náhled|Newsroom RIA Novosti Moskva RIA Novosti, Ruská informační agentura Novosti (rusky Российское агентство международных новостей «РИА Новости») je ruská státníCountry profile: Russia - Media. BBC News zpravodajská agentura pro mezinárodní informace se sídlem v Moskvě. Dne 9. prosince 2013 podepsal ruský prezident Vladimir Putin dekret o zrušení této agentury a rozhlasové stanice Hlas Ruska a jejich sloučení do nově vzniklé agentury Rusko dnes (Rossija segodňa).
8. dubna 2014 Rosskomnadzor registroval RIA Novosti jako tiskovou agenturu a internetové noviny jako součást agentury Rusko dnes. Rusko dnes působí v Rusku pod starým názvem RIA Novosti.
Činnost a záběr agentury náhled|Ředitelka RIA Novosti Světlana Mironjuk s Ayadem Madanim, ministrem kultury Saúdské Arábie Agentura vydávala zprávy a informace o sociálně-politických, ekonomických, vědeckých a finančních tématech na internetu a posílá e-mailem v hlavních evropských jazycích, stejně jako v perštině, japonštině, čínštině a arabštině. Měla zpravodajskou síť v Rusku, Společenství nezávislých států a více než 40 dalších zemích mimo SNS.The Russian News & Information Agency RIA Novosti Mezi její klienty patřili prezidentská administrativa, ruská vláda, Rada federace, Státní duma, ministerstva a vládní úřady, správy ruských regionů, zástupci ruských a zahraničních obchodních kruhů, diplomatické mise, a veřejné organizace.
Historie Historie agentury sahá do 24. června 1941, kdy dva dny po napadení Sovětského Svazu byla založena Sovětská informační kancelář (Советское Информационное Бюро; Совинформбюро). Byla založena usnesením vlády Sovětského svazu a ÚV KSSS. Jejím hlavním úkolem bylo přinášet informace o zahraničních vojenských událostech a o událostech v domácím životě. V jisté době byl vydáván bulletin v papírové podobě a vysílán v rádiu (od 14. října 1941 do 3. března 1942). Hlavním úkolem bylo sestavovat zprávy o situaci na frontové válečné linii, situaci na domácí frontě a v partyzánském hnutí.
Existoval stereotyp, podle kterého všichni sovětští váleční fotografové pracovali podobným způsobem. Mnoho fotografů mělo svůj vlastní osobitý styl i při zjevné inscenované fotografii pro noviny. Sovětská cenzura ve skutečnosti ve fotografiích vytvořila stejný typ obrazu války. Mnoho autorových materiálů, pořízených v přední linii i v týlu, nebylo povoleno zveřejnit. Spolu s živými záběry byl zničen také individuální pohled fotografa. Vizualizací historie určitým způsobem cenzura připravila budoucí generace nejen o příležitost pochopit a přehodnotit válečnou dobu, taková politika způsobila také nenapravitelné škody z kulturního hlediska, protože představovala sovětskou válečnou fotografii zkresleně.
Ruská informační agentura Novosti vznikla v září roku 1991 na základě spojení IAN a RIA. Vyhláškou ruského prezidenta ze dne 22. srpna 1991 podléhala RIA Novosti kompetencím Ministerstva tisku a informací. RIA Novosti měla přibližně 80 kanceláří v zahraničí, více než 1500 odběratelů v zemích SNS a asi sto v dalších zemích. Poslední hlavní editorkou a generální ředitelkou agentury byla Světlana Mironjuková.
Sloučení Dne 9. prosince 2013 podepsal ruský prezident Vladimir Putin dekret o zrušení této agentury a rozhlasové stanice Hlas Ruska a jejich sloučení do nově vzniklé agentury Rusko dnes (Rossija segodňa).
RIA Novosti byla poslední ruskou státní organizací, která se díky nárokům klientů z celého světa snažila o vyvážené zpravodajství. Informovala i o tématech, s nimiž měl Kreml problémy, a o stanoviscích opozice. Novou agenturu Rusko dnes povede Putinův příznivce, ultrakonzervativní Dmitrij Kiseljov. Podle kritiků a opozice se tak dovršuje trend velmi silné státní kontroly nad ruským státním mediálním sektorem.
Sankce V polovině května 2024 se zástupci členských zemi Evropské unie shodli na uvalení sankcí proti čtyřem mediálním subjektům, které šíří ruskou propagandu. Kromě agentury RIA novosti jde o platformu Voice of Europe a listy Izvestija a Rossijskaja gazeta.
Abecední seznam fotografů Pro agenturu pracovali následující fotoreportérky a fotoreportéři:
A náhled|Max Alpert: Kombat, symbol Velké vlastenecké války, velitel praporu A. Jeremenko vede své vojáky do útoku, 12. června 1942
Max Alpert (1899–1980) Semjon Alperin Timur Abdullaev Jurij Abramočkin (? – 2018) Vladimir Akimov Andrei Aleksandrov Rudolf Alfimov Magomed Aliev Vitalij Ankov Jurij Artamonov Vitaly Arutjunov Vladimir Astapkovič
B Maksim Bogodvid Natalja Fjodorovna Bode (Ната́лья Фёдоровна Боде́) Leonid Bat Ja. Brodskij Boris Babanov Andrej Babuškin Vladimir Baranov Vitalij Belousov Jakov Berliner Pjotr Bernštejn Vjačeslav Bobkov Alexej Boicov Kirill Braga Alexandr Ivanovič Brodskij (Бродский, Александр Иванович) Olga Butenop
C Said Carnajev (Саид Царнаев) Grigorij Čertov Peter Černov Viktor Černov
D Jakov Davidzon Alexey Daničev Boris Davydov Anton Denisov Roman Denisov Dmitrij Donskoj (fotograf) Leonid Dorenskij Alexey Druzhinin Leon Dubilt
E Sergej Ermochin Egor Erjomov
F Vladimir Fedorenko Alexey Filippov Michail Fomičev Nikolay Fjodorov
G Anatolij Garanin (1912–1989) Vladimir Granovskij (1910–1984) Alexandr Graščenkov (1952–2025) Fred Grinberg Denis Griškin Sergej Gennaděvič Gunějev pracoval pro agenturu od roku 1978 Vladimir Petrovič Grebněv (1907-1976) Samarij Michajlovič Gurarij (1916–1998)
Ch Konstantin Chalabov
I Oleg Ignatovič Oleg Ivanov (fotograf) Jurij Ivanov
J Boris Jaroslavcev Igor Jakunin Alexander Juriev
K náhled|Oleg Knorring: Sovětští vojáci podminovávají železniční trať poblíž Moskvy Rusko, Moskva, prosinec 1941
Boris Pavlovič Kudojarov (1898–1973) Alexandr Borisovič Kapusťanskij Alexander Krasavin Oleg Knorring (1907–1968) Solomon Kulišov V. Krasuckij Viktor Sergejevič Kinělovskij (1899–1979) Kirill Kallinikov Vitalij Karpov Boris Kaufman Boris Kavaškin Jurij Kaver Michail Klimentjev Galina Kmit (1931-2019) Alexey Kokšarov Sergej Kompaničenko Dmitry Korobejnikov Gleb Kotov Dmitrij Kozlov Alexandr Krasavin Ruslan Krivobok Alexander Krjazhev Rudolf Kučerov Alexey Kudenko Michail Kuchtarev Jurij Kujdin
L Olga Alexandrovna Lander Fjodor Levšin Kazimir Liško Sergej Loskutov Oleg Lastočkin Valerij Levitin Pavel Lisicyn Boris Losin Alexander Ljogkij Alexander Lyskin
M
Mark Borisovič Markov-Grinberg Anatolij Morozov Alexander Makarov Oleg Makarov (fotograf) Alexej Malgavko Sergej Mamontov Michail Markiv Alexander Mazurkevič Igor Michalev Alexander Moklecov Michail Mokrušin Michail Mordasov
N Alexander Nevezhin Alexey Nikolskij Timur Nisametdinov
O Viktor Onučko Michail Ozerskij Izrail Abramovič Ozerskij
P Alexey Panov Vladimir Pervencev Vladimir Pesnja Eduard Pesov (1932–2024) Georgij Petrusov (1903–1973) Ilja Pitalev Lev Polikašin Alexander Poljakov Boris Prichodko Sergej Pjatakov
R Semjon Raskin Vladimir Rodionov Ivan Rudnev Vjačeslav Runov Boris Rjabinin Jakov Rjumkin
S Š Ivan Michajlovič Šagin (1904–1982) Sergej Shimanskij Sergej Nikolajevič Strunnikov (1907-1944) Vitalij Saveliev Sergej Savostjanov David Sholomovič Valerij Shustov Ramil Sitdikov Jurij Smirnov Jurij Somov Sergej Alexejevič Subbotin Grigorij Sysoev
T Michail Anatolevič Trachman (1918–1976) David Trahtenberg (Давид Трахтенберг) Viktor Antonovič Ťomin (1908-1987) Vsevolod Sergejevič Tarasevič (1919–1998) Valerij Titievskij (Валерий Титиевский)
U Alexandr Vasiljevič Ustinov (1909–1995) Oleg Urusov Igor Utkin
V Boris Jevgeněvič Vdověnko (1909–1995) Ruslan Vahaev Grigoriy Vasilenko Vladimir Vdovin Sergej Venjavskij Alexander Vilf Vladimir Jurjevič Vjatkin vítěz World Press Photo
Z Georgij Anatolevič Zelma (1906–1984) Igor Zarembo Jurij Zaritovskiy Vadim Zhernov Artem Zhitenev Oleg Zoloto
Dar V roce 2011 darovala sto historických fotografií ze svých archivů, které byly nahrány na úložiště volných obrázků Wikimedia Commons.
Galerie
Odkazy
Reference
Externí odkazy
RIA Novosti http://en.rian.ru RIA Novosti http://de.rian.ru/ RIA Novosti
Kategorie:Zpravodajské agentury Kategorie:Fotografické skupiny Kategorie:Vzniklo 1941 Kategorie:Zaniklo 2013 Kategorie:Ruské sdělovací prostředky