náhled|Bulla monitorii et declarationis
Pátý lateránský koncil se sešel na popud papeže Julia II. v roce 1512. Po jeho smrti vedl koncil v letech 1513–1517 Lev X. Koncilu se zúčastnilo téměř 100 kleriků. Během koncilu se konalo 12 zasedání. Koncem prvního roku zasedání se koncilu zúčastnil i císař Maxmilián I. a v roce 1513 jej uznala i znepřátelená Francie. Byl to poslední koncil před protestantskou reformací.
Koncilní otcové rokovali o dogmatických i disciplinárních otázkách. Zavrhli učení některých filosofů o smrtelnosti duše. Sněm uznal úplnou jurisdikci papeže v celé církvi. Pátý lateránský koncil vyhlásil, že jedině papež může svolat koncil, přeložit ho, odročit nebo rozpustit.
K samotné disciplinární reformě, která se v církvi tak očekávala, vydal papež několik dekretů, které se však týkaly pouze udělování beneficií, řeholního života, povinností církevních hodnostářů nebo cenzury knih. I od nových povinností, jež samy o sobě nebyly nijak přísné, bylo nadto možné získat dispens; rozhodnutí koncilu proto měla jen malý efekt.
Pátý lateránský koncil ukončil papež Lev X. dne 16. března 1517, několik měsíců předtím, než Martin Luther vyvěsil na protest své Wittenberské téze.
Odkazy
Reference
Související články Seznam koncilů a synod
Externí odkazy
Lateránský koncil 5