Věta v hudbě představuje část či oddíl rozsáhlejší kompozice, užívaný většinou pro instrumentální skladby typu symfonie.
Slovo „věta“ bylo pro tento účel zvoleno pravděpodobně vzhledem k potřebě vyjádřit skutečnost, že v podobných typech skladeb je zpracované téma součástí většího celku a v hudebním jazyce klasické stavby takové kompozice je vyjádření hudební myšlenky coby narativního melodicko-harmonického celku podobné jako v řeči.
V hudební literatuře mívá „věta“ jednotlivé významy též posunuty či chápány odděleně, a to např. jako: „způsob skladby či psaní skladby“ „melodický celek uzavřený závěrem, kadencí“ „hudební myšlenka, téma, idea“ „samostatný oddíl“ „fráze“ či „perioda“ „mouvement“ z francouzštiny coby „hnutí“ ve smyslu pohybu „kus“JIRÁK, Karel B. Proč „části“ místo „vět“? Naše řeč. 1945, roč. 29, č. 7–8, s. 172–177. Dostupné také z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3908
V současné době se pro hudební větu volí převážně označení část (part) nebo fráze.
Frázování je členění melodie skladby v menší samostatné celky – fráze.
Odkazy Reference
Literatura KRAUS, Jiří a kol. Nový akademický slovník cizích slov A–Ž. Praha: Academia, 2009. 879 s. .
Kategorie:Hudební terminologie