Mahmúd Ahmadínežád (jméno též přepisováno jako Ahmadínedžád; persky ; * 28. října 1956 Garmsár, íránská provincie Semnán) je íránský politik, v letech 2005–2013 šestý prezident Íránské islámské republiky.
Dětství a mládí Jeho rodina pochází z Arádánu, vesnice poblíž města Garmsár, ležícího asi 80 km od Teheránu na okraji pouště Dašt-e Kavír. Otec Ahmad byl kovář a zbožný šíita, který dokonce vyučoval Korán. Matka nosila titul sejjídy, na který mají nárok pouze potomci Mohameda. Údaje o národnosti Ahmadínežáda se rozcházejí, je označován za Ázerbájdžánce i Talyše. V regionu, charakterizovaném zejména zemědělstvím a pastevectvím, neviděl otec perspektivu pro svých sedm potomků (Mahmúd se narodil jako čtvrtý) a rozhodl se proto k přesídlení do hlavního města. Současně si změnil původní příjmení Sabúrdžiján (barvič koberců) na zbožné Ahmadínežád, tedy „ctnostné plemeno Prorokovo“. Důvodem byla snaha zbavit se jména prozrazujícího venkovský původ a nižší sociální status, typická pro přistěhovalce do měst.
Britský deník The Daily Telegraph roku 2009 přišel s tvrzením, že je židovského původu, s tím, že (perské) příjmení Sabúrdžiján je údajně typické pro Židy. Argumentaci The Daily Telegraphu o několik dní později jednoznačně odmítl The Guardian.
Ahmadínežádův otec se uchytil v kovozpracujícím průmyslu a brzy se domohl jistého blahobytu. Usadil se v městském obvodu Narmak, obývaném teheránskou střední třídou, a veškeré ušetřené peníze investoval do vzdělání dětí. Mahmúd navštěvoval renomovanou a drahou soukromou školu Danéšmand, učil se anglicky a nakonec se stal jedním z nejlepších žáků svého ročníku.Jafarzadeh, Alireza: The Iran Threat. President Ahmadinejad and the coming nuclear crisis, Palgrave Macmillan 2007.
Politická kariéra Nastoupil na univerzitu, avšak cestu za vzděláním mu načas zkomplikovala islámská revoluce na konci sedmdesátých let, které se jako mnozí jiní aktivně zúčastnil. Působil pak v milicích Basídž a v roce 1986 začal postgraduálně studovat stavebnictví, obor, který ukončil roku 1989 s titulem inženýra.Ahmadínežád později působil na univerzitě i jako vyučující a v roce 1997 získal doktorát v oboru dopravního inženýrství. Zároveň byl politicky činný a od počátku devadesátých let zastával různé funkce v regionální správě. V roce 2003 byl jako takřka neznámý politik zvolen starostou Teheránu, v úřadu setrval až do roku 2005 – do doby, než v prezidentských volbách překvapivě porazil bývalého íránského prezidenta Akbara Hášemí Rafsandžáního. Jeho zvolení znamenalo posílení vlivu konzervativců v zemi, a proto ho bez problémů schválil duchovní vůdce ájatolláh Alí Chámeneí, nejvyšší představitel republiky. Dne 3. srpna 2005 byl Mahmúd Ahmadínežád inaugurován šestým prezidentem Íránu.
Jeho působení v čele vlády charakterizovalo zvyšující se napětí ve vztahu ke Spojeným státům, především v souvislosti s íránským jaderným programem. Prezident Ahmadínežád je považován za jednoho z nejkontroverznějších světových politiků. Podle několika rukojmí zadržovaných na americké ambasádě v Teheránu v letech 1979–1980 byl jedním z islámských bojovníků, kteří osazenstvo věznili.Daniel Pipes Ahmadinejad - Hostage Taker? (anglicky)
Ahmadínežádovy názory a postoje náhled|Mahmúd Ahmadínežád řeční na Columbia University, září 2007 Sám byl zastánce islámských tradic, což kontrastuje se smířlivým postojem jeho předchůdce v úřadu Muhammada Chátamího. Zastával konspirační teorie o útocích z 11. září 2001ihned.cz 11. září byl podvod, říká Ahmadínežád a chystá se do Kábulu, očekával návrat dvanáctého imáma Muhammada al-Muntazarího a obviňoval Spojené státy, že brání jeho příchodu.
Ve Spojených státech amerických prohlásil, že v Íránu nejsou homosexuálové jako v Americe. Dne 24. září 2010 pronesl na valném shromáždění OSN v New Yorku, „návrh, aby Spojené národy sestavily nezávislou vyšetřovací skupinu pro události z 11. září“ jednak proto, aby „odlišné názory“ o tomto tématu „nebyly vypovězeny z diskuze“, ale jako hlavní důvod uvedl podezření z toho, že Spojené státy realizovaly tzv. operaci pod falešnou vlajkou. Za útoky prý stály „jisté síly uvnitř americké vlády s cílem pomoci upadající ekonomice a zároveň obnovit kontrolu USA nad Blízkým východem v zájmu sionistického režimu“Neomluvitelné, odsoudili politici Ahmadínežádovy výroky, Aktuálně, 24. 9. 2010. Podobné výroky na adresu americké vlády pronesl již několikrát předtím, na půdě OSN se ale setkal s kritikou.
V roce 2011 při desátém výročí útoků z 11. září 2001 prohlásil, že Spojené státy využily teroristické útoky z 11. září 2001 jako záminku pro zahájení válek v Iráku a Afghánistánu. Washington měl podle jeho názoru takto řešit své hospodářské problémy.
Pořádal charitativní akce pro chudé, například dražbu svého osobního automobiluhttp://zahranicni.ihned.cz/stredni-vychod/c1-49158880-za-ojete-ahmadinezadovo-auto-nabizi-arab-milion-dolaru.
Izrael a Palestina Zastával dlouhodobou politiku Íránu odmítající uznat Izrael jako právoplatný stát."Iran president says UN sanctions unlikely ", CNN, April 24, 2006. Ahmadínežád svými výroky, v nichž útočí na IzraelNovinky.cz Ahmadínežád v USA znovu ostře kritizoval Izrael , který označoval jako „sionistický režim“, dlouhodobě podporuje nedůvěru mezi Izraelem a Íránem, který jej podezřívá z jaderného zbrojení. Kritizoval politiku Izraele vůči Palestincům, kterou označoval za „nehumánní“ a „barbarskou“.
Holokaust Ahmadínežád byl médii označován za jednoho z předních a nejznámějších popíračů holokaustu.*"Holocaust comments spark outrage", BBC News, Accessed 14-12-2005. "Iran leader's comments attacked", BBC News, Accessed 27-01-2008. Esfandiari, Golnaz. "Iran: President's Latest Comments About Israel Spark Further Condemnation". Radio Free Europe. Accessed 28-01-2008. Vick, Karl and Mary Jordan. "World Leaders Condemn Iranian's Call to Wipe Israel 'Off the Map'". Washington Post. Accessed 28-10-2005. "NCC Condemns Ahmadinejad’s Holocaust Statement" . National Council of Churches. Accessed 16-12-2007. Slackman, Michael. "In Tehran, a riposte to the Danish cartoons". The New York Times, Accessed 24-09-2007. "Germans Protest Against Ahmadinejad, Racism As Cup Opens". Deutsche Welle, Accessed 11-06-2006. "Annan: 'Dismay' over Iranian comments on Israel". CNN. Accessed 27-09-2007. Fathi, Nazila. "Text of Mahmoud Ahmadinejad's Speech". New York Times. Accessed 17-10-2006. "Iran vote seen as referendum on Ahmadinejad". The Boston Globe. Accessed 27-12-2006. Bronner, Ethan. "Just How Far Did They Go, Those Words Against Israel?" The New York Times. Accessed 11-06-2006. "Ahmadinejad misunderstood, says Iran". The Daily Times of Pakistan. Retrieved 22-02-2006."Iranian leader: Holocaust a 'myth'". CNN. 14-12-2006.
Dne 24. září 2007 v proslovu na půdě University of Columbia řekl: Téhož dne se setkal s delegací rabínů z Naturai Karta (ortodoxní skupina Židů odmítající sionizmus). Jeden z jemu předaných předmětů měl na svém povrchu vyryto poděkování za přínos Židovstvu.Iran - President Awarded For Helping Jews Around The World - Jews Denouncing Zionism? (překlad nápisu: „Nechť je tento dárek dokladem vděčnosti, vlídnosti a lásky, kterou jste šířil Židům a veškerému lidstvu. Jménem světového Židovstva věrnému Tóře, prezentováno Naturai Karta International, v New Yorku, USA.“)
Na téma holokaustu byl dotázán v několika rozhovorech. Svou odpověď shrnul do několika otázek: proč je tendence téma holocaustu uzavírat, proč není holocaust zkoumán jako historická událost, resp. proč jsou ti, kteří jej takto zkoumají, perzekvováni;http://www.youtube.com/watch?v=JWfwg_Vpm0Q proč je holocaust spojován s okupací Palestiny a proč by Palestinci měli platit svou zemí a svými právy za tento zločin, který se odehrál v Evropě;http://www.youtube.com/watch?v=ykd-syzZ4ZY proč je (holocaust obecně a židovské oběti za Třetí říše konkrétně) mytologizován a sakralizován – proč je mu dávána mezi jinými tragickými historickými událostmi (a obětem v řadách Židů v kontextu ostatních obětí 2. světové války) dávána tak speciální role V této souvislosti má holocaust za mýtus, který je uměle vytvořený a lživý.
Na Západě jsou tyto jeho názory odsuzovány a považovány za neakceptovatelné. Je obviňován z antisemitismu*"Iran team face mass protest", The Guardian, Accessed 11-06-2007. "Eurovision may ban Israeli entry due to lyrics on nuclear war" , Haaretz, Accessed 03-02-2007. "Iran's Rhetoric on Holocaust Anger German Muslims", Deutsche Welle, Accessed 18-02-2007. Smith-Spark, Laura. "Racism fears dog World Cup build-up". BBC News. Accessed 26-05-2006. "Annan condemns Holocaust denial". BBC News. Accessed 27-01-2006. "He was defeated by the even more hard-line and anti-Semitic Mahmoud Ahmadinejad...". Joel C. Rosenberg. Epicenter: Why the Current Rumblings in the Middle East Will Change Your Future, Tyndale House Publishers, Inc., 2006, p. 109, "Israel Wants West to Deal More Urgently With Iran" The New York Times. Accessed 28-03-2008. "NCC Condemns Ahmadinejad’s Holocaust Statement" , National Council of Churches. Retrieved 16-12-2005., ačkoli Ahmadínežád odmítl tato obvinění s tím, že holokaust hodlá pouze „zkoumat“ a že Židy respektuje. Ahmadínežád perzekuci Židů za Hitlera nepopírá„I believe the Holocaust, from what we read, happened during World War II after 1930 in the 1940s.“ a v otázce holocaustu se považuje za historického revizionistu a holocaust vnímá jako historickou událost, kterou je třeba – včetně příčin k ní vedoucích – studovat, zkoumat a diskutovat o ní, nikoli ji uzavírat jako dogma a perzekvovat lidi, kteří na tuto událost přinesou nový pohled.Ahmadinejad's speech at Columbia (university)
V srpnu 2006 Ahmadínežád napsal dopis německé kancléřce Angele Merkelové. V něm bylo mimo jiné:
Deník Deutsche Welle s odkazem na Agence France-Presse o události informoval článkem „Ahmadínežád tvrdí, že holokaust byl vynalezen k uvedení Německa do rozpaků“, britský Mail and Guardian článkem s nadpisem „Ahmadínežád: Holocaust vymyšlen“
Vymazání Izraele z mapy Pravděpodobně nejznámější a nejkontroverznější z Ahmadínežádůvých výroků proti Izraeli pochází z podzimu 2005.
Dne 26. října vystoupil na konferenci „World without Zionism“ (Svět bez sionismu), kde mluvil o sionistickém režimu v Izraeli, jehož elita podle jeho slov „okupuje“ Jeruzalém; a v němž též často citoval Ajatolláha Chomejního. Část jeho projevu, o které média později psala, má následující volný překlad:
Chomejního věta, kterou Ahmadínežád citoval, byla pronesena v 80. letech 20. století, kdy Chomejní předpovídal konec éry Izraele „uchváceného“ sionistickou ideologií. Fráze „zmizet ze stránek času“ byla médii nesprávně přeložena, že chce „vymazat Izrael z mapy“ (klíčová dvojice slov „Sahne-je rúzgár“ zaměněna za „Safhe-je rúzgár“)Lost in translation, The Guardian, 14. 6. 2006Netanyahu: No Lebanon will be on the mapIf Iran is ready to talk, the US must do so unconditionally, The Guardian, 2. 6. 2006 kde slova zmizet ze stránek času (popř. podle jiných překladů: vymazat z knihy historie apod.) jsou obtížně přeložitelným obratem přibližně znamenajícím být překonán či skončit v propadlišti dějin.
Obdobně, zmínku o „hanebné skvrně“ přiřkla média (např. New York Times"UN Scrutiny Won't Make Iran Quit Nuclear Effort, President Says" Naila Fathi, New York Times. January 15, 2006.U.N. Scrutiny Won't Make Iran Quit Nuclear Effort, President Says - New York Times) nikoli (podle kontextu) „sionistickému režimu, který obsadil Jeruzalém“, ale Izraeli jako takovému, a její odstranění za zničení celého Izraele a jeho lidu (genocidu)http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=SPEECH/05/696&format=HTML&aged=0&language=EN&guiLanguage=en a citaci, vyřknutou Chomejním v jiné době a kontextu, zaměnila za současné přání Ahmadínežáda.