Žukovského vojenská letecká inženýrská akademie (), od roku 2008 Žukovského a Gagarinova vojenská letecká inženýrská akademie (), od konce roku 2009 Vojenské učebně-vědecké středisko vojenského letectva (), je ruská vojenská vysoká škola. Je největší a nejstarší vojenskou vysokou leteckou školou na světě. Na škole studovali všichni sovětští i ruští kosmonauti.
Akademie byla založena 23. listopadu 1920. Zajišťuje přípravu odborníků na technické využití letadel a kosmických lodí a jejich motorů, všechny druhy vybavení letadel, prostředky radioelektronického boje, výzkum přírodních zdrojů země leteckými a kosmickými prostředky.
Akademie sídlí v Moskvě s pobočkami v Moninu, Noginsku a Kašiře. Skládá se z fakult létacích strojů, letecké výzbroje, leteckého vybavení, leteckého radioelektronického vybavení, přípravy zahraničních specialistů a základní přípravy.
Historie Z iniciativy profesora Nikolaje Žukovského byla roku 1919 založena Moskevská letecká technická škola. Výuka zprvu probíhala v budově na ulici Vozněsenského (ulice Rádio), v květnu 1920 dostala budovu bývalé řemeslnické školy v malé kozlovské uličce v centru Moskvy, nedaleko od letiště.
Dne 26. září 1920 Revoluční vojenská rada Republiky v rozkazu č. 1946 rozhodl o reorganizaci Moskevská letecká technické školy v Žukovského institut inženýrů Rudého letectva (). Stanovy institutu Revoluční vojenská rada potvrdila 23. listopadu 1920.
Ke dni 9. září 1922 byl institut rozšířen v Žukovského leteckou akademii (). V létě 1923 akademie přesídlila do Petrovského paláce.
Dne 17. dubna 1925 byla akademie znova přejmenována na Žukovského vojenskou leteckou akademii DRRA (). Zprvu v akademii existovaly dvě fakulty – inženýrská a služby letectva (velitelská, která existovala do roku 1927 a znovu od roku 1930). Ve 30. letech počet fakult vzrostl na šest.
Do roku 1940 byla akademie jedinou vojenskou leteckou vysokou školou v Sovětském svazu. Připravovali se v ní jak letečtí velitelé, tak specialisté schopní sloužit v armádě i pracovat v průmyslu nebo vědeckých ústavech. V březnu 1940 se vydělily velitelská, navigační a operativní fakulta s kursy zdokonalování velitelského sboru v samostatnou Vojenskou akademii velitelského a navigačního personálu letectva Rudé armády (, později Gagarinova vojenská letecká akademie). Poté na Žukovského akademii studovali pouze inženýři a technici.
S počátkem války do akademie přicházeli studenti technických vysokých škol, což umožnilo zkrátit výuku. Vzniklo učební centrum pro výuku přechodu na nové typy letadel, kterým prošlo v prvních měsících války přes pět tisíc lidí. Od července 1941 do června 1943 byla akademie evakuována do Sverdlovsku.
Od 6. srpna 1946 nosila akademie nový název – Žukovského vojenská letecká inženýrská akademie (). Akademie se rozšiřovala, vznikly radiotechnická fakulta, letecký experimentální oddíl, katedry reaktivních řízené výzbroje, řízených leteckých raket a další.
Roku 1998 při rozsáhlé reorganizaci vojenského vzdělání byla akademie přejmenována na Vojenskou leteckou technickou univerzitu (). Petrovský palác, dlouholeté sídlo a symbol akademie převzalo město Moskva. Roku 2002 se univerzita vrátila k tradičnímu názvu (Žukovského vojenská letecká inženýrská akademie). od 1. září 2008 byla sloučena s Gagarinovou vojenskou leteckou akademií v Žukovského a Gagarinovu vojenskou leteckou akademii (). V roce 2009 pokračovaly reformy, především snižování stavů učitelů, toho roku akademie nepřijímala nové posluchače.
Koncem roku 2009 byla znovu přejmenována, na Vojenské učebně-vědecké středisko vojenského letectva ().
Náčelníci akademie Funkci náčelníka akademie zastávali: 1922–1923 – Alexandr Nikolajevič Vegener 1924–1925 – Nikolaj Vladimirovič Sollogub 1925–1927 – Vladimir Solomonovič Lazarevič 1927–1933 – Sergej Grigorjevič Chorkov 1933–1936 – Alexandr Ivanovič Todorskij 1936–1940 – Zinovij Maximovič Pomerancev 1940–1941 – Nikolaj Alexandrovič Sokolov-Sokoljonok 1941–1942 – Stěpan Petrovič Chadějev 1942–1947 – Nikolaj Alexandrovič Sokolov-Sokoljonok 1947–1969 – Vladimir Ivanovič Volkov 1969–1973 – Nikolaj Maximovič Feďjajev 1973–1986 – Vasilij Vasiljevič Filippov 1986–1992 – Vitalij Jakovlevič Kremljov 1992–2002 – Vladimir Vasiljevič Kovaljonok 2002 – Anatolij Nikolajevič Maximov
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vojenské školy Kategorie:Vysoké školy v Rusku Kategorie:Školství v Sovětském svazu Kategorie:Ozbrojené síly Sovětského svazu Kategorie:Ozbrojené síly Ruska Kategorie:Letectví v Sovětském svazu Kategorie:Letectví v Rusku Kategorie:Věda a technika v Rusku Kategorie:Školy založené roku 1919 Kategorie:Školy nazvané po osobách Kategorie:Letecké školy