Obořiště

Obořiště (německy Woborschischt, v místním nářečí Vobořiště) je obec v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi 5 km jižně od Dobříše. Žije zde obyvatel.

Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1333. Původní vladycká tvrz byla zničena husity roku 1425 a zanikla beze stop. Na jejím místě později byla postavena pila, rybářství a dnes pension Nový rybník.

Roku 1677 koupil statek Obořiště známý pražský děkan Jan Tomáš Pešina z Čechorodu, který dal podnět k postavení kláštera řádu paulínů a ve své závěti jim tyto pozemky odkázal. Řád uherských paulínů (někdy též pavlínů, nikoliv paulánů, jak se někdy chybně uvádí) převzal tento majetek roku 1681. Klášterní budova konventu byla postavena v letech 1681 až 1688. Kostel sv. Josefa byl postaven v letech 1702 až 1711 ve vrcholně barokním slohu a vysvěcen 19. března 1712. Architekt není doložen, z jmen políra Vavřince Prée a jeho syna, stavitele Františka Ignáce Prée, který se vyučil v Praze u architekta Františka Maxmiliána Kaňky, Pavel Vlček dovodil Kaňkovo autorství.FOLTÝN, Dušan - SOMMER, Petr - VLČEK Pavel: Encyklopedie českých klášterů. Praha : Libri 1997, s. 398–399.

Roku 1713 postihl obec mor, rozšířený tehdy po celých Čechách, který měl spousty obětí. Klášter paulínů byl zrušen roku 1786 Josefem II. Roku 1789 bylo vydraženo Obořiště k rukám knížete Colloredo Mansfelda jako dar pro jeho manželku. Od těchto dob bylo spojeno panství obořišťské s dobříšským. V klášteře byla zřízena roku 1825 továrna na ocet, která zanikla roku 1853 a byla převedena na Dobříš. Od roku 1989 byly postupně některé lesy a pozemky vráceny rodu Colloredo-Mansfeld. Hospodu patřící ke statku převzal do držení roku 1865 dobříšský měšťan Vojtěch Štefanides a tento hostinec patří rodině dodnes.

V obci žil a zemřel po svém návratu z exilu spisovatel Jan Beneš.

Obecní správa

Části obce Lhotka (k. ú. Lhotka u Dobříše) Obořiště (k. ú. Obořiště)

Před rokem 1880 byl tehdejší Obořišť součástí obce Svaté Pole. Od roku 1961 patří pod obec i Lhotka.Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. DÍLnáhled|Katastrální území Obořiště|vlevo Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Příbram, soudní okres DobříšSprávní uspořádání Předlitavska 1850-1918 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Dobříš 1868 země česká, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Příbram, soudní okres DobříšAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Příbram, soudní okres DobříšNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní okres Příbram, soudní okres Dobříš 1949 Pražský kraj, okres Dobříš 1960 Středočeský kraj, okres Příbram 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Dobříš

Společnost

Rok 1932 V obci Obořiště (541 obyvatel, poštovna, klášter) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 948. (česky a německy) autodoprava, družstvo pro rozvod elektrické energie v Obořišti, holič, 2 hostince, kapelník, 3 koláři, kovář, 2 krejčí, mlýn, 2 obuvníci, pekař, rolník, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, trafika, 2 zámečníci.

Pamětihodnosti Klášter paulínů s kostelem sv. Josefa by založen roku 1670 Tomášem Pešinou z Čechorodu, který 3. srpna 1680 položil jeho základní kámen a stavbu z větší části financoval. Scénu slavnostního založení kláštera dodatečně vyobrazil malíř František Lichtenreiter. Sláva barokní Čechie, umění, kultura a společnost 17. a 18. století. Katalog výstavy Národní galerie v Praze, (kolektiv autorů, editor Vít Vlnas), Praha 2001, s. 82-83, č. kat. I/2/39 Povolení ke stavbě vydal císař Leopold I. roku 1678, stavba čtyřkřídlého konventu kolem čtvercového dvora byla dokončena roku 1685, východní křídlo bylo uzavřeno až při dostavbě z let 1714-1732. Architekt není doložen. Nástropní obrazy v bývalé klášterní knihovně v patře zobrazují významné osobnosti a světce řádu paulínů. Fresky roku 1757 namaloval Jan Václav Spitzer.

Roku 1786 císař Josef II. klášter zrušil. Budovy i s pozemky ve veřejné dražbě roku 1789 koupila hraběnka Marie Isabella Colloredo-Mansfeldová a připojila je ke svému sousednímu panství Dobříš. Budovy konventu nejdříve sloužily jako škola, v letech 1825-1853 dokonce jako octárna, pak byly rozděleny na hospodářská stavení a byty. V letech 1902-1950 je užívali redemptoristé, kteří zde zřídili svůj Bohoslovný ústav.SOMMER, Petr-FOLTÝN Dušan, VLČEK, Pavel, Encyklopedie českých klášterů". Praha 1997, ISBN 80-85983-17-6 , cit. s. 397-399</ref> Dnes je zde výchovný ústav. Kostel sv. Josefa – vrcholně barokní stavba z let 1705-1732 na půdorysu tří prolínajících se oválů, architekt není písemně doložen, polírem stavby byl František Prée. Jeho syn, architekt František Ignác Prée nebo Préův žák František Maxmilián Kaňka bývají považováni za autory projektu spíše než Kilián Ignác Dientzenhofer.<ref>SOMMER-FOLTÝN-VLČEK, Encyklopedie českých klášterů". 1997, s. 398–399 Sochy na štítu osadil roku 1711 pražský sochař Jan Oldřich Mayer. Fresky s iluzivní kupolí na klenbě jsou datovány chronogramem do roku 1733 a jejich autorem je Jiří Martin Kubata (Kubát), z téže doby pochází malovaná iluzivní architektura hlavního oltáře. Pozdně barokní hospodářský dvůr bývalého kláštera

Doprava

Dopravní síť Do obce vedou silnice III. třídy. Okolo obce vede dálnice D4. Železniční trať ani stanice či zastávka na území obce nejsou.

Autobusová doprava 2024 Autobusovou dopravu v obci Obořiště zajišťují společnosti Arriva Střední Čechy a Martin Uher. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nacházejí zastávky Obořiště a Obořiště,Vyšehrad. Ve Lhotce se nachází zastávka Obořiště,Lhotka. Obci prochází dvě autobusové linky: 517 a 520. Autobusová linka 517 zajišťuje spojení mezi Příbramí, Hájemi, Dubencem, Dlouhou Lhotou, Obořištěm, Dobříší a Voznicí. Linka 520 propojuje Dobříš s okolními obcemi včetně Obořiště, Hřiměždic nebo Kamýku nad Vltavou.

Galerie

Odkazy Reference

Literatura FOLTÝN, Dušan – SOMMER, Petr – VLČEK Pavel: Encyklopedie českých klášterů. Praha : Libri 1997, s. 397 – 399.

Související články Klášter Obořiště Bohoslovný ústav v Obořišti

Externí odkazy

statistické údaje obce Obořiště

Kategorie:Vesnice v okrese Příbram Kategorie:Obce v okrese Příbram Kategorie:Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska Kategorie:Sídla v Benešovské pahorkatině Kategorie:Sídla v Brdské vrchovině Kategorie:Zaniklé kláštery v Česku