Kimi-Matias Räikkönen, přezdívaný „Iceman“, (* 17. října 1979 Espoo), je bývalý finský pilot Formule 1 a mistr světa z roku 2007.
Shrnutí kariéry V roce 2007 získal titul mistra světa ve Formuli 1. Během svého působení u týmu Ferrari přispěl spolu s týmovým kolegou Felipem Massou ke dvěma vítězstvím v Poháru konstruktérů. Mezi další jeho úspěchy patří dvě druhá místa v celkovém pořadí šampionátu v letech 2003 a 2005, kdy závodil za tým McLaren.
Během kariéry postupně působil ve stájích Sauber (2001), McLaren (2002–2006) a Ferrari (2007–2009), kde měl původně platnou smlouvu až do konce roku 2010. Po sezóně 2009 jej však ve Ferrari nahradil Fernando Alonso. Následující dva roky se věnoval rallye v rámci World Rally Championship a také krátce závodil v sérii NASCAR.
Do Formule 1 se vrátil v roce 2012 s týmem Lotus. O dva roky později se znovu připojil k Ferrari, kde nejprve jezdil po boku Fernanda Alonsa a od sezóny 2015 pak se Sebastianem Vettelem. V roce 2019 přestoupil do týmu Alfa Romeo, kde setrval až do svého odchodu z Formule 1 po sezóně 2021.
Po ukončení závodní kariéry se věnuje převážně reklamním aktivitám a podpoře závodní dráhy svého syna, Robina Räikkönena.
Kariéra
Kariéra před Formulí 1 Kimi dlouho jezdil na motokárách, konkrétně od deseti let, a v roce 1999 skončil druhý v Evropském šampionátu Formule Super A. Souběžně také jezdil sérii Formule Ford Euro Cup. Ve dvaceti letech vyhrál britskou Formuli Renault Winter Series, když vyhrál první čtyři závody sezóny. Roku 2000 vyhrál sedm z deseti závodů šampionátu britské Formule Renault. Jeho bilance v sériích Formule Renault byla obdivuhodná, vyhrál 13 z 23 závodů, což znamená 56 % vyhraných závodů. náhled|Kimi Räikkönen při focení pro novináře
2001: Sauber Ač toho Räikkönen mnoho nenajezdil, dal mu Peter Sauber, šéf týmu Sauber, šanci testovat v září roku 2000. Po testech na Jerezu a Barceloně podepsal Sauber s Räikkönenem smlouvu na rok 2001. Na adresu mladého Fina ale mířila i vlna kritiky ohledně udělení superlicence, bez které by nemohl závodit. Prezidentovi FIA se nelíbilo, že Kimi odjezdil ve formulových závodech pouhých 23 závodů, a považoval ho za velice nezkušeného. Nicméně Kimi předvedl hned v prvním závodě, že jezdit umí, když si vyjel bod za šesté místo v Grand Prix Austrálie. Zajímavostí bylo, že Räikkönen ještě 20 minut před závodem spal (Kimi řekl, že spí rád natolik, že před kvalifikacemi a závody musí být probuzen.).
Räikkönen působí velice klidně, chladně a výborně kalkuluje závodní strategii; vysloužil si přezdívku „Iceman“ („Ledový muž“). Tuto přezdívku má dokonce i na své helmě. Další přezdívky, které v té době dostal, jsou například Kimppa, Räikkä a Kimster (tak mu říkali mechanici). Někteří Finové mu vtipně říkají „Räkkä“, což ve finštině znamená nudle u nosu. Tato přezdívka vznikla ze slova Häkä (ve finštině oxid uhelnatý), která byla přezdívkou Miky Häkkinena.
První sezona pro něj byla velmi solidní, 4× bodoval a 8× skončil v první osmičce. Celkem vybojoval 9 bodů a společně s týmovým kolegou Nickem Heidfeldem (ten získal 12 bodů) pomohli týmu Sauber k nejlepšímu umístění v poháru konstruktérů,konkrétně ke čtvrtému místu.
2002–2006: McLaren Räikkönen po sezóně 2001 odešel od Sauberu. Možnosti byly hned dvě. Ferrari, které dodávalo Sauberu motor, si na něj dělalo zálusk, ale už mělo dva kvalitní jezdce, a tak Räikkönen zamířil do McLarenu, kde vystřídal svého krajana a dvojnásobného mistra světa, Miku Häkkinena, který ukončil kariéru. McLarenu se ale dostalo kvůli mladému Finovi kritiky, když ho upřednostnili před Nickem Heidfeldem, který jezdil v roce 2001 u Sauberu lépe než Kimi.
2002 Při svém debutu v McLarenu zaznamenal Räikkönen třetí místo v Australské Grand Prix. Nejblíže k vítězství byl Kimi v Grand Prix Francie, kde figuroval na prvním místě, ale kvůli oleji na trati z vozu Allana McNishe se dostal mimo trať a skončil druhý. Přestože měl McLaren problém se spolehlivostí motorů Mercedes, získal Kimi 24 bodů a čtyři pódiová umístění a byl jen o maličko horší než týmový kolega David Coulthard. Na konci sezóny tedy figuroval na šestém místě, jednu pozici za Coulthardem. Společně tak vybojovali pro McLaren třetí pozici v poháru konstruktérů. žádné|náhled|Kimi Räikkönen v McLarenu na Grand Prix USA 2002
2003 V zahajovacím závodě v Austrálii se Räikkönen kvalifikoval v náhradním voze až jako patnáctý. V závodě však vedl, ale jen do chvíle, kdy dostal penalizaci za překročení rychlosti v boxech. Tuto nepříjemnost však způsobila závada v elektronickém systému auta. I tak ale Kimi dosáhl skvělého třetího místa. První závod vyhrál Räikkönen v Malajsii, kde startoval ze sedmého místa. V průběhu dalšího závodu v Brazílii byl opět vyhlášen vítězem, a to po zastavení závodu v kole 55. Pravidla říkají, že výsledky závodu by měly být takové, jaké byly 2 kola před zastavením závodu. O týden později však bylo rozhodnuto a prověřeno, že závod byl zastaven v kole 56 a výsledky platí tedy z kola 54. Tím pádem vyhrál Giancarlo Fisichella, Räikkönen musel vítěznou trofej vrátit a převzít trofej za místo druhé.
Většina týmů své vozy vylepšovala, avšak McLaren používal šasi z roku 2002, což auta trochu brzdilo. I tak ale skončil Räikkönen druhý v Imole. Na okruhu ve Španělsku udělal Kimi chybu v kvalifikaci a musel startovat ze zadních pozic. Smůlu měl i v závodě, kde odstoupil, když havaroval s Antoniem Pizzoniou, který zůstal stát na startu.
V dalších závodech sázel McLaren spíše na dobrou strategii, než na rychlost. V Grand Prix Rakouska měl Kimi problémy s řízením vozu a jen taktak uhájil druhou pozici před Rubensem Barrichellem. Blízko k vítězství měl Fin v Monaku, ale nakonec zůstal o méně než sekundu druhý za Juanem Pablem Montoyou. V Kanadě startoval Räikkönen z pit lane, když měl v kvalifikaci problémy s nedotáčivostí vozu a vyjel mimo trať. V závodě dojel šestý, ale o více než minutu za vítězným Michaelem Schumacherem.
Při Grand Prix Evropy vybojoval Räikkönen pole position a vedl závod až do 25. kola, kdy mu vypověděl službu motor. Jeho soupeř v boji o titul, Michael Schumacher dojel pátý a získal náskok 4 bodů na Räikkönena. Další souboj těchto dvou jezdců probíhal ve Francii, kde Fin skončil čtvrtý, jednu příčku za Němcem. Při Grand Prix Velké Británie si však pozice prohodili. V Německu finský pilot závod nedokončil, když se zapletl do kolize v první zatáčce s Ralfem Schumacherem a Rubensem Barrichellem. V dalším závodě, v Maďarsku, dojel Räikkönen druhý.
McLaren před Grand Prix Itálie oznámil, že ročník dokončí se starým šasi MP4-17D a neukáže se v novém MP4-18, jak oznámil předtím. Räikkönen dojel v Itálii čtvrtý a ztratil na vítěze Michaela Schumachera dalších 5 bodů.
V Grand Prix USA vybojoval Kimi další pole position, přesto dojel druhý za Michaelem Schumacherem. V posledním závodě tak stačilo Schumacherovi získat jeden bod, aby získal titul mistra světa. Räikkönen tedy musel vyhrát a doufat, že Schumacher bude bez bodu. Po osmém místě z kvalifikace dojel Kimi druhý a Schumacher osmý. Němec se tak radoval z šestého titulu mistra světa. Odstoupení Juana Pabla Montoyi rovněž znamenalo, že Räikkönen bude celkově druhý, pouze dva body za mistrem světa. McLaren však druhou pozici v poháru konstruktérů ztratil a skončil třetí, dva body za druhým Williamsem a 12 bodů za Ferrari. Vše bylo rozhodnuto až v posledním závodě, před ním mohl vyhrát pohár kterýkoliv z těchto tří týmů. Sezóna 2003 tak byla rozhodně jednou z nejvyrovnanějších.
2004 Sezóna 2004 začala pro Räikkönena přímo katastrofálně. V prvních sedmi závodech získal pouhý bod. Jeho McLaren, nebo spíše motor Mercedes, měl neustálé poruchy, a tak Kimi dokončil jen dva závody z úvodních sedmi. Räikkönen měl tedy jeden bod oproti lídrovi šampionátu Michaelu Schumacherovi, který měl bodů 60. Šance na titul či na zopakování druhého místa z minulého roku vzaly rázem za své. V Kanadě nastaly problémy znovu, Räikkönen musel 5× do boxů, i tak ale skončil pátý, ale jen díky diskvalifikaci Williamsu a obou Toyot. V druhém závodě za mořem, v USA, dojel šestý.
Při francouzské Grand Prix představil McLaren nový typ McLaren MP4-19B. Räikkönen dokončil závod jako sedmý, o příčku za týmovým kolegou Davidem Coulthardem. Na okruhu v Silverstone vybojoval Kimi konečně pole position a v závodě dojel druhý, za vítězem Michaelem Schumacherem. Tento výsledek McLaren povzbudil a v příštím závodě v Německu startovaly oba vozy z druhé řady. Oba jezdci měli dobrý start, ale Kimi ve 13. kole ztratil přední křídlo a musel odstoupit, když pronásledoval vedoucího Michaela Schumachera. V Maďarsku musel Räikkönen odstoupit znovu ve 13. kole, po startu z 10. místa. Ale v Belgii se už konečně zadařilo. Kimi se kvalifikoval jako desátý, ale v 11. kole převzal vedení, které do konce závodu už nepustil a McLaren se radoval z prvního vítězství v sezóně. Další víkend se jelo v Monze a číslo 13 se opět projevilo jako číslo nešťastné. Räikkönen totiž odstoupil už potřetí v 13. kole, tentokrát kvůli problémům s elektronikou. V dalším závodě v Číně dojel třetí, ale pouze 1,4 sekundy za vítězným Rubensem Barrichellem.
V Japonsku se Räikkönen v prvním kole střetl s Felipem Massou, což mělo za následek potíže s ovladatelností vozu. Přesto ale dojel šestý, 2,5 sekundy za Fernandem Alonsem. Při Grand Prix Brazílie, předjel Kimi vítěze kvalifikace Barrichella, ještě před zatáčkou Curva De Sol. Poté bojoval s Juanem Pablem Montoyou o vedení a nakonec dojel o sekundu za ním a byl druhý. Celkově skončil Räikkönen na sedmém místě, se ziskem 45 bodů a čtyřmi umístěními na stupních vítězů, pouze o bod za šestým Jarnem Trullim.
I přes mizivý výkon v roce 2004, byl Kimi stále viděn jako nadcházející hvězda, společně s Fernandem Alonsem a stájovým kolegou v roce 2005, Montoyou. Odborníci předpovídali, že rok 2005 bude pro tým McLaren rokem výborným, hlavně díky Räikkönenovi a Montoyovi. Kimi byl též označen Rossem Brawnem a Jeanem Todtem jako jezdec, který bude v budoucnu jezdit za Ferrari. V listopadu 2004, oznámil Räikkönen, že chce vytvořit společně se svým manažerem Stevem Robertsonem svůj vlastní tým, s názvem Räikkönen Robertson Racing (známý i jako „Double R“). Tento tým měl v roce 2005 jezdit ve Formuli 3.
2005 Start do sezóny 2005 se Kimimu opět nevydařil. Vůz byl na pneumatikách Michelin pomalý, čemuž odpovídaly kvalifikační časy. Nejlepší umístění v kvalifikaci pro McLaren bylo v prvních 3 závodech 6. místo. Tohoto místa dosáhl Räikkönen v prvním závodě v Austrálii. Závod dokončil jako osmý a získal jen jeden bod. V Malajsii měl blízko ke stupňům vítězů, ale potíže s pneumatikou ho odsunuly mimo body. Na okruhu v Bahrajnu už ale vystoupal na pódium, když skončil třetí.
Poté se už celkem začalo dařit. Räikkönen si vyjel pole position v San Marinu, Španělsku a Monaku. Vyhrát mohl už v San Marinu, kde ho ale zradila hnací hřídel. Ostatní dva závody, kde stál na pole position, už ale vyhrál a na lídra šampionátu Alonsa ztrácel 22 bodů. Při Grand Prix Evropy si při předjíždění Jacquese Villeneuva o kolo poškodil pneumatiku a následné vibrace v posledním kole poškodily zavěšení. Räikönen tak skončil v ochranné bariéře (někteří komentátoři dávali Kimiho odstoupení za vinu Villeneuvovi, protože mu prý dal málo místa k předjetí). Alonso vyhrál a zvýšil tak svůj náskok v čele šampionátu. Kdyby si ale mohl Räikkönen pneumatiku vyměnit, zaručilo by mu to celkem jistě třetí místo. Výměna pneumatik však byla v roce 2005 zakázána a povolena jen v případech, kdy je pneumatika prasklá nebo velmi poničená.