František Bláha (26. února 1886, PoděbradyMatrika N Poděbrady, 1880-1891, snímek 222, záznam o narození a křtu – 21. května 1945, TerezínSOA Praha, Matrika zemřelých Poděbrady 86, s. 73) byl československý voják, generál a jeden z vrchních velitelů Obrany národa.
Mládí náhled|vlevo|Pamětní deska v místě Bláhova rodného domu v Poděbradech. Je umístěna na budově České spořitelny na Riegrově náměstí.
Narodil se 26. února 1886 v Poděbradech do rodiny řeznického mistra Františka Bláhy a manželky Anny, rozené Effenbergrové. Vystudoval nižší gymnázium v Hradci Králové. V letech 1907–1908 vykonal vojenskou službu u zeměbraneckého pluku v Praze. Po vypuknutí první světové války byl 23. listopadu 1914 odeslán na ruskou frontu, kde po šesti dnech padl do zajetí. Do československých legií vstoupil 6. ledna 1916 v Tjumeni.VÚA, Záznam vojáka: Bláha František Po vystudování důstojnické školy v Kyjevě v hodnosti poručíka působil v náborové komisi 6. čs. střeleckého pluku. Po absolvování kurzu v Jassách v letech 1917 – 1918 se opět v řadách svého pluku účastnil bojů u Marianovky a Jekatěrinburgu, jehož byl od 18. září 1918 do 1. června 1919 velitelem. Do nově vzniklého Československa se dostal 1. června 1921.
Vojenská kariéra Po ročním pobytu na hlavním štábu byl převelen k 45. pěšímu pluku do Chustu na Podkarpatské Rusi. V březnu 1923 již velel 1. praporu tohoto pluku, krátce nato se stal zástupcem velitele pluku a od prosince velitelem pluku. Po absolvování řady kurzů byl v listopadu 1932 jmenován velitelem 21. pěší brigády v Košicích. Po roce byl jmenován velitelem Velitelské školy v Praze.
V letech 1935–1938 velel 7 pěší brigádě v Josefově a od 1. ledna 1938 se stal zástupcem velitele 4. pěší divize. Té velel během mobilizace od 21. června do 15. října 1938.
Německá okupace Po okupaci Čech a Moravy německou armádou se v řadách Obrany národa zapojil do odboje a od června 1944 po zatčení gen. Nováka stanul v čele této organizace. Ve spolupráci s příslušníky výsadku Barium vybudoval ve východních Čechách mobilizační síť počítající s vytvořením čtyř divizí a jejich nasazením po přiblížení se fronty.
Dne 17. listopadu 1944 byl zatčen gestapem a uvězněn v Malé pevnosti v Terezíně. Zde se sice dožil osvobození Československa, ale zemřel při epidemii tyfu 21. května 1945.
Po válce In memoriam byl v roce 1946 povýšen do hodnosti divizního generála.
Památka Dne 22. dubna 2015 byla v místě rodného domu Františka Bláhy odhalena pamětní deska.
Vyznamenání 1919 60px Řád sokola s meči 1919 60px Řád sv. Stanislava II. stupně s meči 1921 60px Československý válečný kříž 1914–1918 1921 60px Československá revoluční medaile 1921 60px Československá medaile Vítězství 1930 60px Ordinul Steau Romäniei eu spade in gradul de Commandor 1946 60px|Čs. válečný kříž 1939 Československý válečný kříž 1939 (in memoriam)
Velitelé ON
Odkazy
Literatura
Reference
Externí odkazy
Vojenská kariéra v datech na forum.valka.cz
Kategorie:Českoslovenští generálové Kategorie:Českoslovenští legionáři v Rusku Kategorie:Osobnosti Obrany národa Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1939 Kategorie:Vězni koncentračního tábora Terezín Kategorie:Narození v roce 1886 Kategorie:Narození 26. února Kategorie:Narození v Poděbradech Kategorie:Úmrtí v roce 1945 Kategorie:Úmrtí 21. května Kategorie:Muži Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1914–1918 Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Úmrtí v Terezíně Kategorie:Nositelé Řádu sokola Kategorie:Držitelé Československé medaile Vítězství Kategorie:Držitelé Československé revoluční medaile Kategorie:Pohřbení v Poděbradech Kategorie:Zemřelí na skvrnitý tyfus