Deutsch-Wagram, obvykle jen Wagram je rakouské městečko ležící na potoce Russbachu asi 10 km severovýchodně od Vídně. Žije zde obyvatel. Administrativně město patří do okresu Gänserndorf ve spolkové zemi Dolní Rakousy.
Název Název Wagram pochází z výrazu Wagenrand (kam dosahují vlny) – narážka na blízkost Dunaje. Od šestnáctého století se začal používat přídomek Deutsch-Wagram, protože většina obyvatel hovořila německy na rozdíl od nedalekého Chorvatského Wagramu (dnešní Eckartsau).
Zastaralé české jméno je Ogruň.Železniční a národopisná mapa zemí koruny České a Rakouska-Uherska
Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1258, z desátkového registru sepsaného v době, kdy rakouskému vévodství vládl český král Přemysl Otakar II. Nevelká vesnice se proslavila v červenci 1809, kdy se zde odehrála důležitá bitva u Wagramu, v níž Napoleon Bonaparte porazil rakouská vojska a napravil tak porážku, kterou mu v bitvě u Aspern uštědřil v květnu téhož roku arcivévoda Karel Ludvík.http://napoleonistyka.atspace.com/Battle_of_Wagram_1809.htm
Význam Wagramu vzrostl po vybudování železniční stanice, a zejména zbrojní továrny Glock, která je dosud zdejším hlavním zaměstnavatelem. V roce 1929 byla tato obec povýšena na městys, který se stal roku 1984 městem.
Wagram vstoupil do dějin jako koncové místo prvního zkušebního a ukázkového úseku první železnice v Rakousko-Uhersku i ve střední Evropě – Severní dráhy Ferdinandovy, který byl otevřen již v listopadu 1837, dříve než byl v červenci 1838 dokončen a do provozu uveden celý první úsek Vídeň-Brno. náhled|Staré nádraží z první trati Vídeň-Brno (1838) - jako železniční muzeum
Současnost Na úrodných sprašových půdách se daří pěstování chřestu a vinné révy. Ve městě je železniční muzeum a památník bitvy u Wagramu. http://www.turistika.cz/mista/deutsch-wagram Zdejším nejslavnějším rodákem byl odborník na elektrotechniku Johann Sahulka, bydlí zde tenista Jürgen Melzer a herečka Gabriela Hegedüsová. Partnerským městem Wagramu jsou slovenské Gbely.
Politika
Starostové Seznam starostů: 1850–1860: Josef Wieland 1860–1864: Franz Wald 1864–1867: Franz Quirgst 1867–1876: Ferdinand Hager 1876–1879: Franz Mayer 1879–1888: Franz Schlederer 1888–1902: Anton Quirgst 1902–1908: Michael Wieland 1909–1914: Ferdinand Leeb 1914–1919: Franz Wieland 1919–1922: Leopold Bauer 1922–1924: Franz Deußner 1924–1928: Paul Schilder 1928–1930: Heinrich Widmayer 1930–1934: Anton Poppe 1934–1938: Heinrich Widmayer 1938–1945: Gustav Hettinger (1939–1944 vojenská služba) 1939–1941: Rudolf Puchner 1941–1944: Josef Emmerich Simkovics 1944–1945: Gustav Hettinger 1945–1962: Karl Stibernitz 1962–1982: Otto Hübner 1982–1998: Hans Muzik 1998–2001: Rudolf Melzer 2001–2005: Walter Wimberger 2005–?: Friedrich Quirgst ?–současnost (2024): Ulrike Mühl-Hittinger
Galerie
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Oficiální stránky
Kategorie:Obce v okrese Gänserndorf Kategorie:Města v Rakousku