Dálnice D3 () je částečně zprovozněná dálnice v severozápadní části Slovenska. Po dokončení by měla mít 59,1 kilometru a spojovala by Žilinu s hraničním přechodem Skalité do Polska. Dálnice je celé délce součástí evropské silnice E75, přičemž v nejjižnějším úseku je mezi MÚK Hričovské Podhradie a Žilina – Brodno je po ní vedena v souběh také evropská silnice E442 (a v křižovatce Hričovské Podhradie se dotýká mezinárodní silnice E50).

Dálnice je ve výstavbě od 24. dubna 1996. V současnosti je v provozu 37,1 km dálnice. Národná diaľničná spoločnosť, slovenský provozovatel dálniční sítě, v roce 2010 odhadovala dokončení dálnice v roce 2018, v roce 2016 bylo plánované dokončení posunuto na rok 2023, v roce 2020 byl nejbližším reálným termínem rok 2027 (poloviční profil) a v celé šíři po roce 2036. Smlouvy na dostavbu všech tří úseků byly podepsání na podzim 2025 a samotná výstavba se naplno rozběhla na přelomu let 2025 a 2026. Předpokládané dokončení dálnice v celé délce (včetně dostavby na plné profily) je plánováno na rok 2029.

Úseky dálnice Hričovské Podhradie – Žilina, Strážov Trasa úseku Hričovské Podhradie – Žilina, Strážov začíná v místě dálniční křižovatky Hričovské Podhradie, kde se dálnice D3 napojuje na dálnici D1. Dálnice odtud vede severovýchodním směrem a na 2. kilometru se nachází výjezd na žilinské letiště. Trasa dálnice dále vede okolo obce Dolný Hričov a estakádou okolo Horného Hričova se dostává do bezprostřední blízkosti řeky Váh a silnice I/18. Po 7,53 km úsek končí napojením na silnici I/18 západně od centra Žiliny.

Úsek Hričovské Podhradie – Žilina, Strážov byl ve výstavbě od 7. října 2005. Jeho kategorizace je podle STN 736101 D26,5/100, tedy šířka cesty je 26,5 metru a návrhová rychlost 100 km za hodinu. Výjimku tvoří 200 metrů dlouhý úsek na km 6,650 až 6,850, kde je těleso dálnice užší o dva metry (kategorie D24,5/100). Součástí stavby je 21 mostních objektů o celkové délce 4786,8 metrů, z toho 9 leží přímo na dálnici a dosahují délky 2601 metrů.

Úsek byl zařazen částečně do provozu v polovičním profilu v délce 4 km 12. ledna 2007. Zbytek cesty, stejně jako druhý profil dříve vybudované části byl otevřen 6. června 2008. Stavební náklady na výstavbu se vyšplhaly na hodnotu 6 miliard slovenských korun v přepočtu 199,16 milionů € (6 000 000 000 Skk).

Žilina, Strážov – Žilina, Brodno náhled|vpravo|Výstavba Tunelu Považský Chlmec (2015) Úsek Žilina, Strážov – Žilina, Brodno je 4,25 km dlouhý a technicky náročný úsek, který tvoří západní dálniční obchvat města Žilina. Začíná v křižovatce Žilina – Strážov, západně od centra města, odkud se trasa dálnice stáčí k severu a 1,4 km dlouhou estakádou přemosťuje plochu Vodního díla Hričov. Za ní následuje tunel Považský Chlmec a poté výjezd Žilina, Brodno na silnici I/11, kde úsek končí.

Úsek Žilina, Strážov – Žilina, Brodno byl vybudován podle normy STN 736101 v kategorii D24,5/80 s tělesem komunikace širokým 24,5 metrů a návrhoviu rychlostí 80 km/h. Na úseku se nachází dvoutubusový tunel Považský Chlmec a celkem čtyři mostní objekty, z toho dva o délce 2089 metrů přímo na trase dálnice a další dva mimo dálnici se společnou délkou 229 metrů.

Úsek byl postaven za necelých 255 milionů eur (7, 68 miliardy Skk), přičemž Národná diaľničná spoločnosť původně odhadla stavební náklady na 257,9 milionu €. Smlouva na výstavbu byla podepsána 26. května 2014, samotná výstavba oficiálně začala 17. června 2014 a celý úsek byl slavnostně uveden do provozu 2. prosince 2017.

Žilina, Brodno – Kysucké Nové Mesto Úsek Žilina, Brodno – Kysucké Nové Mesto má 11,200 km a vede paralelně s trasou silnice I/11. Začínat bude v křižovatce Žilina – Brodno, odkud bude pokračovat severovýchodním směrem a obejde městskou část Brodno. Po dosažení Kysucké brány dálnice mostem překříží železniční trať Žilina–Čadca a vede souběžně s řekou Kysuca, kterou překračuje až u městské části Oškerda. Jižně od Kysuckého Nového Mesta je navržena stejnojmenná mimoúrovňová křižovatka, za níž trasa přechází na most dlouhý více než 1,5 km. Za Budatínskou Lehotou se dálnice vrací na pravý břeh Kysuce, po kterém vede až do konce úseku jižně od obce Kysucký Lieskovec, kde se dočasně napojí na silnici I/11.

Úsek Žilina, Brodno – Kysucké Nové Mesto je navržen podle normy STN 736101 v kategorii D24,5/100, s tělesem komunikace širokým 24,5 metru a návrhovou rychlostí 100 km/h. Dne 15. prosince 2025 bylo oznámeno zasmluvnění stavby všech zbývajících úseků, včetně úseku Žilina, Brodno – Kysucké Nové Mesto, s termínem dokončení do roku 2029/2030.

Kysucké Nové Mesto – Oščadnica Kysucké Nové Mesto – Oščadnica je rozestavěný úsek o délce 10,790 km, který vede paralelně se silnicí I/11. Začíná na pravém břehu Kysuce v km 21,18 podle kilometráže dálnice D3, v návaznosti na předchozí úseky, a bude navržen jako čtyřpruh v kategorii D24,5/100(80) podle normy STN 736101. Trasa dálnice vede nejprve v levostranném souběhu se silnicí I/11 severně od Kysuckého Nového Mesta až po obec Ochodnica. Odtud bude pokračuje po pravé straně silnice I/11 přes katastry Kysuckého Lieskovce, Dunajova a Krásna nad Kysucou, kde je navržena stejnojmenná mimoúrovňová křižovatka Krásno nad Kysucou. Úsek končí nedaleko odbočky na obec Oščadnicu, kde se na něj napojí již částečně vybudovaný úsek Oščadnica – Čadca, Bukov.

Součástí stavby je také velké levostranné odpočívadlo Krásno nad Kysucou, velké pravostranné odpočívadlo Oščadnica a Středisko správy a údržby dálnic Oščadnica. Kromě toho bude nutné vybudovat 18 mostních objektů o celkové délce 1543,9 metru. Zasmluvnění stavby úseku bylo oznámeno 15. prosince 2025 v rámci zajištění kompletní dostavba chybějících úseků dálnice. Stavba úseku začala 26. února 2026 s předpokládaným otevřením v roce 2029/2030.

Oščadnica – Čadca, Bukov náhled|vpravo|Východní portál Tunelu Horelica Úsek Oščadnica – Čadca, Bukov, resp. obchvat Čadce, je 5,971 km dlouhý úsek dálnice D3, který Slovenská správa ciest eviduje jako silnici I/11a. Je navržen v kategorii D26,5/100(80), avšak dosud je vybudován pouze v polovičním profilu se šířkou tělesa 11,5 metru. Součástí stavby je tunel Horelica o délce 605 metrů, 15 mostních objektů, mimoúrovňová křižovatka Oščadnica a dvě úrovňové křižovatky, které úsek dočasně napojují na silnici I/11.

Výstavba obchvatu Čadce začala 25. dubna 1996 položením základního kamene a komunikace byla dokončena v roce 1998. Výstavba tunelu Horelica, který je součástí úseku, se však výrazně zpozdila, a proto byl obchvat Čadce uveden do provozu až v dubnu 2005. Bez dokončení tunelu nebylo možné úsek dříve zprovoznit. Úsek je pro osobní vozidla do 3,5 tuny bez poplatku.

Na dostavbu druhého profilu předmětného úseku probíhalo výběrové řízení a po zasmluvnění stavby započala dostavba druhého profilu 15. prosince 2025. Dostavba na plný profil je plánována v letech 2029/2030.

Čadca, Bukov – Svrčinovec Úsek je dlouhý 5,7 kilometru. Jeho kategorizace podle normy STN 736101 je D24,5(80). Smlouva na výstavbu byla podepsána 23. listopadu 2016 a samotná stavba byla oficiálně zahájena 24. ledna 2017. Cena díla přesahuje 239 milionů eur bez DPH (7 200 114 000 SKK). Stavbu realizovalo konsorcium firem Strabag, Porr a Hochtief. Na úseku se nachází 24 mostů a 2 mimoúrovňové křižovatky (Čadca – Bukov a Čadca – Podzávoz). Začíná pravým profilem po napojení na předchozí úsek před křižovatkou Čadca – Bukov. Část levého profilu byla v provozu již od roku 2005. Trasa pokračuje podél železniční tratě, mostem překonává místní část Podzávoz a končí před křižovatkou následujícího úseku D3 Svrčinovec – Skalité. Celý úsek byl (navzdory tehdy probíhající celosvětové pandemii nemoci Covid – 19) včas předán do užívání veřejnosti dne 21. prosince 2020.

Úsek byl dokončen 21. prosince roku 2020, čímž se stal jedním z mála slovenských dálničních úseků dokončených před termínem. Předpokládané náklady na jeho výstavbu však byly vyšší než původní státní plán, který počítal s částkou 199 milionů eur (5 995 074 000 Skk). Při skutečné ceně 42 milionů eur za kilometr (1 265 292 000 Skk za kilometr),se jeho cena přibližuje nákladům na výstavbu tunelu. Po otevření úsek zkrátil cestu v průměru o 5 minut, podle ministra dopravy Andreje Doležala v dopravní špičce až o 30 minut.

Svrčinovec – Skalité náhled|vpravo|Výstavba Mostu Valy (2015) náhled|Most Valy (2017) Úsek v roce 2013 vysoutěžilo konsorcium firem Váhostav, Doprastav, Strabag a Metrostav s cenou 329,9 milionu eur bez DPH. Výstavba tohoto technicky náročného úseku o délce 12,280 km v polovičním profilu probíhala v letech 2013 až 2017. Smlouva o dílo byla uzavřena 28. června 2013 a stavební práce byly oficiálně zahájení 25. října 2013 předáním staveniště zhotovitel, kterým bylo konsorcium firem Váhostav, Doprastav, Strabag a Metrostav. Vysoutěžená cena díla činila 329,9 milionů eur (9 938 567 400 SKK) bez DPH, což bylo méně než původní státní expertíza odhadující náklady na 365,6 milionu eur. (11 014 065 600 SKK). Během největších letních špiček na stavbě pracovalo téměř 550 dělníků. Stavba nabrala roční zpoždění a po dnu otevřených dveří byl úsek 10. června 2017 slavnostně uveden do provozu.

Skalité – státní hranice Slovensko/Polsko náhled|vpravo|Značka signalizující připojení na dálnici D3 (Svrčinovec) Úsek dálnice D3 ke státní hranici byl částečně ve výstavbě již od roku 1997. Vede souběžně se silnicí I/12 kolem obce Skalité až ke státní hranici s Polskem. Podle normy STN 736101 je zařazen do kategorie D26,5/100 a maximální povolená rychlost je zde 100 km/h.

Krátký úsek v okolí bývalého hraničního přechodu byl uveden do provozu v listopadu 2007. Kvůli dlouholeté nedokončenosti tohoto úseku jej bývalý investiční šéf Národní dálniční společnosti Juraj Čermák označil za „dálnici pro myslivce“. V roce 2006 rozhodl, že úsek zůstane nedostavěný, dokud se k němu nepřiblíží další část dálnice. Společnost Váhostav tak dostávala příspěvky na údržbu rozestavěné dálnice, což stavbu prodražilo více než dvojnásobně. Ján Kotuľa, který NDS vedl za vlády Ivety Radičové, poznamenal, že by bylo levnější, kdyby se o úsek starala přímo NDS. Původní plány předpokládaly otevření v polovičním profilu společně s úsekem Svrčinovec – Skalité na konci roku 2016.

Po dvaceti letech od zahájení výstavby byl celý tříkilometrový úsek v polovičním profilu slavnostně uveden do provozu spolu s předchozím úsekem D3 Svrčinovec – Skalité dne 10. června 2017. Celková cena obou úseků činila 417 milionů eur. (12 562 542 000 SKK) Dohromady mají délku 15 460 metrů, obsahují 29 mostních objektů o celkové délce 3782 metrů, 2 tunely, 2 křižovatky a jedno odpočívadlo.

Křižovatky dálnice D3 s jinými dálnicemi a rychlostními silnicemi Dálniční křižovatky na dálnici D350x50pixelů30pixelů0Hričovské PodhradieV provozu. Počátek dálnice D3, napojení na dálnici D1. 50x50pixelů30pixelů45SvrčinovecČástečně v provozu, plánovaná dostavba. Spojuje úseky D3 Čadca–Svrčinovec a Svrčinovec–Skalité se silnicí I/11. Výhledově je plánováno napojení rychlostní silnice R5 do ČR.

Bývalé dálniční přivaděče Součástí dálničních mimoúrovňových křižovatek jsou také úsek silnic, které byly v minulosti formálně samostatnými dálničními přivaděči. Vzhledem k reorganizaci slovenské dálniční sítě byla tato kategorie zrušena a úseky byly začleněny přímo do tělesa křižovatek.

Jedná se o bývalý dálniční přivaděč PD 11 v okrese Žilina mezi silnicí III/2083 a dálnicí D3 u obce Dolný Hričov s délkou 0,675 km.

Druhý bývalý dálniční přivaděč PD 12 s délkou 0,099 km v okrese Čadca sloužil k propojení silnice I/12 s dálnicí D3 u obce Skalité u hranic s Polskem před zprovozněním tohoto úseku dálnice.

Odkazy Reference

Související články Tunel Horelica

Externí odkazy

Dálnice D3

3 Kategorie:Postaveno na Slovensku 2008