náhled|vpravo|Želmíra Kálalová – od roku 1950 jeho manželka Radovan Richta (6. června 1924 Praha – 21. července 1983 Praha) byl český sociolog a filosof, který razil termín vědeckotechnická revoluceTermín vědeckotechnická revoluce pochází od J. D. Bernala - viz Civilizace na rozcestí, str. 13. a s ním spojenou teorii o náhradě fyzické práce prací duševní.Poučka z politické ekonomie let sedmdesátých–osmdesátých praví: „za vědeckotechnické revoluce se věda stává přímou výrobní silou“. Viz též článek Miloslava Formánka. Jeho nejvýznamnější projekt, Civilizace na rozcestí se zabývá „společenskými a lidskými souvislostmi vědeckotechnické revoluce“. Je to vlastně ekonomická, technologická a sociologická prognóza dalšího vývoje světa, která pojednává o přeměně tehdejší industriální společnosti na společnost, kterou dnes označujeme termínem informační. Humanistické ideály, kterými má být tato přeměna vedena, přispěly svým dílem ke vzniku představy o „socialismu s lidskou tváří“,Zdeněk Mlynář ve své knize Mráz přichází z Kremlu, str. 151 píše: „R. Richta... byl ideologem daleké budoucnosti komunismu i vědeckotechnické revoluce a vlastně i autorem sloganu socialismus s lidskou tváří. To on vložil tato slova do úst Dubčekovi i do Akčního programu KSČ.“ která se stala mottem obrodného procesu v roce 1968. Někteří dnešní historici filosofie považují za nedostatekTato kritika je tématem na diskusi, která do encyklopedie nepatří, ale za poznámku snad stojí aspoň opačná stanoviska. Marxista Richta by se asi bránil tím, že stále dokonalejší uspokojování lidských potřeb není nijak jednoduše vázáno na čím dál větší spotřebu přírodních zdrojů (viz např. Maslowovu pyramidu potřeb). Humanista a křesťan Albert Schweitzer by se jistě připojil, že ani mravní pokrok lidstva není omezován materiální spotřebou., že Civilizace na rozcestí – na rozdíl od pozdějších prognóz Římského klubu – neuvažovala např. o vyčerpání přírodních zdrojů a tedy ani o tzv. mezích růstu. Nicméně pamětníci soudí, že přinesla myšlenky, které byly ve své době naprosto přelomové.
Životopis Radovan Richta se narodil v Praze na Smíchově v rodině úředníka ČSD, tam také vystudoval Vančurovo reálné gymnáziumŠkola nyní existuje pod názvem Gymnázium Na Zatlance. a za války v roce 1943 maturoval. Od října 1943 pak byl totálně nasazen v pražské továrně Avia jako pomocná kancelářská síla.
Radovan Richta se od počátku zapojil do činnosti odbojové skupiny Předvoj, kterou založili jeho přátelé a spolužáci z gymnázia a která v roce 1944 významně posílila zdecimovanéPodle K. Ondryáše bylo z 60–70 tisíc předválečných členů KSČ zabito asi 25 tisíc. Různé zdroje uvádějí, že Předvoj měl několik tisíc členů. odbojové struktury Komunistické strany Československa. 22. října 1944 byl Radovan Richta zatčenR.R. byl zatčen společně s Karlem Hiršlem, Antonínem Růžkem a sestrami Natašou a Želmírou Kálalovými (viz zprávu doc. Karla Richty v diskusi). a do konce války vězněn napřed na Pankráci a od 23. ledna 1945 ve vězení pražského gestapa v Malé pevnosti v Terezíně. Tam Richta onemocněl tyfem a řadou plicních onemocnění, která se rozvinula v těžký případ tuberkulózy. Těsně před koncem války, 1. května Radovana Richtu zachránila skupina Červeného kříže, která evakuovala těžce nemocné vězně.R.R. byl převezen do pražské nemocnice Na Bulovce Následujícího dne, 2. května 1945, bylo bez soudu postříleno mnoho členů Předvoje, mezi nimi i Karel Hiršl, Richtův nejlepší přítel.
Po skončení druhé světové války se Radovan Richta přes svou nemoc věnoval především studiu na přírodovědecké a později i filosofické fakultě Karlovy university, angažoval se ve Svazu vysokoškolského studentstva a současně také pracoval v Rudém právu a v časopise Tvorba. V roce 1950 se oženil s přítelkyní z Předvoje a spoluvězeňkyní z Pankráce a Terezína Želmírou KálalovouPodle ústního sdělení doc. K. Richty z 29.4.2011. To potvrzuje i Marie Richtová v písemném sdělení z 24.3.2015. Z Richtova prvního manželství, které vydrželo do počátku 60. let, se narodil syn Karel. V roce 1964 se pak R. Richta oženil podruhé.. V letech 1953–1954 připravoval zřízení ČSAV, kam byl r. 1954 přijat do Filosofického ústavu jako vědecký pracovník. Od roku 1958 se musel často léčit v sanatoriu v Dobříši. Přestože měl předepsaný klid na lůžku, dál usilovně studoval a psal. V roce 1963 vydal svoje první díla – Člověk a technika v revoluci našich dnů a Komunismus a proměny lidského života (K povaze humanismu naší doby). Zejména Richtovo první dílo – Člověk a technika v revoluci našich dnů – přispělo k tomu, že se pojem technologie stal jedním z ústředních pojmů filosofických úvah let šedesátých.
Další publikace, Civilizace na rozcestí z roku 1966, je kolektivním dílem jedenašedesáti autorů vedených Radovanem Richtou. V roce 1966 se Radovan Richta stal vedoucím mezioborového vědeckého týmu pro výzkum společenských a lidských souvislostí vědeckotechnické revoluce. V r. 1967 se stal členem-korespondentem ČSAV.
Za normalizace v letech 1969–1982 působil akademik Richta jako ředitel Ústavu pro filosofii a sociologii ČSAV. V roce 1972 byl zvolen řádným členem ČSAV. V roce 1977 se zapojil do tiskové kampaně proti Janu Patočkovi a Chartě 77. Poslední velkou prací, kterou akademik Richta vedl, byla prognóza vývoje československé společnosti „Československo 2000“ vypracovaná pro vládu ČSSR v Richtově Ústavu pro filosofii a sociologii ve spolupráci s Ekonomickým ústavem ČSAV. Tato studie nebyla nikdy zveřejněna. František Kutta uvádí, že na sklonku života se Radovan Richta snažil vytvořit prognostický tým, který – řečeno Richtovými slovy – „by nás zbavil politického prokletí a umožnil nám oficiálně prozkoumat společnost“.
Akademické a vědecké hodnosti, ceny a vyznamenání Uvedené údaje pocházejí ze soukromého archivu manželky R. Richty, wikipedistky paní Marie Richtové. 29.6.1953 doktorát filosofie na základě práce Česká otázka a Masarykova kosmopolitní filosofie 24.6.1965 vědecká hodnost doktora filosofických věd na základě obhajoby disertační práce Komunismus a proměny lidského života – Člověk a technika v revoluci našich dnů 29.4.1967 státní cena Klementa Gottwalda za soubor prací a vedoucí podíl při kolektivním zpracování společenských a lidských souvislostí vědeckotechnické revoluce 17.4.1968 zvolen členem-korespondentem ČSAV 6.6.1974 Zlatá plaketa Františka Palackého Za zásluhy o rozvoj společenských věd 29.12.1977 zvolen řádným členem – akademikem ČSAV 17.11.1982 Zlatá plaketa ČSAV Za zásluhy o vědu a lidstvo prezidia ČSAV 1980 vyznamenání Za zásluhy o výstavbu 1983 Řád práce
Z díla 1953 Česká otázka a Masarykova kosmopolitní filosofie 1963 Člověk a technika v revoluci našich dnů 1963 Komunismus a proměny lidského života (K povaze humanismu naší doby), první část Richtovy doktorské disertační práce 1966 Civilizace na rozcestí – společenské a lidské souvislosti vědecko-technické revoluceCivilizace na rozcestí pak vyšla česky ještě v roce 1967 a 1969, slovensky v překladu Jozefa Gajdoše 1966, 1967 a 1968, italsky v milánském nakladatelství FrancoAngeli v roce 1968 pod titulem La via cecoslovacca : civiltà al bivio: le proposte di Praga per un nuovo socialismo v překladu Giorgia Colorniho a Paola Pescettiho, anglicky v nakladatelství Svoboda v překladu Marian Šlingové v roce 1969, francouzsky v nakladatelství Seouil v překladu Ludmily Klímové a Jeana-Louise Gloryho v roce 1974, maďarsky, polsky, německy, španělsky, srbochorvatsky, rumunsky. Ruské přepracované vydání vyšlo v roce 1973. 1967 Vědecko-technická revoluce a marxismus 1967 Ekonomika jako civilizační dimenze 1968 Vědecko-technická revoluce a alternativy moderní civilizace 1971 Vědecko-technická revoluce a socialismus 1974 Člověk – věda – technika. K marxisticko-leninské analýze VTR 1975 Krize perspektiv buržoazní společnosti asi po 1979 Československo 2000. Prognóza vývoje čs. společnosti.Československo 2000. Prognóza vývoje čs.společnosti. – je to kolektivní dílo zadané vládním usnesením č.128/1979, po dokončení zřejmě nikdy nezveřejněné.
Poznámky
Reference
Související články Karel Hiršl František Kutta Karel Kosík Ladislav Tondl Zdeněk Mlynář
Externí odkazy
Seriál ČST Civilizace na rozcestí
Kategorie:Čeští filozofové Kategorie:Filozofové 20. století Kategorie:Čeští akademici Kategorie:Čeští marxisté Kategorie:Členové KSČ Kategorie:Osobnosti Předvoje Kategorie:Vězni koncentračního tábora Terezín Kategorie:Nositelé Řádu práce Kategorie:Nositelé vyznamenání Za zásluhy o výstavbu Kategorie:Narození 6. června Kategorie:Narození v roce 1924 Kategorie:Narození na Smíchově Kategorie:Úmrtí 21. července Kategorie:Úmrtí v roce 1983 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži