Franz Xaver Maximilian Zippe (v české literatuře František Xaver Maxmilián Zippe; 15. ledna 1791 Dolní FalknovMatriční záznam o narození a křtu farnosti Falknov, dnešní Kytlice – 22. února 1863 Vídeň) byl profesor Polytechnického ústavu, geolog, mineralog, kustod Národního muzea v Praze. Stal se zakladatelem vědecké mineralogie a geologie v českých zemích.
Život Franz Xaver Zippe se narodil v Dolním Falknově (dnešní Kytlice na Děčínsku), jako syn řezníka a hostinského.Dvaasedmdesát jmen české historie: František Xaver Maxmilián Zippe. (2009). Česká televize, režie M. Petřík. Stopáž: 13 min. Dostupné online. Po absolvování základní školy ve svém rodišti odešel do Drážďan, kde vystudoval gymnázium. Odešel do Prahy, kde od roku 1807 studoval filosofii a medicínu a posléze od roku 1814 chemii na Polytechnickém ústavu. V roce 1822 zde začal přednášet geologii. vlevo|náhled|Pomník v místě, kde v Kytlici stával Zippeho rodný dům F. X. M. Zippe působil už od roku 1824 jako správce (kustod) v mineralogických sbírkách Českého muzea (pozdějšího Národního muzea) v Praze a byl jeho prvním zaměstnancem. Zde spolupracoval s Kašparem Šternberkem. V muzeu uspořádal sbírku minerálů, v té době jednu z největších sbírek v Evropě. Zahrnul do ní i kolem 2500 kusů minerálů, které sbíral už od dětství při svých cestách po Čechách a dalších zemích Evropy i Ameriky. Tato sbírka se nachází v muzeu dodnes. Muzeu daroval i vlastní knihovnu. Vytvořil i 3000 krystalových modelů ze sádry.
Díky tomu, že pěší chůzí procestoval Čechy, nasbíral a zdokumentoval mnoho v té době známých českých nalezišť minerálů. Nalezl i dva do té doby neznámé minerály, květ uranový z Jáchymovska nazvaný zippeit a allemontit z Příbramska. Svými vědeckými pracemi podnítil i těžbu uhlí v oblasti Kladenska.
Roku 1835 byl na pražském technickém učilišti jmenován profesorem přírodopisu a zbožíznalství. Stal se členem Vídeňské akademie věd. Stál při vytvoření Báňské akademie v Příbrami, kde působil jako ředitel ústavu. Roku 1850 odešel do Vídně, kde se stal členem Císařské akademie věd a působil zde jako profesor mineralogie až do své smrti. Ve Vídni založil nadace na podporu nadaných a chudých studentů. Zde také zemřel a je pohřben na hřbitově St. Marxer.
Je také autorem několika učebnic přírodopisu, včetně jedné z prvních do češtiny přeložených učebnic předepsaných Rakousko-Uherským Ministerstvem kultury a školství (v té době určené pro nižší reálné školy), jejíž oficiální český překlad vytvořil pražský učitel, geolog a později i poslanec Českého zemského sněmu Jan Krejčí. Ta byla oproti těm dnešním více encyklopedického charakteru a dle svého úvodu seznamovala žáky s přírodninami "v rozsáhlých krajinách Rakouského mocnářství".Zippe, F. X. M. (1856). Přírodopis pro nižší reálné školy. Praha. Dostupné online (Kramerius)
Dílo Dějiny kovů (v or. Geschichte der Metalle) (1857) První geologická mapa Čech (v or. Geognostische Karte des Königsreichs Böhmen) (1832) Učebnice pro školy (Lehrbuch der Mineralogie mit naturhistorischer Grundlage, Lehrbuch der Naturgeschichte für Unterrealschulen, Lehrbuch der Naturgeschichte und Geognosie: Für Realschulen a další)
Odkazy náhled|Minerály zippeit (žlutý) a johannit z dolu Svornost v Jáchymově
Reference
Související články Mineralogické sbírky VŠCHT v Praze
Externí odkazy
Kategorie:Čeští geologové Kategorie:Čeští mineralogové Kategorie:Lidé Národního muzea Kategorie:Pedagogové na Vídeňské univerzitě Kategorie:Rektoři Vysoké školy báňské (Příbram) Kategorie:Narození v roce 1791 Kategorie:Narození 15. ledna Kategorie:Úmrtí 22. února Kategorie:Úmrtí v roce 1863 Kategorie:Muži