František Klokner (10. listopadu 1872, Praha – 8. ledna 1960, Praha) byl český stavební inženýr, profesor statiky konstrukcí pozemního stavitelství, staveb ze železobetonu a železných staveb pozemních a akademik. Byl zakladatelem české betonářské školy a zakladatelem zkušebnictví a výzkumnictví v oboru stavebních hmot a konstrukcí a zakladatelem a přednostou dnešního Kloknerova ústavu. Pro rok 1928/1929 byl – po předčasné smrti Emila Navrátila – zvolen rektorem ČVUT.
Život František Klokner se narodil 10. listopadu 1872 v rodině kováře v pražském Karlíně. Ve 13 letech se stal úplným sirotkem. Po maturitě na reálné gymnázium v Karlíně (1892) studoval současně na Vysoké škole stavebního inženýrství a zemědělského inženýrství. Obě vysoké školy absolvoval s vyznamenáním, studium zemědělského inženýrství v roce 1896 a stavební inženýrství o dva roky později. Získal několik různých stipendií od veřejných i privátních donátorů a během studií si vydělával doučováním a brigádami o prázdninách.
Po studiích začal pracovat u konstrukčních firem a podílel se na stavbách lávek, mostů, přístavních jeřábů a průmyslových budov v tehdejší rakousko-uherské monarchii, ale také v Nizozemí a ve Švédsku. V letech 1897–1899 byl asistentem profesora Josefa Šolína na císařské a královské české vysoké škole technické v Praze, v době nemoci ho zastupoval v přednáškách o pružnosti, pevnosti a stereotomii. V té době vytvořil návrh předpisů pro statické řešení a výstavbu zděných továrních komínů a působil jako konstruktér mostárny Fanta a Jireš v oboru montáže a provádění ocelových konstrukcí. V letech 1899–1902 pracoval jako konstruktér Českomoravské strojírny v Praze-Libni na projektech ocelových pozemních i mostních konstrukcí pro domácí i pro zahraniční trh.
Po několika letech praxe se natrvalo vrátil k pedagogické činnosti. V letech 1902–1908 působil jako učitel na státní průmyslové škole v Plzni, odkud přešel na stavebně inženýrský odbor České vysoké školy technické v Praze. V roce 1909 byl jmenován mimořádným profesorem a v roce 1917 řádným profesorem statiky konstrukcí pozemního stavitelství, staveb ze železobetonu a železných staveb pozemních. Kromě toho přednášel také stavebnou mechaniku, betonové konstrukce pro vodní stavby a statiku pozemních staveb na Vysoké škole architektury. V akademickém roce 1917/1918 byl děkanem odboru pozemního stavitelství, v roce 1919–20 byl děkanem Vysoké školy inženýrského stavitelství ČVUT. V akademickém roce 1928/1929 byl rektorem ČVUT. V roce 1939 byl politickými událostmi během okupace Československa donucen odejít předčasně do výslužby.
V roce 1921 založil Výzkumný ústav hmot a konstrukcí stavebníchTato instituce později několikrát změnila název a dnes se jmenuje Kloknerův ústav ČVUT a do roku 1939 byl jeho přednostou. Ústav vznikl jako první výzkumné pracoviště svého druhu při ČVUT a patřil mezi nejstarší specializované stavební výzkumné ústavy v Evropě. Jeho činnost spočívala zejména ve zkoušení a vyhodnocování betonových stavebních prvků a betonářské a konstrukční oceli. Jeho zaměstnanci poskytovali odborné posouzení pro stavebníky veřejného i soukromého sektoru, vyvíjeli odbornou pedagogickou a publikační činnost a vytvářeli nové soustavy stavebních norem. náhled|Filtrační hala Podolské vodárny Klokner patřil mezi první české odborníky, kteří systematicky přednášeli o železobetonových konstrukcích. Již roku 1909 zahájil přednášky o železobetonu a ocelových stavbách. Stal se tvůrcem několika základních norem z oboru betonového stavitelství a stavitelství betonových konstrukcí. Do navrhování, provádění a kontroly konstrukcí tak vnesl jednotnost a hospodárnost. Podílel se například na konstrukčním řešení Podolské vodárny v Praze, zejména na návrhu a propočtu unikátních parabolických železobetonových oblouků filtrační haly, které překlenují prostor bez nutnosti jakékoliv centrální opory.
Členství ve spolcích a organizacích člen České akademie věd a umění člen vědecké rady Masarykovy akademie práce Akademik Československé akademie věd od roku 1952
Ocenění důstojník Řádu belgické koruny (Officier de l'ordre de la Couronne) 1946 čestný titul doktora technických věd (dr. h. c.) Českého vysokého učení technického v Praze 1948 Křižíkova cena 1959 Řád republiky
Spisy Železový beton, 2. díl, Tabulky pro výpočet průřezů betonových konstrukcí, spoluautor: Konrád Hruban, 3. přepracované a rozšířené vydání, Praha : Státní nakladatelství technické literatury, 1960 Železový beton, 1. díl, Technologie betonu, konstrukční prvky a výpočty, spoluautor: Konrád Hruban, 6. přepracované vydání, Praha : Státní nakladatelství technické literatury, 1959 Statické tabulky, spoluautoři Antonín Brebera, Ludvík Martínek, 6. přepracované a rozšířené vydání, Praha : Státní nakladatelství technické literatury, 1959
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Související články Kloknerův ústav
Externí odkazy
František Klokner na stránkách ČVUT
Kategorie:Pedagogové na Fakultě stavební ČVUT Kategorie:Děkani Fakulty stavební ČVUT Kategorie:Rektoři ČVUT Kategorie:Čeští akademici Kategorie:Narození v roce 1872 Kategorie:Narození 10. listopadu Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1960 Kategorie:Úmrtí 8. ledna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži