Francouzsko-nizozemská válka byl válečný konflikt mezi Francií krále Ludvíka XIV. a Nizozemskem, do něhož se zapojily na francouzské straně Anglie, Švédsko, Maximilian Jindřich Bavorský, kurfiřt-arcibiskup kolínský a biskup lutyšský a hildesheimský, a Bernard z Galenu, kníže-biskup münsterský, a na straně nizozemské Španělsko, Svatá říše římská, Braniborsko-Prusko, Brunšvicko-Lünebursko a Dánsko, probíhající v letech 1672–1678 (1679).

Průběh náhled|vlevo|Francouzská ofenzíva roku 1672 Ze strany Ludvíka XIV. to byla překvapivá útočná válka proti Nizozemsku velmi dobře dopředu diplomaticky připravena a akce jeho armád a jeho spojenců začaly synchronisovaně. Zatímco jejich protivníci se zapojovali postupně z obav, že by došlo k přílišnému posílení Francie. Jednalo se o dovršení proměn aliancí. Habsburské Španělsko a císař byli do doby předešlé devoluční války v letech 1667–1668 nepřátelé Nizozemska. Protestantské státy Anglie a Švédsko se sice v devoluční válce postavily proti Francii, ale do této války byly zataženy jako její spojenci či příznivci.

Anglie, Kolínsko a Münstersko francouzskou koalici opustili separátními míry v roce 1674. Součástí války byly oddělené, ale navzájem propojené, konflikty mezi spojenci Francie a Nizozemska, jako byla třetí anglo-nizozemská válka, námořní konflikt v letech 1672–1674, a skånská válka mezi Švédskem na jedné a Braniborskem-Pruskem a Dánskem na druhé straně v letech 1675–1679.

Po počátečních úspěších francouzských vojsk v letech 1672–1673 (obešli maastrichtskou pevnost, vnikli do Nizozemska a obsadili Utrecht) začali Francouzi jednat separátně s Nizozemci o výkupném (16 milionů guldenů), čímž se silně zpomalil jejich postup a Nizozemci stihli zatopit poldery tak, aby zabránili obsadit nejdůležitější nizozemská centra pozemní operací. Anglo-francouzská flota byla Nizozemci poražena ve čtyřech hlavních námořních střetnutích, a tak Anglie raději ukončila svou účast mírovou smlouvou z Westminsteru.

Ač Francouzi v roce 1673 dobyli Maastricht a trvale okupovali rozsáhlá území ve Španělském Nizozemí a Burgundsku (Franche-Comté), nemohli válku uzavřít podle svých představ, jelikož jejich spojenci nebyli příliš úspěšní a hlavního cíle války – rozdrcení nizozemských vojsk a okupace celého Nizozemí – nebylo dosaženo. Münsterský biskup neuspěl při obléhání Gröningen. A Švédsko bylo ve skånské válce zatlačeno do defenzívy, jeho námořní síla byla silně oslabena. Francouzské loďstvo sice v roce 1676 rozdrtilo spojenou španělsko-nizozemskou flotu v bitvě u Palerma a ovládlo tím načas středomořské operace, ale na případnou obojživelnou invazi do Nizozemska nemohlo pomyslet.

Vyčerpávající válka byla ukončena kompromisními mírovými dohodami v Nijmegen v letech 1678–1679, severské konflikty byly ukončeny cellským, saint-germainským a lundským mírem a mírovou smlouvou z Fontainebleau. Francie získala zbytek hrabství Artois (severozápadní část), jihozápadní Henegavsko, Saint-Omer, Valenciennes, Cassel, Aire a definitivně jí bylo přiřčeno Svobodné panství burgundské (Franche-Comté). Nizozemsko bylo přinuceno chovat se neutrálně ke Švédsku. Situace na Baltu (Švédsko, Dánsko, Braniborsko-Prusko) byla navrácena zhruba ke statu quo vzniklému kodaňským mírem v předešlých válkách.

Chronologický seznam nejdůležitějších událostí 7. červen 1672 – bitva u Solebay – nizozemské vítězství (Třetí anglo-nizozemská válka) 7. a 14. červen 1673 – bitva u Schooneveldu – nizozemské vítězství (Třetí anglo-nizozemská válka) – dvě námořní střetnutí, která přinutila anglofrancouzskou flotu zrušit blokádu 13.–26. června 1673 – obléhání – Sébastien de Vauban přišel s novou dobývací technikou, která se od té doby začala při dobývacích pracích často používat 25. června 1673 při obléhání Maastrichtu padl d'Artagnan 21. srpna 1673 – bitva u Texelu (Třetí anglo-nizozemská válka) – žádná loď nebyla potopena, ale Angličané a Francouzi ztratili dvojnásobek mužstva než Nizozemci konec října – 15. listopadu 1673 – obléhání Bonnu – město v kolínském arcibiskupství se slabou francouzsko-kolínskou posádkou dobyto za ofenzívy Viléma III. Oranžského 1673 – obléhání Werlu 1673 – bitva u Heringen 16. června 1674 – bitva u Sinsheimu (též Sinzheim) – vítězství maršála de Turenne, jehož vojska se zdržovala v okolí Philipsburgu, nad Karlem V. Lotrinským 7. července 1674 – bitva u Ladenburgu 11. srpna 1674 – bitva u Seneffe – taktické vítězství Prince de Condé nad spojeneckým vojskem, nepovedlo se mu však je úplně obklíčit, a tak se stáhli do opevněných pozic 4. října 1674 – bitva u Enzheimu – nerozhodná bitva v Alsasku mezi francouzskými vojsky vedenými maršálem Turennem a o téměř polovinu silnějšími císařskými vedenými Bournovillem 29. prosince 1674 – bitva u Mulhouse 5. ledna 1675 – bitva u Turckheimu 28. června 1675 – bitva u Fehrbellinu (Skånská válka) – památné vítězství braniborského kurfiřta nad Švédy 27. července 1675 – bitva u Salzbachu (Nieder Sasbach) – francouzské vítězství v Bádensku, při němž padl slavný maršál de Turenne 11. srpna 1675 – bitva u Konzer Brücke 8. ledna 1676 – bitva u Stromboli 25. března 1676 – bitva u Messiny 22. dubna 1676 – bitva v zálivu Augusta – nerozhodné střetnutí poblíž Palerma, při němž byl smrtelně zraněn dělovou koulí nizozemský admirál Michiel de Ruyter 25. května 1676 – bitva u Jasmundu (Skånská válka) 11. června 1676 – bitva u ostrova Öland (Skånská válka) 2. června 1676 – bitva u Palerma – drtivé vítězství francouzských námořních sil nad španělsko-nizozemskou flotou 17. srpna 1676 – bitva u Halmstadu (Skånská válka) – rozhodné švédské vítězství v provincii Halland 4. prosince 1676 – bitva u Lundu (Skånská válka) – rozhodné švédské vítězství nad početnější dánskou armádu 28. února – 17. března 1677 – obléhání Valenciennes – nejméně čtyřicetitisícová armáda maršála Luxembourga po zteči rohového opevnění na popud Sébastiena Vaubana natolik ohrozila postavení třítisícové posádky, že se Španělé ihned vzdali 28. března–17. dubna 1677 – obléhání Cambrai 11. dubna 1677 – bitva u Casselu – důležité francouzské vítězství nad Nizozemci asi 30 km jižně od Dunkerque 1. července 1677 – bitva v zálivu Køge (Skånská válka) – rozhodné vítězství dánské floty Nielse Juela nad početnější švédskou Henrika Horna jižně od Kodaně 24. července 1677 – bitva u Landskrony (Skånská válka) – švédské vítězství, které, ač značně oslabilo dánskou armádu a znemožnilo jí další akce ve Skåne, neumožnilo dobýt Landskronu (Dánové ale stále mohli přes tento přístav posílat posily) 7. října 1677 – bitva u Kochersbergu 1678 – obléhání Offenburgu 18.–25. března 1678 – dobytí Yper 6. července 1678 – bitva u Rheinfelden 23. července 1678 – bitva u Gengenbachu 14. srpna 1678 – bitva u Saint-Denis

Odkazy Reference

Literatura Peter Burke: Ludwig XIV. – Die Inszenierung des Sonnenkönigs, Berlin 1993. Pierre Gaxotte: Ludwig XIV. – Frankreichs Aufstieg in Europa, München 1951. John A. Lynn: The Wars of Louis XIV 1667–1714, London/ New York 1999. D. v. Schaumberg: Kriege Ludwigs XIV., in: Bernhard von Poten: Handwörterbuch der gesamten Militärwissenschaften, Bd.5, Leipzig 1878, S.300–313. Heinz Schilling: Höfe und Allianzen – Deutschland 1648–1763, Berlin 1998. Paul Sonnino: Louis XIV. and the origins of the Dutch War, Cambridge/ New York/ New Rochelle 1988. John P. Spielman: Leopold I. – Zur Macht nicht geboren, Graz / Wien / Köln 1981. Paul Wentzcke: Feldherr des Kaisers – Leben und Taten Herzog Karl V. von Lothringen, Leipzig 1943. Maxime Weygand: Turenne, München 1938.

Externí odkazy