Dmytro Stepanovyč Bortňanskyj (ukrajinsky Дмитро Степанович Бортнянський, 28. října 1751 Hluchiv, Černigovská gubernie – 10. října 1825 Petrohrad) byl ukrajinský hudební skladatel narozený v Ruském impériu
Život Dmytro Bortňanskyj se narodil 28. října v Hluchivě v Černigovské gubernii. Podle polského badatele Miroslava Cidyva byl otec Dmytra Lemkem, původně se jmenoval Štefan Škurat a pocházel z obce Bortně. Když přišel do hlavního města hejtmanství změnil své jméno podle rodné obce na Bortňanskij, které považoval za přijatelnější pro ukrajinské prostředí.
V dětství navštěvoval pěveckou školu v Hluchivu, ale již v sedmi letech byl přijat do dvorního pěveckého sboru v ruském Petrohradě. Vedle církevních sborů vystupoval i v italských operních představeních, kde zpočátku (jak bylo tehdy zvykem) zpíval ženské role.
Na doporučení dvorního hudebního ředitele, kterým byl tehdy Baldassare Galuppi, získal stipendium k dalšímu studiu v Itálii. Usadil se v Benátkách, dále studoval u Galuppiho, který se mezitím z Petrohradu vrátil. Vyjížděl však i do ostatních hudebních center Itálie (Řím, Neapol), zejména však do Bologne, kde byl žákem Padre Martiniho. Během pobytu v Itálii zkomponoval tři opery na mytologická témata: Kreón, Alkeidés a Quintus Fabius a řadu sonát, kantát i církevních skladeb.
Po návratu do Ruska byl Bortňanskij jmenován učitelem a ředitelem Dvorního pěveckého sboru v Petrohradě. V roce 1816 získal imperátorské privilegium na dohled nad vydáváním a provozováním církevní hudby. Hned zpočátku této činnosti vydal ve vlastní redakci díla Galuppiho, Sartiho, Berezovského a také své vlastní sborové koncerty.
Na sklonku života připravoval vydání svého souborného díla. To se mu však dokončit nepodařilo. Zemřel 28. září 1825 za zvuků svého sboru „Вскую прискорбна еси душе моя“, který mu, na jeho přání, přišli zazpívat členové dvorního souboru. Souborné dílo pak vyšlo v deseti svazcích v roce 1882 v redakci Petra Iljiče Čajkovského. Byl pohřben na Smolenském pravoslavném hřbitově. V roce 1953 byly jeho ostatky přeneseny do Panteonu osobností ruské kultury na Tichvinském hřbitově.http://lavraspb.ru/ru/nekropol/view/item/id/405/catid/3
Dílo náhled|200px|Bortňanskij na památníku 1000 let Ruska ve Velkém Novgorodu Bortňanskij byl mistrem sborové duchovní hudby Komponoval však také opery a komorní a klavírní skladby.
Opery Kreón (Benátky, Teatro San Benedetto, 1776, ztraceno) Quinto Fabio (dramma per musica, libreto Apostolo Zeno, 1778, Modena) Alcida (libreto Pietro Metastasio, 1778, Benátky) Sokol (komická opera podle Boccacciovy novely z cyklu Dekameron, libreto François-Hermann Lafermière, Gatčina, 1786) La Fête du Seigneur (komedie se zpěvy a baletem, libreto Lafermière, 1786, Pavlovsk) Don Carlos (komická opera podle Lafermièra, 1786, ztraceno) Сын-соперник, или Новая стратоника (komická opera, Pavlovsk, 1787)
Orchestrální skladby Klavírní koncert C-dur Suita z opery "Alcida"
Komorní hudba Kvintet C-dur pro klavír, harfu, housle, violu da gamba a violoncello, 1787 Sinfonia concertante pro dvoje housle, violu da gamba, violoncello, fagot, harfu a klavír, 1790 Klavírní kvintet Koncertní skladba č. 1 f-moll pro trubku a klavír, 1910 Koncertní skladba č. 2 Es-Dur pro trubku a klavír
Klavírní skladby Sonáta č. 1 B-dur Sonáta č. 2 C-dur Sonáta č. 3 F-dur Larghetto F-dur 5 dalších klavírních sonát ztraceno
Vokální skladby Zpěvák v ruském táboře (kantáta pro sóla sbor a orchestr, 1812) Milovníku umění (Любителю художеств, podle Gavrily Romanoviče Děržavina, 1791) Rusko má mé srdce (kantáta podle Děržavina, 1805) Setkání Orfea se sluncem (kantáta podle Děržavina, 1811) Na návrat Alexandra I. (kantáta podle Děržavina, 1814) Návrat velkovévodkyně Marie Pavlovny do vzdálených zemí (kantáta podle Děržavina) Ave Maria pro soprán, alt, dvoje housle violu, kontrabas a dva lesní rohy, 1774) Tříhlasé liturgické zpěvy 41 tříhlasých nebo čtyřhlasých hymnů 26 dvouhlasých hymnů 35 duchovních čtyřhlasých koncertů 10 duchovních dvouhlasých koncertů 5 hymnů Píseň Cherubína (1782, ztraceno) Dans le verger de Cythère (zpěv a cembalo, 1784, ztraceno)
Odkazy
Reference
Literatura Вихорева Т.': Духовная музыка Д. С. Бортнянского. Saarbrücken: LAP Lambert Academic Publishing, 2012, Доброхотов Б.: Д. С. Бортнянский. М.-Л., 1950. Ковалёв К.: Бортнянский. Серия ЖЗЛ. Moskva, Молодая гвардия, 1989. Лебедев Н. А.: Березовский и Бортнянский как композитор церковного пения. СПб., 1882. Лебедева-Емелина А.: Русская духовная музыка эпохи классицизма (1765–1825). Каталог произведений. Moskva, Прогресс-Традиция, 2004. Маценко П.: Дмитро Степанович Бортнянський і Максим Созонтович Березовський. Вінніпег, 1951. Рыжкова Н.: Прижизненные издания сочинений Д. С. Бортнянского: Сводный каталог. — СПб., 2001. Рыцарева М.: Композитор Бортнянский. Жизнь и творчество. Leningrad, Музыка,1979. Смирнов А.: Д. С. Бортнянский в мировом изобразительном искусстве XVIII-XXI веков: альбом иконографических материалов. Moskva, Белый Город, 2014. Іванов В.: Дмитро Бортнянський. Київ., 1980. Pilat M.: The Sacred Music of Dmitri S. Bortniansky as a Monumental Body of Works in Eighteenth Century Russia. New York University, 1969. Ritzarev M.: Eighteenth-Century Russian Music. Aldershot: Ashgate, 2006.
Externí odkazy
«Коль славен наш Господь в Сионе…» - první hymna Ruska Životopis a ukázky z díla. Vše o Bortňanském, včetně textu z knihy Konstantina Kovaleva «Bortňanskij», série ŽZL (ЖЗЛ). Životopis Náhrobek skladatele na Tichvinském hřbitově.
Kategorie:Ruští hudební skladatelé Kategorie:Ukrajinští hudební skladatelé Kategorie:Ruští operní skladatelé Kategorie:Ukrajinští operní skladatelé Kategorie:Ruští dirigenti Kategorie:Ukrajinští dirigenti Kategorie:Klasicistní skladatelé Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Skladatelé chrámové hudby Kategorie:Křesťanští skladatelé Kategorie:Ukrajinští svobodní zednáři Kategorie:Narození 28. října Kategorie:Narození v roce 1751 Kategorie:Narození v Hluchivu Kategorie:Úmrtí 10. října Kategorie:Úmrtí v roce 1825 Kategorie:Úmrtí v Petrohradu Kategorie:Pohřbení na Tichvinském hřbitově Kategorie:Pohřbení na Smolenském pravoslavném hřbitově Kategorie:Muži Kategorie:Absolventi Kyjevsko-mohyljanské akademie