Bitcoin (zkráceně i BTC nebo XBT) je označení pro open-source peer-to-peer (P2P) platební síť, a zároveň pro její základní účetní jednotku, zvanou bitcoin. Je alternativou k fiat měnám (měnám s nuceným oběhem), které jsou běžně vydávané centrální bankou daného státu. Funguje na principu blockchainu a mechanismu proof-of-work (PoW).
Základními vlastnostmi Bitcoinu jsou:
omezená zásoba – Bitcoinů je omezený počet, 21 miliónů, a jejich uvolňování do oběhu je definováno ve zdrojovém kódu protokolu. plná decentralizace – Je navržen tak, aby nikdo (ani autor nebo jiní jednotlivci, skupiny či vlády) nemohl měnu ovlivňovat, padělat, zabavovat účty, ovládat peněžní toky nebo způsobovat inflaci vytvářením nových bitcoinů. globální použitelnost – Bitcoin využívá infrastrukturu internetu, není omezený na určitou geografickou plochu. transparentnost – Všechny transakce jsou zaznamenávány do stejné účetní knihy distribuované všem uzlům, kde jsou každému k dispozici k nahlédnutí a jednoduchému ověření. odolnost vůči cenzuře – Se zůstatkem na adresách může manipulovat jen ten, kdo má odpovídající soukromý klíč. Nelze ho tedy zabavit ve stejném smyslu jako peníze např. na bankovních účtech.
Základem pro vznik bitcoinu byly koncepty „Bit gold“ a „b-Money“.http://www.weidai.com/bmoney.txt Nyní pro platby existuje oficiální softwarový klient, o který se starají dobrovolníci z celého světa, a několik alternativních klientů.
Okolo Bitcoinu vznikla i neformální komunita Twentyone World, která se dělí na lokální uskupení v jednotlivých zemích. V Česku je známá pod jménem Jednadvacet, její deklarovaný cíl je propojovat bitcoinery a pomáhat s adopcí Bitcoinu.
V únoru 2015 byl na konferenci San Francisco Bitcoin Devs představený koncept Lightning Network, který měl za úkol řešit problém se škálováním transakcí (max. 7 transakcí za sekundu).CROMAN, Kyle, Christian DECKER, Ittay EYAL, Adem Efe GENCER, Ari JUELS, Ahmed KOSBA, Andrew MILLER, Prateek SAXENA, Elaine SHI, Emin Gün SIRER, Dawn SONG and Roger WATTENHOFER, 2016. On scaling decentralized blockchains. In: Lecture notes in computer science [online]. p. 106–125. Available at: doi:10.1007/978-3-662-53357-4_8 V únoru 2018 byl proveden první nákup 2 pizz pomocí Lightning Network Laszlovem Hanyeczem.
Vlastnosti Bitcoinu Na rozdíl od fiat měn není Bitcoin závislý na důvěře k (centrálnímu) vydavateli, ani prostředníkovi (bance, státu). K zabezpečení sítě je využita kryptografie, umožňující používat pouze peníze, které daný uživatel vlastní, a zabraňující opakovanému využití již utracených peněz. Pro provádění transakcí se využívá distribuovaná databáze (ledger, česky „účetní kniha“) napříč uzly sítě. Bitcoin Block Explorer Měna je závislá na široké komunitě, sociální média mohou nepřímo ovlivňovat kurz bitcoinu.
Bitcoin je dělitelný až na satoši, tj. nejmenší nedělitelné jednotky. Od svého vzniku je dělitelný na 8 desetinných míst, jeden bitcoin obsahuje 100 milionů satoši. V roce 2024 má síť stále dělitelnost na 8 desetinných míst, je možné ji však do budoucna rozšířit.
náhled|Předpoklad růstu počtu bitcoinů do roku 2033 Bitcoin umožňuje pseudonymní držení a převod měny. Je možné mít peněženku zcela off-line (např. na papíře) a také off-line generovat adresy pro příjem Bitcoinu.
Peer-to-peer topologie a chybějící centrální autorita zabraňuje komukoliv manipulovat se zásobou této měny. Konečné množství bitcoinů v oběhu je předem definované ve zdrojovém kódu, a proto není možné vyvolat umělou inflaci vytvořením nových bitcoinů. Bitcoin je proto přirozeně deflační. Celkové množství bitcoinů, které mohou být vytěženy, je přibližně 21 milionů (přesněji 20 999 999,9769). How long will it take to generate all the coins? Přírůstek bitcoinů se každé zhruba 4 roky postupně zpomaluje vlivem tzv. halvingu (česky „půlení“), kdy klesne odměna z vytěžení bloku na polovinu. Veškeré bitcoiny by měly být vytěženy do konce roku 2140 (drtivá většina však cca v roce 2030).
Historie Bitcoinu Síť funguje od roku 2009 (3. ledna 2009 07:15:05). Roku 2008 ji popsal a vytvořil člověk nebo skupina lidí podepsaná jako Satoši Nakamoto, přičemž ještě 2 měsíce před tím byla zaregistrována doména bitcoin.org. K autorství se v květnu 2016 přihlásil Australan Craig Steven Wright, což bylo ale rychle zpochybněno. Sahil Gupta označil za pravděpodobného autora bitcoinu velkopodnikatele Elona Muska. Elon Musk ale toto tvrzení odmítl.
Od roku 2011 se o bitcoinu, ekonomice, možnostech a důsledcích této měny pořádají konference – v New Yorku, Praze a Londýně (2012). Další proběhla roku 2013 v San José. V roce 2022 se v Miami uskutečnila největší bitcoinová konference v historii.
V září 2012 vznikla Bitcoin Foundation, starající se o infrastrukturu okolo bitcoinu (včetně hlavního klienta), sledování hrozeb a případné vylepšování protokolu, zajišťování konferencí a propagaci měny. Vzhledem k decentralizované povaze sítě však tato nadace nemá žádné zvláštní pravomoce. V síti vždy rozhoduje většina, bez ohledu na Bitcoin Foundation. Bitcoin Foundation
V roce 2021 schválil Salvador jako první země na světě bitcoin jako zákonné platidlo. Firmy tak budou muset přijímat Bitcoin nebo americký dolar za svoje služby a produkty. Bitcoin je v Salvadoru již hojně využíván – např. na posílání financí do země od lidí, kteří pracují v jiných zemích a posílají peníze svým rodinám.
V září 2021 čínská centrální banka označila všechny transakce v kryptoměnách za nezákonné a prohlásila, že musí být zakázané, což vedlo k oslabení bitcoinu.
Dne 27. dubna 2022 Středoafrická republika přijala bitcoin jako zákonné platidlo v zemi.
V roce 2024 americká Komise pro cenné papíry schválila žádosti investičních společností o spotová ETF kopírujících cenu Bitcoinu. Bitcoin se tím legitimizoval pro institucionální investory a dostal se do středu investičního zájmu korporací (Microsoft, Microstrategy aj.). Ředitel digitálních aktiv největší investiční korporace na světě BlackRocku uvedl pro Bloomberg, že je velký omyl považovat Bitcoin za rizikové aktivum. Zdůraznil jeho fundamenty, aspiraci na roli nového globálního peněžního systému, absenci geografického rizika a rizika protistrany, a jeho téměř nulovou dlouhodobou korelaci s akciemi, jakožto rizikovými aktivy.
Rozdělení Bitcoinu Před 1. srpnem 2017 docházelo k hlasování těžařů o budoucí aktualizaci protokolu bitcoinu a jelikož hlasování nebylo úplně jednotné, tak se malá skupina těžařů odtrhla a vznikla nová virtuální měna nazývaná Bitcoin Cash. Někteří její významní podporovatelé, například investor Roger Ver, dokonce označují Bitcoin Cash za „ten pravý bitcoin“. Argumentují hlavně v porovnání s Bitcoinem nižšími transakčními poplatky, jež mají napomoci většímu rozšíření Bitcoin Cash mezi uživateli. O sedm měsíců později, v únoru 2018, byla přitom výše poplatků za transakce Bitcoinem a Bitcoin Cash srovnatelná.
Později se od Bitcoinu oddělila měna SegWit2×. Koncem roku 2017 bylo očekáváno oddělení (hardfork) třetí měny, ovšem 9. listopadu 2017 bylo oznámeno, že k tomuto dělení nedojde.
Genesis blok náhled|Bitcoin Genesis blok s odkazem na The Times Dne 3. ledna 2009 byl vytěžen první blok bitcoinové sítě, tzv. genesis blok (také známý jako blok číslo 0), jehož odměna činila 50 bitcoinů. Do datové části tohoto bloku vložil jeho tvůrce, Satoši Nakamoto, následující zprávu: „The Times 03/Jan/2009 Chancellor on brink of second bailout for banks“. Tento text je přímým citátem titulku britských novin The Times ze stejného dne a je obecně interpretován jako časová známka i jako kritika tradičního bankovního systému, zejména v kontextu tehdejší globální finanční krize. Genesis blok se stal základem první decentralizované blockchainové sítě a jeho symbolika je často zmiňována jako vyjádření motivace pro vznik bitcoinu.
Základní princip fungování Uživatelé a těžaři Veškerá komunikace v síti probíhá pomocí počítačového programu (nebo jiného klienta, např. na mobilu), který komunikuje s dalšími uzly (účastníky). Účastníci jsou dvojího druhu: koncoví uživatelé a těžaři. Každý účastník může být koncový uživatel, těžař, anebo obojí. Nikdo jiný kromě uživatelů a těžařů v síti nefiguruje.
koncoví uživatelé jsou lidé, kteří si posílají bitcoiny. Každý uživatel má jednu nebo více peněženek, které slouží jako adresy pro platby. Současně si také udržují distribuovanou databázi všech proběhlých transakcí v síti – tzv. blockchain (v případě plnohodnotného klienta; je možné se na databázi ptát jiného důvěryhodného uzlu, popř. si udržovat jen část). Tak každý uzel ví, která mince/část v síti patří které peněžence. Každé peněžence náleží soukromý a veřejný klíč. Pokud chce uživatel poslat peníze, vezme patřičný obnos svých mincí + případný poplatek (viz dále) a vytvoří transakci, kterou podepíše soukromým klíčem. Tuto informaci rozešle všem uzlům (uživatelům), ke kterým je připojen, ti to rozešlou dalším apod. do celé sítě. K příjemci se tak informace o platbě dostane téměř ihned (v řádu sekund), transakce však ještě není tzv. potvrzena. těžaři potvrzují transakce v síti. Těžař seskupí transakce čekající na potvrzení, přidá k nim odkaz na předchozí potvrzený blok transakcí a údaj zvaný kryptografická nonce. Snaží se najít takovou nonci, aby se hash SHA-256 nového bloku vešel pod sítí stanovený limit. Limit je nastaven tak, aby se to v celé síti dařilo průměrně jednou za 10 minut, takže nalezení vhodné nonce je obtížné a to tím více, čím výkonnější celá síť je. Těžař, kterému se nalezení nonce a tím i vytvoření a potvrzení nového bloku transakcí podaří, si ponechá veškeré poplatky ze zahrnutých transakcí a odměnu za potvrzení bloku. Odměna za potvrzení bloku je momentálně 3,125 BTC (první půlení z 50 BTC na 25 BTC se odehrálo 28. listopadu 2012, druhé z 25 BTC na 12,5 BTC 9. července 2016, třetí 11. května 2020 z 12,5 BTC na 6,25 BTC a zatím poslední 20. dubna 2024 z 6,25 BTC na 3,125 BTC) a jedná se o jediný a předem stanovený způsob emise nových bitcoinů. Odměna se však každých 210 000 bloků (tj. každé 4 roky) snižuje na polovinu a růst množství peněz zpomaluje. Těžař si může vybrat, které transakce do nového bloku zahrne a které ne (podle výše poplatku). Je důležité zmínit, že protože je síť anonymní, těžaři nevědí nic o odesílatelích ani příjemcích a jediným smysluplným kritériem pro zahrnutí nebo nezahrnutí transakce do bloku je právě zvolený poplatek. O tom, který těžař první nalezne vhodnou nonci (a rozhoduje o zařazení transakcí), rozhoduje náhoda. Transakční poplatky a odměna za potvrzení bloku jsou ekonomickou motivací činnosti těžařů. Snižováním odměny dojde ke stále většímu vyžadování transakčních poplatků.
Potvrzování transakcí náhled|Hardwarová kryptoměnová peněženka Trezor od SatoshiLabs s potvrzením bitcoinové transakce