Vojenské vzdušné síly Ruské federace () jsou součástí Ozbrojených sil Ruské federace. Vznikly v roce 1992 rozdělením Vojenských vzdušných sil SSSR. S přibližně 1 700 letouny s pevným křídlem a 1 500 vrtulníky a 148 tisíci příslušníky v roce 2022 šlo o druhé největší vzdušné síly na světě. V současné době jsou pod vedením generálporučíka Sergeje Dronova.
Letectvo bylo vytvořeno z částí bývalého sovětského letectva po rozpadu Sovětského svazu v letech 1991–92. Ustanovení ruského ministerstva obrany Borisem Jelcinem 7. května 1992 může být prakticky považováno jako den založení nového letectva.Russian Security and Air Power, 1992–2002: The Development of Russian Security Thinking Under Yeltsin and Putin and Its Consequences for the Air Forces - Marcel Haas Psychology Press, 2004
Ruské námořnictvo má svou vlastní leteckou odnož – ruské námořní letectvo, což je dědic bývalého sovětského námořního letectva.
1. srpna 2015 se Vojenské vzdušné síly Ruské federace spolu se silami protivzdušné a protiraketové obrany a takzvanými kosmickými vojsky sloučily do jedné armádní složky, nazvané Vzdušně-kosmické síly Ruské federace.Rusko zlúčilo zložky svojej armády, vznikli vzdušno-kozmické sily Ministr obrany, generál Sergej Šojgu, jako důvody pro sloučení zdůraznil potřebu vyšší účinnosti a logistické podpory. Velitelství se nachází v Moskvě.
Historie
Od vzniku po rozpad SSSR Ruské letectvo bylo založeno v srpnu 1912 jako Letectvo carského Ruska. Sovětské letectvo vzniklo v roce 1918 a účastnilo se zejména druhé světové války (v Rusku známé jako Velká vlastenecká válka), kdy však již těsně po zahájení německého útoku na SSSR utrpělo značné ztráty a muselo být postupně znovu vybudováno.Galeotti (2023), s. 279
Zbrojení během studené války vedlo ke vzniku rozsáhlých sovětských vzdušných sil, které se v 80. letech 20. století staly se zhruba 10 tisíci stroji největším letectvem na světě.
Transformace letectva Následný rozpad Sovětského svazu znamenal zásadní redukci ruských ozbrojených sil, které se dotkly i letectva, kde nástupnickému Rusku sice připadlo 65 % personálu a 40 % letadel, ovšem během 90. let došlo kvůli finančním problémům země k významnému zeštíhlení.Galeotti (2023), s. 281. Například během éry ministra Anatolije Serďukova (2007-12) a náčelníka generálního štábu Makarova došlo ke snížení počtu leteckých základen z 242 na 52 a ze 340 jednotek na 180, což mělo zvýšit efektivitu.Galeotti (2023), s. 163-164.
Válka na Ukrajině
Navzdory faktu, že ruské vzdušné síly měly mít během invaze na Ukrajinu v únoru 2022 jednoznačnou kvantitativní i kvalitativní převahu nad ukrajinským letectvem, získat vzdušnou nadvládu se jim nepodařilo a navíc selhaly v klíčové bitvě o letiště Hostomel v úvodních hodinách invaze.
Ruské letectvo v průběhu více než tři roky plnohodnotné války přes dílčí úspěchy utrpělo rozsáhlé ztráty, a to i daleko od fronty. Nejtragičtějším dnem se pro Rusy stal 1. červen 2025, kdy Ukrajinci v rámci operace Pavučina dokázali zničit či poškodit zhruba dvě desítky ruských letadel (dle ukrajinských zdrojů až 41), což pro ruské letectvo znamenalo největší jednorázové ztráty od druhé světové války.
Celkem Rusové od začátku invaze do 29. června 2025 ztratili minimálně 158 letadel s pevným křídlem a 156 vrtulníků. Mezi nimi i dva cenné letouny včasné výstrahy A-50, jeden stíhací letoun Su-57 a celkem 20 strategických bombardérů Tu-22M3 a Tu-95MS.
Vzhledem k nedostatku pěchoty Rusové zároveň od léta 2024 nasazovali do pozemních bojů jednotky složené z leteckého personálu.
Struktura leteckých jednotek
6. armáda vzdušných sil a protivzdušné obrany (Petrohrad) 105. smíšená letecká divize: 47. samostatný smíšený letecký pluk – Su-24MR, Su-34, An-30 14. gardový stíhací letecký pluk – MiG-29SMT, MiG-29UB () 159. gardový stíhací letecký pluk – Su-27P, Su-27UB (Besovec, Karélie) 98. samostatný gardový smíšený letecký pluk – Su-24M, Su-24MR, MiG-31BM (), Murmanská oblast) 790. stíhací letecký pluk – MiG-31BM, MiG-31BSM, MiG-31DZ, Su-27S, Su-27P, Su-27UB (, Tverská oblast) 33. samostatný transportní smíšený letecký pluk – An-12, An-26, An-30, An-72, Tu-134, Mi-8, L-39 (), Petrohrad) 378. letecká základna armádního letectva (2. kategorie) – Mi-8AMTŠ, Mi-24, Mi-28N (Vjazma, Smolenská oblast) 549. letecká základna armádního letectva – Mi-8AMTŠ, Mi-24 (Puškin, Petrohrad) Letecká skupina 549. letecké základny armádního letectva – Mi-35, Mi-8 (Pribylovo, Leningradská oblast) 800. letecká základna (2. kategorie) – Il-76, An-12, Tu-134, Tu-154, Mi-8 (Moskva / Čkalovskij) 15. brigáda armádního letectva – Mi-8AMTŠ, Mi-28N, Mi-35M, Ka-52 (Veretie, Pskovská oblast) 1080. smíšená letecká základna – Mi-8, An-24, An-26, An-30, An-72 (, Leningradská oblast)
14. armáda vzdušných sil a protivzdušné obrany (Jekatěrinburg) 21. gardová smíšená letecká divize (Čeljabinsk): 2.smíšený letecký pluk – Su-24M, Su-24MR (Šagol) 764. smíšený letecký pluk – MiG-31, MiG-31B, MiG-31DZ (Bolšoje Savino) 712. stíhací letecký pluk – MiG-31BM (Dalnyj, Krasnojarský kraj) 390. samostatný dopravní smíšený letecký pluk – Tu-134, Tu-154, An-12, An-26, Mi-8AMTŠ, Il-18 (Jekatěrinburg) 999. letecká základna – Su-25, Su-25SM, Mi-8, Orlan-10 (Kant, Kyrgyzstán) 48. letecká základna armádního letectva (2. kategorie) – Mi-8, Mi-26, Mi-24 (Kamensk-Uralskij, Sverdlovská oblast) Letecká skupina 48. letecké základny armádního letectva – Mi-8, Mi-26 () 562. letecká základna armádního letectva (2. kategorie) – Mi-8AMTŠ, Mi-24P (Novosibirsk)
11. armáda vzdušných sil a protivzdušné obrany (Chabarovsk) 303. smíšená letecká divize (Komsomolsk na Amuru / Churba, Chabarovský kraj): 22. stíhací letecký pluk – Su-27SM, MiG-31BS, MiG-31DZ, Su-30M2 (Centralnaja Uglovaja, Přímořský kraj) 23. stíhací letecký pluk – Su-27SM, Su-30M2, Su-35 (Komsomolsk na Amuru / Dziomgi, Chabarovský kraj) 277. bombardovací letecký pluk – Su-24M (Komsomolsk na Amuru / Churba, Chabarovský kraj) 257. samostatný smíšený letecký pluk – An-12, An-26, Il-18 / Il-20 / Il-22 (Chabarovsk) 18. gardový útočný letecký pluk – Su-25SM (Černigovka, Přímořský kraj) 120. smíšený letecký pluk – MiG-29, Su-25SM, Su-30SM (Domna, Zabajkalský kraj) 439. letecká základna armádního letectva – Mi-24/35, Mi-8 (Čita, Zabajkalský kraj) 573. letecká základna armádního letectva (2. kategorie) – Mi-24/35, Mi-8AMTŠ, Mi-26, Ka-52 (Chabarovsk) Samostatný vrtulníkový roj 573. letecké základny armádního letectva – Mi-26, Mi-8 (Garovka, Chabarovský kraj) 575. letecká základna armádního letectva (2. kategorie) – Ka-52, Mi-8AMTŠ (Černigovka, Přímořský kraj)
4. armáda vzdušných sil a protivzdušné obrany (Rostov nad Donu) 1. gardová smíšená letecká divize: 31. stíhací letecký pluk – MiG-29, Su-30SM (Millerovo, Rostovská oblast) 3. gardový stíhací letecký pluk – Su-27SM3, Su-27S, Su-27P, Su-30M2, Ka-27 (Krymsk, Krasnodarský kraj) 559. bombardovací letecký pluk – Su-34 (Morozovsk, Rostovská oblast) 368. útočný letecký pluk – Su-25, Su-25SM (Buďonnovsk, Stavropolský kraj) 30. samostatný dopravní smíšený letecký pluk – An-12BK, An-26, Il-20M, Mi-26T3, Mi-26T, Mi-26 (Rostov na Donu. Rostovská oblast) 4. smíšená letecká divize 11. samostatný smíšený letecký pluk – Su-24MR (Marinovka, Volgogradská oblast) 960. útočný letecký pluk – Su-25, Su-25SM (Primorsko-Achtarsk, Krasnodarský kraj) 27. smíšená letecká divize (Sevastopol): 37. smíšený letecký pluk – Su-24M, Su-25 (Gvardejskoje, Krym) 38. stíhací letecký pluk – Su-27SM, Su-27P, Su-30M2 (Belbek, Sevastopol) 39. vrtulníkový pluk – Mi-8, Mi-35, Mi-24, Mi-26 (Džankoj, Krym) 3624. letecká základna – Mig-29, Mig-29UB, Mi-24P, Mi-8, Mi-8MTP1 (Erebuni, Arménie) 55. samostatný vrtulníkový pluk – Mi-28N, Mi-35M, Mi-8AMTŠ (Korenovsk, Krasnodarský kraj) 16. brigáda armádního letectva – Mi-8AMTŠ, Mi-26, Mi-28, Mi-8MTPR-1 (Zernograd, Rostovská oblast) 535. samostatný transportní smíšený letecký pluk – Tu-134, An-12, An-26, L-410 (Rostov na Donu) 487.samostatný vrtulníkový pluk – Mi-8, Mi-24, Mi-28N, Mi-35M (Buďonnovsk, Stavropolský kraj) 3661. letecká základna (Mozdok, Republika Severní Osetie)
45. armáda vzdušných sil a protivzdušné obrany (Severomorsk) 98.samostatný smíšený letecký pluk – Su-24M, Su-24MP, Mi-24, Mig-31BM (Mončegorsk, Murmanská oblast) letecká komandatura letiště Amderma-2 (Rogačevo, souostroví Nová země) letecká komandatura letiště Nagurskoje (ostrov Alexandřina země, souostroví Země Františka Josefa) letecká komandatura letiště Srednij (ostrov Srednij, souostroví Sedova) letecká komandatura letiště Temp (ostrov Kotělnyj, Novosibiřské ostrovy)
Velitelství vojenského transportního letectva (Moskva) 12. vojenská transportní letecká divize – An-124, An-124-150, Il-76MD, An-22 (Migalovo, Tverská oblast): 196. vojenský transportní letecký pluk – Il-76, Il-78, An-22, An-26, An-12 (Migalovo, Tverská oblast) 117. vojenský transportní letecký pluk – Il-76MD, An-12 (Orenburg) 144. letecký pluk letadel včasné výstrahy – A-50, Il-76MD (Ivanovo) 334. vojenský transportní letecký pluk – Il-76MD, Il-78 (Pskov) 708. vojenský transportní letecký pluk – Il-76MD (Taganrog, Rostovská oblast) 566. vojenský transportní letecký pluk – An-124, Il-76MD (Sesča, Brjanská oblast)
Velitelství dálkového letectva (Moskva) 22. gardová těžká bombardovací letecká divize gardový těžký bombardovací letecký pluk – Tu-160, Tu-95MS (Engels, Saratovská oblast) 52. gardový těžký bombardovací letecký pluk – Tu-22M3 (Šajkovka, Kalužská oblast)
326. těžká bombardovací divize těžký bombardovací letecký pluk – Tu-95MS (Ukrajinka, Amurská oblast) těžký bombardovací letecký pluk – Tu-22M3 (Bělaja,Irkutská oblast)
40. smíšený letecký pluk – Tu-22M3 (Olenyja, Murmanská oblast) 203. gardový letecký pluk tankovacích letadel – Il-78 (Ďagilevo, Rjazaňská oblast) 43. gardové centrum bojové přípravy a přeškolování letového personálu dálkového letectva (Rjazaň, Rjazaňská oblast) 27. smíšený letecký pluk – Tu-134UBL, An-26, An-12 (Tambov, Tambovská oblast)
Velitelství vojenských vzdušných sil (Moskva) 17. samostatná transportní letka (Mirnij, Archangelská oblast) 929. státní letové testovací centrum Ministerstva obrany (Achťubinsk, Astrachaňská oblast) 3. letka 929. státního letového testovacího centra Ministerstva obrany (Čkalovskij, Moskevská oblast) 4. státní centrum bojové přípravy a přeškolování letového personálu Vojenských vzdušných sil Ruské federace (Lipeck, Lipecká oblast) Letecká skupina 4. státního centra bojové přípravy a přeškolování letového personálu Vojenských vzdušných sil Ruské federace (Tambov, Tambovská oblast) Výzkumná a instruktorská smíšená letecká skupina (Lipeck, Lipecká oblast) Oddíl ochrany letecké techniky (Lipeck, Lipecká oblast) Gardová letka 4. státní centrum bojové přípravy a přeškolování letového personálu Vojenských vzdušných sil Ruské federace (Savaslejka, Nižněnovgorodská oblast) Gardové centrum ukázek letecké techniky (Kubinka, Moskevská oblast) 344. centrum bojové přípravy a přeškolování letového personálu (Toržok, Tverská oblast) 92. výzkumná a instruktorská vrtulníková letka zvláštního určení (Klin, Moskevská oblast) Letecká skupina 344. centra bojové přípravy a přeškolování letového personálu (Toržok, Tverská oblast) Letecká skupina "Berkuty" (Toržok, Tverská oblast) 610. centrum bojové přípravy a přeškolování letového personálu vojenského transportního letectva (Ivanovo, Ivanovská oblast) Centrum bojové přípravy a bojového použití Vojenských vzdušných sil (Ašuluk, Astrachaňská oblast) 2. centrální výzkumný ústav Ministerstva obrany Ruské federace (Tver, Tverská oblast) 30. centrální výzkumný ústav Vojenských vzdušných sil Ruské federace (Šelkovo, Moskevská oblast) Výzkumné centrum údržby a oprav letecké techniky (Ljubercy, Moskevská oblast) Vojenské vzdělávací a vědecké centrum Vojenských vzdušných sil (Voroněž, Voroněžská oblast)