náhled|VB61, Still Death! Darfur Still Deaf?, 2007, 52. Venice Biennale

Vanessa Beecroftová, nepřechýleně Beecroft (* 25. dubna 1969 Janov), je italská moderní umělkyně žijící v Los Angeles.

Dílo Její práce je spojením koncepčních otázek a estetických problémů se zaměřením na velké performance, obvykle zahrnující živé modelky (často nahé). Součástí jejích vystoupeních jsou videozáznamy a fotografie, dokumentace představení je jako samostatné umělecké dílo. Práce a její koncepční přístup není ani výkon, ani dokument, ale něco mezi, má blíže k renesančnímu obrazu. Zřizováním struktury pro účastníky živých událostí vytváří vlastní pomíjivou kompozici.

Její práce jsou existenciálním setkáním mezi modely a publikem. Každé představení je určeno pro určité místo a často se odkazuje na politické, historické nebo společenské události v místě, kde se akce koná. Její práce jsou zdánlivě jednoduché na provedení, provokující otázky kolem identity politiky a voyeurismu se složitým vztahem mezi divákem, modelem a souvislostmi.Francis Summers: "Vanessa Beecroft" Grove Art Online. Oxford University Press, November 16, 2007, http://www.groveart.com/

Její výkony byly popsány jako umělecké, módní, brilantní, hrozné, evokující, provokativní, znepokojující, sexistické či posilující jejího postavení. Základním materiálem v její práci je živá ženská postava, která zůstává efemérní a samostatná. Tyto ženy, převážně bez oděvu si bývají podobné, mají sjednocené detaily jako barvu vlasů nebo stejné boty, spočívají bez hnutí v prostoru, zatímco diváci se na ně mohou dívat. Ani performance, ani dokument – Beecroftová žije událostí zaznamenaných prostřednictvím fotografie a filmu, ale její koncepční přístup má skutečně blíže k obrazu: realizuje současné verze složité figurální kompozice. Její nejnovější práce mají o něco více divadelní přístup, oblečení v uniformách, obsahují méně nahoty, některé její performance obsahují potraviny, zatímco na jiných vystupují muži ve vojenských uniformách.

Performance Její první výstavou byla VB01 v Miláně v roce 1993, na které představila řadu kreseb spolu se svým potravinovým deníkem za posledních osm let. Následující rok vystavovala poprvé v New Yorku v galerii Andrea Rosen Gallery. Na konci roku 1994 se VB08 konala na P. S. 1 na Long Island City, NY.

V cyklu VB39 z roku 1999 a v VB42 z roku 2000 autorka zkoumala možnosti mužských výkonů s U. S. Navy v San Diegu a s U.S. Silent Service na Intrepid v New Yorku.

Její performance se konaly na půdě mnoha významných uměleckých institucí: VB28 v roce 1997 na Benátském bienále, VB35 v roce 1998 v muzeu Solomona R. Guggenheima v New Yorku, VB40 roku 1999 na MCA, Sydney, Austrálie, VB43 na Gagosian galerie v Londýně v roce 2000, VB45 v roce 2001 na vídeňské Kunsthalle, v roce 2002 VB50 v São Paulo Bienal v Brazílii, o rok později VB52, který je součástí retrospektivní přehlídky v Castello di Rivoli ; VB54 na výstavě s názvem Terminal 5 v Centru TWA Flight na letišti JFK v roce 2004, která byla předčasně uzavřena poté co byla vandaly zdemolována během vernisáže. dále pak projekt VB55 představoval sto žen stojících v berlínské Neue Nationalgalerie po dobu tří hodin, přičemž každá žena byla potřena olejem od pasu nahoru a jinak na sobě neměla nic, než jen pár punčocháčů. Performance proběhla v dubnu 2005.

V říjnu 2005 Beecroftová uspořádala poerformanci u příležitosti otevření obchodu Louise Vuittona na Champs-Elysees v Paříži. Pro stejnou událost Beecroftová umístila modely do regálů vedle tašek Louis Vuitton.artnet Magazine - PARIS À LA MODE

Pro sérii VB61 se našlo místo v Pescheria del Rialto v Benátkách dne 8. června 2007. Obsahovalo "zhruba 30 súdánských žen ležících tváří dolů na zemi na bílém plátně, simulující mrtvá těla navršená nad sebou". Jednalo se o reprezentaci genocidy v súdánském Dárfúru.Vanessa Beecroft VB61 Still Death! Darfur Still Deaf?

Pokus Beecroftové přijmout súdánská dvojčata byl tématem dokumentárního The Art Star and the Sudanese Twins (Umělecká hvězda a súdánská dvojčata), která byla zahrnuta do světové soutěže Sundance Film Festival’s World Cinema Documentary Competition.

Jednou z jejích posledních performancí, VB65, se konala na PAC v Miláně v březnu 2009 a představovala Poslední večeři legálních i nelegálních afrických přistěhovalců oblečených v oblecích, kteří jedli kuře bez příborů.

Životopis Události řazené chronologicky 1983–1987: Civico Liceo Artistico Nicol Barabino Architettura, Benátky 1987–1988: Accademia Ligustica Di Belle Arti Pittura, Benátky 1988–1993: Accademia di Belle Arti, Brera (Stage Design), Milán, Itálie

Z manželství se sociologem Gregem Durkinem má dva syny.Thurman, Judith. Essay: "The Wolf at the Door" in Cleopatra's Nose. New York, Simon and Schuster, 2006.

Vybrané výstavy

Bibliografie Vanessa Beecroft: Performances (by V. Beecroft, D. Hickey; Germany, Hatje Cantz, 1999) Vanessa Beecroft Performances, 1993–2003 (exh. cat. by V. Beecroft, M. Beccaria, et al.; Rivoli, Castello, Mus. A. Contemp., 2003) Vanessa Beecroft: Photographs, Films, Drawings (exh. cat. by V. Beecroft, T. Kellein; Bielefeld, Städt. Ksthalle, 2004) Vanessa Beecroft: VB53 (by V. Beecroft et al.; Italy, Charta, 2005) Vanessa Beecroft: Drawings and Paintings 1993-2007 (exh. cat. by V. Beecroft, Giacinto Di Pietrantonio; Edizioni Electa, 2007)

Odkazy Reference

Související články Seznam amerických fotografek Fotografie ve Spojených státech amerických

Externí odkazy

Artist's website Vanessa Beecroft at Cosmic Galerie Vanessa Beecroft at Deitch Projects Vanessa Beecroft at designboom.com Vanessa Beecroft- Classic Cruelty Review of VB55 by The Guardian Take 100 nudes ... VB55 in Berlin Las pinturas vivas de Vanessa Beecroft

Kategorie:Italské malířky Kategorie:Italští fotografové Kategorie:Portrétní fotografové Kategorie:Konceptuální umělci Kategorie:Narození 25. dubna Kategorie:Narození v roce 1969 Kategorie:Narození v Janově (Itálie) Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Ženy