Jean Louis Jaurès [žán lui žorés] (3. září 1859 Castres, departement Tarn v jižní Francii – 31. července 1914 Paříž) byl francouzský filozof, historik a politik, reformní socialista a odpůrce války. Kvůli tomu byl těsně před vypuknutím první světové války zavražděn. Patří mezi zakladatele francouzské sociální demokracie.
Život a působení vlevo|náhled|Jean Jaurès (1898) Pocházel z měšťanské republikánské rodiny a mezi jeho příbuznými byli dva admirálové. Byl skvělým studentem a v roce 1878 byl mezi přijatými na prestižní École normale supérieure první před H. Bergsonem. V roce 1881 získal učitelskou aprobaci (licenciat), učil na gymnáziu v Albi a roku 1883 se stal v Toulouse docentem filosofie. V roce 1885 byl poprvé zvolen do parlamentu jako republikán, po skončení mandátu se vrátil ke svému učitelskému povolání. Roku 1891 promoval ve filosofii latinskou prací „První kořeny německého socialismu u Luthera, Kanta, Fichta a Hegela“.zde Angažoval se v místní politice a roku 1892 se zastal stávkujících horníků v Carnaux, proti nimž bylo nasazeno 1500 vojáků. Vláda, která měla rozhodnout, zda majitel dolu smí propustit jejich předáka, se pod tlakem veřejnosti přiklonila také na stranu stávkujících a majitel dolů markýz de Solages se vzdal svého poslaneckého mandátu. Na jeho místo byl zvolen právě Jaurès, který se mezitím přiklonil k reformnímu socialismu.Ottův slovník, heslo Jaures Jean.
V letech 1893-1914 byl pak (s jedním přerušením) levicovým poslancem parlamentu. Osvědčil se jako vynikající řečník a zasazoval se za revizi Dreyfusova procesu. Roku 1902 byl mezi zakladateli Francouzské socialistické strany a spolu s Aristide Briandem založil noviny L'Humanité, které redigoval a které vycházejí dodnes. 1905 patřil k zakladatelům francouzské sekce dělnické internacionály, jejímž se stal předsedou. Jako zásadní stoupenec lidských práv a svobod odmítal revoluční marxismus a dostal se tak do konfliktu s radikály. Jako přesvědčený demokrat a pacifista se stavěl proti kolonialismu a válce a naléhal na vládu, aby se snažila s Německem dohodnout. Vysloužil si tak nenávist nacionalistů a jeden z nich, student R. Villain, ho 31. července 1914 v pařížské kavárně zavraždil. Ottův slovník, heslo Jaures Jean.
Po válce v roce 1919 porotní soud vraha osvobodil (navíc měla vdova zaplatit soudní výlohy), ale už roku 1924 byly Jaurèsovy ostatky přeneseny do Pantheonu a pod dojmem válečných útrap po něm řada francouzských měst pojmenovala ulice, stejně jako Berlín a Vídeň. Jmenují se po něm stanice metra v Paříži i v dalších městech a nadace Francouzské socialistické strany.
Dílo náhled|upright=1.3|Jean Jaurès (1913) Histoire socialiste de la Révolution francaise („Socialistické dějiny francouzské revoluce“), tři svazky, 1898-1902 L'armée nouvelle („Nová armáda“), 1910 Contre la guerre et la politique colonialiste („Proti válce a kolonialistické politice“)
v českém překladu
JAURÈS, Jean. Idealistický a materialistický názor na dějiny. Překlad Radim Neumann FOUSTKA. Vydání první. Praha: Československá sociální demokracie, propagační oddělení, 1946. 45 stran. Knižnice pracujícího člověka, svazek číslo 4. Dostupné online
v německém překladu
JAURÈS, Jean. Die neue Armee. Jena: Eugen Diederichs, 1913. 492 s.
Odkazy
Reference
Literatura Jauresovo dílo – z myšlenkové pokladnice socialistického velikána. Praha: A. Svěcený 1919 J. Jaurès – P. Lafargue, Materialistický a idealistický názor na dějiny. Praha: ČSSD 1946 Ottův slovník naučný nové doby, heslo Jaurès Jean. Sv. 5, str. 139.
Související články Sociální demokracie
Externí odkazy
Životopis) Stránky Société Jaures
Kategorie:Francouzští politici Kategorie:Francouzští socialisté Kategorie:Francouzští historikové Kategorie:Francouzští filozofové Kategorie:Narození v roce 1859 Kategorie:Úmrtí v roce 1914 Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení v pařížském Pantheonu Kategorie:Absolventi École normale supérieure Kategorie:Zastřelení lidé Kategorie:Zavraždění politici Kategorie:Narození 3. září Kategorie:Úmrtí 31. července Kategorie:Úmrtí v Paříži Kategorie:Osobnosti na francouzských poštovních známkách Kategorie:Historikové 19. století Kategorie:Historikové 20. století Kategorie:Filozofové 19. století Kategorie:Filozofové 20. století