Franz Walter Stahlecker (10. října 1900 – 23. března 1942) byl velitelem bezpečnostních složek SS, to jest Sicherheitspolizei (bezpečnostní policie) a Sicherheitsdienst (SD, Bezpečnostní služba) v říšském komisariátu Ostland v letech 1941–1942. Stahlecker velel Einsatzgruppe A, nejvražednější ze čtyř aktivních Einsatzgruppen, což byla komanda smrti během Holokaustu na území Německem okupované východní Evropy.
Počáteční kariéra náhled|Mapa obsažená ve zprávě, v níž Stahlecker svým nadřízeným v říjnu 1941 shrnul 220 250 vražd, které spáchala Einsatzgruppe A pod jeho velením. Estonsko je v ní označeno jako „zbavené Židů“.
Narodil se ve Sternenfelsu (asi 40 km severozápadně od Stuttgartu) do rodiny evangelického pastora Paula Eugena Stahleckera a jeho manželky Anny, rozené Zaiserové. Jeho starším bratrem byl geolog a paleontolog Rudolf Stahlecker.
Po absolvování gymnázia nastoupil na právnickou fakultu Univerzity v Tübingenu, kde promoval v roce 1924. V letech 1919–1920 byl členem později zakázaného antisemitského hnutí Deutschvölkischer Schutz und Trutzbund a jeho teroristické složky Organisation Consul. V roce 1932 se oženil s Luise-Gabrielou von Gültlingenstal, která pocházela ze šlechtické rodiny. Téhož roku vstoupil do NSDAP (členské číslo 3 219 015). O rok později byl jmenován jeho vedoucím ve Württembersku a brzy byl přidělen do hlavní kanceláře Sicherheitsdienst (SD). Roku 1937 se stal náčelníkem Gestapa ve Wroclawi a po připojení Rakouska v roce 1938 velitelem okrsku Dunaj (Vídeň), jímž zůstal i když byl povýšen na SS-Standartenführera. Byl formálním nadřízeným Adolfa Eichmanna s nímž spolupracoval na tzv. „územním řešení“, tj. deportaci téměř sto tisíc Židů do lublinského kraje na nucené práce, kde pak vznikly vyhlazovací tábory Belzec, Sobibor a Majdanek.
Kvůli názorovým rozporům s Reinhardem Heydrichem přešel na Ministerstvo zahraničí a byl velitelem SD v Protektorátu Čechy a Morava pod SS-Brigadeführerem Karlem Hermannem Frankem a v roce 1940 v Norsku, kde byl povýšen na SS-Oberführera.
Einsatzgruppe A V červnu roku 1941 byl Stahlecker povýšen na SS-Brigadeführera a generálmajora policie. Převzal vedení Einsatzgruppe A v naději, že tak podpoří svou kariéru v RSHA (Hlavní říšský bezpečnostní úřad), politickou policií a zpravodajskou organizaci nacistického Německa.
Einsatzgruppe A následovala Skupinu armád Sever a působila v Baltských státech a oblastech Ruska až k Leningradu. Jejím cílem bylo shánět a vraždit Židy, Romy, komunisty a další „nežádoucí“ osoby. V zimě roku 1941 hlásil Stahlecker do Berlína, že Einsatzgruppe A zavraždila asi 249 420 Židů. Franz Walter Stahlecker byl 22. března 1942 vážně zraněn v boji se sovětskými partyzány nedaleko obce Krasnogvardějsk (dnes předměstí Petrohradu). Na následky zranění zemřel o den později ve věku jednačtyřiceti let.
Odkazy
Reference
Literatura Timothy Snyder, Krvavé země. Praha: Paseka 2013
Externí odkazy
Kategorie:Příslušníci SS Kategorie:Generálové nacistického Německa Kategorie:Organizátoři holokaustu Kategorie:Oběti druhé světové války Kategorie:Německé osobnosti druhé světové války Kategorie:Němečtí váleční zločinci Kategorie:Absolventi Univerzity Tübingen Kategorie:Členové NSDAP Kategorie:Padlí v boji Kategorie:Němečtí právníci Kategorie:Narození v roce 1900 Kategorie:Úmrtí v roce 1942 Kategorie:Úmrtí 23. března Kategorie:Narození 10. října Kategorie:Muži