Dluhová krize v eurozóně je od roku 2009 dluhová krize v části eurozóny, tedy státech platících eurem. Vznikla v době velké hospodářské recese a je způsobena neschopností některých států splácet či refinancovat státní dluh bez asistence třetích stran jako jsou další země eurozóny, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond. Nejzadluženější zemí eurozóny je Řecko, jehož dluh činil 182 % HDP v roce 2019. Po Řecku byly relativně nejzadluženější Itálie, Portugalsko, Belgie, Kypr, Francie a Španělsko.. Kromě dluhové krize v Řecku měly problémy se splácením dluhu Portugalsko, Irsko, Španělsko a Kypr. Post-keynesovský pohled tvrdí, že nerovnováha běžného účtu je zásadní příčinou krize státního dluhu. Klíčem k pochopení krize v Evropě je ale také architektura hospodářské politiky eurozóny, jejímž cílem je omezit úlohu fiskální a měnové politiky..
Průběh dluhové krize Prvním členským státem eurozóny zasaženým dluhovou krizí bylo Řecko. To se v dubnu 2010 zároveň stalo první zemí eurozóny, která musela požádat o financování ze zdrojů Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu, v listopadu 2010 jej následovalo Irsko a v dubnu 2011 Portugalsko. Problémy těchto zemí se projevily především na dluhopisovém trhu. Řecké a portugalské dluhopisy se dokonce propadly z kategorie investičního stupně do stupně spekulativního. Důvěra v jejich státní dluhopisy nepřetržitě klesá – portugalské výnosy z desetiletých dluhopisů na začátku července 2011 vystoupaly až nad 13 % hranici.. Řecku nadále hrozí restrukturalizace dluhu, což by de facto znamenalo státní bankrot země. Dluhy a nedůvěra trhů ohrožuje další země – extrémně zadlužené jsou také Španělsko, Itálie a Belgie.
V květnu 2010 se státy eurozóny, Evropská komise a Mezinárodní měnový fond dohodly na vzniku Evropského nástroje finanční stability (EFSF, tzv. záchranného fondu eurozóny). EFSF dostal podobu akciové společnosti se sídlem v Lucemburku, která jménem celé eurozóny smí půjčovat úvěry a záruky vládám, jež se nedostanou k penězům na otevřených trzích, na tyto půjčky se vztahuje speciální rating, který má zabránit, aby se sanace příliš neprodražila. V březnu 2011 bylo na Summitu EU definitivně schváleno vytvoření instituce Evropský stabilizační mechanismus, jež má v letech 2013-2017 nahradit EFSF. Dále byl 23 členskými státy EU (s výjimkou Velké Británie, Švédska, Česka a Maďarska) schválen Pakt pro euro plus, který definuje mantinely fiskální politiky členských zemí (nařizuje zakotvit v ústavě vyrovnané hospodaření veřejných financí, nařizuje zvedat důchodový věk, umožňuje ovlivňovat mzdy, stanovuje jednotný základ firemní daně). Na začátku srpna 2011 v rámci intervence na záchranu eurozóny ECB nakupovala dluhopisy zadlužených zemí – nejprve portugalské a irské a 8. srpna i italské a španělské, aby snížila jejich výnosy, které se kvůli obavám o tamní veřejné finance dostaly na nové rekordy, což přispělo ke zhoršení dluhové krize v eurozóně..
Rok 2012 2. března 2012 na summitu EU podepsalo smlouvu o rozpočtové odpovědnosti (známou také jako fiskální pakt) 25 z 27 zemí EU. Nepřipojilo se k ní Česko a Spojené království. Návrh paktu počítá s tím, že by státy do svého právního řádu, nejlépe přímo do ústavy, měly zakotvit pravidlo, že by jejich strukturální rozpočet měl být v podstatě vyrovnaný nebo v přebytku. Povolený bude u strukturálního rozpočtu deficit do výše 0,5 % HDP dané země. Na to, zda země pravidlo ukotvily v domácím právu, či ne, bude dohlížet Soudní dvůr EU. Provinilé zemi by mohl udělit pokutu do výše 0,1 % HDP.Rozpočtový pakt: Nutnost, nebo nebezpečná bomba?.
30. 3. 2012 se ministři financí 17 zemí platících eurem, na neformální schůzce v Kodani, shodli o navýšení Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Má se navýšit až na 700 miliard eur, z původních 500 miliard eur, které ale ještě nebyly plně splaceny. Tato částka má sloužit jako "záchranná síť" eurozóny pro případnou pomoc (půjčky) zemím s vysokými dluhy. Měl by platit okamžikem, kdy jej ratifikují členské země reprezentující 90 % závazného kapitálu, což se očekává v červenci 2012. ESM má nahradit EFSF.Ve fondu eurozóny pro zadlužené země bude až 700 miliard eur.
Na Summitu G8, který se konal 19. května v Camp Davidu, Barack Obama prohlásil, že bude s Evropou pracovat na balíku opatření, který by vyvážil ekonomický růst a snižování rozpočtových deficitů. Lídři zemí G8 se tím snaží zabránit zhoršení krize eurozóny a destabilizaci světové ekonomiky. Předseda italské vlády Mario Monti a francouzský prezident François Hollande prosazovali větší důraz na ekonomický růst. Naproti tomu německá kancléřka Angela Merkelová zastává spíše fiskální střídmost jako primární prostředek ke snížení obrovského zadlužení států EU, které představuje obrovskou zátěž pro evropské ekonomiky. Řešily i problémy Řecka, kde byly po předčasných volbách vypsány nové předčasné volby, protože premiéři nejsilnějších politických stran nesestavily vládu, po volbách panují obavy, že by Řecko mohlo opustit Eurozónu, což by mohlo vést i k rozpadu eurozóny, kdyby se po Řecku rozhodli eurozónu opustit i jiné "země PIIGS", hlavně Španělsko a Itálie, značné ztráty by zaznamenaly také evropské banky. Mezi politiky byla shoda v tom, že by Řecko v Eurozóně mělo zůstat, aby nebyla ohrožena stabilita EU.Summit G8: Boj o setrvání Řecka v eurozóně pokračuje .Řecko musí odejít, aby se nezhroutilo.
Německá kancléřka Angela Merkelová podporuje hlubší integraci Evropy směrem k politické, bankovní a fiskální unii a to i za cenu, že kvůli odporu některých států dojde k vytvoření "dvourychlostní EU".Merkelová připustila dvourychlostní integraci EU, chce politické sjednocení Evropy. Potvrdila tak, že špičky Evropské unie – prezident Herman Van Rompuy předseda Evropské komise José Manuel Barroso, šéf ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker a prezident ECB Maria Draghiho – v tichosti pracují na plánu "nové stabilní Evropy", který má kontinent nasměrovat blíž k bankovní, fiskální a politické unii. Návrhy by bylo možné pravděpodobně uskutečnit jen za cenu dalšího štěpení mezi 17člennou eurozónu a zbytkovou Evropu, která bude po přijetí Chorvatska do EU v příštím roce zahrnovat 11 států.Die Welt: EU tajně připravuje revoluční plán. Mohl by Evropu rozštěpit na dvě části.
Na Evropském summitu 28 – 29.6 2012 se, mimo jiné, jednalo o bankovním dohledu nad celou EU, eurobondech ("eurodluhopisy", tedy společné sdílení dluhů) a o fiskálním paktu. Dohodla se podpora růstu a zaměstnanosti, přispění částkou 120 miliard eur. Eurozóna se dohodla na vytvoření společného dohledového orgánu, který bude kontrolovat aktivity velkých i menších bank. Proti bankovní unii vystoupila Británie, Švédsko a Česko, instituce bude fungovat pod ECB. Mechanismus má být vytvořen do října. Banky budou moci být nově rekapitalizovány přímo z ESM, to až doposud nebylo možné. Dosud si jednotlivé státy od předchůdce ESM, EFSF, půjčovaly peníze a ty pak poskytovaly bankám, čímž si ale zvyšovaly vlastní zadlužení. Dohodl se také jednotný unijní patent. Nadále se také připravuje rozpočtová a politická unie, ta mimo jiné předpokládá, že Brusel bude moci zasahovat do rozpočtů zemí, které neplní pravidla fiskálního paktu. Hovoří se také o tom, že EU bude harmonizovat daňovou politiku.EU vyhlásila na summitu boj dluhové krizi.Politici na summitu schválili více peněz na investice, ke klíčovým bodům se ještě nedostali. Ekonomové většinou tvrdí, že summit krizi nevyřešil, například David Marek poznamenal „Eurozóna je na rozcestí a je evidentní, že tam, kde aktuálně stojí, zůstat nemůže. Ona se musí změnit a musí se změnit dramaticky, v podstatě ve federální státní útvar. Nebo se dříve nebo později zcela rozpadne".EU: Přímá pomoc bankám v problémech za vytvoření bankovní unie .
6. září 2012 Evropská centrální banka spustí program neomezených nákupů vládních dluhopisů periferních zemí eurozóny. Nákup dluhopisů ale podmíní přijetím plnohodnotného programu makroekonomických změn, jakému se dosud zavazovaly všechny země, které čerpaly unijní půjčky. Na tiskové konferenci ve Frankfurtu to oznámil prezident ECB Mario Draghi. ECB by měla nakupovat pouze dluhopisy se splatností od jednoho roku do tří let, potenciálně v neomezeném objemu a budou s tím spojeny podmínky, které budou muset zadlužené země splňovat.ECB ordinuje pomoc bez konce, zlobí se německý tisk.
12. září 2012 Evropská komise navrhla, aby Evropská centrální banka převzala dohled nad všemi bankami v eurozóně, a udělala tak první významný krok směrem k bankovní unii. Barroso zároveň prohlásil, že je třeba z EU vybudovat federaci a bude potřeba změna smluv o EU. Návrh ve Štrasburku představil předseda EK José Barroso. Společný dohled by měl začít fungovat v lednu 2013, Česka se zatím přímo netýká. Spolkový ústavní soud v Karlsruhe rozhodl o tom, že ESM neodporuje německým zákonům a posvětil ho tedy..
V říjnu 2012 je nezaměstnanost v eurozóně 11,6 % (tzn. 18,5 miliónu lidí bez práce). To je maximum od vzniku měnové unie. Nejvyšší nezaměstnanost byla ve Španělsku (25,8 %) a v Řecku (25,1 %). V celé Evropské unii je nezaměstnanost 10,6 % (tzn. 25,75 miliónu nezaměstnaných)..
14. listopadu 2012 Evropská odborová konfederace a její členské organizace pořádají den akcí, kdy v mnohých evropských zemích proběhly stávky, demonstrace, shromáždění a další akce hlavně proti ekonomickým škrtům. Ke Dni evropské mobilizace se připojila také Belgie, kde se na 24 hodin zcela zastavila vlaková doprava, a to včetně mezinárodních spojů. Lidé se vyjádřili svou nespokojenost i v dalších zemích – například v Portugalsku (generální stávka už podruhé od začátku roku 2012), Španělsku (k generální stávce se připojila i velká většina zaměstnanců průmyslových podniků ve Španělsku, protesty postihly také značnou část veřejné dopravy), Itálii (několikahodinová stávka), Polsku nebo Řecku (okolo desetitisíců demonstrantů v centru Athén), ale i ve Francii.Jih Evropy v generální stávce, ve Španělsku zraněny desítky lidí.
28. prosince francouzsko-belgická banka Dexia získá od Francie a Belgie finanční injekci ve výši 5,5 miliardy eur (zhruba 138 miliard korun) a bude téměř zcela (z 96 %) znárodněna. Společnost Dexia byla již dříve ozdravena pomocí peněz daňových poplatníků. Za finanční krize v roce 2008 získala od Francie, Belgie, Lucemburska a klíčových akcionářů 6,4 miliardy eur.Evropská komise schválila státní pomoc pro banku Dexia.
Rok 2013 Eurozóna ve čtvrtém čtvrtletí prohloubila hospodářskou recesi a pokles utrpěly i dvě její největší ekonomiky. HDP 17 zemí eurozóny se proti předešlému čtvrtletí propadl o 0,6 %. Ekonomika celé Evropské unie klesla o 0,5 %, uvedl to Eurostat. Pro eurozónu to byl první kalendářní rok, kdy HDP nerostl v žádném ze čtyř čtvrtletí, přinejmenším od roku 1995, kdy Eurostat začal tyto údaje pořizovat. Pokles na konci roku nehlásily už jen slabé ekonomiky Španělska, Itálie, Kypru, Portugalska a Nizozemska. Francie totiž vykázala pokles o 0,3 %. Největší ekonomika Evropy Německo se v mezičtvrtletním srovnání propadlo o 0,6 % , nejhlouběji od poslední recese roku 2009.Eurozóna prohloubila propad, poklesly i dvě největší ekonomiky. Nezaměstnanost v eurozóně, podle Eurostatu, v lednu činila 11,8 %, v celé EU 10,7 %.Eurozóna hlásí rekordní nezaměstnanost.
8. února se země Evropské unie se po celonočním jednání dohodly na dlouhodobém rozpočtu unie na roky 2014 až 2020 ve výši 957 miliard eur. Rozpočet ještě není schválen Evropským parlamentem.EU se dohodla na rozpočtu. Česko dostane na rozvoj regionů přes 500 miliard korun.
Do poloviny tohoto roku začnou USA a EU jednat o transatlantické zóně volného obchodu. EU doufá, že dohoda přispěje k růstu HDP Evropské unie až o 0,5 %. Bílý dům uvedl, že mezi EU a USA se každoročně zobchoduje zboží a služby za téměř bilion dolarů. Představitelé obou stran se domnívají, že jednání budou dokončena během dvou let.Transatlantické zóně volného obchodu už nic nebrání.