Prezident Sovětského svazu byla funkce hlavy státu, která byla v zemi zavedena v roce 1990 jako součást tzv. perestrojky, neboli přestavby společnosti. Před vznikem této pozice bylo kolektivní hlavou státu prezídium Nejvyššího sovětu, jehož předseda je někdy také nazýván prezidentem.
Prvním a posledním prezidentem SSSR byl Michail Sergejevič Gorbačov, a to od 15. března 1990 do 25. prosince 1991, s krátkou přestávkou v létě 1991, kdy došlo k levicovému pokusu o puč, vedenému samozvaným Generálním výborem pro výjimečný stav (GKČP – Генеральный комитет по чрезвычайному положению), kdy se na období 19. – 21. srpna 1991 stal úřadujícím prezidentem Genadij Janajev.
Funkce zanikla Gorbačovovou rezignací oznámenou 25. prosince 1991 v přímém přenosu. Již krátce před tím byla ze žerdi nad Kremlem spuštěna vlajka SSSR a nahrazena Ruskou vlajkou, a údajně toho dne předal ruskému prezidentovi Jelcinovi a jeho lidem jaderný kufřík na jedné z kremelských chodeb. Následující den pak rozpad SSSR potvrdil svým usnesením Nejvyšší sovět.
Volba Přestože novelizovaná ústava SSSR stanovila, že prezident bude bude volen přímo občany, jediná volba se konala v březnu 1990 a byla parlamentní. Gorbačov byl jediným kandidátem, ministr vnitra Vadim Bakatin a předseda rady ministrů Nikolaj Ryžkov své kandidatury stáhli. K vítězství stačila prostá většina, a jelikož Gorbačov získal 59,2 procenta hlasů, 15. března se ujal funkce. +Hlasování sjezdu lidových poslancůHlasováníhlasů%Pro132959,198Proti49522,049Zdržel se1225,434Neplatný hlas542,405Nepřítomen24510,913Celkem2245100
Pravomoci
Novela Ústavy SSSR zavádějící tento post se inspirovala postavením amerického a francouzského prezidenta. Prezidentské pravomoci byly upraveny v článku 127.3; podle kterého bylo úkolem prezidenta:
působit jako garant dodržování práv a svobod sovětských občanů, ústavy a zákonů SSSR; přijímat nezbytná opatření k ochraně suverenity SSSR a svazových republik, bezpečnosti a územní celistvosti země, k provádění zásad národního státního uspořádání SSSR; zastupovat SSSR ve vnitřních věcích i v mezinárodních vztazích; zajišťovat součinnost nejvyšších orgánů státní moci a správy SSSR; podepisovat zákony SSSR, přičemž měl právo nejpozději do dvou týdnů vrátit zákon se svými námitkami Nejvyššímu sovětu SSSR k opětovnému projednání a hlasování; pokud by Nejvyšší sovět SSSR dvoutřetinovou většinou hlasů v každé komoře potvrdil své dříve přijaté rozhodnutí, prezident zákon musel podepsat; rovněž měl právo pozastavit účinnost usnesení a nařízení Rady ministrů SSSR; sjednávat a podepisovat mezinárodní smlouvy jménem SSSR; přijímat pověřovací listiny diplomatických zástupců cizích států; jmenovat a odvolávat diplomatické zástupce SSSR v cizích státech a v mezinárodních organizacích; udělovat nejvyšší diplomatické hodnosti a další zvláštní tituly; předkládat výroční zprávy o stavu země Sjezdu lidových poslanců SSSR; informovat Nejvyšší sovět SSSR o nejdůležitějších otázkách vnitřní a zahraniční politiky SSSR; koordinovat činnost státních orgánů k zajištění obrany země; být vrchním velitelem ozbrojených sil SSSR, jmenovat a odvolávat vrchní velení ozbrojených sil SSSR, udělovat nejvyšší vojenské hodnosti; jmenovat soudce vojenských soudů; udělovat řády a medaile a čestné tituly SSSR; rozhodovat o otázkách udělení občanství SSSR a jeho zbavení, jakož i udělení azylu a milosti; vyhlašovat všeobecnou nebo částečnou mobilizaci; vyhlašovat válečný stav v případě vojenského útoku na SSSR a neprodleně předložit tuto záležitost k posouzení Nejvyššímu sovětu SSSR; vyhlašovat v určitých oblastech stanné právo v zájmu ochrany SSSR a bezpečnosti jeho občanů.
Galerie
Odkazy
Reference
Související články Seznam představitelů Sovětského svazu Prezident Ruska Sjezd lidových poslanců (SSSR) Nejvyšší sovět Sovětského svazu Komunistická strana Sovětského svazu#Generální tajemník Seznam prvních dam Sovětského svazu
Kategorie:Politický systém Sovětského svazu Kategorie:Hlavy států