náhled|Vrtulník EC 135 T2 s imatrikulací OK-BYC ve zdravotnické konfiguraci Letecká služba Policie ČR (LS PČR) nebo Letecká služba (LS) je útvar Policie České republiky s celostátní působností, který vznikl v roce 1993. Jde o přímého pokračovatele činnosti Letecké služby Federálního policejního sboru, která existovala v letech 1991 až 1993. Úkoly LS PČR lze rozdělit na dva typy činností:FOJTÍK, Policejní vrtulníky, s. 63 letecká činnost ve prospěch útvarů Policie ČR letecká činnost ve prospěch složek integrovaného záchranného systému (IZS) podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému.
V současné době disponuje Letecká služba Policie ČR hlavní základnou na mezinárodním Letišti Praha-Ruzyně (hangár D, Terminál Jih), základnou na mezinárodním Letišti Brno-Tuřany a základnou v areálu integrovaného záchranného systému v Ostravě–Zábřehu.pplk. JUDr. Do 31. prosince 2008 měla LS PČR trvalou základnu také v Hradci Králové. Policie ČR má k dispozici celkem 15 vrtulníků, z nichž 9 je lehké váhové kategorie a 6 vrtulníků je střední kategorie. Od roku 2003 nedisponuje vrtulníky těžké kategorie.FOJTÍK, Policejní vrtulníky, s. 103 Největší význam vrtulníků se projevil ve prospěch letecké záchranné služby (LZS) a při záchranných akcích během povodní na Moravě v roce 1997 a při povodních v Čechách v roce 2002.
První doložený let policejního letadla na území českých zemí proběhl v prosinci 1920. Teprve v roce 1935 vznikl první oficiální letecký útvar – Četnické letecké hlídky. Její činnost byla ukončena v roce 1939 a po skončení druhé světové války v roce 1945 byla činnost letecké policie obnovena. Během následujících desetiletí se policejní letka mnohokrát transformovala, často se měnily také její činnosti. V roce 1977 se představitelé ministerstva vnitra začali zabývat zavedením letecké záchranné služby na území Československé socialistické republiky. První let s lékařem na palubě proběhl v roce 1984 a 1. dubna 1987 vznikla v ČSSR oficiálně letecká záchranná služba. Po pádu komunistického režimu v Československu vznikl v roce 1990 Úřad Federálního ministerstva vnitra pro leteckou službu. Jednalo se o novodobý policejní útvar, jehož prioritami se stala obměna leteckého parku a zkvalitnění letecké záchranné služby. Policejní útvary vzniklé po roce 1990 byly přímými předchůdci dnešní Letecké služby Policie ČR. Ředitelem byl do 31. 12. 2024 plk. Ing. Tomáš Hytych.
Historie policejního letectva v českých zemích náhled|Policejní vrtulník Mi-2 s imatrikulací B-2530 v Leteckém muzeu Kbely Historie policejního letectva na území českých zemí se začala psát v prosinci 1920, kdy bylo poprvé použito letadlo k plnění policejních úkolů.FOJTÍK, Policejní vrtulníky, s. 9 Tehdejší velitelství československého četnictva mělo k dispozici tři francouzské dvouplošníky SPAD S.VII. První oficiální policejní letecký útvar vznikl v roce 1935, a to četnické letecké hlídky.FOJTÍK, Policejní vrtulníky, s. 12 Četnické letecké hlídky zanikly v roce 1939. O obnovení policejního letectva uvažovala exilová vláda ještě před koncem druhé světové války, ale ke skutečné obnově došlo až v roce 1945, kdy vznikl letecký oddíl Pohotovostního pluku.FOJTÍK, Policejní vrtulníky, s. 24 Útvar spadal organizačně pod Zemské velitelství Sboru národní bezpečnosti.FOJTÍK, Policejní vrtulníky, s. 25 V roce 1947 se útvar přejmenoval na Bezpečnostní letectvo. Bezpečnostní letectvo zaniklo v roce 1950 a Československo bylo krátce bez letecké policie. Velení Sboru národní bezpečnosti si však uvědomovalo, že policejní letectví je nepostradatelné a v roce 1951 vznikla bezpečnostní letka, která spadala organizačně pod Ministerstvo národní bezpečnosti.FOJTÍK, Policejní vrtulníky, s. 36-37 V roce 1953 zaniklo Ministerstvo národní bezpečnosti a s tím vznikl Letecký oddíl Ministerstva vnitra.FOJTÍK, Policejní vrtulníky, s. 39
Ministerstvo vnitra provedlo počátkem 70. let velkou obměnu leteckého parku. V 60. letech sloužily pouze tři dosluhující stroje Mil Mi-4. V roce 1970 byly ze Sovětského svazu dodány první těžké vrtulníky Mil Mi-8, v roce 1972 byl letecký park doplněn o řadu lehkých vrtulníků Mil Mi-2, které byly dodávány z Polska.FOJTÍK, Policejní vrtulníky, s. 46 Policejní letectvo disponovalo také letouny, od počátku sedmdesátých let byly dodávány stroje Jakovlev Jak-40, Iljušin Il-62 a Tupolev Tu-134. V roce 1979 byl útvar přejmenován na Letecká správa Federálního ministerstva vnitra.FOJTÍK, Policejní vrtulníky, s. 48 Nový útvar se od roku 1977 zabýval zřízením letecké záchranné služby na území Československé socialistické republiky.FOJTÍK, Policejní vrtulníky, s. 50 První pokusné lety s lékařem na palubě proběhly v roce 1984 a 1. dubna 1987 vznikla v ČSSR oficiálně letecká záchranná služba.FOJTÍK, Policejní vrtulníky, s. 51 Letecká správa Federálního ministerstva vnitra zanikla v roce 1990.
Historie Letecké služby Policie ČR Vznik Letecké služby Policie ČR je spojen s rozpadem České a Slovenské Federativní Republiky a se vznikem samostatných států Česká republika a Slovensko.FOJTÍK, Policejní vrtulníky, s. 59 Od 1. ledna 1993 tak vznikly dva zcela nové policejní útvary – Letecká služba Policie ČR a Letecký útvar Ministerstva vnútra Slovenskej republiky.FOJTÍK, Policejní vrtulníky, s. 84 Přímým předchůdcem obou letek byla v letech 1991 až 1993 Letecká služba Federálního policejního sboru.FOJTÍK, Policejní vrtulníky, s. 56 Tato letka vznikla jako nástupce Úřadu Federálního ministerstva vnitra pro leteckou službu, který existoval v letech 1990 a 1991.DLOUHÝ, MINAŘÍK, Policejní letectvo; Včera a dnes, s. 27FOJTÍK, Policejní vrtulníky, s. 53
Moderní policejní letka Vznik Úřadu Federálního ministerstva vnitra pro leteckou službu v roce 1990 znamenal velkou změnu pro policejní letectví na území tehdejšího Československa. Od roku 1979 existovala Letecká správa Federálního ministerstva vnitra. Po rozpuštění Sboru národní bezpečnosti, zániku jeho letky a vzniku nového útvaru se změnily činnosti policejního letectva. Velký důraz byl kladen na záchrannou činnost, především zajištění letecké záchranné služby, letecké služby pátrání a záchrany, pátrání po pohřešovaných osobách a věcech, demarkaci státních hranic a další. Noví vládní představitelé se také intenzivněji zabývali obměnou starých vrtulníků za moderní stroje, které napomohly k vytvoření moderní policejní letky. V roce 1993 také došlo k rozdělení letecké techniky mezi policejní útvary v Česku a na Slovensku. Česká republika převzala devět vrtulníků Mil Mi-2, jeden stroj PZL Kania, dva těžké vrtulníky Mil Mi-8Ministerstvo vnitra České republiky i Policie ČR řadí vrtulníky Mil Mi-8 do kategorie těžkých hmotnostních vrtulníků. Většina jiných zdrojů označuje stejné stroje jako vrtulníky střední hmotnostní kategorie. a tři kusy MBB Bo 105. Slovensko získalo šest lehkých strojů Mil Mi-2 a čtyři těžké vrtulníky Mil Mi-8.
Nová koncepce náhled|left|Tři vrtulníky MBB Bo 105 převzala po rozpadu České a Slovenské Federativní republiky v roce 1993 česká policejní letka, tyto stroje byly v souladu s přijetím nové koncepce v roce 2010 vyřazeny V roce 2008 schválilo Ministerstvo vnitra České republiky novou koncepci Letecké služby Policie ČR s názvem „Koncepce Policie České republiky letecké služby do roku 2010 a dále 2015“. Ta počítá se zachováním současných základen v Praze a Brně a s vytvořením čtyř tzv. předurčených leteckých pracovišť. Na nich vrtulníky trvale neslouží, ale pracoviště fungují jako časově omezené základny při mimořádných událostech. Nová předurčená pracoviště vznikla v Hlučíně (IZS Moravskoslezského kraje), Hradci Králové (IZS Královéhradeckého a Pardubického kraje), Plzni (IZS Plzeňského a Karlovarského kraje) a v Plané u Českých Budějovic (IZS Jihočeského kraje). Ostatní kraje jsou pokryty ze základen v Praze a Brně. Hlavní doposud realizované plány nové koncepce zahrnují obměnu vrtulníků Policie ČR za novější typy (obměna dokončena v roce 2008pplk. JUDr.), rekonstrukci stávajících vrtulníků střední kategorie Bell 412 a prodej starších vrtulníků MBB Bo 105. V souladu s koncepcí ukončila Letecká služba Policie ČR k 31. prosinci 2008 provoz letecké záchranné služby na stanicích Kryštof 06 v Hradci Králové a Kryštof 04 v Brně. Současně tak úplně zanikla základna LS PČR v Hradci Králové a došlo ke změně činností základny v Brně, která zůstala zachována. LZS byla zajištěna v Jihomoravském kraji od 1. ledna 2009 nestátním provozovatelem Alfa-Helicopter a v Královéhradeckém kraji od stejného data nestátní společností DSA. Policie ČR provozovala nadále pouze základnu Kryštof 01 v Praze, a to až do 1. ledna 2017, kdy začala po osmi letech opět zajišťovat leteckou záchrannou službu ze základny Kryštof 04 v Brně. V květnu 2017 byla do provozu uvedena nová základna Letecké služby Policie ČR v Ostravě–Zábřehu, kde slouží každý lichý týden vrtulník Eurocopter EC 135. Nová základna se nachází ve společném areálu integrovaného záchranného systému společně se základnou vrtulníku letecké záchranné služby Kryštof 05.
Původní plán před schválením nové koncepce počítal s ponecháním existujících základen v Praze, Brně a Hradci Králové a s rozšířením sítě pohotovostních základen. Ty měly být zřízeny do konce roku 2008 v Ostravě, Karlových Varech a Českých Budějovicích.FOJTÍK, Policejní vrtulníky, s. 61-62 Plán však nebyl realizován.
Činnosti Pro útvary Policie ČR náhled|Řídící věž Terminálu Jih na pražském ruzyňském letišti Pro ostatní (především pozemní) útvary Policie ČR zajišťuje:FOJTÍK, Policejní vrtulníky, s. 65-72DLOUHÝ, MINAŘÍK, Policejní letectvo; Včera a dnes, s. 28 pohotovostní nasazení a zásahy nasazení vrtulníku v pátracích akcích (pátrání nejčastěji po pohřešovaných osobách a pachatelích trestné činnosti) dokumentace trestné činnosti a sledování osob dopravní průzkum a řízení dopravy vzdušné řízení a dokumentace policejních akcí vzdušná ochrana a dozor dozor nad režimem státních hranic výcvikové a instruktážní lety
Pro složky integrovaného záchranného systému V rámci integrovaného záchranného systému zajišťuje:FOJTÍK, Policejní vrtulníky, s. 72DLOUHÝ, MINAŘÍK, Policejní letectvo; Včera a dnes, s. 29 leteckou záchrannou službu službu SAR – pátrání a záchrana nasazení v zahraničí spolupráci s Hasičským záchranným sborem České republiky spolupráci s Horskou službou České republiky spolupráci s krizovým štábem a Bezpečnostní radou státu spolupráci s ostatními složkami IZS v případě vyhlášení mimořádného stavu
Provoz letecké záchranné služby
Historie náhled|Do konce roku 2008 zajišťovala Letecká služba Policie ČR provoz letecké záchranné služby na stanicích v Praze, Brně a Hradci Králové náhled|Mapa rozložení stanic letecké záchranné služby v letech 2008–2016 První základnou letecké záchranné služby v Československu se stala základna Kryštof 01 v Praze. Provoz letecké záchranné služby byl zahájen 1. dubna 1987 v 7:15.DLOUHÝ, MINAŘÍK, Policejní letectvo; Včera a dnes, s. 25 Sběr dat ke spuštění letecké záchranné služby započal již v roce 1977. Federální ministerstvo vnitra, ministerstvo zdravotnictví a Ústav národního zdraví shromažďovali informace o provozu LZS v ostatních evropských zemích. Provoz LZS byl však pouze denní, od východu do západu slunce. Na tři roky se podařilo získat od Leteckého oddílu Federálního ministerstvo vnitra oprávnění pro noční provoz, ale pouze pro lety podle viditelnosti. Dvě zkušební etapy nočního provozu proběhly bez zvláštního oprávnění až v roce 1997.DLOUHÝ, MINAŘÍK, Policejní letectvo; Včera a dnes, s. 35 V první etapě, která probíhala od 1. dubna do 30. října, činil podíl nočních letů na celkovém počtu vzletů 9,2 %.DLOUHÝ, MINAŘÍK, Policejní letectvo; Včera a dnes, s. 35-36 V druhé etapě probíhající od 1. listopadu do 31. prosince se podíl zvýšil na 21,2 %. Po vyhodnocení byla stanice přeorganizována na nepřetržitý provoz a vrtulníky LS PČR slouží pro potřeby LZS 24 hodin denně.