech okupačních jednotek a právo veta pro Sovětský svaz ve výboru čtyř velmocí). 18. květen – V Cáchách byla poprvé udělena cena Karla Velikého za zásluhy o evropskou jednotu. Jejím prvním nositelem se stal Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi. 3. červen – Louis Lachenal a Maurice Herzog se stali prvními horolezci, kterým se podařilo stanout na vrcholu vyšším než 8000 m n. m. Konkrétně na Annapurně. 25. červen – Severokorejská armáda vstoupila na území Jižní Koreje a začala Korejská válka. 6. července – Německá demokratická republika a Polsko uzavřeli Zhořeleckou smlouvu o společných hranicích. 27. červenec – Australský herpetolog a lovec hadů Kevin Budden jako první na světě odchytil taipana velkého. Den na to zemřel na následky uštknutí, které při lovu utrpěl. 12. srpen – Pius XII. vydal encykliku Humani generis. 21. říjen – Komunistická Čína obsadila vojensky Tibet. 28. říjen – Vznikla nejstarší evropská fotbalová fanouškovská skupina Torcidy Split. 29. října – Po 43 letech vlády zemřel švédský král Gustav V. a na trůn nastoupil jeho syn Gustav VI. Adolf.
Vědy a umění 1. března – v Filadelfii proběhla světová premiéra opery Konzul. 17. března – V jaderné laboratoři kalifornské univerzity v Berkeley byl objeven chemický prvek kalifornium. 2. prosince – V USA vyšel soubor devíti sci-fi povídek Isaaca Asimova pod názvem Já, robot (kniha) (I, Robot). Knížku vydalo Genome Press
Knihy Druhá světová válka – Winston Churchill Já, robot – Isaac Asimov Lev, čarodějnice a skříň – Clive Staples Lewis Marťanská kronika – Ray Bradbury
Nobelova cena Nobelova cena za fyziku – Cecil Frank Powell Nobelova cena za chemii – Otto Paul Hermann Diels, Kurt Alder Nobelova cena za fyziologii a lékařství – Edward Calvin Kendall, Tadeus Reichstein, Philip Showalter Hench za výzkumy hormonů kůry nadledvin Nobelova cena za literaturu – Bertrand Russell Nobelova cena za mír – Ralph Bunche za služby při řešení palestinského konfliktu
Narození
Česko náhled|upright|Jiří Lábus (* 26. ledna) náhled|upright|Jitka Molavcová (* 17. března) náhled|upright|Pavel Trávníček (* 26. října) 1. ledna – Antoni Szpyrc, amatérský historik, folklorista a malíř († 29. prosince 2014) 2. ledna – Helena Maršálková, folková a countryová zpěvačka 4. ledna – Pavel Hazuka, ředitel Národní knihovny v Praze 6. ledna – Ladislav Daniel, historik umění 13. ledna – Anna Malchárková, básnířka, prozaička, sběratelka folkloru 14. ledna – Pavel Růžička, hudebník, skladatel 20. ledna – Petr Ritter, právník, prozaik a scenárista 26. ledna Jiří Lábus, herec Ivan Hlinka, československý hokejový útočník († 16. srpna 2004) 27. ledna – Jiří Bubla, československý hokejový obránce 2. února – Marie Stiborová, bioložka a politička 7. února – Jiří Stodůlka, politik a energetik 10. února – Josef Veselý, rozhlasový autor, publicista, moderátor 12. února – Bořek Zeman, malíř, sochař, medailér a pedagog († 30. května 2014) 14. února – Pavel Kouřil, archeolog a historik 18. února – Václav Šanda, geodet, kartograf 1. března Karel Rechlík, výtvarník, grafik a výtvarný teoretik Lubomír Voleník, první prezident Nejvyššího kontrolního úřadu († 5. června 2003) 10. března Jiří Cieńciała, ministr průmyslu a obchodu ČR Petr Kalandra, kytarista, hráč na foukací harmoniku a skladatel († 7. září 1995) 12. března – Vladimír Goněc, český a slovenský historik a politolog 17. března – Jitka Molavcová, herečka, zpěvačka, spisovatelka, muzikantka a moderátorka 18. března – Václav Špale, malíř 20. března – Zuzana Ondrouchová, herečka († 3. února 1978) 21. března – Ivan Vít, kameraman 31. března Jiří Josek, bohemista, překladatel, redaktor a divadelní režisér († 10. srpna 2018) Karel Smyczek, režisér, scenárista a herec 1. dubna – Richard Hindls, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze 6. dubna – Zbyněk Kočvar, typograf, grafický designér a pedagog 11. dubna – Jiří Novák, ministr spravedlnosti České republiky 12. dubna – Petr Dvořák, hudebník, skladatel 13. dubna – Jiří Crha, československý hokejový brankář 15. dubna – Karel Kroupa, československý fotbalista a reprezentant 20. dubna – Jiří Našinec, romanista, překladatel z rumunštiny, francouzštiny a moldavštiny 25. dubna – Miroslav Kačor, dokumentarista, scenárista, režisér a spisovatel († 20. března 2018) 26. dubna – Vlastimil Třešňák, folkový písničkář, spisovatel, výtvarník a fotograf 29. dubna – Ladislav Kučera, kytarista, písničkář, zpěvák a výrobce kytar 3. května – Bohuslav Klíma mladší, archeolog a vysokoškolský pedagog 5. května – Miroslav Hauner, fotograf 9. května – Jan Kašpar, básník a pedagog 10. května – Miroslav Sychra, fotograf a politik 11. května – Genadij Rumlena, herec 14. května Jaroslav Maxmilián Kašparů, psychiatr, pedagog, premonstrátský jáhen a esperantista Milan Kajkl, československý hokejový obránce († 18. ledna 2014) 17. května Eva Gorčicová, divadelní herečka Jaromír Havlík, pedagog a muzikolog 20. května – Miki Jelínek, kytarista, zpěvák, písničkář, textař, dramatik, herec 22. května – Libor Radimec, československý fotbalový reprezentant 23. května – Milan Pitkin, herec a komik 25. května Otomar Kvěch, hudební skladatel a pedagog († 16. března 2018) Miloš Holeček, předseda Ústavního soudu († 16. dubna 2016) 26. května – Jiří Kubový, malíř 28. května – Jiří Zemánek, soudce Ústavního soudu 2. června – Renáta Doleželová, herečka († 12. června 2000) 3. června – Jiří Panocha, houslista 5. června – Jitka Zelenková, zpěvačka 6. června – Jiří Novák, československý hokejový útočník 7. června – Ivo Železný, spisovatel, nakladatel, překladatel 10. června – Kateřina Charvátová, historička a archeoložka 12. června – Martin Mysliveček, klasický kytarista 13. června – Antonín Jančařík, speleolog († 25. listopadu 2018) 15. června – Petr Němec, zpěvák, skladatel a hudebník 17. června – Vladimír Dolejš, motoristický publicista 22. června Alexander Goldscheider, hudební skladatel, producent, kritik Irena Fuchsová, spisovatelka