thumb|right|Litevsko-běloruský znak pahoňa, používaný jako erb některými gediminovskými knížaty, zejména rodemTrubeckých. Kňaz ( князь, княз) je archaické označení někdejších panovníků či vůdců slovanských feudálních monarchií nebo i jiného politického zřízení (údělné knížectví) v 9.–16. stoletích u Slovanů a některých dalších národů. Úzce souvisí s výrazem kněz / kněžka.
V některých slovanských jazycích je titul kňaz shodný s titulem knížete v západoevropském chápání.
V latinských zdrojích je výraz kňaz přeložen většinou jako comes (ekvivalent hraběte), nebo řidčeji princeps. Někdy se objevuje také (vojenský) titul dux (vojevůdce/vévoda), který se často odkazoval na vazala Franské říše, resp. později Svaté říše římské.
Titul Kňaz býval představitel feudální aristokracie, později také vysoký dvorský titul, v závislosti na významu srovnatelný s princem nebo vévodou v západní a jižní Evropě, ve střední Evropě „kníže“ a v někdejší Svaté říši římské se tento titul nazývá Fürst, a v severských státech konung. Francouzským a anglickým ekvivalentem je výraz prince.
Titul velkokníže (rusky великий князь / velikij kňaz ) nebo ženská forma kňagiňa / княгиня) je dvorský titul členů carské rodiny v Rusku.
Kňagiňa (княгиня) – žena kňaze a také samostatný ženská forma dvorského titulu, kňažič (княжич) – syn kňaze (pouze u Slovanů), kňažna (княжна) – dcera kňaze.
Ve středověkém Německu byl kníže () představitel vyšší říšské aristokracie, mající zvláštní výsady a tento titul nosili také představitelé vyššího duchovenstva (církevní knížata, mající také politická práva v říši). Společně s titulem Fürst koexistoval také německý titul Prinz.
V současné Evropě jsou nezávislými knížectvími Andorra, Monako a Lichtenštejnsko. Nositelem titulu „kníže-biskup“ je papež.
Kňaz v jiných jazycích Bělorusky: князь (kňaz´), князёўна (knjazjouna) Rusky: князь (kňaz´), княгиня (kňagiňa), княжна (kňažna) Ukrajinsky: князь (kňaz´), княгиня (kňahyňa) Česky: kněz, kněžka; kníže, kněžna Polsky: ksiąz (ksiondz) – kněz; książę (kšonže) – kníže Slovensky: kňaz, kňažka; knieža, kňažná Srbskolužické jazyky: knjez Srbsky: кнез (knez), кнегиња (kneginja), књаз (knjaz), књегиња (knjeginja) Slovinsky: knez, kneginja Černohorsky: knjaz, knjaginja Bulharsky: княз (kňaz), княгиня (kňagiňa) Chorvatsky: knez
Existují také přejatiny tohoto slovanského výrazu některými neslovanskými jazyky:
Rumunsky: cneaz Maďarsky: kenéz Čuvašsky: князь (kňaz‘) Tatarsky: kenäz
Příbuzné výrazy, přímo přejaté z baltských a uralských jazyků. Sámsky: gonagas nebo konagas (evidentně přejato ze skandinávských jazyků) Litevsky: kunigas ‚duchovní‘ (možná je význam pod vlivem polštiny); kunigaikštis ‚kníže‘, kunigaikštienė ‚kněžna‘, kunigaikštytė ‚kněžna-dcera‘ Lotyšsky: kungs ‚pán‘
Související články
Velkokníže Konung Princ
Kníže (Fürst) Kurfiřt (Kurfürst) Velkokníže (Großfürst) Kníže-primas (Fürstprimas) Říšský kníže (Reichsfürst) Církevní kníže (Kirchenfürst) Kníže-biskup (Fürstbischof) Zemský kníže (Landesfürst)
Externí odkazy
Kategorie:Šlechtické tituly