Černé moře ( [Černo more], , [Čorne more], [Čornoje more], [Amšyn Eiqwa], megrelsky [Uč'a zugha], [Šavi zghva], ) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje úžinou Bosporu.
Geografie
vlevo|náhled|Satelitní pohled na Černé moře, pořízený NASA. Kromě zmíněného úzkého propojení se Středozemním mořem jde prakticky o vnitrozemské moře, obklopené ze všech stran pevninou: na severu a západě evropskou, na jihu a východě asijskou. Kolem moře se rozkládají následující země: na západě balkánské státy Bulharsko a Rumunsko, na severu Ukrajina, na severovýchodě Rusko, na východě Gruzie, na jihu Turecko.
Černé moře se rozkládá na ploše 461 000 km² a jeho největší známá hloubka je 2210 m.
Největšími řekami, které do Černého moře přivádějí své vody, jsou Dunaj na pomezí Rumunska a Ukrajiny, Dněstr a Dněpr z Ukrajiny a Don z Ruska. Úmoří Černého moře má plochu asi 2 miliony km² a zasahuje do 24 zemí.
Černé moře má na severovýchodě své vlastní okrajové Azovské moře, jež od něj odděluje Kerčský průliv. Ze severu do Černého moře vybíhá poloostrov Krym, jinak jeho pobřeží není výrazně členité.
Významné přístavy
Odesa, Čornomorsk, Sevastopol, Jalta, Kerč Novorossijsk, Soči Poti, Batumi Trabzon, Samsun Varna, Burgas Constanța
Etymologie
Současné pojmenování Černé moře je v překladu používáno ve většině okolních zemí, ale nebylo zatím doloženo jejich používání před 13. stoletím:
, přepis: Amšyn Eiķa̋a, () agydejsky Хы шӏуцӏэ, přepis: Xı Ş́uts’ə, () , přepis: Sev tsov, () , přepis: Černo more, () , přepis: Qara deñiz, () , přepis: shavi zghva, () lazsky a mergelsky უჩა ზუღა, přepis: Ucha Zugha, () nebo mergelsky ზუღა, přepis: Zugha, (), tj. „moře“ , () , přepis: Čornoje móre, () , () , přepis: Čorne more, ()
V řečtině široce využíván historický název „Euxinské moře“ (což může mít různé významy, viz níže) a méně často název pro Černé moře: , přepis: Eúxinos Póndos, (), doslova „Pohostinné moře“ , přepis: Mávri Thálassa, (), doslova „Černé moře“
Původní řecký název Póntos Áxeinos je obecně přijímán jako ztvárnění íránského slova *axšaina- („tmavě zbarvený“). Starověcí řečtí cestovatelé přijali jméno jako Á-xe(i)nos související s řeckým slovem áxeinos („nehostinný“). Jméno Πόντος Ἄξεινος (Póntos Áxeinos, tj. „Nehostinné moře“) je poprvé doloženo v díle Pindara (asi 475 př. n. l.), avšak protože bylo takové jméno považováno za zlé znamení, bylo eufemizováno na jeho opak, Εὔξεινος Πόντος (tj. „Pohostinné moře“), což také poprvé zmiňuje Pindaros. Nové označení se stalo v řečtině běžným, i když v řeckém mytologickém kontextu zůstalo oblíbené „pravé“ jméno Póntos Áxeinos. Raně středověké zmínky o Ruském moři jsou spojeny s útvarem Kyjevská Rus (9.–11. století, dnešní Ukrajina), protože Moskevské velkoknížectví převzalo název Rusko až v roce 1721.
Teorie vzniku Na konci poslední doby ledové bylo Černé moře obřím jezerem, jehož hladina byla asi o 170 metrů níže než dnes. Vznik dnešního mořského dna se datuje do doby před 1,7 mil. let. Během ledových dob bylo Černé moře odříznuto od Středozemního. V této době byly nízké srážkové úhrny, přítoky řek nebyly dostatečné, a proto jezero vysychalo. Podobně i hladina Středozemního moře, které bylo rovněž izolovaným vnitrozemským jezerem, klesla o 30 metrů. Po jeho opětovném spojení s Atlantikem přes Gibraltarskou úžinu se jeho hladina postupně vyrovnala s oceánem a nakonec se začala přelévat i do „Černomořského jezera“.
Možná i v souvislosti s tektonickou nebo sopečnou aktivitou v oblasti došlo nakonec před asi 7600 lety k prolomení Bosporské úžiny. V této době existovala na březích Černého moře vyspělá civilizace, která byla rychle postupující záplavou zničena. Podle počítačových modelů stoupala hladina přibližně o 12–15 cm denně, což znamenalo postup moře až o 1 km denně. V této době byla hladina na počátku o 120 metrů níže než dnes. Existují důkazy, že Černé moře bylo přechodně před prolomením Bosporu sladkovodním jezerem. Náhlý příval slané vody tak musel způsobit ekologickou katastrofu i pro samotné vodní organismy.
Je možné, že zánik civilizací na březích Černomořského jezera byl předlohou pro příběh biblické povodně nebo i v legendě o Atlantidě. Na druhou stranu je patrné, že největší katastrofa se odehrála na nízkém severním pobřeží moře a v prostoru dnešního Azovského moře (které do té doby vůbec neexistovalo), kde vodní hladina zalila stovky kilometrů souše. Podle provedených propočtů vyrovnávání hladin trvalo asi 35 let, kdežto biblická povodeň 40 dní.
Teorie, že došlo k přívalu vody do Černého moře, pochází z konce 20. století. Novější poznatky ale naznačují, že Černé moře se plnilo vodou z pevninských ledovců a naopak přetékalo ven. Nic nenasvědčuje potopě.
Odkazy Reference
Související články Zemětřesení v Černém moři (1901)
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Části Středozemního moře Kategorie:Moře Asie Kategorie:Moře Evropy Kategorie:Moře Ruska Kategorie:Vodstvo Turecka Kategorie:Vodstvo Bulharska Kategorie:Dobričská oblast Kategorie:Varenská oblast Kategorie:Burgaská oblast Kategorie:Vodstvo Rumunska Kategorie:Vodstvo Ukrajiny Kategorie:Krasnodarský kraj Kategorie:Vodstvo Gruzie Kategorie:Geografie Abcházie Kategorie:Hydronyma podle barev Kategorie:Bulharsko-rumunská státní hranice Kategorie:Gruzínsko-ruská státní hranice Kategorie:Gruzínsko-turecká státní hranice Kategorie:Rumunsko-ukrajinská státní hranice Kategorie:Rusko-ukrajinská státní hranice Kategorie:Geografie jižní Evropy Kategorie:Geografie východní Evropy