Lulejská sámština (julevsámegiella) patří mezi uralské jazyky, do skupiny sámských jazyků. Mluví se jí ve Švédsku v lulejské Lappmarce kolem řeky Lule a v Norsku v kraji Nordland, obzvláště pak v obci Tysfjord, kde je lulejská sámština úředním jazykem. Má svou vlastní abecedu a k psaní používá latinku.
Status S více než 1500 (až 2000) mluvčími je po severní sámštině druhým nejrozšířenějším sámským jazykem. Uvádí se, že počet rodilých mluvčích prudce klesá s nástupem mladší generace. Nicméně jazyk byl standardizován v roce 1983 a od té doby více propracován.
Abeceda a pravopis Kolem roku 1900 položil jazykovědec K.B. Wiklund základy sámskému jazyku stávající jazyk i pravopis byly kodifikovány v roce 1983.
Abeceda je tvořena 24 písmeny:Omniglot
Velká písmena A Á B D E F G H I J K L M N Ń O P R S T U V Å Ä Malá písmena a á b d e f g h i j k l m n ń o p r s t u v å ä
Kromě těchto písmen se v cizích slovech používají i písmena c, q, w, x, y, z a ö.
Fonologie
Vokály přední zadní vysokéiástředovéeonízkéäa, å dvojhláskyieuooa(i) ä
Konsonanty labiálydentályalveolárypalatályokluzívyznělé nezněléb pd tg ktj., djnazályznělémnńfrikativyznělé neznělév fshsjlaterály znělélvibrantyznělérpolovokályj
Gramatika Podobně jako severní sámština má i luleská sámština tři mluvnická čísla (singulár, duál, plurál) a čtyři slovesné způsoby (indikativ, imperativ, kondicionál, potenciál). Slovesa mají čtyři časy – minulý, neminulý, předpřítomný a předminulý.
SUBSTANTIVA
PÁDY Lulejská sámština má sedm pádů: nominativ, genitiv, akuzativ, inessiv, illativ, elativ a komitativ.
NOMINATIV
Stejně jako u ostatních Uralských jazyků, nominativ singuláru je neoznačený. Nominativ plurálu je také neoznačený a je vždy formálně stejný jako genitiv singuláru.
GENITIV
Genitiv singuláru je neoznačený a vypadá stejně jako nominativ plurálu. Genitiv plurálu má příponu - j. Genitiv se používá: k vyjádření vlastnictví s předložkou postpozice AKUZATIV
Akuzativ je přímý předmětový pád. Odpovídá na otázku Koho? Co? V jednotném čísle má příponu -v, a v množném čísle -t, resp. -jt.
Lokativní pády:
INESSIV
Tento pád se používá k označení: kde něco je kdo má něco ve vlastnictví V jednotném čísle má příponu -n, v množném -j, resp. -jn.
ILLATIV
Illativ má příponu -j v singuláru, a -jda v plurálu. Používá se k označení: kam něco jde kdo něco dostává nepřímý předmět ELATIV
Pád elativ použijeme, pokud chceme zjistit, odkud něco pochází. V singuláru má příponu -s, v plurálu -js.
KOMITATIV
Komitativ se používá, když chceme vyjádřit kým nebo čím bylo něco uděláno. Přípona v singuláru je -jn, pro plurál -j.
ESSIV
Tento pád použijeme, pokud chceme odpověď na otázku Jaký? Kdy? ve smyslu např. jaký jsem dřív byl. V singuláru má příponu -n. +Deklinace substantivapádysing.přípona singuláruplur.přípona pluráluNOMINATIVmuorra (strom)--muora-GENITIVmuora--muoraj -jAKUZATIVmuorav -vmuorajt -jtILLATIVmuorraj -jmuorajda -jdaINESSIVmuoran -nmuorajn -jnELATIVmuoras -smuorajs -jsKOMITATIVmuorajn -jnmuoraj -jESSIVmuorran-n
ADJEKTIVA Stupňování adjektiv tvoříme sufixem -p pro komparativ, a -mus pro superlativ.
Př.: buorre – buorep – buoremus (dobrý, lepší, nejlepší) pád/sg.POSITIVKOMPARATIVSUPERLATIVnominativnuorra (mladý)nuorap (mladší)nuoramus (nejmladší)genitivnuoranuorabunuoramusáakuzativnuoravnuorabuvnuoramusávillativnuorrajnuorabujnuoramussajinessivnuorannuorabunnuoramusánelativnuorasnuorabusnuoramusáskomitativnuorajnnuorabujnnuoramusájnessivnuorrannuorabunnuoramussan
ZÁJMENA Osobní zájmena mají tři čísla: singulár, duál a plurál.
V následující tabulce můžete vidět osobní zájmena v nominativu a genitivu. +Nominativ a genitiv osobních zájmen:ČESKYnominativČESKYgenitiv1. osoba (singulár)jámånmojemuv2. osoba (singulár)tydåntvojeduv3. osoba (singulár)on, onasånjeho, jejísuv1. osoba (duál)my (dva)måjnašemunnu2. osoba (duál)vy (dva)dåjvašedunnu3. osoba (duál)oni (dva)såjjejichsunnu1. osoba (plurál)mymijnašemijá2. osoba (plurál)vydijvašedijá3. osoba (plurál)onisijjejichsijá +Skloňování osobního zájmena on/ona:SINGULÁRDUÁLPLURÁLNominativsånsåjsijGenitivsuvsunnusijáAkuzativsuvsunuvsijávInessivsujnasunnunsijánIllativsunjisunnujsidjijElativsujstasunnussijásKomitativsujnasunnujnsijájn
ČÍSLOVKY ZÁKLADNÍ ŘADOVÉ ZÁKLADNÍ pro osobyZÁKLADNÍ pro zvířata 1ak'tavuostasjak'tu (sám)ak'tagis (jeden sob)2guok'tanuppátguovtes (2 lidi)guok'tagis (dva sobi)3gål'mågoalmátgålmåsgål'mågis4niel'ljanäljátnieljesniel'ljagis5vihttavidátvidásvihttagis6guhttagudátgudásguhttagis7gietjavgiehttjitgietjasgiehtjagis8gák'tjagávtjatgávtjesgák'tjagis9ak'tjeavtjátavtjesak'tjegis10lågevlågåtlågeslåhkegis11ak'ta låge nanvuostasj lågåtak'ta låge nan almatja (lidé)12 guok'ta låge nannuppát lågåtguok'ta låge nan almatja20guok'talåhkeguok'ta lågåtguok'talåk almatjaguovtelågåk21guok'talåk ak'taguok'talåk vuostasjguok'talåk ak'ta almatjaguok'talåk ak'tagis100tjuohtetjuodáttjuodestjuodak1000tuvsántuvsánat
SLOVESA Podobně jako severní sámština má i luleská sámština tři mluvnická čísla (singulár, duál, plurál) a čtyři slovesné způsoby (indikativ, imperativ, kondicionál, potenciál). Slovesa mají čtyři časy – minulý, neminulý, předpřítomný a předminulý.
OSOBA
Rozlišují se tři mluvnické osoby: první osoba druhá osoba třetí osoba ČÍSLO
Rozlišují se tři mluvnická čísla: singulár plurál duál ČAS
Rozlišují se dva jednoduché časy: minulý čas neminulý čas a dva složené časy: perfektum pluperfekt SLOVESNÝ ZPŮSOB
Rozlišují se 4 slovesné způsoby: indikativ imperativ kondicionál potenciál slovesopřekladINFINITIVjáhkket mysletPRESENSmån jáhkávjá myslímIMPERFEKTmån jáhkkivmyslel jsemPERFEKTmånlav jáhkkámmyslel jsemPLUSPERFEKTmån lidjiv jáhkkámmyslel jsemFUTURUMmån galgav jáhkkám mån ájgov jáhkket
mån jáhkáv gåbudu věřit mám v úmyslu věřit
budu věřit, kdyžKONDICIONÁLmån luluv jáhkket mån luluv jahkkamvěřil bych byl bych věřilPOTENCIÁLjáhkitja má měli byste věřitIMPERATIVjáhke!věř! +Sloveso bårråt – "jíst"PRESENSPRETERITUMPERFEKTPLUSQUAMPERFEKTUMFUTURUMKONDICIONÁLPOTENCIÁLIMPERATIVsg 1 (mån)båråvbårrivlav bårråmlidjiv bårråmgalgav bårråtluluv bårråtbåråtjav -sg 2 (dån)båråbårrila bårråmlidji bårråmgalga bårråtlulu bårråtbåråtjabåråsg 3 (sån)bårråbåråjla bårråmlij bårråmgal'gá bårråtluluj bårråtbåråsjbårrisdu 1 (måj)bårrinbåråjmalin bårråmlijma bårråmgal'gin bårråtlulujma bårråtbåråtjinbårrondu 2 (dåj)bårråbihttebåråjdalihppe bårråmlijda bårråmgal'gabihtte bårråtlulujda bårråtbåråtjihppebår'redu 3 (såj)bårråbabåråjgalibá bårråmlijga bårråmgal'gaba bårråtlulujga bårråtbåråtjibábårriskapl 1 (mij)bårråpbåråjmalip bårråmlijma bårråmgal'gap bårråtlulujma bårråtbåråtjipbårroppl 2 (dij)bårråbihtitbåråjdalihpit bårråmlijda bårråmgal'gabihtit bårråtlulujda bårråtbåråtjihpitbårritpl 3 (sij)bårribårrinli bårråmlidjin bårråmgal'gi bårråtlulun bårråtbåråtjibårrisa
Literatura a použití
Literatura v lulejské sámštině Díky své centrální poloze se luleská sámština chápala jako relativně snadný a dostupný jazyk a i proto byla K.B.Wiklundem použita v jazykových knihách. Tento čistě psaný jazyk byl na počátku 20. století použit v následujících kníhách: Abbis-Kirje sami manaita.: Lappsk ABC-bok.. Stockholm. 1906. Åtå testamenta [Nya testamentet]: jårkålum tan taro-kielak Åtå testamenta milte, mi läh Kånåkasast nanostum jaken 1883. Stockholm. 1903. Odhner, Clas Theodor (1905). C. T. Odhners lärobok i fädernelandets historia: bearbetat för folkskolan = C. T. Odhnera åpatis-kirje aitek-lanta historian : almoka skåulaita. Stockholm: Norstedt. První literární kniha v lulejské sámštině, kterou napsal Anta Pirak byla vydána v roce 1937 pod názvem Jåhtte sáme viessom.
Literatura o lulejské sámštině K.B.Wiklund popsal luleskou sámštině na konci 19. století v následujících vydáních: Wiklund, Karl Bernhard (1890). Lule-lappisches Wörterbuch. Suomalais-ugrilaisen seuran toimituksia, 0355-0230 ; 1. Helsinki. Wiklund, Karl Bernhard (1915). Lärobok i lapska språket (2., rev. uppl.). Stockholm: Björck & Börjesson. Wiklund, Karl Bernhard (1891) (på ger). Laut- und Formenlehre der lule-lappischen Dialekte. Göteborgs kungl. vetenskaps- och vitterhets-samhälles handlingar, 99-0429189-6 ; Ny tidsföljd, 25. Stockholm: Norstedt. Později byla Lulejská sámština popsána v následujících dílech: Spiik, Nils Erik (1989). Lulesamisk grammatik ([2., omarb. uppl.]). Jokkmokk: Sameskolstyr. Korhonen, Olavi (1979). Bákkogir'je: julevusámes dárrui, dáros julevusábmái = Lulesamisk svensk, svensk lulesamisk ordbok. Luleå: Länsskolnämnden (distr.). Spiik, Nils Erik (1994). Lulesamisk ordbok: svensk-samisk. Jokkmokk: Sameskolstyr.
Použití jazyka všeobecně Jednou týdně můžete poslouchat na Sameradio 20minutový program v luleské sámštině. Sámská mateřská školka se nachází v Jokkmokk, kde se také nachází sámská škola od 1.- 6.stupně a integrovaná střední škola a gymnázium. Kromě toho existují sámské domovy pro seniory.
Odkazy
Externí odkazy
Norsko-lulesámský slovník (norsky)
Literatura NICKEL, Klaus Peter. Samisk Grammatikk, Oslo: Universitetsforlaget, 1990
KINTEL, Anders: Syntaks og ordavledninger i lulesamisk. Kautokeino : Samisk utdanningsråd. 1991
SPIIK, Nils-Erik: Lulesamisk grammatik
Reference
Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech Kategorie:Sámské jazyky Kategorie:Jazyky Švédska Kategorie:Jazyky Norska