Restaurace U Pinkasů se nachází Praze na Novém Městě, na jižní straně východní části Jungmannova náměstí, v bloku domů splývajícím s františkánským klášterem kolem kostela Panny Marie Sněžné, nedaleko paty Václavského náměstí. Je to nejstarší, stále činný hostinec v Praze s výčepem plzeňského Prazdroje.

Historie náhled|František Brabec s manželkou

Jakub Pinkas Zakladatelem a prvním majitelem restaurace byl Jakub Pinkas (1804–1879), původně krejčí, který přišel do Prahy v prvé půli 19. století z Budětic v jihozápadních Čechách. Roku 1853 zakoupil dům č.p. 755, na dnešním Jungmannově náměstí, který byl tehdy známý jako dům U sv. Vavřince. 17. dubna 1854 pak obdržel koncesi na provozování hostinské činnosti. Před rokem 1854 působil jako kantýnský v ústavu pro choromyslné na Karlově a poté vedl pivovarský hostinec "U Lemonů" na rohu Národní třídy a Perlové ulice, který byl v té době součástí nákladnického domu. Své původní profesy se zřejmě nevěnoval, je pouze známo, že šil kněžská roucha pro františkánský klášter.

V roce 1845 požádal Jakub Pinkas svého přítele, formana Martina Salzmanna (pozdější zakladatel tradiční plzeňské pivnice U Salzmannů), aby mu z Plzně přivezl k ochutnání nový ležák. To se uskutečnilo 8. dubna 1845, kdy byla z Plzně přivezena dvě vědra plzeňského piva, které zde bylo od podzimu roku 1842 vyráběno metodou spodního kvašení, která dává tomuto pivu specifický charakter. Kam mu Salzmann pivo dovezl, nevíme. Jedno staročeské vědro je přibližně 61,1 litrů. Což dohromady činí 244 půllitrů piva. Na domácí oslavu je toho poněkud moc, je tedy pravděpodobnější, že pivo bylo vytočeno u tehdejšího Pinkasova zaměstnavatele.

Stavební a historický vývoj S přibývajícím zájmem se Jakub Pinkas snažil o rozšiřování prostoru pivnice a zároveň odpovídající uskladnění potřebného množství sudů. Otvorem v podlaze nikdy nedostavěné severní lodi Chrámu Panny Marie Sněžné, která s domem č.p. 755 přímo sousedí, se dostal do podzemního klenutého prostoru, který byl právě pro uložení pivních sudů ideální. Drobnými stavebními úpravami tak propojil rozsáhlé podzemní prostory, které dnes slouží jako jeden z výčepů.

Zájemců o kvalitní plzeňské pivo přicházelo k Pinkasům stále více, takže původní prostory pivnice začínaly být nedostačující. Roku 1876 tedy Otto Pinkas, pokračovatel rodinné hostinské tradice, přikupuje ještě sousední dům čp. 756, sice rovněž s klasicistní fasádou, která však kryje podstatně starší stavbu. Rozlehlé gotické sklepy tohoto domu sahají až po areál někdejšího karmelitánského konventu a nad nimi stojí zdivo z barokní přestavby s dochovaným renesančním portálem do ulice. Oba domy nechal roku 1901 přestavět František Brabec, který se roku 1882 stává novým nájemcem restaurace. Tato Brabcova přestavba přinesla, kromě potřebného propojení obou objektů ve všech třech patrech, především společné tříramenné schodiště na místě původních nevyhovujících schodů čp. 755.

Původní projekt stavby sousedícího Chrámu Panny Marie Sněžné zahrnoval, kromě vlastního kostela ještě dostavbu severní lodi a výstavbu korunovační katedrály vedle chrámu, které však padly za oběť požáru na počátku husitských bouří; dodnes zde zůstala pouze část obvodového zdiva a volné prostranství mezi chrámem a dnešní restaurací U Pinkasů. Tento prostor v současnosti slouží jako letní posezení.

František Brabec Od roku 1882 až do znárodnění v roce 1948 působila v restauraci rodina Brabcových a restaurace nesla po celou dobu jméno „Brabcova plzeňská restaurace U Pinkasů“. František Brabec (1854–1935) byl uznávaným hostinským; dlouhá léta byl jedním z nejstarších členů Ústřední jednoty československého hostinství „Hostimil“, kde působil více než 50 let.

Současnost Po roce 1989 uplatnili dědicové posledního majitele Františka Brabce své restituční nároky. Ti koncem roku 1991 restauraci U Pinkasů po úpravách opět otevřeli a provozovali ji až do poloviny roku 2001, kdy celý objekt odkoupila společnost Adria – Neptun, vlastnící Hotel Adria a secesní Triton restaurant na Václavském náměstí a renesanční hotel Zlatá hvězda v Třeboni.

Počínaje rokem 2010 (s covidovou pauzou v roce 2020), u příležitosti oslav založení Plzeňského Pivovaru, pořádá restaurace každoročně počátkem října akci s názvem Pinkasova noční můra; účastníci – registrovaní výčepní z různých restaurací a pivnic – načepují desítku půllitrů, vyběhnou 41 schodů a předloží odborné porotě ležák v co nejlepší kondici. Kláním se vzdává hold všem pracovníkům, kteří počínaje rokem 1854 roznášeli zlatý mok hostům přímo ze sklepa.

Společnost a významné osobnosti Hospoda U Pinkasů se stala významným místem společenského i politického dění, nejen v dobách národního obrození, ale až po vznik samostatného Československa v roce 1918. Pravidelně zde ve svých dobách pobývali např. pánové Palacký, Rieger, Jungmann, později i T. G. Masaryk a řada dalších. V červnu roku 1902 byl U Pinkasů založen nejstarší český šermířský klub – ČŠK Riegel. I v dalších letech U Pinkasů ve své společenské výjimečnosti pokračovali – v dostupných návštěvnických knihách je řada skvostných jmen ze života politického (po T. G. Masarykovi i Jan Masaryk), uměleckého (Šamberk, Gruss, Rašilov, Štěpánek, Voskovec, Werich, Ježek, Pešek, Nedbal) či sportovního (Pšenička, Skobla, Maleček, Peka, Bican) a stovky jmen dalších. Restaurace U Pinkasů zůstala klíčovým neoficiálním bodem kulturního a společenského života i v dobách „vzkvétajícího socialismu“ – jmenujme např. Bohumila Hrabala, který zde rozdával svá samizdatová díla.

Fotogalerie

Odkazy

Reference cie. Pinkasova noční můra zná vítěze. Praha – Střední Čechy. Právo. Borgis, 6. říjen 2022, roč. 32, čís. 233, s. 11. [cit. 2022-10-06]. ISSN 1211-2119.

Související články Praha Jungmannovo náměstí Kostel Panny Marie Sněžné Pivo plzeňského typu Plzeňský Prazdroj

Externí odkazy

Restaurace U Pinkasů Letecký pohled na Jungmannovo náměstí a Chrám Panny Marie Sněžné Matriční záznam o narození Jakuba Pinkasa (SOA Plzeň, Matrika Budětice 07, folio 3) Přihláška Jakuba Pinkasa k pobytu v Praze (uvádí jeho životní data, rodinné příslušníky a čísla domů, v nichž postupně bydlel) Přihláška Františka Brabce k pobytu v Praze (Národní listy, 7. 2. 1935, roč. 75, č. 27, s. 3)

Kategorie:Staré Město (Praha) Kategorie:Nové Město (Praha 1) Kategorie:Restaurace na Novém Městě (Praha)