Cosima Wagnerová (Wagner), rozená Francesca Gaetana Cosima de Flavigny, od roku 1844 Cosima Liszt(ová), později Cosima von Bülow (24. prosince 1837, Bellagio – 1. dubna 1930 Bayreuth) byla nemanželská dcera proslulého klavírního virtuóza a hudebního skladatele Franze Liszta a francouzské šlechtičny Marie d’Agoult. Nejprve byla provdána za klavíristu a dirigenta Hanse von Bülowa, ale později se stala slavnou jako druhá žena německého skladatele Richarda Wagnera, po jehož smrti vedla 32 let (do roku 1906) Hudební slavnosti v Bayreuthu.
Dětství Narodila se v hotelu dell'Angelo v obci Bellagio na břehu Komského jezera (Lago di Como) v dnešní Itálii, a to jako druhá nemanželská dcera francouzské hraběnky Marie d’Agoult a Franze Liszta. Narodila se 24. prosince (jak prokazuje křestní záznam v archivech Comské katedrály),nata il 24 dicembre 1837 v all'albergo dell'Angelo in Como: viz Mary Tibaldi-Chiesa: Vita romantica di Liszt (1937), s. 86, kde je otištěn celý matriční záznam jako poznámka pod čarou a dokládající, že Liszt uznal otcovství. Marie d’Agoult také v dopise psaném Lisztovi na Boží hod 1840 uvádí jako datum narození 24. prosince: Correspondance, sv. 2 (Paris, 1934), s. 85. ale narozeniny zpravidla slavila 25. prosince, což vedlo k mnoha omylům v jejích životopisech. Pojmenována byla po patronovi města sv. Kosmovi, na jehož svátek (26. září) slavívala i jmeniny.
Cosimini rodiče spolu nežili již od roku 1839 a definitivně se rozešli v květnu 1844.Hilmes, c. d., s. 26. Cosima se sestrou Blandine a bratrem Danielem byli ponecháni v Paříži v péči Lisztovy matky Anny.Hilmes, c. d., s. 27. Když však Liszt začal roku 1847 žít s kněžnou Carolyne zu Sayn-Wittgenstein, předala kněžna děti do péče své vlastní 72leté guvernantky, Madame Patersi de Fossombroni.Hilmes, c. d., s. 42-44. Cosima pak svou matku Marii d’Agoult, která zahájila literární kariéru pod pseudonymem Daniel Stern,Hilmes, c. d., s. 30-31. vídala jen zřídka, zatímco Liszt neustále cestoval po Evropě jako uctívaný klavírní virtuóz. Cosima a její sourozenci tak byli vychováni téměř jako sirotci: jednu dobu Liszt neviděl své děti po celých devět let.Hilmes, c. d., s. 59. Uvažuje se o tom, že kněžna zu Sayn-Wittgenstein a Madame de Fossombroni značně ovlivnily vývoj Cosiminy osobnosti a vtiskly jí kázeň, poddajnost, zdrženlivost a představu života jako oběti.Hilmes, c. d., s. 54-56. V říjnu 1853 – tehdy jí bylo necelých 16 let – se Cosima při jedné z Lisztových zastávek v Paříži poprvé setkala s Richardem Wagnerem. Marie von Hohenlohe, dcera kněžny Sayn-Wittgensteinové v Cosimině věku, ji tehdy popsala takto: „Nebohá Cosima [...] byla v nejhorším stadiu dospívání - vysoká a hranatá, bledá, se širokými ústy a dlouhým nosem, věrný obraz svého otce. Jen její dlouhé zlaté vlasy měly vzácný lesk a neobyčejnou krásu. A její ubohé dětské srdce překypovalo vší zuřivostí sopky. Temná vášeň a bezmezná marnivost jí proudily žilami.“Hilmes, c. d., s. 55.
Manželství s Hansem Bülowem náhled|Cosima von Bülow V roce 1855 Liszt rozhodl o povolání Cosimy z Paříže do Berlína, kde Cosima bydlela u rodiny von Bülow a začala mít hodiny hry na klavír s klavírním virtuózem, učitelem a dirigentem Hansem von Bülow, který byl jedním z Lisztových žáků od roku 1851.Hilmes, c. d., s. 60-67. Když von Bülow omdlel po dirigování předehry k opeře Tannhäuser před nepřátelsky naladěným publikem v říjnu 1855, byla to Cosima, která jej ošetřovala. Po tomto zážitku oznámili své zasnoubení.Hilmes, c. d., s. 69-71. Dne 18. srpna 1857 se Cosima vdala za Hanse Bülowa: jí bylo 20 let, jemu 27.Hilmes, c. d., s. 74-75. Během svatební cesty po Evropě se zastavili v Curychu u Wagnera, který právě pracoval na Tristanovi a Isoldě. Wagner byl o 24 starší než Cosima a v té době dosud ženat s Minnou Planerovou.Gregor-Dellin, c. d., s. 253. Tehdy se stali von Bülowovi svědky zhoršujících se vztahů Wagnera s jeho první ženou v důsledku skladatelova poměru s Mathildou Wesendonckovou.Hilmes, c. d., s. 75-80.
V začátcích svého manželství s Hansem, v letech 1858 až 1862, si Cosima doma zřídila písárnu a přispívala do pařížské Revue germanique, což dokládá její literární ctižádost a poukazuje na její pozdější úlohu Wagnerovy písařky.Hilmes, c. d., s. 82-84. Stala se také součástí berlínské vyšší společnosti, když organizovala večírky pro novináře, umělce a politiky, zatímco Hans byl po většinu roku na turné po Evropě.Hilmes, c. d., s. 85-87.
Cosimino manželství nebylo šťastné.Hilmes, c. d., s. 93. Hans byl uzavřená osobnost, oddanější jejímu otci Lisztovi než manželce samotné. Navíc musela Cosima řešit Hansovy deprese, úzkosti a chabé zdraví. Hilmes, c. d., s. 65-67. V srpnu 1858 požádala syna jednoho z Wagnerových mecenášů, Karla Rittera (který byl sám uvězněn v manželství bez lásky), aby jí pomohl spáchat sebevraždu. Vyjeli na loďce na Ženevské jezero, kde Cosima prohlásila úmysl utopit se a ustoupila od něho, až když Ritter pohrozil, že ji bude následovat.Gregor-Dellin, c. d., s. 286. Cosima byla také velmi zdrcena, když její mladší bratr Daniel zemřel na tuberkulózu v roce 1859 ve věku dvaceti let: ošetřovala ho během poslední fáze jeho nemoci, když se Cosimě brzy poté narodilo první dítě, pojmenovala je na jeho památku Daniela.Hilmes, c. d., s. 88-92. Podobně i své druhé dítě, narozené roku 1863, pojmenovala po své nedlouho předtím zemřelé sestře Blandine.Hilmes, c. d., s. 96-99.
Richard Wagner V listopadu 1863 navštívil Wagner Bülowa a Cosimu v Berlíně, kde měl Hans koncert. Zatímco byl von Bülow na zkoušce, Wagner a Cosima se vydali na projížďku Berlínem. Podle Wagnerovy autobiografie Mein Leben (kterou později nadiktoval Cosimě) si přitom vyznali lásku: „Ztichli jsme a žerty ustaly. Hleděli jsme si mlčky do očí a naléhavá touha po plném doznání pravdy nás donutila k vyznání, jež si nežádalo slov, nezměrného neštětí, jež nás drtilo. Slzami a vzdechy jsem zpečetili slib patřit pouze jeden druhému.“Hilmes, c. d., s. 101
Znovu se však setkali až v červnu 1864, kdy král Ludvík II. urovnal všechny Wagnerovy dluhy a přislíbil mu sponzorovat jeho další díla.Hilmes, c. d., s. 103-104. Wagner vymohl pro von Bülowa angažmá v Mnichově a pozval jej i s rodinou k sobě (tehdy bydlel v Pelletově vile poblíž Starnberského jezera). Nejprve přijela Cosima s dětmi. Když o týden později přijel Hans, byli Wagner s Cosimou milenci.Gregor-Dellin, c. d., s. 341.Hilmes, c. d., s. 112-114. Cosima téměř okamžitě otěhotněla a její první dítě s Wagnerem, dcera Isolde, se narodila 10. dubna 1865 (pojmenována byla po hrdince Wagnerovy opery Tristan a Isolda, které měla premiéru téhož roku).Hilmes, c. d., s. 124. Když se Wagner v říjnu 1864 odstěhoval do Mnichova, stala se Cosima jeho „sekretářkou“. Von Bülow a děti se ubytovali v blízkém domě, ale ona trávila většinu času u Wagnera.Hilmes, c. d., s. 129-131. To vyvolalo skandál, který spolu s Wagnerovými neobratnými pokusy o zásahy do bavorské politiky vedly k Wagnerovu nedobrovolnému odjezdu z Mnichova.Gregor-Dellin, c. d., s. 359-365.Hilmes, c. d., s. 137-140.
náhled|Richard a Cosima Wagnerovi ve Vídni (květen 1872)
V roce 1866 se Wagner usídlil ve vile v osadě Tribschen ve Švýcarsku na pobřeží Lucernského jezera, financované králem Ludvíkem. Wagnerova první žena Minna, se kterou skladatel již roky nežil, zemřela na srdeční nemoc v lednu 1866.Gregor-Dellin, c. d., s. 367. Cosima následovala Wagnera do Tribschenu v dubnu téhož roku, což vyvolalo v mnichovském tisku obnovené spekulace o povaze jejich vztahu, zvláště když Cosima v létě znovu otěhotněla.Gregor-Dellin, c. d., s. 370-371.Hilmes, c. d., s. 143-144. Wagner a Cosima dokonce přiměli Ludvíka, aby v tisku uveřejnil prohlášení vyvracející pověsti o jejich vztahu jako pomluvy.Hilmes, c. d., s. 145. Cosimina další dcera Eva (podle postavy z tehdy dokončených Mistrů pěvců norimberských) se narodila v únoru 1867 a v dubnu téhož roku se Cosima vrátila do Mnichova k von Bülowovi.Hilmes, c. d., s. 150. Po premiéře Mistrů pěvců norimberských v červnu 1868, dirigovaných von Bülowem, odjeli Wagner a Cosima v září z Mnichova na dovolenou do Itálie.Gutman, c. d., s. 283.Hilmes, c. d., s. 153. Během italského pobytu požádala Cosima von Bülowa o rozvod. Byla nyní znovu těhotná a Wagnerovým třetím dítětem a jediným synem, Siegfriedem Wagnerem. (Jeho jméno je i jménem hrdiny z Prstenu Nibelungova, na kterém tehdy Wagner pracoval.) Siegfried byl jediné dítě, které Wagner úředně uznal za své; Isolde a Eva zůstaly oficiálně dětmi Hanse von Bülow.Hilmes, c. d., s. 230. V listopadu 1868 se Cosima s Wagnerem trvale přestěhovali do Tribschenu i se svými dětmi, Isoldou a Evou.Hilmes, c. d., s. 154-155. Ačkoli měla často výčitky svědomí kvůli tomu, co Hansi Bülowovi učinila,Hilmes, c. d., s. 156-158. nikdy se k němu nevrátila a zůstala Wagnerovou družkou až do jeho smrti roku 1883.
V červnu 1869 Cosima porodila Siegfrieda a von Bülow už nemohl předstírat, že jeho manželství může být zachráněno. Napsal Wagnerovi „Tak tomu musí být.“Gutman, c. d., s. 286.Hilmes, c. d., s. 167-168. Avšak Cosimino příslušenství k římskokatolické církvi bylo závažnou překážkou rozvodu a nového manželství. Její otec Franz Liszt, který v této době přijal nižší kněžské svěcení, byl nyní v církvi velmi angažován. Teprve poté, co Cosima konvertovala k protestantismu, mohlo být její manželství s Bülowem rozvedeno dne 18. července 1870. Cosima a Wagner byly konečně oddáni 25. srpna 1870 v Lucernu.Gutman, c. d., s. 310.Hilmes, c. d., s. 171-175.
Dne 25. prosince 1870, kdy slavila své narozeniny, Cosimu probudila hudba. Zapsala si tuto událost do deníku: „Když jsem procitla, slyšela jsem zvuk, čím dále hlasitější, už jsem se nemohla domnívat, že sním, hrála hudba, a jaká hudba! Poté, co utichla, přišel ke mně Richard se všemi pěti dětmi a položil mi do rukou partituru své „symfonické narozeninové zdravice“. Tonula jsem v slzách, ale nejen já, ale celá domácnost; Richard rozestavil orchestr na schodech a tím vysvětili náš Tribschen navždy! Tribschenská idyla – tak se ta skladba jmenuje!“ To bylo památné první provedení komorní skladby později nazvané Siegfried-Idyll.Hilmes, c. d., s. 175.
V letech 1869 až 1883 vedla Cosima podrobný deník každodenního života s Wagnerem. Nebyl určen k tisku, ale nebyl ani ryze osobní; měl sloužit jako památka a také jako výchovný vzor Cosiminým dětem. Zveřejněn byl až v letech 1976-77.Hilmes, c. d., s. 156. Vedle toho pomáhala Cosima Wagnerovi napsat jeho vlastní životopis Mein Leben (Můj život), který jí skladatel nadiktoval. Cosimin deník často odhaluje míru oddanosti, kterou pociťovala k Wagnerovi, a odstup, se kterým se dívala na své rodiče. Také ale ukazují, že sdílela, a to v koncentrované podobě, antisemitismus svého manžela.Hilmes, c. d., s. 160-166.