náhled| Smilstvo, Rytina Pietera van der Heydena podle díla Pietera Bruegela náhled|Karikatura smilstva, 1892

Slovo smilstvo (řecky πορνεία [porneia], latinsky fornication) je původem křesťanské označení pro mimomanželský pohlavní styk a další hříchy proti sexuální zdrženlivosti v důsledku chtíče (lat. luxuria). Je úzce spojeno s pojmy krvesmilství a cizoložství označujícími příbuzenský a nevěrný mimomanželský sexuální styk.

Etymologie Ve Starém zákoně jde nejčastěji o překlad hebrejského kořene ZNH, kterým se označuje především styk s prostitutkou. To bylo kvůli rozšířené chrámové prostituci jiných náboženství chápáno jako porušení zákona a též modlářství. Slovo bylo do řečtiny přeloženo jako porneia, „prostituce“, ze kterého bylo odvozeno slovo pornografie, a do latiny fornication (od fornix, „oblouk, klenba“), které metonymicky a eufemisticky označuje nevěstinec.

České slovo smilstvo je etymologicky příbuzné se slovem „mlsat“ a litevským smilus, „lačný, chamtivý“.

Křesťanství Bible dost jasně zakazuje smilnění s cizími bohy, které považuje za modlářství. Smilstvo zahrnuje jak cizoložství, tak veškeré „nezákonné“ sexuální jednání, přeneseně i modloslužbu.

Kromě desatera se v křesťanství smilstvo objevuje ve výčtu sedmi hlavních hříchů; zde však má tento hřích trochu jiný význam, odpovídající spíše nezvládanému chtíči a zvrhlosti. Původně označovalo jakoukoliv přemrštěnou touhu po sexuálním uspokojení, v současnosti je ale vnímán pouze jako úmyslné vyvolávání této touhy či její realizace. Dante Alighieri popsal chtíč jako „přílišnou lásku k jiným“.

Ctností stojící proti smilstvu je cudnost (lat. castitas).

Pojem násilné smilstvo, který dosud přetrvává v některých zákonících a mezinárodních dohodách, je dříve používaný termín pro znásilnění; jeho význam však není totožný, neboť na rozdíl od moderního termínu se nevztahuje na znásilnění manželky.

Právo Někdejší československý Nejvyšší soud uvedl v rozhodnutí ze dne 12. března 1921 sp. zn. Kr II 265/20, publikovaném ve Vážného sbírce pod č. 395/1921 tr., že „ve dvorním dekretu ze dne 26. června 1844, čís. 4413, sb. z. s. čís. 816 se praví, že výraz „smilstvo“ dlužno pojímati v jeho přirozeném významu. Dle tohoto významu zahrnuje však smilstvo v sobě každé, smyslnosti sloužící, meze mravů a slušnosti překročující pohlavní zneužití těla jiné osoby. V důsledku toho nemusí smilné úkony býti nutně předsevzaty na nahých částech těla osoby, nýbrž stačí, i když se tak stalo na těle oděném“.

Odkazy

Reference

Související články cizoložství sedm hlavních hříchů

Externí odkazy

Smilstvo z pohledu katolické církve Veškeré výskyty smilstva v Bibli – konkordance. Heslo: smils, smiln Smilstvo dle podrobného Biblického slovníku Adolfa Novotného

Kategorie:Etika Kategorie:Sedm hlavních hříchů