Vosek je národní přírodní památka ve Švihovské vrchovině. Nachází severně od města Rokycany v katastrálních územích Osek u Rokycan a Volduchy v okrese Rokycany. Předmětem ochrany je paleontologické naleziště křemenných konkrecí se zkamenělinami, které se nazývají rokycanské kuličky.

Historie Nejstarší sběry fosilií v prostoru chráněného území pochází z doby okolo roku 1840 a mimo jiné se na nich podílel Joachim Barrande. Krajina je dlouhodobě využívána k zemědělství, ale ani novodobá intenzivní zemědělská činnost neohrožuje předmět ochrany. Orba však uvolňuje a vynáší zkameněliny na povrch a činí tak lokalitu atraktivní pro jejich sběratele,Plán péče, s. 13. kteří mohou intenzivními sběry a následným obchodem fosilie v národní přírodní památce vyčerpat.Plán péče, s. 14.

Chráněné území vyhlásil rokycanský okresní národní výbor dne 5. září 1989 v kategorii chráněný přírodní výtvor. Přírodní památka je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 1162. Jižní část národní přírodní památky byla zničena při výstavbě dálnice D5, a proto existuje návrh na nové vyhlášení chráněného území, které by respektovalo dochovaný stav.Plán péče, s. 19.

Přírodní poměry Chráněné území měří 75,7329 hektarů a nachází se v nadmořské výšce 376–408 metrů v katastrálních územích Osek u Rokycan a Volduchy.

Geologie a paleontologie Vosek leží v oblasti blanické brázdy Barrandienského paleozoika. Zdejší horniny pochází z období mladšího proterozoika, kambria, ordoviku a třetihor. Geologická mapa uvádí v chráněném území jílovité břidlice šáreckého souvrství ze spodního ordoviku, ale na lokalitě nebyly zjištěny.Plán péče, s. 9. Při hluboké orbě vystupují na povrch šedé břidlice Klabavského souvrství, v nichž se v malém množství vyskytují fosilie inartikulárních ramenonožců Ve vzdálenosti sto metrů východně od silnice z Volduch do Rokycan se vyskytují rozpukané břidlice s povlaky hydroxidů železa a manganu a úlomky tufitických hornin s miskami ramenonožce Také tato část pravděpodobně patří ke Klabavskému souvrství, čemuž nasvědčuje výskyt řídce roztroušených pelosideritových ooidů. Mezi silnicemi Rokycany–Osek a Rokycany–Volduchy byly vrty získány černé břidlice dobrotivského souvrství s jejich typickými fosiliemi, z nichž nejhojnější je ramenonožec Plán péče, s. 10.

Křemité kulovité konkrece, které se zvětráváním uvolňují z břidlic, se označují jako rokycanské kuličky. Kromě nich a ramenonožců se na polích nalézají zkameněliny trilobitů, měkkýšů a dalších skupin. K velmi dobře zachovaným patří fosilie hvězdic a hadic Celkem bylo na Voseku nalezeno přes 150 druhů fosilií.

Geomorfologie, půdy náhled|Struska v půdě náhled|Povrch půdy

V geomorfologickém členění Česka leží lokalita v celku Švihovská vrchovina, podcelku Rokycanská pahorkatina a v okrsku Rokycanská kotlina.Plán péče, s. 8. Povrch se formoval během pleistocénu, ale konečná podoba je výsledkem holocenních procesů. Tvoří jej mírně až velmi mírně ukloněné svahy erozně denudačního původu. Hlavním činitelem, který se podílel na jejich modelování, je proudící voda ve formě ronu. V severní části území se ve směru východ–západ táhne návrší Hůrky s nadmořskou výškou 406,7 metru. Na podložních horninách se vyvinuly převažující půdní typy kambizem typická a kambizem pseudoglejová, ale ve vlhčích místech vznikl pseudoglej typický. V západní části se nachází malá plocha, kde na spraši vznikla hnědozem typická.

Vodstvo, podnebí Vodu z chráněného území odvádí Voldušský potok a jeho bezejmenný levostranný přítok. Voldušský potok se asi o kilometr dále na jihozápad vlévá do vodní nádrže Klabava na říčce Klabavě, a patří tedy k povodí Berounky.

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se chráněné území nachází v mírně teplé oblasti MT10, pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 17–18 °C v červenci. Roční srážkový úhrn je 600–700 milimetrů. Počet mrazových dnů je 110–130, zatímco počet letních dnů se pohybuje mezi čtyřiceti a padesáti.

Flóra a fauna Na pozemcích národní přírodní památky probíhá zemědělská činnost a pěstují se pšenice, žito, kukuřice nebo brambory. Z chráněných druhů živočichů podle vyhlášky 395/1992 Sb. byl na okrajích polí zaznamenán výskyt jednotlivých exemplářů středně ohrožené ještěrky obecné a ohrožené koroptve polní Kromě nich na lokalitě pravidelně hnízdí skřivan polní a poštolka obecná Nepravidelně zde hnízdí také čejka chocholatá Plán péče, s. 12.

Chráněné území slouží také jako migrační koridor a loviště pro druhy ptáků jako moták pochop moták pilich luňák červený nebo luňák hnědý

Přístup Chráněné území je volně přístupné a přímo přes něj vede silnice silnice II/232 z Oseka do Rokycan a silnice III. třídy, která z ní odbočuje do Volduch.

Odkazy

Reference

Související články Seznam chráněných území v okrese Rokycany Seznam památných stromů v okrese Rokycany

Externí odkazy

Kategorie:Národní přírodní památky v Plzeňském kraji Kategorie:Chráněná území v okrese Rokycany Kategorie:Chráněná území ve Švihovské vrchovině Kategorie:Chráněná území v Česku vyhlášená roku 1989 Kategorie:Paleontologické lokality v Plzeňském kraji Kategorie:Osek (okres Rokycany) Kategorie:Volduchy