Masarykovo demokratické hnutí je nepolitické občanské sdružení (dle občanského zákoníku z roku 2012 zapsaný spolek), které bylo založeno v listopadu 1989 za přímé účasti Václava Havla, Alexandra Dubčeka a Emila Ludvíka, jednoho z posledních tajemníků prezidenta Edvarda Beneše, sestavením a podepsáním deklarace hnutí.PRECLÍK, Vratislav. „Václav Havel a počátky MDH“, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, červenec–září 2023, roč. XXXI., čís. 143. ISSN 1210-1648, str. 2–14 Hlavním úkolem jeho činnosti (přednáškové, výstavní, vzdělavatelské, publikační a vydavatelské) tehdy bylo, aby se etické,Jan Blahoslav Kozák: Masaryk jako ethik a náboženský myslitel., 61 str., Nakladatelství Slovanský ústav, Praha 1931HEJDÁNEK, Ladislav. Pojetí pravdy a některé jeho ontologické předpoklady. Praha, 1952. Disertační práce. Universita Karlova v Praze. Filosofická fakulta. Katedra filosofie. Vedoucí práce Jan Blahoslav Kozák. 291 s. morální a humanitníTomáš Garrigue Masaryk: Ideály humanitní, Praha 1901, 1919, 1990. ideje Tomáše Garrigue Masaryka staly nedílnou součástí nově vznikající demokratické společnosti.Deklarace Masarykova demokratického hnutí, listopad 1989, originální podpisy Václav Havel, Alexandr Dubček, Emil Ludvík
Historie Ustavující shromáždění se za účasti zakládajících členů, sdělovacích prostředků a významných osobností sešlo 24. května 1990 ve velkém sále paláce Sylva-Taroucca (tehdy Klub školství Na Příkopě 10) a zvolilo předsedou MDH doktora Emila Ludvíka. Václav Havel a Alexandr Dubček podepsali "Deklaraci MDH", sloužící jako první zakládací dokument, sestavenou převážně Emilem Ludvíkem, již v listopadu 1989. Od té doby tam bylo sídlo a sekretariát Masarykova demokratického hnutí (Na příkopě 852/10, 110 00 Praha 1). Ještě v roce 1990 přijala čestné členství (členství MDH) řada světových osobností (např. George Bush starší, Margaret Thatcherová, Chajim Herzog, François Mitterrand). Prezident Spojených států amerických za udělené čestné členství z Bílého domu poděkoval 19. prosince 1990 osobními dopisy předsednictvu MDH v češtině i angličtině. O deset let později přijal „Čestnou medaili T. G. Masaryka“ MDH prezident George Walker Bush mladší. Z našich osobností přijali tehdy (1990) čestné členství např. Rafael Kubelík, Rudolf Firkušný, Anna Masaryková, Herberta Masaryková, Vlasta Chramostová, kardinál František Tomášek, Radim Palouš, Alexander Dubček a Václav Havel. Aktivním členem byl od samého počátku i kníže Karel Schwarzenberg a také jeho předchůdce ve funkci ministra zahraničí Jiří Dienstbier starší
Prezident Václav Havel v roce 1993 a v roce 1995 zahájil za účasti vnuček T. G. Masaryka (Anny a Herberty) dvě významné výstavy, pořádané Masarykovým demokratickým hnutím v Praze na Národní třídě, které zhlédlo každou okolo 50 tisíc zájemců (Herbert Masaryk, T. G. Masaryk – člověk a umění).WITTLICH, Petr; KOSÁKOVÁ, Eva. Herbert Masaryk : život a dílo : (1880–1915), katalog výstavy. Praha : Tvorba, Masarykovo demokratické hnutí, 1993. 48 s. .Výstavní komise Masarykova demokratického hnutí 1992–1997: Jiří Čulík, Pravoslav Čáp, Vratislav Preclík, Bořivoj Petrák, architekt Vlk, zápis z prezídia a předsednictva MDH, Na Příkopě 10, červen 1992PRECLÍK, Vratislav (-ecl-): „Za Herbertem Masarykem. Dvojí jubileum.“ , in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, květen 1995, roč. III., čís. 9., reg. Min. kultury ČR č. 7435/96, (), str. 17–18 Vnučky prezidenta Masaryka intenzívně spolupracovaly s výstavní komisí Masarykova demokratického hnutí při přípravě obou expozicí a také zapůjčily některé exponáty (obraz „David a Goliáš“ Herberta Masaryka, čepici TGM a další). Obě výstavy byly doprovázeny podvečery se známými spisovateli (Pavel Tigrid, František Kožík, František Nepil, František Kautman, Miloslav Švandrlík, Jiří Stránský, Vladimír Škutina), herci (Svatopluk Beneš, Josef Abrhám, Radovan Lukavský) a dalšími umělci (Karel Berman, Karel Čáslavský, Rudolf Pellar, Vlastimil Venclík, Milan Maryška, konferenciér Jan Pixa). Byla zahájena též vydavatelská činnost publikací z Masarykova okruhu (Charlotta Masaryková: O Bedřichu Smetanovi, Karel Čapek: Nové Hovory s TGM, Emil Ludwig: Duch a čin, Viktor Fischl: Hovory s Janem Masarykem, Jan Herben: Proti proudu, Karel Čapek: Čtení o TGM, Ivan Herben, V. Thiele, K. Čapek: Úsměvy T. G. Masaryka, Jarmila Kaloušová: S prezidentem v Lánech, Milan Machovec: Tomáš G. Masaryk,Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, březen 2003, roč. XI., čís. 51. , str. 2–5 a 17 Albert Pražák: T. G. Masaryk, Jaromír Doležal a kol.: Člověk Masaryk, T. G. Masaryk ve fotografii, Alois Kadlec: Prostřeno pane prezidente, Vítězslav Houška: T. G. Masaryk známý a neznámý,HOUŠKA, Vítězslav. T. G. Masaryk známý i neznámý. Praha: Riopress – Masarykovo demokratické hnutí, 2005. 251 s. . Vratislav Preclík: Masaryk a legie,PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, Miroslav M. Hlaváč: Čeští mafiáni 1914–1918 a další).HOUŠKA, Vítězslav. T. G. Masaryk „Myslitel a státník“. Karviná : Paris, 2007. 218 s. .
V letech 1990 až 1998 se členové předsednictva MDH (František Morkes, Vratislav Preclík a další), krom přípravy výstav, moderování doprovodných programů a uvádění besed, účastnili svými příspěvky čtyř celostátních konferencí spolupořádaných Evropským hnutím v ČR, Univerzitou Karlovou (1990–1998) a Masarykovou univerzitou (1995) „Evropské hodnoty demokracie a výchovy po zkušenostech s totalitou“. Významné byly i kulturní podvečery MDH v divadle Kolowrat, ve spolupráci s Národním divadlem v Praze (Jan Kačer). V programu k 80. výročí příjezdu prezidenta Masaryka do Prahy, který uváděl místopředseda MDH Vratislav Preclík 21. prosince 1998, vystoupili také Jiří Suchý a Jitka Molavcová. Masarykovo demokratické hnutí se též účastnilo, jako kolektivní člen Evropského hnutí v ČR, třídenní mezinárodní konference k stému výročí Hilsnerova polenského procesu, konané pod záštitou Židovského muzea v Praze na Karlově univerzitě ve dnech 24. až 26. listopadu 1999.Vratislav Preclík: Hilsneriáda a česká společnost (konference 24.–26. listopadu 1999, Univerzita Karlova Praha k stému výročí Polenského procesu), reportáž in ČAS, str. 15–16, ročník 7, číslo 35, prosinec 1999, ISSN 1210-1648
Rozvíjela se spolupráce s dalšími demokratickými organizacemi (Masarykova společnost, předsedkyně Jana Seifertová, Společnost dr. Edvarda Beneše, předsedkyně Věra Olivová, Československá obec legionářská, předseda Tomáš Sedláček aj.).
Časopis Podařilo se obnovit časopis ČAS (založený Janem Herbenem s podporou T. G. Masaryka roku 1886) v původním formátu.Zřízení funkce předsedy Redakčního kruhu ČAS, Kronika Času – Personálie, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, listopad–prosinec 2007, roč. XV. čís. 80. ISSN 1210-1648, str. 36–43 Paralelně byly využívány rovněž další deníky, zejména Lidová demokracie, jejíž šéfredaktor "skautský vůdce" dr. Jiří Navrátil byl členem hlavního výboru MDH.PRECLÍK, Vratislav: „Znovu Masarykova akademie práce.“, in deník Lidová demokracie, 21. března 1990PRECLÍK, Vratislav: „Zborovská vzpomínka“, in deník Lidová demokracie, s. 5, pondělí 11. května 1992PRECLÍK, Vratislav (-ecl-): „Masarykovou stopou“, o činnosti Masarykova demokratického hnutí, in deník Lidová demokracie, červen 1992PRECLÍK, Vratislav: „Kytička pro prezidenta Masaryka“, in deník Lidová demokracie, s. 7, pátek 4. března 1994 Započala i činnost přednášková, publikační a vydavatelská (práce na Projektu „Šíření myšlenkového, kulturního a společenského odkazu T. G. Masaryka dnešku“). Již od roku 1990 probíhaly také vyzvané přednášky o životě a díle T. G. Masaryka na středních školách (Dr. Zdeněk Koňák, doc. Vratislav Preclík, doc. Bořivoj Petrák) i s využitím videoprojekce Karla Čáslavského a Milana Maryšky. Od roku 1993 byly tyto kulturní akce dokumentovány zajímavými články v časopise Čas.
Na počátku devadesátých let se akce MDH objevovaly často ve sdělovacích prostředcích včetně rozhlasu a televize (výstavy, Lány, snaha o postavení pomníku T. G. Masaryka v Praze) nejen dík přímé podpoře Václava Havla, ale i dalších představitelů, kteří se stali členy Masarykova demokratického hnutí (kancléř Karel Schwarzenberg, ministři Pavel Klener, Milan Adam, Jiří Dienstbier, Josef Lux, Antonín Baudyš, předsedkyně České národní rady Dagmar Burešová, ministr zahraničních věcí Jaroslav Šedivý,Jaroslav Šedivý: Můj Masaryk, in ČAS, str. 7, ročník VII., číslo 34, říjen 1999, ISSN 1210-1648 Jiří Horák, Ivana Janů, Zuzana Roithová a další). Obě výstavy, které zahajoval prezident Václav Havel (1993 Český malíř Herbert Masaryk, 1995 – T. G. Masaryk – člověk a umění) umělecky garantoval také ředitel Národní galerie profesor Jiří Kotalík.
Tradiční časopis „ČAS“ byl strukturován kromě aktuálních příspěvků do několika pravidelných rubrik („Literární soutěž žáků základních a středních škol a gymnázií“, „Soutěž TGM, život, dílo a odkaz pro současnost a budoucnost – práce studentů“, „Střípky z mozaiky“, „Řekli o TGM“, „Myšlenky TGM“) a v roce 2016 předseda redakční rady Vratislav Preclík zavedl rovněž rubriku „hledání mostů přes řeku času, právě před sto lety“.PRECLÍK, Vratislav: Prezident Masaryk v novém samostatném státě právě před sto lety (Vánoce 1919), in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, říjen–prosinec 2019, roč. XXVII., čís. 128. ISSN 1210-1648, str. 7–13PRECLÍK, Vratislav: Prezident Osvoboditel právě před sto lety, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, leden–březen 2020, roč. XXVIII., čís. 129. ISSN 1210-1648, str. 9–16Preclík, Vratislav: Prezident Masaryk a Tusarova vláda, in Čas. Ročník XXVIII, číslo 130/duben–červen 2020, registrace MK ČR 7435, ISSN 1210-1648, str. 6–13PRECLÍK, Vratislav: Prezident Masaryk a vláda Jana Černého, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, červenec–září 2020, roč. XXVIII., čís. 131. ISSN 1210-1648, str. 10–16PRECLÍK, Vratislav: Prezident Masaryk a Lány, právě před sto lety, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, říjen–prosinec 2020, roč. XXVIII., čís. 132. ISSN 1210-1648, str. 8–13 Od roku 2022 se zavedlo pravidelné úvodní "Slovo předsedy" Masarykova demokratického hnutí.DOLISTA, Josef: „Slovo předsedy“, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, červenec–září 2022, roč. XXX., čís. 139. ISSN 1210-1648, str. 1–2 Nezapomnělo se také na zakladatele MDH a prvního českého prezidenta.PRECLÍK, Vratislav. „VÁCLAV HAVEL A MASARYKOVO DEMOKRATICKÉ HNUTÍ. Prezident Václav Havel a MDH v devadesátých letech“, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, říjen–prosinec 2023, roč. XXXI., čís. 144. ISSN 1210-1648, str. 6–17.
Úspěšně pokračovala knižní vydavatelská činnost v rámci edice Masarykovy knižnice „Hlas“.Prchlík Vladimír: Masaryk a legie – základy svobodné republiky (recenze knihy Vratislav Preclík. Masaryk a legie, Hlas-Paris 2019), in Tučňák. měsíčník MČ Praha 4, str. 22, ročník XXV, listopad 2019, registrace MK ČR č. 12556 Došlo i na vydávání nejlepších odměněných žákovských prací literární soutěže "Masaryk do škol" nejen v časopise Čas., nýbrž i v samostatných knižních sbornících.Sborník oceněných literárních prací a studentů XIII. ročníku soutěže TGM – život, dílo a odkaz pro současnost („Sborník 10 – Masaryk do škol“), 230 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2022, ISBN 978-80-87173-61-9
První sněm MDH Od května 1990, kdy se sešlo v Paláci Sylva Tarucci v Praze ustavující shromáždění, bylo MDH řízeno předsedou, předsednictvem a zvoleným Hlavním výborem. Byla ustavena komise pro uspořádání prvního celostátního sjezdu (sněmu) MDH. V roce 1995 se v sále Ministerstva obrany v Tychonově ulici sešel první sněm Masarykova demokratického hnutí (přes 200 delegátů), který potvrdil dr. Emila Ludvíka jako předsedu a zvolil první místopředsedy (prof. Milana Machovce, dr. Josefa Patejdla, doc. Vratislava Preclíka, dr. Egona Lánského). Řídícím sněmu byl dr. Antonín Sum.