Valašské Meziříčí (valašsky Mezříč, ) je město v okrese Vsetín ve Zlínském kraji. Nachází se patnáct kilometrů severně od Vsetína na soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy. Žije zde obyvatel.
Svou polohou představuje vstupní bránu Moravskoslezských Beskyd a významný dopravní uzel. Někdy se Valašskému Meziříčí také říká Valašské Atény nebo jen zkráceně Valmez. Historické jádro města bylo v roce 1992 prohlášeno městskou památkovou zónou.
Historie náhled|Pečeť města Valašské Meziříčí
Poprvé se Meziříčí připomíná v roce 1297, městem je nazýváno od roku 1377. Původně se nazývalo jen Meziříčí, přívlastek Valašské dostalo teprve v 18. století, ojediněle se objevuje roku 1718, do té doby bylo nazýváno Meziříčí nad Bečvou nebo Meziříčí pod Rožnovem. Vzniklo na levém břehu Rožnovské Bečvy. Na pravém břehu byla založena obec Krásno, roku 1491 povýšená na městečko. Přestože Meziříčí a Krásno měly po několik staletí společnou vrchnost, k jejich spojení v nynější Valašské Meziříčí došlo až v roce 1924; Valašské Meziříčí se tak stalo největším městem na Valašsku. V obou obcích kvetl obchod a řemesla, ale ničily je války, morové epidemie a požáry.
Region, jehož součástí bylo i Meziříčí, byl od pozdního středověku formován valašskou kolonizací, která významně ovlivnila hospodářský a kulturní charakter Moravského Valašska. Město se postupně stalo jedním z hospodářských a kulturních center regionu.
Významným šlechtickým rodem zde byli Žerotínové, kteří nad Bečvou vybudovali renesanční zámek, jenž je v současné době jednou z nejrozsáhlejších kulturních památek v okrese. V druhé polovině 16. století bylo obehnáno kamennými hradbami.
Během třicetileté války se Valašské Meziříčí stalo jedním z center protihabsburského odporu na východní Moravě. V prosinci roku 1620 město obsadili valašští povstalci, kteří z něj učinili svou hlavní operační základnu pro výpady do okolí. Kvůli této podpoře rebelů bylo město v průběhu konfliktu opakovaně trestáno a drancováno císařskými vojsky. K největšímu pustošení došlo v roce 1621 po útoku vojska plukovníka Baltasara Marradase a následně v roce 1644, kdy bylo povstání definitivně a krvavě potlačeno, což vedlo k rozsáhlým popravám povstalců a hospodářskému úpadku celého meziříčského panství.DOSTÁL, František. Valašská povstání za třicetileté války (1621–1644). Praha: Naše vojsko, 1956.BALETKA, Ladislav a kol. Valašské Meziříčí: historie, kultura, lidé. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2017. ISBN 978-80-7422-555-0. Řada zničených usedlostí na předměstí i v historickém jádru již nebyla nikdy obnovena.
Na podzim roku 1663 postihl město turecko-tatarský vpád, k němuž došlo po prolomení zemské hranice následkem porážky moravských obránců v bitvě u Starého Hrozenkova dne 6. října 1663. Předsunuté tatarské oddíly následně pronikly do Valašska a vypálily tehdejší Valašské Meziříčí i sousední Krásno nad Bečvou.BALETKA, Ladislav a kol. Valašské Meziříčí: historie, kultura, lidé. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2017. ISBN 978-80-7422-555-0.
Hradby byly rozbořeny v polovině 19. století. Náměstí i s přilehlými ulicemi je však pouze torzem někdejšího původně středověkého města. Toto území je ohraničeno dnes již neexistujícími městskými hradbami a od 10. září 1992 je vyhlášeno městskou památkovou zónou (MPZ). Budova radnice pochází z roku 1677, od roku 1850 v ní bylo sídlo okresního úřadu a soudu.
Od roku 1850 bylo Meziříčí sídlem okresního hejtmanství. Zatímco ve druhé polovině 19. století však vznikaly v Krásně nad Bečvou průmyslové podniky, sklárny, továrny na hospodářské stroje, výrobu kůží, textilu, keramiky, klobouků atd., byly v Meziříčí zřizovány střední a průmyslové školy; k nejstarším patřil Spolek katolických tovaryšů 1855. V roce 1863 přišel do Meziříčí advokát dr. Alois Mikyška. Jeho veřejná a politická práce ovlivňovala čtyřicet let veškeré dění města a celého Valašska. V roce 1871 bylo založeno gymnázium, o tři roky později byla zřízena odborná škola pro zpracování dřeva. Jistou zvláštností v meziříčském školství bylo dívčí gymnázium. Jako sídlo prvních českých středních škol na severovýchodní Moravě, muzeí a řady spolků bylo nazýváno Valašskými Athénami. Od konce 19. století navštěvoval město za svých letních pobytů v Podlesí „Na Žabárně“ Tomáš Garrigue Masaryk se svou rodinou, který se stal později poslancem za Valašsko ve Vídeňské říšské radě. Jeho hojně navštívená přednáška z 30. března 1907 zde v tomto roce vyšla i knižně (O klerikarismu a socialismu). V roce 1908 zde Rudolf Schlattauer založil první gobelínovou školu na českém území. Dnes se jmenuje Moravská gobelínová manufaktura. Velký význam hospodářský, kulturní a společenský měly pro život města a celého Valašska také tiskárny.
Druhá světová válka zasáhla město zejména v jejím závěru, kdy se Valašsko stalo dějištěm bojů mezi ustupující německou armádou a postupujícími sovětskými jednotkami. Valašské Meziříčí bylo osvobozeno 8. května 1945.
Po roce 1945 se město stalo jedním z center chemického a sklářského průmyslu. Na přelomu února a března 1954 zde propukla epidemie břišního tyfu. V roce 1960 byl zrušen okres Valašské Meziříčí a Valašské Meziříčí tak přestalo užívat status okresního města, kterým se mohlo pyšnit 110 let. Během šedesátých až osmdesátých let 20. století se ráz města do velké míry proměnil díky rozsáhlé asanaci, jež zničila podstatnou část městské historické zástavby.
Přírodní poměry náhled|Helštýnské lípy
K Valašskému Meziříčí okrajově přiléhá Chráněná krajinná oblast Beskydy. Památných stromů či jejich skupin se v hranicích města nalézá pět: Helštýnské lípy Horákův dub Lípa ve Valašském Meziříčí Lípy v Hrachovci Hrachovecký tis Pivodův tis v Brňově Tis ve Valašském Meziříčí
Obyvatelstvo Počet obyvatel V roce 1924 došlo ke spojení Valašského Meziříčí a Krásna nad Bečvou a vzniklo město s bezmála 8 tisíci obyvateli, které bylo toho času nejlidnatější na Valašsku. Počet obyvatel postupně rostl, a to jak v důsledku přirozeného přírůstku, migrace, tak také připojením místních částí. Vše vyvrcholilo v roce 1990, kdy se celkový počet obyvatel přehoupl přes 28 tisíc. Pak kvůli populačnímu trendu, který se objevil v Česku začátkem devadesátých let, nastala stagnace, která trvala přibližně 5 let. V roce 1996 klesl počet obyvatel těsně pod hranici 28 tisíc a ve Valašském Meziříčí začalo stejně jako ve většině tuzemských měst obyvatel ubývat. Tento pokles pokračuje až na některé výjimky do současnosti, avšak proti úbytku v podobně velkých městech (Vsetín, Nový Jičín), je velice mírný.ČSÚ - Databáze demografických údajů za obce ČR (1971–2007)
Počet obyvatel Valašského Meziříčí je brán podle sčítání lidu v rozsahu dnešního města, i když některá území nebyla vždy jeho součástí. K začátku roku 2013 se odtrhly místní části Krhová a Poličná, jejichž obyvatelé o tom v předcházejícím roce rozhodli v místních referendech.
Struktura populace
Městská správa Místní části Bynina (k. ú. Bynina) Hrachovec (k. ú. Hrachovec) Juřinka (k. ú. Juřinka) Krásno nad Bečvou (k. ú. Krásno nad Bečvou) Lhota (k. ú. Lhota u Choryně) Podlesí (k. ú. Brňov a Křivé) Valašské Meziříčí (k. ú. Valašské Meziříčí-město)
Součástí města dříve také byly dnes samostatné obce Krhová (od padesátých let 20. století) a Poličná (od počátku roku 1976). Dne 26. ledna 2012 rozhodlo zastupitelstvo města Valašské Meziříčí o konání místních referend o osamostatnění těchto dvou tehdejších místních částí, které vyhlásilo na 21. dubna 2012. Návrhy obou přípravných výborů došly městskému úřadu 14. prosince 2011, k návrhu na oddělení Poličné bylo po kontrole uznáno 762 podpisů oprávněných osob ze 795, které jej podpořily, k návrhu na oddělení Krhové bylo uznáno za oprávněné 647 podpisů ze 728.Referenda o odtržení Krhové a Poličné se konají 21. dubna , město Valašské Meziříčí, 2012 Výsledkem pak bylo, že s odtržením Krhové souhlasilo 992 (61,5 %) a se vznikem samostatné obce Poličná 798 (56,16 %) občanů. Osamostatnění ještě schválil krajský úřad (dle § 22 a 24 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích) a v praxi k němu došlo k začátku roku 2013.
Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem Se vznikem čtrnácti krajů vznikly i obce s pověřeným obecním úřadem. V případě Valašského Meziříčí jsou správní obvody pověřeného obecního úřadu a obce s rozšířenou působností totožné. Obce pověřeného obecního úřadu Valašské Meziříčí uvádí následující tabulka.
Název obce Rozloha Počet obyvatelBranky10,78877Choryně9,11776Jarcová5,25816Kelč27,852 680Kladeruby7,04445Krhová8,051 787Kunovice (okres Vsetín)8,17650Lešná22,321 884Loučka (okres Vsetín)6,89718Mikulůvka13,17682Oznice6,14332Podolí (okres Vsetín)5,76215Police (okres Vsetín)13,22549Poličná11,061 718Střítež nad Bečvou7,45781Valašské Meziříčí35,4423 288Velká Lhota9,32406Zašová22,252 717
Vedení města
Městské symboly Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. května 1998.
Průmysl Průmysl ve Zlínském kraji, do kterého Valašské Meziříčí spadá, v roce 2016 evidoval 189 podniků se 100 a více zaměstnanci. V současnosti (2021) patří Zlínský kraj mezi ekonomicky vyspělé kraje ČR. Ve druhé polovině 19. století ve Valašském Meziříčí postupně vznikaly průmyslové podniky, sklárny, továrny na hospodářské stroje a firmy na výrobu a zpracování například kůží, textilu, keramiky a klobouků. K první polovině roku 2021 ve městě provozuje svou činnost nejen řada velkých a středních firem, ale také mnoho menších podnikatelů a živnostníků. Významnými podniky ve městě jsou například dehtové závody Deza, firma na výrobu a zpracování masa MP Krásno nebo švýcarský koncern na zpracování technických plastů Behr Bircher Cellpack BBC Czech a další firmy.
DEZA (dehtové závody) – původně Závod Julius Rütgers z Ostravy. Od roku 1999 je mateřskou společností Agrofert. MP Krásno – společnost na výrobu a zpracování masa. V roce 1993 byl podnik privatizován se jménem Masný průmysl Krásno, z čehož vznikl v roce 2004 současný název podniku MP Krásno, a.s. Součástí podniku je i Muzeum řeznictví Valašské Meziříčí. Behr Bircher Cellpack BBC Czech – firma se zabývá řezným obráběním a používáním technických plastů. Ve Valašském Meziříčí působí od roku 2006. Schott Flat glass ČR – závod společnosti Schott ve Valašském Meziříčí vyrábí například plochá skla a skleněné výrobky pro domácí spotřebiče a další. Jacobs Douwe Egberts (JDE) – pražírnu a balírnu kávy Dadák ve Valašském Meziříčí založil v roce 1905 zdejší rodák Arnošt Dadák. Současným vlastníkem značky Dadák je nizozemská společnost Jacobs Douwe Egberts. OPOP – firma zaměřená na výrobu kotlů na tuhá paliva. Ze státního podniku došlo k přeměně na samostatnou společnost OPOP spol. s.r.o. v roce 1994. Během posledních let (od roku 2018) firma významně rozšířila své portfolio nabízených produktů a upevnila tak svou silnou pozici na trhu. Posad Steel - společností zabývající se strojírenskou výrobou v energetickém, chemickém, potravinářském či zpracovatelském průmyslu s více než dvacetiletou tradicí. Firma je také významným hráčem na trhu jako výrobce různorodých druhů ocelových konstrukcí. Janyška a spol. – dnes už neexistující společnost na výrobu klobouků ve Valašském Meziříčí, která začala svou činnost v roce 1921 jako státní podnik. Po druhé světové válce společnost fungovala chvíli samostatně, nicméně v roce1946 byl podnik převeden pod národní podnik Tonak v Novém Jičíně.
Doprava náhled|Vlakové nádraží náhled|Autobus SOR B 10,5 ve službách městské hromadné dopravy
Městem vede mezinárodní silnice I/35 Hradec Králové – Olomouc- Valašské Meziříčí– Žilina a silnice I/57 Polsko – Opava – Nový Jičín – Valašské Meziříčí – Vsetín – Slovensko. Významná je také silnice 2. třídy II/150 Valašské Meziříčí – Bystřice pod Hostýnem – Přerov.