Samjódžana („pouta“ v pálí i v sanskrtu) je buddhistický termín označující deset pout, která vážou bytosti k samsáře:
víra v existenci „já“ (sakkája-ditthi) – víra, že „já“ je identické s některou z pěti složek (tělesnost, vědomí, vnímání, cítění a mentální formace), nebo že je v nich „já“ obsaženo, nebo že „já“ existuje mimo ně , nebo že „já“ je jejich vlastník. skeptická pochybnost (vičikiččhá) týkající se Buddhy, Nauky a Sanghy; také nejistota, co je prospěšné a co ne, co je hodné následování a co ne, atd. Jedná se o nedostatečnou vůli domýšlet věci do konce. ulpívání na pouhých pravidlech a rituálech (sílabbata-parámása) – ulpívání na názoru, že Očištění lze dosáhnout pouhým dodržováním pravidel a rituálů. smyslová žádostivost (káma-rága) – žádostivost po objektech smyslové skutečnosti. zlá vůle, zášť (vijápáda) – viz dósa žádostivost po jemnohmotné skutečnosti (rúpa-rága) žádostivost po nehmotné skutečnosti (arúpa-rága) domýšlivost, pýcha (mána) – domýšlivost „rovnosti“, domýšlivost „nadřazenosti“ a domýšlivost „méněcennosti“. nepokoj (uddhačča) nevědomost (avidždžá, moha) – nedostatek intuitivního vhledu do Čtyř vznešených pravd a do pomíjivosti, neuspokojivosti a bezpodstatnosti všech jevů.
Prvních pět pout je nazýváno „nižší pouta“, protože vážou k smyslovému světu, zatímco druhých pět se označuje za „vyšší pouta“, neboť vážou k vyšším světům (k tzv. jemnohmotné a nehmotné sféře). V těchto vyšších světech je možné znovuzrození v případě nashromážděné pozitivní karmy a také je možné tyto sféry dosáhnout meditačním pohroužením v tzv. džhánách.
První tři pouta jsou zničena „vstupem do proudu vedoucího k nirváně“ (sotápanna), čtvrté a páté je vyhlazeno při vstupu na stezku nenávratu (anágámí) a zbylých pět je zničeno dosažením nirvány (viz Nadsvětské stezky).
(pozn.: pojmy jsou uváděny v pálí, není-li uvedeno jinak)
Kategorie:Pálijské buddhistické pojmy