Kateřina Tučková (* 31. října 1980, Brno) je česká spisovatelka, historička umění, kurátorka galerie současného umění a v letech 2015–2018 programová ředitelka festivalu Meeting Brno.

Život Kateřina Tučková žila do šesti let věku v Moutnicích, dětství poté prožila v Kuřimi. Když žila v oblasti brněnské ulice Cejl, jež bývá nazývána brněnským Bronxem kvůli nynější početné romské komunitě, pátrání po historii této části města ji přivedlo k námětu jejího prvního románu Vyhnání Gerty Schnirch. V květnu roku 1945 odtamtud byly vyhnány německé rodiny a zařazeny do takzvaného brněnského pochodu smrti. Osobně se zúčastnila vzpomínkového pochodu za tyto vyhnance a uvedla, že jí tato aktivita pomáhala v autorské tvorbě.

Pochází ze čtyř sester. Když byla ještě dítě, její otec spáchal sebevraždu. Po maturitě na Gymnáziu na tř. Kapitána Jaroše v Brně v roce 1999, vystudovala dějiny umění a bohemistiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.

Doktorská studia na Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze absolvovala v roce 2014 obhajobou disertační práce Skupina Radar. Jako motivaci k studiu uvedla, že se profesionálně věnuje současnému umění i období po roce 1945, kde ji zajímá „doba temna“ 50. let; na konci té doby někteří členové Skupiny 42 založili skupinu Radar.

Jako kurátorka vedla Kateřina Tučková brněnskou galerii ARSkontakt zaměřenou na nejmladší generaci umělců (2004–2006) a každoročně pořádala celostátní konfrontaci mladých malířů spojenou s Cenou ARSkontakt (2004–2011); posléze byla kurátorkou Výstavní síně Chrudim (2010–2018); nadále spolupracuje s řadou soukromých i veřejných galerií.

V roce 2015 byla hostem 16. ročníku Měsíce autorského čtení.

Léta 2015 se stala jednou z tváří Jsme v tom společně, kampaně iniciativy HateFree Culture.

V roce 2015 byla také iniciátorkou a do roku 2018 i programovou ředitelkou multižánrového kulturního festivalu Meeting Brno.

Kateřina Tučková je vdaná za Roberta Héderváriho. Žije v Praze a v Brně.

Dílo náhled|upright=0.9|Kateřina Tučková v roce 2013

Beletrie

Vyhnání Gerty Schnirch Do povědomí veřejnosti vstoupila svou druhou knihou, románem Vyhnání Gerty Schnirch, již vydalo nakladatelství Host roku 2009, ve kterém zpracovala osud německé dívky vyhnané v květnu 1945 ze svého domova v tzv. „Brněnském pochodu smrti“. Kniha byla nominována na Cenu Jiřího Ortena a Cenu Josefa Škvoreckého. Nakonec získala čtenářskou cenu Magnesia Litera za rok 2010. Od října 2014 uvádělo adaptaci románu brněnské HaDivadlo, v režii Mariána Amslera. V roce 2013 vydalo audioknihu nakladatelství OneHotBook.

Žítkovské bohyně

V knize Žítkovské bohyně, vydané poprvé nakladatelstvím Host v roce 2012, se znovu zaměřila na českou historii, když v ní zachytila příběh výjimečného rodu léčitelek z oblasti Bílých Karpat, tzv. bohyň, někdy také nazývaných čarodějnice. Tento rod přežil čarodějnické procesy v 17. století, útlak církví a soudy během 19. století i dobu protektorátní totality, ale nakonec byl zdevastován komunistickým režimem. Za román získala řadu cen, například Cenu Josefa Škvoreckého a Magnesia Litera.

Román vyšel v říjnu 2012 v nakladatelství OneHotBook i jako audiokniha. Jeho divadelní adaptace v režii Doda Gombára se hrála od roku 2014 v Městském divadle Zlín. Kniha byla přeložena do třinácti jazyků. V roce 2014 vyšla v ukrajinštině v nakladatelství Komora v Kyjevě, také v makedonštině ve Skopje a polsky v nakladatelství Aféra. Románu Žítkovské bohyně, který vyšel v březnu 2012, se do července 2013 prodalo 50 000 výtisků bez započítání elektronické verze. Filmová práva zakoupila společnost Bionaut.

Fabrika Kniha líčí příběh Johanna Heinricha Offermanna, jednoho z nejvýznamnějších brněnských textilních podnikatelů a jeho potomků, povýšených do šlechtického stavu. V příběhu je barvitě popsána i rodinná historie rodu Offermannů a odráží se zde i celá 250 let trvající minulost města, nazývaného pro textilní minulost moravským Manchesterem. Publikace vyšla u příležitosti výstavy Brno – moravský Manchester, uspořádané v letech 2014 a 2015 v Moravské galerii v Brně a byla vydána nakladatelstvím Host roku 2014.

Bílá Voda Román líčí příběh ženy, kterou zklamal „světský“ život, a proto vstoupila do kláštera v Bílé Vodě. Na pozadí současného dění popisuje také dějiny řádových komunit od zrušení řeholních řádů přes jejich obnovení až do současnosti. Simuluje texty historických dokumentů, které však nejsou autentické, ale fabulované. Vydalo také nakladatelství Host v roce 2022.

Divadelní hry

Vitka

Divadelní hra volně inspirovaná osudem brněnské hudební skladatelky a dirigentky Vítězslavy Kaprálové, která se dokázala prosadit v oboru, který byl ve své době vyhrazen pouze mužům. Scénář vyšel i knižně v nakladatelství Host v roce 2018.

Hra měla premiéru v roce 2018 v brněnském Divadle Husa na provázku. Inscenace v režii Anny Petrželkové byla doprovázena hudbou Petra Hromádky a několika úryvky ze skladeb Bohuslava Martinů a Vítězslavy Kaprálové. Titulní roli ztvárnila Tereza Marečková, která za ni byla nominována na Cenu divadelní kritiky v kategorii Ženský herecký výkon roku 2018 a také obdržela Cenu divadelních novin za herecký výkon sezony bez ohledu na žánry.

Rozhlas Roku 2022 pro projekt Střepy Českého rozhlasu Plus napsala krátkou povídku Epitaf, v reakci na útrapy, způsobené válkou na Ukrajině.

Další dílo Ze slovenštiny přeložila roku 2015 román Veroniky Šikulové Místa v síti.

Své romány píše v průměru tři roky, o tématu si dělá rozsáhlé rešerše. Ocenění 2010 Knižní klub – cena čtenářů (Vyhnání Gerty Schnirch) nominace na Cenu Jiřího Ortena (Vyhnání Gerty Schnirch) nominace na Literu za prózu v trámci Magnesia Litera (Vyhnání Gerty Schnirch) 2012 Literární Cena Josefa Škvoreckého (Žitkovské bohyně) 2013 Cena čtenářů České knihy (Žitkovské bohyně) Magnesia Litera – Kosmas cena čtenářů (Žitkovské bohyně) 2017 Cena za svobodu, demokracii a lidská práva, udělil Ústav pro studium totalitních režimů 2018 Literární cena Premio Salerno Libro d`Europa, udělená italským festivalem v Salernu 2022 Státní cena za literaturu (za román Bílá Voda s přihlédnutím k dosavadní literární tvorbě)

Kritická recepce Kritické recepci próz Kateřiny Tučkové se věnují kvalifikační práce Pavly Hartmannové a Terezy Haasové.

Seznam děl

Beletrie

Poslední večer in: Ty, která píšeš, Čítanka současné české ženské prózy. Artes Liberales, Vltavín, 2008. . (povídka)

Fabrika. Brno: Host, 2014. . Cesta, in: Miliónový časy: Povídky pro Adru. Praha: Argo, 2014. 141 s. . (povídka) ISBN 978-80-257-1029-6. Fajnová frajlenka, in: Krvavý Bronx. Brno: Druhé město, 2020. 275 stran.Dostupné online. . S. 37. (povídka)

Knihy pro děti Co skrývá les. Praha: Meander, , ©2022. 20 nečíslovaných stran. (Repolelo; 43. svazek). .

Divadelní hry Vitka – vyšlo i knižně, Host 2018 Bratr spánku – dramatizace románu rakouského autora Roberta Schneidera, Švandovo divadlo na Smíchově, 2018

Spoluautorství TUČKOVÁ Kateřina, HÉDERVÁRI Robert. Můj otec Kamil Lhoták. Praha: Vltavín, 2008. Beletrizovaný životopis malíře Kamila Lhotáka napsaný spolu s jeho synem, Kamilem Lhotákem ml. Dostupné online. . POLLACK Martin, TUČKOVÁ Kateřina, KRATOCHVÍL Jiří, FILIP Ota. Brněnský pochod smrti. 2012. . (sborník o vyhnání brněnských Němců) KOLEČEK Michal: Na hraně příběhu – Sochy v ulicích. Libreto TUČKOVÁ Kateřina. Brno: Dům umění, 2013. . (čtrnáct příběhů lemujících místní dějiny dvacátého století) TUČKOVÁ Kateřina, BŘEZINOVÁ Andrea, ZAPLETAL Tomáš. Fabrika: příběh textilních baronů z moravského Manchesteru. Brno: Host, 2014. Novela doprovázející výstavní projekt „Brno – moravský Manchester“ v Moravské galerii v Brně. Dostupné online. . FUČÍKOVÁ, Renáta, TUČKOVÁ, Kateřina. Hrdinky: příběhy významných českých žen. Praha: Euromedia Group, 2020. 165 stran. (Universum). .

Odborná literatura Michael Rittstein: práce na papíře. Praha: Vltavín, 2005. 57 s. (Monografie; č. 8). . Nová trpělivost. Praha: Vltavín, 2007. 71 s. . Jaroslav Valečka. [Praha]: Vltavín, 2007. s. . Radim Malát. Praha: Vltavín, 2007. 45 s. (Monografie; sv. č. 19). Dostupné online. . Slovem i obrazem. Praha: Vltavín, 2008. 103 s. . Ohlédnutí za dílem Dobroslava Folla. Praha: Vltavín, 2008. 43 s. (Monografie; sv. 21). . Normální malba, 2009 Věra Sládková: prozaické dílo.[Praha]: Vltavín, 2009. 108 s. (Monografie). Dostupné online. . (studie díla Věry Sládkové) Transfer: prezentace malířských ateliérů Akademie výtvarných umění v Praze. V Praze: Akademie výtvarných umění, 2008. 127 s. . Katalogy výstav Výstavní síně Chrudim (2010 – ) Stuck!!. Brno: ARSkontakt, 2014. 36 s. (Monografie; 13). . Bezelstně provokativní umění Aleny Kupčíkové, 2015

Odkazy

Reference

Literatura Lubomír Slavíček (ed.). Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008). Praha: Academia, 2016. 2 svazky (1807 stran). . HARTMANOVÁ, Pavla. Kritická reflexe próz Kateřiny Tučkové. Diplomové práce, vedoucí Erik Gilk. Univerzita Palackého, Katedra bohemistiky, 2013. Valentina Kaptayn. Zwischen Tabu und Trauma. Kateřina Tučkovás Roman‚ Vyhnání Gerty Schnirch‘ im Kontext der tschechischen Literatur über die Vertreibung der Deutschen. Stuttgart: ibdem, 2013. .

Externí odkazy

Oficiální webové stránky Kateřiny Tučkové

Rozhovor s Kateřinou Tučkovou Kněžky? Nutná budoucnost katolické církve. Rozhovor s Kateřinou Tučkovou (týdeník Echo) Dokument o Tučkové v rámci cyklu Děti sametu https://web.archive.org/web/20160821053456/http://www.autorskecteni.cz/2015/cz/program/59-Katerina-Tuckova

Kategorie:České spisovatelky 21. století Kategorie:České kurátorky Kategorie:České historičky umění Kategorie:České skautky Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Kategorie:Absolventi Univerzity Karlovy Kategorie:Nositelé Ceny Jihomoravského kraje Kategorie:Nositelé ceny Magnesia Litera Kategorie:Nositelé Ceny města Brna Kategorie:Narození v roce 1980 Kategorie:Narození 31. října Kategorie:Narození v Brně Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Ženy