Věra Jirousová, roz. Vařilová (25. února 1944 Praha – 27. února 2011 Praha), byla česká historička umění a básnířka.
Život Věra Jirousová pocházela z pražské Libně, z rodiny dělníka ČKD, člena a funkcionáře KSČ, matka byla sudetská Němka. Po absolvování elektrotechnické průmyslovky navázala vztah s Alexejem Kusákem. V letech 1963–1970 vystudovala dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Již během studií publikovala své články v časopisech jako Výtvarná práce a seznámila se s Jiřím Padrtou. Dále navázala vztah se spolužákem Ivanem Martinem Jirousem, za něhož se již během studia ve 22 letech provdala.
Ve své diplomové práci z roku 1968 znovuobjevila Bohuslava Reynka, s nímž měla příležitost se osobně setkávat a opakovaně konverzovat.diplomová práce: Grafika a poezie Bohuslava Reynka Reynek jí doporučil kontaktovat filozofa a psychologa Jiřího Němce. Jirousovi bydleli v Praze na Novém Městě v Ječné ulici, kde bylo sídlo undergroundu. V roce 1972 se jí narodil syn Tobiáš, jehož otcem byl Jiří Němec. S Ivanem Jirousem se Věra rozvedla až po smrti Jirousovy matky.
Byla zaměstnána v bibliografickém oddělení Ústavu teorie a dějin umění ČSAV (1971–1974) a zároveň působila ve sféře neoficiálního umění – od roku 1965 jako tajemnice neformálního okruhu Křižovnické školy.Věra Jirousová, K.Š. Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu, GMU Hradec Králové, Praha SG 1991 V roce 1976 se Věře narodil syn Daniel, kterého Věra dala k adopci rodině Miloše Rejchrta. Po podpisu Charty 77 byla nucena pracovat mimo obor, od roku 1976 pracovala jako uklízečka. Rozešla se s Němcem. Jako třetí dítě se jí a Janu Dvořáčkovi narodila dcera Sára. Kvůli sledování Státní bezpečností opustili Prahu a v letech 1984–1989 žili v Kostelním Vydří, kde se Věra věnovala výchově dětí a práci v zemědělství. Básně uveřejňovala v samizdatových sbornících (edice Petlice, Expedice), spolupracovala s časopisem Vokno a byla autorkou několika textů pro skupinu The Plastic People of the Universe.
V devadesátých letech působila v redakcích časopisů Ateliér (1990–1991), Výtvarné umění (1992–1993), v deníku Lidové noviny (1995–1998) a naposledy jako vedoucí výtvarné rubriky Deníku Referendum. Publikovala také v dalších kulturních periodikách (Divadelní noviny, Host, Architekt, Labyrint Revue aj.), časopisech (Respekt), v denním tisku (MF Dnes) i v internetových magazínech (Neviditelný pes). V letech 1999–2000 byla zaměstnána v Národní galerii v Praze, v letech 2001–2003 pak působila jako odborná pracovnice Památníku národního písemnictví. Od roku 2003 byla ve svobodném povolání.
V roce 1996 vydala starší soubor básní Co je tu, co tu není (Torst), v roce 1998 vyšla sbírka Krajina před bouří (Nakladatelství Lidové noviny) a v roce 2003 sbírku devíti básní Podle řeky (Spolek českých bibliofilů). Pracovala na monografii Bohuslava Reynka.
Rodina Prvním manželem Věry Jirousové byl Ivan Martin Jirous, s filosofem Jiřím Němcem měla syna Tobiáše Jirouse (1972), básníka a spisovatele, a Daniela (1975, adoptovaného Milošem a Jitkou Rejchrtovými). V roce 1983 se jí s Janem Dvořáčkem narodila dcera Sára.
Ocenění V roce 2013 jí byla udělena Cena Václava Bendy (in memoriam). Jejím jménem se od roku 2013 zaštiťuje Cena Věry Jirousové pro začínající a etablované kritiky a kritičky umění.
Dílo
Poezie a próza Věra Jirousová: Co je tu, co tu není (poezie). Torst, Praha 1995, Věra Jirousová: Krajina před bouří (próza). Mormolice, řada české a světové prózy, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1998, Věra Jirousová: Podle řeky (poezie). Spolek českých bibliofilů, Praha 2003
Bibliografie odborných textů (výběr) Úvod do grafického a básnického díla Bohuslava Reynka, in: Bohuslav Reynek, Odlet vlaštovek, 1973 (sazba rozmetána) Bohuslav Reynek (1892–1971), kat. výstavy, Dům umění města Brna 1992 (a kol.) Jan Steklík K.Š. Ňadrovky-Breastworks, Brno 1992 (s. P. Rutem) Otevřené dveře, Praha 1993 (s A. Mžykovou) Karel Nepraš et Jan Steklík. K.Š., kat. výstavy, Galerie Václava Špály, Praha 1994 Bedřich Dlouhý, Autoportrét 1999, kat. výstavy, Galerie u Bílého jednorožce, Galerie Klatovy / Klenová, Klatovy 1999 Pavel Opočenský, Praha 2000 (s. M. Juříkovou, M. Ravalli) Bohuslav Reynek. Pieta v loďce. Grafické a básnické dílo, kat. výstavy, Letohrádek Hvězda, Praha 2002 (a kol.) Otakar Slavík. Obrazy z Vídně, kat. výstavy, Galerie Felixe Jeneweina, Kutná Hora 2003 Šmidrové. Jednou Šmidrou, Šmidrou navěky, Olomouc 2005 (s Janem Koblasou)
Reference
Literatura Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 573–574, Academia Praha 2016, Slovník zakázaných autorů 1991, s. 178–179
Externí odkazy
Za Věrou Jirousovou CHUCHMA, Josef: Zemřela kunsthistorička a básnířka Věra Jirousová, iDNES.cz, 27. 2. 2011 Nekrolog na aktualne.cz Profil na Portálu české literatury Články publikované v Deníku Referendum Rozhovor s Věrou Jirousovou, literární.cz Erika Zlamalová, 28. 2. 2011
Kategorie:České básnířky Kategorie:České historičky umění Kategorie:Čeští výtvarní kritici Kategorie:Osobnosti českého undergroundu Kategorie:Signatáři Charty 77 Kategorie:Narození v roce 1944 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 2011 Kategorie:Narození 25. února Kategorie:Úmrtí 27. února Kategorie:Ženy