Josef Poulík (6. srpna 1910 Jiříkovice – 28. února 1998 Brno) byl český archeolog, odborník na tzv. střední dobu hradištní (velkomoravské období). Proslul zejména výzkumy lokality Valy u Mikulčic.
Život Narodil se v Jiříkovicích u Brna. Studoval nejprve na Průmyslové škole textilní a na reálném gymnasiu. Zájem o archeologii, resp. archeologické nálezy v okolí svého rodiště, projevovaný již od dětství, ho přivedl k zaměstnání technika v laboratoři archeologického oddělení Moravského zemského muzea v Brně, kde působil v letech 1934-1942. Vystudoval archeologii na Karlově univerzitě v Praze. Od roku 1942 pracoval v brněnské pobočce Státního archeologického ústavu v Praze, kde byl od roku 1945 vedoucím. Roku 1953 se jeho pracovištěm stal Archeologický ústav ČSAV. Zkoumal hlavně archeologické lokality a sídliště starých Slovanů.
Pod jeho vedením bylo v květnu a červnu roku 1941 prozkoumáno rozsáhlé keltské pohřebiště ze 4. až 3. století př. n. l. v Brně-Maloměřicích. Josef Poulík byl spolu se dvěma kolegy (Čeněk Staňa, Anna Medunová) vedoucím archeologického výzkumu hradiska Staré Zámky u Líšně v letech 1948–1965, v letech 1948-1950 prokopal knížecí mohylu doby stěhování národů na Žuráni u Brna. Koncem roku 1949 vedl záchranný výzkum v lokalitě Špitálky ve Starém Městě; ten ho přivedl k výzkumu velkomoravského období.
Věhlas v oblasti slovanské archeologie však získal především díky svým výzkumům na lokalitě Valy u Mikulčic, dnes známé pod oficiálním označením „Slovanské hradiště v Mikulčicích“, kde byl po celou řadu let vedoucím systematického archeologického výzkumu v období 1954–1975. Vedl i práce na vytvoření dalších muzejních expozic na Valech, kde byly prezentovány dosavadní archeologické nálezy. Ve známost v českých zemích, v Evropě i ve světě vešly Mikulčice díky jeho odborným i populárně naučným pracím, knihám a článkům, jichž bylo přes 230. V roce 1962 obhájil docenturu na tehdejší brněnské Universitě Jana Evangelisty Purkyně a v roce 1964 byl na této univerzitě jmenován profesorem. V oblasti archeologie měl řadu žáků, následovníků a nástupců.
Obdržel řadu vysokých státních vyznamenání (i zahraničních) a za své zásluhy se stal čestným občanem Mikulčic. Byl členem a funkcionářem tehdejší Komunistické strany Československa. V letech 1971-1977 byl předsedou Mezinárodní unie slovanských archeologů a po dlouhé období byl ředitelem Archeologickému ústavu ČSAV v Brně. V letech 1972–1977 byl místopředsedou Československé akademie věd.
Tituly doktor filosofie 1946 doktor věd 1961 docent 1962 profesor 1966 Řády a vyznamenání Zemská cena osvobození (1947) Státní cena Klementa Gottwalda (1949, 1977), Státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu (1964) Řád práce (1970) Řád Vítězného února (1975) Řád republiky (1980) Zlatá medaile University Jana Evangelisty Purkyně v Brně (1970) Medaile Františka Palackého Stříbrná medaile švédské akademie věd Medaile k 50.výročí založení Mongolské lidové republiky Pocta Björnstejne Björnsena (1997) Cena ČSAV za objev prvních kostelů v Mikulčicích (1957) Jiné pocty člen-korespondent ČSAV (1969) akademik (1972)
Členství v organizacích vědecká rada Karlovy univerzity a Národního muzea Hlavní výbor Československé společnosti archeologické Celostátní komise pro obhajoby doktorských a kandidátských disertací Československý pugwashský výbor Stálá rada Mezinárodní unie věd prehistorických a protohistorických Stálá rada Mezinárodní unie slovanské archeologie Archeologický ústav Rakouska Archeologický ústav NDR Akademie věd Saska Akademie věd Bavorska Akademie věd Bulharska Akademie věd NDR
Čestné členství v organizacích Moravskoslezský archeologický klub Muzejní a vlastivědná společnost v Brně Předsednictví v organizacích Československý archeologický komitét Archeologická oborová komise Ústřední komise státní památkové péče Národní komitét slavistů Československo-sovětská historická komise při ČSAV Stálá rada Mezinárodní unie slovanské archeologie
Dílo
Staroslovanská Morava (1948) Jižní Morava - země dávných Slovanů (1948, 1950) Z hlubin věků (1956) Staří Slované budují svůj stát (Gottwaldov 1960) Velkomoravské hradiště Mikulčice (Gottwaldov 1959, Brno 1962) Dvě velkomoravské rotundy v Mikulčicích (Praha 1963) Pevnost v lužním lese (1967) Mikulčice : Velkomoravské mocenské ústředí (Praha 1974) Mikulčice - pevnost a sídlo knížat velkomoravských (Praha 1975) Žuráň v dějinách střední Evropy (1995)
Literatura
Externí odkazy
Pořad Českého rozhlasu Plus Šedesát let archeologických prací v Mikulčicích, obsahuje řadu podrobných a málo známých informací o historii a současnosti hradiště v Mikulčicích, součástí je také nahrávka s hlasem Josefa Poulíka z roku 1963.
Kategorie:Absolventi Univerzity Karlovy Kategorie:Archeologové 20. století Kategorie:Čeští archeologové Kategorie:Narození 6. srpna Kategorie:Narození v roce 1910 Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Jiříkovicích Kategorie:Osobnosti Moravy Kategorie:Pedagogové na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Úmrtí v roce 1998