František Kovárna (17. září 1905 KrpyIndex narozených, Řepín 23, 1734–1947, snímek 47 – 19. června 1952 New York) byl český výtvarný teoretik, kritik a prozaik. Překládal také z italštiny a němčiny. Soustavně se zabýval především problematikou moderního českého malířství. Jako čelný představitel České strany národně sociální po Únoru 1948 raději emigroval – nejprve do Německa a Francie, poté do Spojených států. V komunistickém Československu byl mezitím v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti ve vykonstruovaném politickém procesu se skupinou Choc a spol. Rozsudek byl v roce 1993 zrušen v celkovém rozsahu a v roce 1992 byl Kovárnovi udělen Řád TGM in memoriam.
Život a dílo Jeho otec byl mlynářem, bratr Václav Kovárna (nar. 1896) se stal akademickým malířem. Studoval nejprve na gymnáziu v Mladé Boleslavi (1916–1922), studium dokončil v roce 1924 maturitou na pražském Jiráskově gymnáziu v Resslově ulici. Po maturitě nastoupil František Kovárna roku 1924 ke studiu románských jazyků, literatury a estetiky na filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Kde se nejen pod vlivem profesora Binda Chiurla zajímal o současnou italskou literaturu, z níž později i překládal.Jiří Koukal, František Kovárna 1905–1952, in: František Kovárna, Uměleckohistorické texty z pozůstalosti, Praha, 2013, s. 156–172. Nejvýrazněji jej však tehdy ovlivnili jeho učitelé F. X. Šalda a Otakar Zich. Vedle vlastní tvorby publikoval Kovárna během univerzitních studií množství novinových a časopiseckých výtvarných kritik, což mu v roce 1928 vyneslo místo šéfredaktora Volných směrů, v nichž si zájem o výtvarné umění prohloubil. Na podzim 1929 proto začal studovat dějiny umění u profesorů Vojtěcha Birnbauma a Antonína Matějčka. Dizertační práci – monografii o Antonínu Slavíčkovi obhájil v roce 1931. Rok tehdy působil jako tajemník Klubu Za starou Prahu, než na podzim 1932 přijal nabídku profesora Birnbauma a stal se jeho asistentem v Ústavu a Semináři dějin umění. Svou habilitační práci Malířství ornamentální a obrazové publikoval v roce 1934. Přednášky z estetiky a výtvarného umění na univerzitě vedl až do uzavření vysokých škol.
S přítelem Václavem Černým spoluzaložil Kritický měsíčník a později také knihovnu Svazky, kterou redakčně vedl a v níž za okupace vycházely eseje předních československých vzdělanců. Za války trávil Kovárna značnou část svého času s rodinou v letním sídle v obci Bezmíř na Benešovsku, kde tak vzniklo hned několik jeho literárních děl a uměleckohistorických prací. Mezi nimi i Listy mrtvému příteli, jejichž adresátem byl Kovárnův dávný známý – německý historik umění Hans-Adalbert von Stockhausen.Jiří Koukal, Der tote Freund von František Kovárna. Umění. 2015, roč. LXIII, čís. 1–2, s. 92–103. V krátkém období třetí republiky se Kovárna politicky angažoval jako člen ústředního výboru České strany národně sociální. Přednášel na filozofické fakultě, ČVUT a 3. září 1947 byl jmenován profesorem estetiky na nově vzniklé pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Jako intelektuál, demokrat a politický odpůrce komunistické strany byl poúnorovými akčními výbory v březnu 1948 zbaven všech univerzitních funkcí. V dubnu 1948 odešel do německého exilu. Odkud poté odcestoval do Paříže, kde v roce 1949 vydával s Janem Čepem bulletin Tchécoslovaquie libre. Stýkal se a spolupracoval s národněsocialistickými politiky Jaroslavem Stránským, Ivanem Herbenem a Hubertem Ripkou. Roku 1951 odcestoval do New Yorku, kde žil s rodinou ve čtvrti Queens. Kovárna zde založil ochotnické divadlo a do své předčasné smrti se věnoval psaní divadelních her a esejů.
Roku 1992 mu byl udělen Řád T. G. Masaryka in memoriam.
Výběrová bibliografie
Reference
Literatura BIEGEL, Richard; PRAHL, Roman; BACHTÍK, Jakub (eds.). Století Ústavu pro dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Praha: FF UK, 2020, s. 206–211. . SLAVÍČEK, Lubomír (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), sv. 1, Praha: Academia, s. 693–695, .
KOUKAL, Jiří, Profesor František Kovárna. Výtvarná teorie 1928–1938, magisterská diplomová práce FF UP Olomouc 2011, s. 66–136.
Externí odkazy
František Kovárna ve Slovníku české literatury po roce 1945 František Kovárna na webu přítele Bohuslava Brouka Mohl jsem něčím být... pořad Českého rozhlasu, obsahuje řadu ukázek z méně známých děl Františka Kovárny
Kategorie:Čeští emigranti a exulanti Kategorie:Nositelé Řádu Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy Kategorie:Čeští historikové umění Kategorie:Čeští estetikové Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští exiloví spisovatelé Kategorie:Pedagogové na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Kategorie:Členové České strany národně sociální Kategorie:Členové Klubu Za starou Prahu Kategorie:Češi odsouzení k trestu smrti Kategorie:Čeští překladatelé z němčiny Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Čeští překladatelé z italštiny Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Čeští profesoři Kategorie:Narození v roce 1905 Kategorie:Narození 17. září Kategorie:Narození v Krpech Kategorie:Úmrtí v roce 1952 Kategorie:Úmrtí 19. června Kategorie:Úmrtí v New Yorku Kategorie:Muži