Podkrkonošské nářečí (někdy nazývané krkonošské) je specifické nářečí českého jazyka, užívané přibližně na území národopisné oblasti Podkrkonoší a Krkonoš – tj. zejména v okrese Semily, v jižní a východní části okresu Jablonec nad Nisou a v severozápadní části okresu Trutnov. Je příbuzné s podještědským nářečím, které se užívá v jižní oblasti Liberecka. Řadí se k severovýchodočeské nářeční oblasti češtiny (stejně jako např. blízké kladské nářečí), některé níže uvedené znaky jsou shodné pro celou tuto skupinu.
V lexiku se objevuje vliv němčiny, ve fonologii vliv polštiny (slezštiny).
V běžné mluvě se používalo až do 70. let 20. století, postupně však mizí (ačkoli některé prvky nebo výrazy mohou přetrvávat nadále) – poslední enklávy se uvádějí v oblastech Mrklova a Poniklé. Kromě několika (většinou dříve vydaných) knih je nářečí prakticky nedostupné v tištěných či elektronických médiích, téměř se neužívá ani v populárním večerníčkovém televizním seriálu Krkonošské pohádky. V nářečí jsou ale natočeny některé televizní pohádky, viz část Nářečí v umění.
Typické znaky Nářečí se vyznačuje následujícími znaky: Slabikotvorné souhlásky r a l se zvýrazňují předloženým e nebo ә – při hovoru zpěvavě prodlouženým, v písemné podobě však bez čárky (slabikotvorné souhlásky tedy ztrácejí svoji slabikotvornost). Později se to mnohdy projevuje jen prodloužením souhlásky (vŕčeť, pĺno). Příklad: Kerkonoše = Krkonoše, smerkovy perkynko = smrkové prkénko, pelná = plná, berzy = brzy
Některé dlouhé samohlásky v poslední slabice slova se zkracují a slabikotvorné souhlásky se mohou i vypustit. Příklad: řemesnik = řemeslník
Dlouhé ú se diftongizuje na ou i v násloví (během historického vývoje češtiny k tomu došlo jen v ostatních pozicích). Příklad: outery nebo outerek = úterý
Souhláska v se mění na u (na konci slabik po samohlásce) nebo na obouretné w (před samohláskou). Příklad: poudám = povídám, prauda = pravda, neujeďal = nevěděl, woni uwiděj = oni uvidí (pozn.: v psaném textu se často v a w nerozlišují)
Souhlásky d a t se často vypouštějí; následuje-li n, ň nebo l, bývá zdvojeno. Příklad: serce = srdce, prállo = prádlo, hnelle = hnedle, honně = hodně, voň ňákejch = od nějakých
Při spřažení …vě… se v vypouští a zůstává jen j. Příklad: dje = dvě
Změkčování t na ť (zejména zakončení infinitivu) Příklad: spratěk = spratek, srounať = srovnat, bejť = být
Používání „tvrdého l“, obdobného polskému ł. Příklad: łžice = lžíce (též wžice)
Odlišné koncovky některých pádů. Příklad: 3. pád k tátoj = k tátovi, 7. pád s tátem = s tátou, se łžicej = lžící
Nepřehlasované podoby v příčestí minulém Příklad: běžal = běžel, seďali = seděli, voperšalej = opršelý
Změna nn → dn Příklad: Adna = Anna
Zbytky výslovnosti tvrdého y v příčestí minulém slovesa být (byl…) – někde i jeho změna na ә: to bәlo
Změna b → m před n a ň: Příklad: modlitemna = modlitebna, velemní = velební, daremná = darebná
Často zánik j na počátku slov před i: Příklad: itŕnice = jitrnice
Přípona -iště u osob, zvířat nebo věcí (ve zlobě), přípona -če u dívčích jmen Příklad: kočiště = kočka, Anetiště = Aneta, Anče = Anna
Další, nepravidelné odlišnosti. Příklad: kůsa = kosa, kůtě = kotě (ale koza nebo kopec se již nemění), ďůče = děvče, dámno = dávno, círa = dcera, hneska = dneska, deň = den
Specifická slovní zásoba, pramenící částečně z vlivu němčiny. Příklad: kortouč = kolečko (trakař), čemersnej, čemesnej = čiperný, moska, mostka (pomnož.), násep (žen.r.) = zápraží, bouchoř = vrchní zmrzlá vrstva sněhu, hrobky = hromady kamení vybíraného z polí, cacnej = nedočkavýČesko-německý slovník Fr. Št. Kotta, piškuntál = mužský pohlavní úd (z německého Bestandteil = součástka)Josef Štefan Kubín: Podkrkonošský slovník (rukopis), citace Poznámky Nářeční rysy se mohly regionálně mírně lišit a také se vyvíjet v čase. Slovo muštelka, známé z televizních Krkonošských pohádek, nepochází z nářečí, ale je neologismem autorky.
Nářečí v místopisu Některé obce či geografické útvary mají (měly) v podkrkonošském nářečí pozměněný název oproti platnému úřednímu názvu.
Úřední název (2022) nářeční název poznámky Benecko Nebesko Hrabačov Hrabičkou Jablonec nad Jizerou Loneček Jestřabí v Krkonoších Jestřaba Mrklov Merklou, též Merklín Mříčná Smerčina Peřimov Přím Příchovice Štěpánou Rejdice Smerčiny Rokytnice nad Jizerou Roketnice Roztoky u Jilemnice Stoky Šumburk nad Desnou Šumná Vrchlabí Verchláb Vysoké nad Jizerou Větrou, Vysoký Zlatá Olešnice Volešničtě, Volešnice
Nářečí v umění Pohádky Československé televize Darounická poudačka (1964, podle Marie Kubátové) Čertouská poudačka (1966, podle Marie Kubátové) Zlatá přadlena (1975, podle Boženy Němcové) Co poudala bába Futéř (1983, scénář Anna Jurásková), vyprávějící příběh z Krakonošova mládí
Následující knihy jsou v nářečí psané buď celé, nebo částečně Josef Štefan Kubín: Lidové povídky z českého Podkrkonoší (Podhoří západní: 1922–1923, Úkrají východní: 1926), Lidové povídky z Podkrkonoší (1941, 1948http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000713398&local_base=NKC, Podhoří západní: 1964, Úkrají východní: 1971) Marie Markvartová: Jeřabiny – Obrázky z horního Pojizeří (1942) – přímé řeči jsou v nářečí Jaromír Horáček: Kerkonošský muderlanti (1958), Nic kalýho zpod Žalýho (1963), Muderlanti zpod Žalýho (1966) Marie KubátováDiplomová práce na téma Literární tvorba Marie Kubátové – autorka: Jarmila Rotterová, PedF Masarykovy univerzity: Daremný poudačky (1956), Veselé pohádky z muzikantské zahrádky (2006) Amálie KutinováDiplomová práce na téma Literární a sběratelská činnost Amálie Kutinové – autorka: Dagmar Šuránová, PedF Masarykovy univerzity: Vo hajnejch a pytlákách (1960), Muzikantské řemeslo (1964), Pobejtky za kamny i na sluníčku (1965), Medicína pro potěšení aneb Vo bábách kalejch a nekalejch (pouze rukopis), Herdinové z Kerkonoš (pouze rukopis), Vo tom horáckým bernožení (pouze rukopis) Marie Kubátová & Amálie Kutinová: Krakonošův rok (1958), Krakonošovský špalíček (1964) Jan Buchar: Co se kdy u nás šustlo (1977), Co se šustlo taky jinde (1980), Bylo hůř a lidi nechválili (1984) Klára Hoffmanová: Krakonošoviny (1995, 2012), Vrdlouháni aneb prauda vo zázračným uzdravováni (1997, 2005) Slávka Hubačíková: Kale i kyselo (2008)Časopis Krkonoše 4/2008 František Karel Pacholík: Pou̯dačky a vhačky (2015) – podle zápisků lidového vypravěče F. K. Pacholíka z Pasek nad Jizerou vydala Dr. Eva Koudelková František Karel Pacholík: Drobečky z pobejtek (2015) – taktéž
Překlad do podkrkonošského nářečí Antoine de Saint-Exupéry: Malej princ, překlad Jarmila Bachmannová, Klára HoffmanováMalej princ | Nakladatelství Jota
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy Výletník.cz – úvodní informace o krkonošském nářečí Národopisný soubor Krkonošský horal Volné ochotnické sdružení Montalban Jilemnice – soubor předvádějící poudačky v podkrkonošském nářečí Marie Kubátová: V bezpečí mezi lidmi – časopis VitalPlus, 10/2010 Krása českého jazyka aneb Jak se u nás mluvilo a mluví Fanouškovská skupina na Facebooku Zvuková nahrávka – Poniklá 1966
Kategorie:Nářečí češtiny Kategorie:Krkonoše Kategorie:Krkonošské podhůří Kategorie:Geografie okresu Jablonec nad Nisou Kategorie:Geografie okresu Semily Kategorie:Geografie okresu Trutnov