Jihomoravský kraj (běžně zkracován jako JMK; v letech 2000–2001 Brněnský krajhttp://zpravy.idnes.cz/domaci.aspx?r=domaci&c=A010525_160533_brno_zpravy_dmk) je vyšší územně samosprávný celek České republiky, který vznikl v roce 2000 na jižní a středozápadní Moravě. Jeho území o celkové rozloze 7 188 km² je složeno ze sedmi okresů, které tvořily střední část někdejšího územního Jihomoravského kraje. Jedná se o okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Kraj patří do skupiny populačně největších v Česku (spolu s Prahou, Středočeským a Moravskoslezským). Sám o sobě tvoří jednotku NUTS 3 a spolu s Krajem Vysočina pak region soudržnosti Jihovýchod (NUTS 2).
Jihomoravský kraj na západním konci hraničí s Jihočeským krajem, na západě a severozápadě s Krajem Vysočina, na severu s Pardubickým krajem, na severovýchodě s Olomouckým krajem a na východě se Zlínským krajem. Celá jižní krajská hranice tvoří zároveň státní hranici, konkrétně na jihozápadě s Rakouskem (země Dolní Rakousy) a na jihovýchodě se Slovenskem (Trenčínský a Trnavský kraj).
V Jihomoravském kraji žije obyvatel, nachází se zde 672 obcí, z toho 50 měst a 42 městysů, a jeden vojenský újezd (Březina). Území je rozděleno na 21 správních obvodů ORP. Sídlem a zdaleka největším městem Jihomoravského kraje je Brno, kde žije asi třetina všech obyvatel kraje.
Téměř celý Jihomoravský kraj leží na historickém území Moravy, převážně na Moravě jižní, částečně na středozápadní (okolí Boskovic, Letovic, Vyškova). Výjimkou je ves Jobova Lhota v okrese Blansko, která se nachází historicky na území Čech.K. V. Adámek a kol.: Království české VI.: Východní Čechy, část druhá , s. 1, 24. Oblasti Valticka a Dyjského trojúhelníku v okrese Břeclav byly do roku 1920 součástí Dolních Rakous. Etnograficky je kraj poměrně pestrý, zasahují sem kulturní a nářeční oblasti slovácké, hanácké i horácké (resp. podhorácké).
Mezi nejvýznamnější historické památky v kraji patří archeologická naleziště Dolní Věstonice (pravěké) a Mikulčice (velkomoravské), městské památkové rezervace Brno, Mikulov a Znojmo, a Lednicko-valtický areál. Evropsky známé je rovněž Slavkovské bojiště. Brno je proslulé i svou funkcionalistickou architekturou (především vila Tugendhat). Ke známým památkám dále patří hrady Bítov, Boskovice, Pernštejn a Veveří, nebo zámky Bučovice, Letovice, Milotice, Moravský Krumlov, Rájec nad Svitavou, Slavkov, Strážnice a Vranov nad Dyjí. Unikátní památkou je zřícenina kláštera Rosa coeli v Dolních Kounicích.
Jihomoravský kraj jako celek patří k nízko položeným oblastem Česka, nadmořská výška se pohybuje mezi 148 a 838 metry. Klima je na české poměry velmi teplé a suché. Krajina je různorodá, zahrnuje rozsáhlé nížiny, pahorkatiny, říční kaňony, krasové oblasti i horská pásma. Prochází tudy evropské geologické a geomorfologické rozhraní mezi hercynikem a alpinikem. Hydrologicky leží celé území na povodí Moravy, potažmo Dunaje. Je zde těžiště českého vinařství a všechna významná česká naleziště ropy a zemního plynu. V kraji se nachází čtyři chráněné krajinné oblasti (jedna zčásti), jeden národní park (Podyjí) a 20 přírodních parků.
Přírodní podmínky Zatímco západ a sever kraje pokrývá okraj Českomoravské vrchoviny – téměř celá Brněnská vrchovina (jejíž součástí je Drahanská vrchovina s Moravským krasem), do jihovýchodní části už zasahují Karpaty – Moravsko-slovenské Karpaty, Středomoravské Karpaty a Jihomoravské Karpaty. Ty jsou od západních vrchovin odděleny pásmem Západních Vněkarpatských sníženin – konkrétně Dyjsko-svrateckým úvalem a Vyškovskou bránou. Na jihu zasahuje na území kraje také Jihomoravská pánev v podobě Dolnomoravského úvalu (součást Panonské pánve), na samém severu pak okrajové výběžky Orlické podsoustavy a Východočeské tabule.
O své nejvyšší pohoří, Bílé Karpaty, se Jihomoravský kraj dělí se Zlínským krajem a Slovenskem. Trojmezí těchto územních celků je s výškou 838 m n. m. (dle jiných zdrojů 836 m n. m.) nejvýše položeným bodem kraje. Místo se nachází nedaleko vrcholu Durda (842 m) ležícího na Slovensku, přibližně 2 km západně od nejvyššího vrcholu geomorfologického celku, jímž je Velká Javořina (970 m). Nejvyšším vrcholem kraje je Čapec (819 m), ležící taktéž u hranice se Slovenskem, přibližně 2 km jihozápadně od Durdy.
Celý kraj náleží k úmoří Černého moře a k povodí Dunaje, do kterého vody z celého území odvádí řeka Morava, a to zejména prostřednictvím svého přítoku Dyje. Ta se do ní vlévá v nížině na česko-slovensko-rakouském trojmezí, v nejníže položeném místě kraje (148 m n. m.). V Dyjsko-svrateckém úvalu do Dyje ústí další důležité řeky regionu – Jihlava se svými přítoky Oslavou a Rokytnou a Svratka s přítoky Svitavou a Litavou. Východní a severovýchodní část kraje je odvodňována přímo Moravou nebo jejími dalšími přítoky Třebůvkou, Hanou a Veličkou.
Na území Jihomoravského kraje se nachází Národní park Podyjí a dále čtyři chráněné krajinné oblasti: Bílé Karpaty (z větší části na území Zlínského kraje), Moravský kras, Pálava a Soutok.
Administrativní členění Území kraje je vymezeno územím sedmi okresů: Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo.
K 1. lednu 2003 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP). Kromě dřívějších okresních měst Blanska, Brna, Břeclavi, Hodonína, Vyškova a Znojma, jsou jimi ještě Boskovice, Bučovice, Hustopeče, Ivančice, Kuřim, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov, Veselí nad Moravou, Židlochovice. Některé z těchto 21 správních obvodů (tzv. malých okresů) se dále dělí na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (POÚ), kterých je v Jihomoravském kraji celkem 34.
Po stanovení obvodů ORP na základě přirozené spádovosti byly podle nich (k 1. lednu 2007) sesouladěny hranice dosavadních okresů; zejména došlo ke značnému rozšíření okresu Brno-venkov na úkor okresů Břeclav (Pohořelicko), Blansko a Znojmo.
V Jihomoravském kraji je 672 obcí, z toho 42 z nich má status městyse a 50 obcí status města. Na území kraje také existuje jeden vojenský újezd – Březina, kde nikdo trvale nebydlí. Podíl městského obyvatelstva je asi 63,5 % z celkového počtu obyvatel kraje. Sídelním městem kraje je statutární město Brno, jež je druhým největším městem v Česku a jeho význam přesahuje hranice kraje – je např. sídlem nejvyšších justičních institucí (Ústavní soud a další) a místem konání velkých událostí evropského významu. Rozlohou 7 188 km² (9 % rozlohy ČR) zaujímá Jihomoravský kraj čtvrté místo v České republice, počtem 1,2 milionu obyvatel (11 % z ČR) je na třetím místě. +Správní obvody ORP v Jihomoravském kraji ORP Okres Rozloha (km²) Počet obyvatel(31. 12. 2024) Hustota zalidnění(obyv./km²) Početobcí Z tohoměst Další POÚBlanskoBlansko351,4357 368163,2433AdamovBoskoviceBlansko511,0153 899105,5735Letovice, Velké OpatoviceBrnoBrno-město230,18402 7391 749,61*1–BřeclavBřeclav438,7859 492135,6185–BučoviceVyškov171,0016 82798,4201–HodonínHodonín286,0359 377207,6182–HustopečeBřeclav355,1137 731106,3283Klobouky u BrnaIvančiceBrno-venkov172,5025 439147,5173–KuřimBrno-venkov77,0524 774321,5102–KyjovHodonín470,3355 070117,1424Bzenec, ŽdániceMikulovBřeclav244,1120 86185,5171–Moravský KrumlovZnojmo347,8522 72565,3332MiroslavPohořeliceBrno-venkov195,2816 19882,9131–RosiceBrno-venkov174,4527 164155,7242–Slavkov u BrnaVyškov157,7025 212159,9181–ŠlapaniceBrno-venkov343,1273 619214,6403–TišnovBrno-venkov342,3332 81595,9591–Veselí nad MoravouHodonín342,6336 507106,5222Strážnice, Velká nad VeličkouVyškovVyškov540,0453 59899,2423Ivanovice na Hané, Rousínov, Újezdní úřad BřezinaZnojmoZnojmo1 242,5393 32275,11113Hrušovany nad Jevišovkou, Vranov nad DyjíŽidlochoviceBrno-venkov194,2534 606178,1242– * – statutární město Brno se člení na 29 samosprávných městských částí
Obyvatelstvo
vpravo|500px|Mapa kraje náhled|Věková pyramida obyvatelstva Jihomoravského kraje (2007) Statistické údaje za okresy k 1. 1. 2022 Okresy SPZ Rozloha Počet obyvatel Průměrný věk Hustota zalidnění Počet obcí Blansko BK 107 912 42,9 let 125 obyv./km² 116 Brno-město BM 379 466 42,9 let 1650 obyv./km² 1 Brno-venkov BO 225 514 41,2 let 150 obyv./km² 187 Břeclav BV 114 801 43,2 let 111 obyv./km² 63 Hodonín HO 151 096 44,0 let 137 obyv./km² 82 Vyškov VY 92 317 42,0 let 106 obyv./km² 79 (+ 1 voj. újezd) Znojmo ZN 113 462 42,7 let 71 obyv./km² 144
Města nad 10 000 obyvatel +Sčítání lidu (1980–2021) Město Okres 1980 1991 2001 2011 2021 1. 1. 2025 Brno BM 371 463 388 296 376 172 385 913 398 510402 739 Znojmo ZN 34 550 36 134 35 758 34 122 33 73634 172 Břeclav BV 22 671 24 979 25 485 24 737 24 31824 538 Hodonín HO 25 485 28 230 27 361 24 961 24 10023 517 Vyškov VY 19 288 22 696 22 514 21 391 20 30420 645 Blansko BK 18 912 20 783 20 594 20 629 19 90020 002 Boskovice BK 11 045 11 290 11 359 11 502 11 91912 508 Kuřim BO 7 695 8 621 8 930 11 540 11 48511 860 Kyjov HO 12 632 12 920 12 413 11 462 11 00210 645 Veselí nad Moravou HO 12 464 12 516 12 256 11 266 10 35510 623
Změny hranic kraje
Rozšíření o 25 obcí z kraje Vysočina (2005)
Dne 1. ledna 2005 byla ze sousedního kraje Vysočina převedena do Jihomoravského krajehttp://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/zmena_hranic_jihomoravskeho_kraje_k_1_1_2005 Změna hranic jihomoravského kraje k 1. 1. 2005 - Krajská správa ČSÚ v Brně řada obcí západně od Tišnova (Nedvědice s částí Pernštejn; Černvír; Doubravník s částí Křížovice; Borač s částí Podolí; Pernštejnské Jestřabí s částmi Maňová, Husle a Jilmoví; Olší s částmi Litava, Klokočí a Rakové; Drahonín; Žďárec s částí Víckov; Vratislávka; Tišnovská Nová Ves; Skryje; Kaly s částí Zahrada; Dolní Loučky s částí Střemchoví; Horní Loučky; Újezd u Tišnova; Řikonín; Kuřimské Jestřabí s částí Blahoňov; Kuřimská Nová Ves s částí Prosatín; Lubné; Níhov; Rojetín; Borovník; Katov; Křižínkov) a obec Senorady západně od Oslavan. Důvodem této změny bylo přání samotných obcí založené na přirozené spádovosti do středisek a dojížďkových vazbách.
Všechny jmenované obce a části přešly do okresu Brno-venkov, a to vesměs z okresu Ždár nad Sázavou a 1 obec (Senorady) z okresu Třebíč. Jihomoravský kraj se tím rozrostl o 130 km² a více než 7 tisíc obyvatel.
Úprava hranic VÚ Březina (2016) K 1. lednu 2016 došlo ke zmenšení rozlohy vojenského újezdu Březina o 854 hektarů ve prospěch okolních obcí, přičemž 722 hektarů bylo převedeno na obce v okrese Prostějov v sousedním Olomouckém kraji. Rozloha Jihomoravského kraje se tím zmenšila z dosavadních 7 195 na 7 188 km².
Samospráva
thumb|Budova dnešního sídla krajského úřadu Jihomoravského kraje na Žerotínově náměstí, v jejímž II. patře byly v letech 1931–2007 uloženy moravské zemské desky, krátce po svém postavení Zastupitelstvo kraje má 65 a rada 11 členů. Krajských voleb se v říjnu 2020 účastnilo 38,82 % voličů a zvítězilo v nich hnutí ANO 2011, které získalo 19,76 % hlasů a 15 mandátů v zastupitelstvu. Na dalších místech se umístili KDU-ČSL (15,54 % hlasů, 11 mandátů), Piráti (13,8 % hlasů, 10 mandátů), ODS s podporou Svobodných a hnutí Starostové a osobnosti pro Moravu (12,77 % hlasů, 9 mandátů), Starostové pro jižní Moravu (10,4 % hlasů, 7 mandátů), Spolu pro Moravu (6,62 % hlasů, 5 mandátů), SPD (6,25 % hlasů, 4 mandáty) a ČSSD (5,67 % hlasů, 4 mandáty).
Povolební koalice KDU-ČSL, Pirátů, ODS a Starostů získala 37 mandátů v zastupitelstvu, které do krajské rady zvolilo 4 členy ODS, 3 členy Pirátů, 2 členy KDU-ČSL a 2 členy Starostů. Hejtmanem byl zvolen Jan Grolich (KDU-ČSL), náměstky Lukáš Dubec (Piráti), Jiří Nantl (ODS), František Lukl (STAN) a Jan Zámečník (KDU-ČSL). V červnu 2023 rezignoval na post náměstka hejtmana Jiří Nantl (ODS) a nahradil jej Jiří Crha (ODS). Dříve byli hejtmany Stanislav Juránek za KDU-ČSL (2000–2008), Michal Hašek za ČSSD (2008–2016) a Bohumil Šimek za hnutí ANO (2016–2020).
Historie území a správní vývoj náhled|Jihomoravský folklorní soubor náhled|Kostel sv. Mikuláše ve Znojmě