Kanovnické rezidence sloužily jako sídla i kanceláře kanovníků. Čtrnáct rezidenčních kanovníků olomoucké kapituly (počet se ustálil na počátku 18. století) obývalo 14 paláců na olomouckém Předhradí. Po své instalaci a přísaze věrnosti kanovník dostal přidělenu rezidenci a kanovnickou porci – požitky z prebend, vázaných na kanonikát. Podle svých hodností a služebního věku (ancienity) si mohl kanovník posléze rezidence volit (opční právo). Po smrti každého kanovníka proto docházelo k přesunům v držení kanovnických prebend i rezidencí. S nárůstem počtu kanonikátů vzrostl i počet rezidencí, mezi něž byly počítány i rezidence vikářů kapituly.
Seznam kanovnických rezidencí náhled|500px
Dříve byly rezidence nazývány také podle kanovníků, kteří je postavili nebo je dali výrazně přestavět. Kapitulní děkanství (Olomouc), dnes sídlo Arcidiecézního muzea Kapitulní proboštství, dnes sídlo Rektorátu Univerzity Palackého a Filozofické fakulty UP Kanovnická rezidence třída 1. máje 5 (Olomouc), čp. 820 Kanovnická rezidence Wurmova 5 (Olomouc), čp. 588, zv. „residentia Orlickiana“ Kanovnická rezidence Wurmova 7 (Olomouc), čp. 577, dnes sídlo W7 – kulturní a komunitní centrum, ve kterém se nachází například Divadlo na cucky, Maltézská pomoc, Poradna pro ženy a dívky či Bajkazyl Kanovnická rezidence Wurmova 11 (Olomouc), čp. 537, zv. „residentia Glandorfiana“ Kanovnická rezidence Wurmova 13 (Olomouc), čp. 526, zv. „residentia Schröffeliana“, dnes sídlo Konzervatoře Evangelické akademie Kanovnická rezidence Křížkovského 14 (Olomouc), čp. 514, zv. „residentia Pavlovskiana“, dnes sídlo Filozofické fakulty UP Kanovnická rezidence Křížkovského 12 (Olomouc), čp. 513, dnes sídlo Filozofické fakulty UP Kanovnická rezidence Křížkovského 6 (Olomouc), čp. 505, zv. „residentia Salmiana“, dnes sídlo Arcidiecézní charity Olomouc Kanovnická rezidence Křížkovského 4 (Olomouc), čp. 502, zv. „residentia Dirriana“, dnes sídlo Centra Aletti Kanovnická rezidence Křížkovského 2 (Olomouc), čp. 425, dům „U černé brány“, dnes sídlo Centra Aletti Kanovnická rezidence nám. Republiky 3 (Olomouc), čp. 422, zv. „residentia Salisburgiana“, dnes sídlo VOŠs Caritas Kanovnická rezidence Mariánská 7 (Olomouc), čp. 853
Historie Olomoucké Přehradí vzniklo současně s olomouckým hradem, jako jeho ekonomické a hospodářské zázemí. Podle stavebně-historického průzkumu bylo nejstarší zastavěnou částí Olomouce již v raně gotické době. Původním majitelem pozemků byl olomoucký fojt, který v polovině 13. století dvě parcely u biskupského kostela sv. Petra kanovníkům Vojslavovi a Arnoldovi, kteří si na nich postavili domy. V roce 1254 pak byly listinou Přemysla Otakara II. předány další dvě vedlejší parcely olomoucké kapitule. Předhradí se postupně stalo církevním územím.
Kanovnické domy v Křížkovského ulici vznikaly na středověkých parcelách. K velkému poškození rezidencí došlo během třicetileté války. Jejich obnova probíhala ve 2. polovině 17. století, zejména za biskupa Karla z Lichtenštejna. Domy byly v majetku olomoucké kapituly až do poloviny 20. století, kdy v souvislosti s politickými změnami po únoru 1948 přešly do vlastnictví státu. V té době procházely většími stavebními úpravami s ohledem na jejich využití různými subjekty. Po sametové revoluci v roce 1989 se vrátily církvi a jejich majitelem se stala Metropolitní kapitula v Olomouci. Některé domy prodány institucím, které je dlouhodobě využívaly a spravovaly ještě před rokem 1989. Mezi tyto objekty patří budovy na ulici Křížkovského 8–14, kde sídlí Rektorát a Filosofická fakulta Univerzity Palackého. Rezidence na Křížkovského 4 byla prodána Tovaryšstvu Ježíšovu, které spravuje Akademickou farnost Olomouc. Domy, které si kapitula ponechala ve svém vlastnictví, pronajímá a poskytuje tak zázemí převážně vzdělávacím institucím, neziskovým či zájmovým organizacím. Na základě dohody mezi církví a státem bylo roku 2006 v budově kapitulního děkanství po rozsáhlé rekonstrukci otevřeno Arcidiecézní muzeum.
Za budovami č. 8, 10, 12 a 14 v Křížkovského ulici byly v rámci novodobého opevňování města vybudovány parkány, na kterých byly začátkem 18. století založeny zahrady určené pro soukromé potřeby obyvatelů rezidencí. V roce 2011 byly historické zahrady po revitalizaci otevřeny pro veřejnost.
Odkazy
Reference
Literatura Nather Wilhelm, Kronika olomouckých domů II, Olomouc – Opava 2007, s. 238-300. Suchánek Pavel, Metropolitní kapitula v Olomouci a umění v 18. století, in: Olomoucké baroko 3. Historie a kultura, Olomouc 2011, , 43-52. Jasioková M., Držitelé kanovnických domů na jižní a východní linii olomouckého předhradí, nepublikovaná diplomová práce na FF UP, Olomouc 1993. Kubešová Irena Marie, Stavební historie bývalé kanovnické rezidence Křížkovského 6 v Olomouci, in: Olomoucké domy a paláce, Olomouc 2003, 45-54. Kouřil Miloš, Příspěvky k místopisu olomouckého Předhradí, in: Historická Olomouc I, Praha 1979, 110-112.
Externí odkazy